Reklama

.

.

pátek 5. srpna 2016

Inflační cílení do vlastního kolena

Zbyněk Fiala 5. 8. 2016        VašeVěc
Česká národní banka bude pokračovat v intervenčním oslabování koruny ještě rok, nejméně do půli roku 2017. Rozhodla o tom bankovní rady, kterou poprvé vedl nový guvernér Jiří Rusnok. Proč to dělá, je záhada. Bohužel drahá. Bylo by to k smíchu, kdyby nešlo o stovky miliard. Česká národní banka vidí nebezpečí tam, kde nejsou, a přehlíží je tam, kde přímo křičí. 



Bankovní rada zasedala poprvé s novým vedením guvernéra Jiřího Rusnoka zopakovala obavy z (blahodárného) vlivu nízkých cen energetických surovin a dalších komodit a hodlá pokračovat v (nebezpečném) udržování nízkého kurzu koruny další rok, do léta 2017. Nadále tak usnadní přežívání i těm nejslabším exportérům, závislým na podbízení cenou.

Součástí levné koruny je i kultura laciné práce. A kde nejsou peníze, musí být ceny nízko, to dá rozum i bez diplomu na zahraničních univerzitách. Pak jsou nehybné ceny a není inflace, po které ČNB tak touží. Něco tu nehraje. Někdo něco neumí, ale dál na to dostává stamiliardy korun.

Záhada měnové politiky ČNB má svůj počátek roku 2013, kdy se centrální banka rozhodla používat kurz koruny jako další nástroj své měnové politiky. Kdyby měl někdo odvahu a sílu, mohl by to napadnout u Ústavního soudu, protože byl fakticky zrušen měnový trh s korunou a stanoven dlouhodobý fixní kurz, který se udržuje za státní peníze.

Zákon ČNB sice zmocňuje k operacím, jejichž cílem je cenová stabilita, avšak když si přečteme komentáře ČNB k výsledkům svých zásahů, na které už vydala stejně jako vláda za půl roku na všechny položky státního rozpočtu, vidí, že ČNB je zároveň s existencí cenové stability znepokojená! Je to trochu na hlavu, ale ČNB bojuje s tím, co si lidé ve známé písničce vysnili „tam za mořem piva“ – ceny jsou stálé a v zemi je ráj. Ne, že by v naší zemi byl ráj už teď, ale každému je jasné, že stálé ceny jsou žádoucí. ČNB ráj nechce, chce inflaci.

Dejme tomu, že inflaci skutečně potřebujeme. Tahle úvaha bude hodně přes hlavu, protože inflaci (samozřejmě malou, kontrolovatelnou) potřebují jen banky a rentiéři, za předpokladu, že úroky z vkladů jsou o něco výš, aby z nich byl reálný výnos. Ale nejčastěji jde zároveň o bič na lidi, protože mzdy zaostávají za inflací. To je ten nejstarší osvědčený trik, jak lidi odřít. Mzdy za inflací dobíhají s určitým časovým zpožděním a ten rozdíl – o kolik bylo lidem zaplaceno míň než zdrávo - kasíruje zaměstnavatel.

Lidem je tedy se stálými cenami dobře a musí se divit, proč se ČNB neřídí svým zákonným zmocněním doslova. Cenovou stabilitu? Jistě, to by bylo bezvadné. Proč tedy centrální banka zároveň udržuje korunu v souchotinářské slabosti, která umocňuje naše postavení žebráků Evropy?

Čím víc se tím zabývám, tím víc mi v hlavě vrtá podezření, že to dělá proto, protože prostě nic jiného neumí. Začínám stále víc věřit názorům některých radikálních ekonomů, jako byl nositel Nobelovy ceny a guru ekonomického liberalismu Milton Friedman, že centrální banky je potřeba zrušit a nahradit je levným, třeba i starším počítačem. Máme-li se řídit nějakými formulkami, počítač to dokáže rychleji a přesněji. A pokud formulka přestane fungovat, zbavíme se jí snáze než dogmatické bankovní rady.

Teorie centrálního bankovnictví podléhají módám, a tou platnou, byť už značně obnošenou, je inflační cílení. To možná mělo smysl před třiceti lety, kdy většina produkce vznikala doma. Mezitím však malá otevřená ekonomika České republiky ztratila samostatnost a navíc i konkurenceschopnost, takže je v situaci, kdy ceny přijímá. Děláme za tolik, kolik si řeknou jiní. Máme právo jen souhlasit. Když stagnují nebo dokonce klesají ceny jinde, musíme srazit podpatky a přijmout, co se nabízí. Levnější koruna nám usnadňuje pokračovat hlouběji v tomto závodu ke dnu a sáhnout i po tom, co nikdo jiný nebere. Řeči o stabilitě měny tedy v tomto případě vedou ke stabilitě výhledu k horšímu.

Co ovlivnit nemůžeme? Především ceny hlavních dovozů. Ty se víceméně odvíjejí od ceny ropy. Před dvěma lety byla ropa za 100 dolarů za barel, teď je za méně než polovinu. Můžeme se hádat o to, zda je to dobře, nebo špatně, ale je to, nic s tím neuděláme. Inflační cílení v souboji s takovou veličinou je směšným pokusem prodavačů deště. Když déšť přijde, zasloužíme si naše královské platy. Když nepřijde, musíte připlatit, a přijde příště…

Pokles cen ropy – trvající, trendový - však není jen cenovou veličinou. Je to signál, že svět se změnil. Rozpadá se stará ekonomika, která byla založena na využívání tohoto zdroje a projevovala se také koncentrací moci z jeho monopolního ovládání. Česká republika se připojila k tomuto vlaku v době, kdy byl v největší síle, proto bezmocně vlaje někde na konci. Oslabování tohoto světa je naší příležitostí. Nové technologie zpřístupnily výrobu v menším množství, na kratší vzdálenost a bez závislosti na vzdálených ropných polích.

Rýsuje se svoboda, ale musí se to umět. Vyžaduje to modernizaci ekonomiky. Jenže jak se na to vybavit, když máme ruce v okovech uměle oslabené koruny? A ke všemu za naše peníze!

Součástí nového ekonomického modelu by mohlo být i víc dobře placených míst a větší využití kvalifikačního vzestupu, který už řadu let masově produkují naše vysoké školy. Jenže levná koruna stimuluje spíše k dojížďáku ekonomického pravěku ze století páry. Zrychluje pádění ke dnu, tedy přesně opačným směrem.

V sadě argumentů ČNB, se kterými se pustila do intervenčního oslabování koruny, najdeme i tu o vyšších mzdách. Jako pohádka pro usínání je to dobré. Levná koruna inflaci doveze, protože učiní dovážené zboží dražším, a to by mohlo působit na zvyšování mezd. Až se mzdy zvednou, ČNB toho nechá. Zkusme tedy ty konce propojit – slabá koruna usnadňuje závody ke dnu, zvedají se levné exporty s nízkou přidanou hodnotou, a to by mělo přinést vyšší mzdy…

V nízkých cenách, které k nám přináší levná ropa, prostě riziko není, nebo aspoň ne takové, jaké hlásá ČNB. Pro dovozce je to blahodárné. A bylo by to ještě blahodárnější, kdyby byl národ klimaticky uvážlivý a nebyl nízkou cenou motivován k plýtvání.

Kde riziko je? Klíčová jsou dvě.

První: Česká ekonomika je monokulturní, příliš závislá na automobilovém průmyslu zahraničních vlastníků. Dominuje Volkswagen, který začíná být existenčně ohrožen svou dieselgate. Množí se soudní spory s nedozírnými následky, objevily se i zákazy dovozu aut VW, poprvé v Jižní Koreji. Zostřený boj o zrno se dá pochopit, protože se blíží konec dnešních aut. Vystřídá je elektromobilita, možná i lepší veřejná doprava a různé formy sdílení stále autonomějších vozů. Automobilový průmysl stojí na kraji převratných inovací, které zasáhnou ČR vzhledem ke koncentraci tohoto oboru u nás více než jiné země. Něco by se mělo rychle udělat. Zadarmo to nebude. Se slabou korunou to bude dražší.

Druhé riziko: Brexit. Z EU odejde největší odpůrce prohlubování integrace, inciativu dalšího postupu přejímá eurozóna. Kdo tam nebude, vypadne z kola. Měnová intervence proti přirozenému posilování koruny je aktivní politikou zadržování republiky v přístupu k měnové unii. S takovým kurzem tam nemůžeme.

Když si člověk uvědomí tato dvě klíčová rizika, je čeho se bát. To nejsou magické formulky z inflačních modelů, to nejsou smyšlení bubáci uprchlíků. Tohle je reálná hrozba opravdu za rohem. Nereagovat na to je něco na pokraji vlastizrady. Inflační cílení tu míří do vlastního kolena. Chtělo by to něco jiného. A někoho, kdo to umí.


24 komentářů :

  1. A co my běžní,řadoví občané s tím jako máme dělat??? chtěl bych aby mi na to pan pisatel odpověděl....poněvač si myslím,že řeči už bylo dost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sdružovat se s lidmi, kteří tuto lumpárnu chápou....

      Vymazat
  2. Proč "lidový či levicový" prezident Zeman,který je na tom to webu tolik adorován,jmenoval do čela ČNB Jiřího Rusnoka ? JR není žádný nepopsaný arch papíru a dalo se předpokládat,že bude pokračovat v politice předešlého vedení ČNB.
    Jak si to Zemanovi nekritičtí přívrženci vysvětlují ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To by mě taky zajímalo.

      Vymazat
    2. 1612 ale oni si to ani vysvětlovat nemusí, v jejich omezenosti přece stačí, že to rozhodl on - jejich srdce šampion MZ !

      Vymazat
    3. Vy tři trollí bratři, jmenujte mi "nežidovské" šéfy ČNB od vzniku ČSR. Dokážete to? Zeman není sebevrah, tak aspoň jmenoval toho, koho lépe zná.

      Vymazat
    4. Ja se pamatuji, jak se JR chlubil svym v mobilu nafocenym hlasovanim z tajne prezidentske volby - jako clen parlamentu za CSSD volil Klause a ne Zemana!
      Slavek

      Vymazat
  3. Obřezanec Rusnok se nenapakoval na penzistech(stal se hned prezidentem penzijních fondů a těšil se na zisky v mld Kč z těch"pilířů",i když se tak snažil,tak ho přítel Miloš Zeman strčil do ČNB,kde dusí a ožebračuje nás všechny,vše vše prospěch zejména Germánů a jejich bohatě prostřených hodovních stolů!Kolonie zůstává kolonií!Ať žije náš všemi milovaný Miloš Zeman!

    zločas

    OdpovědětVymazat
  4. ČNB je součástí Evropského systému centrálních bank a podílí se na plnění jeho cílů a úkolů.

    http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní5. srpna 2016 17:56
      Prezidenta Zemana tím koho jmenoval za guvernéra ČNB neomlouvá!

      Vymazat
  5. socani nikdy netahli s lidem hlavnim proudem u socanu je statotvorně přikradat do vlastni kapsy roztomile bylo jak kritizovali odeeses sami s prošlym maslem na svej vychcanejch makovicich dnes už jen trotl anebo blb od narozeni pujde tuto sebranku volit kdy velkou otazkou je zda volit když fšichni jedna pakaž jsou

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řekl bych, že jste klepl hřebík na hlavičku, ponaučení, neveřte nikomu kdo vám něco slibuje.

      Vymazat
    2. Nějaká "pakáž" nám bude vždycky vládnout, tak se snažte volit odpovědně! Nebo vyjděte do ulic a pakáž naházejte do Vltavy. Není to moc složité?

      Vymazat
  6. Svět není černobílý. Kdysi nám Klaus tvrdil, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu. Po čtvrt století jsme v bodu, kdy můžeme tiše nostalgicky vzpomínat na dobu socialistického plánování. Trh je naprosto zdeformovaný dotační politikou, ceny neodpovídají mnohdy ani nákladům na přepravu zboží a marží prodejců. Čeští zemědělci prý letos sklidí celých 26 tisíc tun brambor. Neznám skutečnou spotřebu této komodity v českých zemích, ale jistě bude vyšší, než 2,6 kg na osobu a rok. To ale nevadí. Dovezeme je z ciziny za dumpingové ceny a těm našim sedlákům pošle ministr zemědělství v obálce jeden náboj. Aby si sami ukončili své trápení. To byl jenom jeden příklad z mnoha, jak funguje ten skvělý kapitalismus. Co se stane, až intervence ČNB skončí? To zjistíme, až k tomu dojde. Možná nám na chvíli zlevní benzín a zahraniční dovolené. Alespoň pro ty, kterým na ní zbyde. Ti ostatní se budou muset nechat překvapit.

    OdpovědětVymazat
  7. PS
    Zajímalo by mne, kolik by z oněch 200 tisíc lidí, kteří se sešli v roce 1990 na letenské pláni na podporu Havla a demokraticko-kapitalistických změn zůstalo, po současné půlroční zkušenosti.

    OdpovědětVymazat
  8. "Rozhodla o tom bankovní radA, kterou poprvé vedl nový guvernér Jiří Rusnok. Proč to dělá, je záhada."
    Ale kdeže záhada! Peníze vládnou nad politikou! Absolutně.
    A jinak, pane Fialo, palec nahoru! Děda.

    OdpovědětVymazat
  9. V mé mysli se to pere: nelíbí se mi umělé oslabování koruny, ale vítám možnost odkladu přijetí eura. Třeba padne za nějakou dobu samo a my jej nikdy nepřijmeme. Co teď s tím? Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdybychom Euro přijali společně se Slováky, tak nebylo co devalvovat a byli bychom na tom tak o 10% líp v porovnání s dneškem. Stačí se podívat na východ za čáru. Jak by pak bankovní rada sanovala světovou měnu?

      Vymazat
  10. Pane Hricák,je pěkné,že prezident Zemana neztrácí u vás důvěru.Před vašimi teoriemi ohledně politiky ČNB dávám přednost ekonomům Zbyňka Fialy nebo Iloně Švihlíkové.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to částečná schizofrenie. Na jednu stranu jsem si vědom, že oslabení koruny láká zahraniční kapitál a zvyšuje zaměstnanost. Na druhou stranu prodražuje dovozy. Nedokážu posoudit, zda bude převažovat dobro, nebo zlo, až intervence jednou skončí. Ke škodě současného stavu. Zaměstnanost máme vcelku vysokou, ale reálné mzdy nestoupají. Tak že ovoce intervencí, jak se mi zatím jeví, sklízejí především vlastníci firem a jejich manažeři. Těm prvním stoupají zisky, těm druhým platy. Ve statistikách, kterými se chlubí Sobotkův kabinet, to potom vypadá asi jako s tím kuřetem. Jeden sní kuře celé a druhý se nadýchá výparů. V průměru pak ale měli každý polovinu.

      Vymazat
    2. S těma kuřaty by to byla pravda, kdyby byl poměr kapitalista a zaměstnanec 1:1. Skutečnost je horních 10 000 ku 5 mega zaměstnanců, pak to vychází jinak.

      Vymazat
  11. M. Zeman už při jmenování J. Rusnoka členem Bankovní rady přiznal, že mají s Rusnokem na devizové intervence odlišný názor. A to již se šuškalo, že Rusnok pak nahradí Singera. O devizových intevencích ale nerozhoduje guvernér, nýbrž celá BR. Když začínaly, tak bylo hlasování těsné 4:3. Zdá se, že se výsledek intervencí žádné jiné postoje nepřinesl.
    Ve změti ekonomických subjektů - domácí výrobci domácích/zahraničních vlastníků zdaněných zde/v zahraničí s malou/velkou dovozní náročností a malým/velkým vývozem a se smlouvami v korunách/eurech, USD,... tuzemští dovozci, zahraniční vývozci, spotřebitelé s převahou domácí/zahraniční produkce je na tom pak každý trochu jinak. Oslabení kursu je legitimní nástroj, ale v tomto případě postrádá smysl. Jeho čas byl oprávněný v 90. letech při pronikání na mezinárodní trhy. To bylo dosaženo a když se měla rozvinout sklizeň ovoce z toho podhodnocení, když už všechny strany uznaly kvalitu české produkce a kvalitu koruny, když už se rozbíhaly patřičné efekty z naší rovnocenné role, tak kurs opět podřízli. To udělá blbý čtenář učebnicové poučky, který nevnímá vliv konkrétních podmínek na efekt daného opatření.
    Je fakt, že Washingtonský konsensus prosadil ideu značné nezávislosti centrálních bank na vládách. Asi proto, že vlády by mohly překážet korporacím v ovlivňování centrálních bankéřů. A Jiří Rusnok, stejně jako Miroslav Singer a další jsou jen malí čeští lidé...
    Tóčo bude ještě v etapě, kdy intervence skončí a firmy, vývozci a dovozci se budou muset vyrovnat se silnějším kursem. Jak rychle se kurs změní? Na jakou úroveň? Jak mají, nebo budou mít kursové riziko ošetřeno v obchodních smlouvách? Kdo bude ve firmě bit, když za výrobek dostatnou stejnou cenu v eurech, ale za éčka již méně korun?
    ČNB zavedením sporných intervencí a procesem oslabení Kč zkomplikovala mnoha firmám život a komplikace přinese i ukončení intervencí a posílení kursu. Přičteme-li k tomu rozporný efekt oslabeného kursu z let intervenování, tak celkový dojem bude hodně, hodně rozpačitý. Podtrhuje to i fakt, že je v tom namočen zrovna Jiří Rusnok, který byl exponentem soukromých penzijních fondů, když si chtěly zavedením druhého pilíře smlsnout na českém důchodovém systému.
    KR

    OdpovědětVymazat
  12. jeden židák odešel, druhý židák přišel = žádná změna se nerýsuje, oba jednají v žoldu zbohatlých židobolševiků ala Kellner (chlapeček vyrůstal v Moskvě, kam jeho soudruha tatínka vyslal jiný soudruh jak vyslance ČSSR za RVHP)

    OdpovědětVymazat
  13. Autor jasně rozebral stav společnosti,odtržení konšelů od poddaných,kteří jsou defakto cizincemi
    ve vlastní zemi, ústava je denně pošlapávána.Historie nás učí nevyhnutelně přichází,
    u nás oblíbené vyhazovy z oken.Otázka zní kdy?

    OdpovědětVymazat

Reklama