Reklama

.

.

pondělí 29. srpna 2016

K polemice pana PhDr. Ivo Rušáka, ze dne 23. 8. 2016, k mému článku publikovanému pod titulem Bombardér, bitevníky, tankery…


Bohumil Svoboda
29. 8. 2016
Podle mého názoru nejde o polemiku zde, ale svým obsahem o problematickou recenzi mně vzdáleného článku. Domnívám se, pane doktore, že jste nepochopil účel a cíl mého článku. (Tím vás nechci podezřívat, že jste jej snad pochopit nechtěl.) Chtěl jsem především upozornit na nebezpečí takových cvičení a především na nehoráznou americkou provokaci vůči Rusku, ke které se naše vláda v rozporu s platnými zákony připojila tím, že toto cvičení povolila. 



Co všechno je a bylo již mnohokrát dříve porušováno naší současnou a dřívějšími vládami je možno si přečíst i v otevřeném dopise vládě ČR, který ji zaslala Iniciativa Ne základnám dne 22. 8. 2016, se kterým plně souhlasím a pod nějž bych se také podepsal. Chci vás ujistit, že vím o tom, že podobná cvičení organizují Američané pod firmou NATO každoročně i v jiných státech, což je věcí vlád a lidu těchto zemí. Proto jsem se obrátil touto cestou na naše občany a ne na vlády jiných států a jejich lid, aby si jich co nejvíce uvědomilo, do čeho nás naše popřevratové vlády systematicky zatahují.

Vy sám vyjadřujete ve čtyřech bodech souhlas s tím, že je třeba opět odhodlaně bojovat za mír atd. To vás bezesporu ctí. Je to konečně názor více než dvou třetin našich spoluobčanů. Souhlasit s tím pasivně je podle mého názoru málo. Považuji za vlasteneckou povinnost každého erudovaného člověka, aby své názory sdělil co nejširšímu okruhu občanů. Vy byste jistě mohl účinněji využít své filozofské erudice, podnikatelských aktivit v oblasti organizace, řízení a překladatelské činnosti. Jako filozof byste snad pomohl najít způsob, jak sjednotit úsilí celé řady subjektů k mnohem účinnějšímu boji za mír. Jako tlumočník a překladatel máte beze sporu mnohem více informací o mírotvorném úsilí řady zahraničních osobností, včetně nositelů Nobelovy ceny za mír, které však naše sdělovací prostředky filtrují, překrucují a nestydatě lžou, aby se pravda mezi naše občany nedostala. V tom vidím také svoji úlohu jako drobného kamínku složité mozaiky, ze kterých se zatím nevýrazná a navíc utajovaná fronta bojovníků v boji za mír, proti NATO a válce skládá.

Je škoda, že místo toho abyste jasně zdůraznil svůj postoj, k této pro národ životně důležité problematice, zdůrazňujete moji nevědomost o cvičeních v jiných státech, což vám promíjím. Navíc rozebíráte a zdůrazňujete základní pravdy o tom, že každý národ pro zajištění své bezpečnosti potřebuje mít spojence. Já dodávám; ano a potřebuje je i Rusko i Čína. Myslím si, že bychom i my měli usilovat o spojenectví se silným a spolehlivým partnerem. Za takového však nepovažuji NATO ani západní velmoci jako je Francie, Itálie, Anglie a už vůbec ne USA, která řídí tuto největší zločineckou organizaci. Že tato věta obsahuje zhuštěnou pravdu, vy jako historik, nesporně víte. Takoví „spojenci“ nás zradí kdykoliv to bude vyhovovat jejich ekonomickým, finančním a z toho plynoucím dobyvačným zájmům. Stačí jenom připomenout Mnichov, 2. světovou válku i období studené války.

V roce 1968 nás okupovala vojska Varšavské smlouvy, ale Američané ji tehdejším Ruským vládcům odsouhlasili. Postavila se za nás otevřeně pouze Jugoslávie, ale proti ní na oplátku naši tehdejší vládci odsouhlasili Američanům barbarské „Humanitární bombardování“. To snad nepotřebuje žádného komentáře. Abych nebyl podezříván z ubohého populismu jako to dělá třeba pan Sobotka, který loni prohlásil, že v Brně 21. srpna 1968 došlo k rozsáhlému masakru. Přitom přiznal, že tehdy v srpnu v Brně vůbec nebyl. (Pravděpodobně byl doma zalezlý jak sysel.) Já jsem v tom Brně tehdy byl, ale žádného masakru jsem svědkem nebyl. Je mi velice líto, jak jsem se později dověděl, že tam tehdy zahynulo kolem deseti českých občanů.

Na Vojenské akademii jsem tehdy zorganizoval shromáždění asi dvou set studentů prvního ročníku a byl jsem jimi pověřen napsáním ostré protestní petice proti násilné okupaci naší vlasti, kterou toto shromáždění jednomyslně schválilo. Tuto petici jsme spolu s jedním kolegou odvezli na brněnské letiště do štábu okupačních vojsk a jeho veliteli generálu Petrovovi. (Doufám, že jsem se nezmýlil a uvedl správné jméno). Ten ji odmítl přijat a tak jsme ji předali funkcionářům krajského výboru KSČ. Náš postoj byl tehdy zveřejněn v tisku a rozhlase. Kopii tohoto protestu mám ještě někde uloženou. Hovořil jsem s několika vysokými ruskými důstojníky letectva a ti nevěděli co se vlastně děje. Svoji přítomnost s lítostí zdůvodnili obligátním „rozkaz je rozkaz“. Zatčen jsem tam nebyl, ani jsem za to nebyl později nijak trestán, přestože jsem tuto skutečnost uvedl ve všech tehdy následných pohovorech. Byl jsem si vědom, že můj postoj pro mne mohl být nebezpečný.

Pane doktore, zajímá mně, v čem Vám konkrétně připadá text mého článku „podivný“, jak ve své “polemice“ uvádíte. Tento pojem jsem ve svých odborných a vědeckotechnických pracích nepoužíval a proto mně zajímá, co pod ním myslíte vy jako filozof. Projevujete také údiv nad tím, „jakoby autor neznal základy vojenské letecké terminologie“. Tak to je pro mne více než úsměvné. Především v tomto článku jsem nepovažoval za účelné „oslňovat“ nikoho ani „filozofy“ žádnými odbornými leteckými termíny. Účel článku jsem vysvětlil. Nepovažoval jsem ani za účelné uvádět, že za mnou je více než čtyřicet let praxe u letectva od základní funkce technika letadel přes řídící funkce leteckého provozu na úrovni leteckého útvaru, až po pedagogické funkce od asistenta až po několikaleté působení ve funkci vedoucího katedry provozu a oprav a v závěru mého pedagogického působení ve funkci prorektora pro učební činnost na vysoké vojenské letecké škole v Košicích. Jako odborný asistent a docent jsem přednášel na Vojenské technické akademii v Káhiře předměty provoz a opravy letadel. Velení této akademie mne mimo jiné pověřovalo také přednáškami v odborných post-graduálních kurzech vysokých důstojníků egyptské armády. Vysokoškolské texty, skripta a odborné články jsem psal nejen česky ale přímo anglicky, rusky, slovensky a to podle požadavku „zákazníka“. Výsledky své odborné a vědecké práce jsem svými přednáškami prezentoval na vědeckých sympoziích nejen v ČSSR ale i v Anglii a Moskvě. Ještě i teď se vám zdá, že „jako bych“ neznal základy vojenské letecké terminologie?

Dovoluji si tvrdit, že tuto terminologii ovládám velmi dobře a to v několika jazycích. Pokud byste se vy ve svých dílech a překladech setkal snad i s vojenskou leteckou „hantýrkou“, mohl bych Vám řadu takových pojmů pomoci pochopit. Pro Vás je to asi podivné i proto, že snad máte pochybnosti o mém autorství tohoto článku. Píšete, že jste četl totožné články od někoho podepsaného za vojáky proti válce, kde mé jméno vůbec uvedeno nebylo. Ano, došlo k takovému omylu a redakce se mi za to omluvila, chybu okamžitě napravila a já nemám důvod z toho dělat problém. Jestli tím chcete zpochybnit moje autorství i mé pedagogické a akademické funkce nebo dokonce snížit úroveň Vysoké vojenské letecké školy, potom Vás ujišťuji, že na jejím vedení se podíleli mimořádní vynikající odborníci z letecké praxe, vysocí velitelé a mezi jejich zástupci – prorektory byli tak jako já profesoři a doktoři věd, podobně jako na odborných katedrách. Proto také škola produkovala jedny z nejlepších pilotů a leteckých specialistů na světě a vynikající velitele leteckých útvarů svazů a svazků včetně funkce velitelů letectva a jejich zástupců. Já osobně jsem hrdý na to, že jsem nemalou měrou přispěl k jejich odborné přípravě.

Na závěr prohlašuji, že jsem autorem tohoto článku a stojím si za ním i svým podpisem. Vyjadřuji tím své přesvědčení a ke svému podpisu jsem připojil i své tituly ne proto, že bych jimi chtěl někoho oslňovat, ale proto, abych i řadě dalších vysokoškolských pedagogů a vědců pomohl vystoupit z anonymity a postavit je do čela v boji za naši bezpečnost a život v míru.

Prof. Ing. B. Svoboda, DrSc., 29. 8. 2016.

24 komentářů :

  1. nic... jen dva kohouti si čechrají peří veřejně. smysl toho mi uniká.

    S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To nic.Asi máš "dlouhý vedení"....

      Vymazat
    2. Tohle je něco jako telenovela Nové republiky na pokračování, která začala únikem soukromé pošty účastníků e-mailové diskuze v podobě Pošty pro tebe.

      Vymazat
    3. Tobě uniká smysl čehokoli, demente. S IQ napařovací žehličky, s minimálním vzděláním a nulovými znalostmi to nikoho nepřekvapuje.

      Vymazat
    4. To, že ti uniká smysl, vypovídá něco především o tobě... ....a copa to asi bude???:-)

      Vymazat
  2. Jaký to rozdíl v morálce a odbornosti oproti současným politickým "elitám",vlastizrádným hlupákům typu Sobotků,Dienstbierů.....a jejich militantním oddílům-kriplům z neziskovek.

    zločas

    OdpovědětVymazat
  3. Druhá světová válka nezačala napadením Polska 1 září 1939 , ale mnichovskou zradou kdy Anglie a Francie nedodržely spojenecké dohody. K čemu spojenectví když ho stejně nedodrží. není lepší mít soběstačnou armádu jako před rokem 1989? nemáme letectvo, nemáme raketovou techniku, nemáme obrněné jednotky, nemáme pěchotu. A proto nám kdejaký debil ze zahraničí nařizuje Sralbotkovi co mám dělat. I když Sralbotka by to dělal i kdyby jsme měli funkční armádu. V zemi kde ministra obrany hraje herec je možný všechno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je O.K. Liško. Jsme v NATO.
      V Americe byl taky prezidentem herec a jak vám nakopal ty vaše komunistické prdele. :)

      Vymazat
    2. Jenže nikde není psáno jakou pomoc členské státy NATO musí poskytnout. Nikde se nepíše že to musí být vojenská síla. Pomocí se myslí i třeba 10.000 plastových rakví nebo 1000 pytlíků čínských polévek. Pomoc založená na dvojím metru, když se nám to hodí pošleme vojáky, když se nám to nehodí pošleme rakve.

      Vymazat
    3. Loseři před rokem 1989 každýho s jiným názorem označovali za podvratný živel. A ti samí lidé po roce 1989 používají slovo komunista. Přitom nejblíže ke komunismu má současná EU. To jsou Bruselští aparátčíci vedle kterých politbyro může jen blednout závistí.

      Vymazat
  4. Zahřeším si. Bože, jak to děláš, že mám vždy pravdu nebo aspoň ve "sporu" pana Svobody s Ivo Rušákem, když dávám za pravdu prve jmenovanému.

    OdpovědětVymazat
  5. Kdy se stalinisticky uchyl soudruh Svoboda prestehoval do Severni Koreje ci do Ruska, zajiste by se mu ulevilo a mohl by prestat kvokat. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proč blbečku z neziskovky od obřezance agenta CIA Pánka nejdeš diskutovat a vyslovovat svoje názory na Svobodné fórum?To je tvoje gusto!Vede to obřezanec Šafr(Schafer) s agentem KGB Štětinou a dalšími amorálními grázly!Tam se můžeš prezentovat s názory z tvojí duté vlastizrádné palice!A mazej rychle vyměnit pamprsky Kchárlovi,posral se!

      Vymazat
    2. V knize Nejčistší rasa, kterou vydalo nakladatelství Ideál, naopak uvádí, že severokorejský režim má nejblíž k fašizujícím meziválečným nacionalistickým a šovinistickým hnutím.

      Podle něj je severokorejská ideologie ovlivněna ideologií meziválečného japonského militaristického Japonska, které také kladlo na přední místo armádu a obětování se pro vlast a pro císaře. Ideologii se Kim Ir-senova země přizpůsobila. Horu Fudži tak nahradila hora Pektusan a zakladatelem národa se stal polomytický Tangun. Zůstala ale rasová nadřazenost, patrná zejména v tom, jak se severokorejský režim dívá na Američany, ale i na nekorejské Asiaty.

      Myers ale zdůrazňuje i odlišnosti od japonské ideologie. Pchjongjang nemá imperiální touhy a netouží ovládat okolní země, jen sjednotit celou Koreu. Svou rasu považuje za nadřazenou morálně, ale ne fyzicky. Otevřeně hlásá, že Korejská rasa je jedna z nejstarších a také nejryzejších, která musí čelit složitým nástrahám nepřátelského světa, a to dokáže jedině pod silným vůdcem.

      Vymazat
    3. V knize tvrdí, že korejská ideologie je postavená na emocích, kdy vůdce ztělesňuje mateřskou vlast, který ochraňuje své děti. Právě tento přístup spolu se zdůrazňováním nacionalistických, šovinistických a rasových aspektů vede k tomu, že severokorejský režim stojí za svým vůdcem a věří mu přes všechny problémy, jimž musí čelit.

      Situace je tedy odlišná od zemí komunistického bloku, kde lidé přestávali věřit ideologii, jež nesplnila slibované, a jen předstírali loajalitu režimu slibujícímu lepší zítřky, které nepřicházely. V KLDR cítí lidé spojení se svými soukmenovci a s vlastí, která čelí nepřízni světa.

      Myersova kniha nabízí velmi poutavý vhled do severokorejské ideologie, který mnohé odhaluje, i když je dobré si zachovat kritický odstup. Zejména ono ztotožnění se s vůdcem zdaleka nemusí být úplné, jen nemusí být vidět, stejně jako drolící se jednota. I obyvatelé KLDR se dostávají k informacím z okolního světa, nejsou už tak dokonale izolováni, jako v sedmdesátých nebo ještě v devadesátých letech.

      Vymazat
    4. Po válce nechal Kim Ir-sen odstranit své politické protivníky a stal se neomezeným vládcem Severní Koreje. Zpočátku ovšem vypadal rozvoj KLDR velmi nadějně a centrální plány nesly ovoce, které se nedalo přehlédnout. V 60. letech byla severokorejcům poskytována bezplatná lékařská péče, vysokoškolské vzdělání i dostatek jídla a KLDR byla v míře rozvoje průmyslu ve Východní Asii na druhém místě za Japonskem. V porovnání s Čínou i politickými převraty zmítanou Jižní Koreou navíc poskytovala svým obyvatelům i slušné bydlení. Totalitní režim si vůbec nepřipouštěl, že ekonomické úspěchy jsou ve velké míře dány výraznou hospodářskou podporou Sovětského svazu.

      Poslední korejská dynastie

      Kim Ir-sen nahradil Marxismus-leninismus vlastní ideologií čučche („jistota jen v nás“), která kladla důraz na samostatnost vedoucí až separaci státu od okolního světa. Poté došlo k Rusko-čínskému konfliktu a Kim Ir-sen byl sovětskou stranou nařčen z podpory Číny. Sovětská hospodářská pomoc byla citelně snížena, nedostatky centrálního plánování vystoupily na povrch a politika uzavřenosti nedovolovala orientaci na západní státy.

      Přišel ropný šok roku 1973 a srazil severokorejskou ekonomiku definitivně na kolena. Země neměla žádné zboží na vývoz. Proto si na velké investice do těžkého strojírenství, těžebního průmyslu a zejména armády musela stále víc půjčovat a dostala se do obrovských dluhů. Problémy Severní Koreje se stále prohlubovaly. Po smrti Kim Ir-sena v roce 1994 nastoupil do čela země jeho syn Kim Čong-il, ustavený jako následník už mnoho let předtím.

      Vymazat
    5. Pod vládou Kim Čong-ila ekonomická stagnace pokračovala. Vláda nedokázala vytvořit fungující tržní ekonomiku, stále drží v armádě velké množství mužů v produktivním věku a valnou část svého nízkého HDP věnuje na zbrojení. Infrastruktura státu se rozpadá, stále více vázne i základní výroba elektřiny.

      Důsledkem je fakt, že Severní Korea už nedokáže pokrýt ani polovinu potřeb jídla v zemi. Na hladomor mezi lety 1996 a 1999 zemřelo odhadem přinejmenším 600 000 lidí a podle Amnesty International trpěla v roce 2003 více než polovina obyvatel KLDR podvýživou. Dnes není situace o mnoho lepší. Na sever poloostrova proudí humanitární pomoc z USA, Jižní Koreje, Číny a Evropské unie. Navzdory tomu vláda stále setrvává v odporu vůči dnes mnohonásobně bohatší Jižní Koreji, USA, Japonsku a dalším západním zemím. Ačkoli zahraniční média mají do země minimální přístup, je veřejným tajemstvím, že zde stále dochází k popravám a mučení, zejména kvůli náboženství. Věznice a pracovní tábory jsou hrozbou pro ty, kdo by se chtěli režimu vzepřít.

      Vymazat
    6. Hezké....bezva články ze školení -PŠM neziskovky obřezance ,agenta CIA Pánka-Člověk terorista v tísni!Strč si tu propagandu do řiti blbečku!

      zločas

      Vymazat
  6. Ten článek je o Koreji? Co je to tady je blábol, koho to zajímá, gigante?

    OdpovědětVymazat
  7. tady se jeden vždycky dozví pravdu jakou si sám vybere. ale nadávky a osočování protivníka je základ diskuze. Je to trapné, nedůstojné, ale i velica zábavné to číst, Vážně diskutovat ale opravdu nelze. Taky dobrá sociologická sonda... jak jsme zhrubli , zesprostli a také zhloupli.

    S.

    OdpovědětVymazat
  8. Anonym 9:24 je zřejmě znalec korejských poměrů na slovo vzatý. Nikdy nezapomenu, jak se spolupracovníci vrátili ze stáže v USA a měli prču z toho, jak jim tam podobní zblblíci propagandou, ukazovali ledničky a televize, v přesvědčení, že je to pro naše lidi něco, co v životě neviděli. V Korei jsem nebyl a žádného Korejce neznám, takže nemohu anonymnímu pánovi, znalému propagačních veřejných tajemství, nic vyvracet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Korejci jsou technicky zdatní! Poradí si hravě i s britskými eM-trojkama "Grease Gun" a to kluci i holky! Čas 01:01:30 tu - https://www.youtube.com/watch?v=fQ7nL53T8wc

      Vymazat
  9. Profesor Bohumil Svoboda je machr nejen v oboru letectví a vojenství, nýbrž i důchodových systémů. Je to člověk, který, když si vytýčí nějakou úlohu, pochopení problému a vypracování návrhu řešení, tak to fundovaně a přitom neokázale splní. Škoda, že tuto osobnost nedokáže česká levice lépe využít. Asi proto, že intelektuálně a charakterově vysoko převyšuje drtivou většinu předáků tzv. levicových stran.
    KR

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím! Souhlasím a podporuji výzvu prof. Svobody aby odborníci a akademičtí pracovníci našli odvahu veřejně poukazovat na problémy, které je snaha zakrývat.

      Vymazat

Reklama