Reklama

.

.

středa 31. srpna 2016

OKD, oběť zaslepenců dvou ideologií


Stanislav A. Hošek
31. 8. 2016
Po politickém zlomu na konci roku 1989 zkušení odborníci dobře odhadovali další vývoj celého hospodářství země a proto se mu pro OKD snažili nějak předejít. Věděli dvě nesporné skutečnosti. Doly OKD v celosvětové konkurenci propadnou a budou úplně zlikvidovány. Havíři těchto dolů, kteří jsou ve velké většině zdravotně na tom hůře než zbytek populace, nebudou mít na trhu práce žádnou šanci. Ti přemýšlivější odborníci proto ihned přistoupili k tomu, aby z dolů vyvedli desítky tisíc havířů, kteří by na trhu práce propadali.


Osobní prolog.

Studoval jsem hornictví na střední a vysoké škole v padesátých letech minulého století. Byla to éra, ve které ostravské hornictví se měnilo z maloprůmyslového až řemeslného na velkoprůmyslové, z práce ruční, na mechanizovanou. Již tehdy nám ale moudřejší z učitelů zdůrazňovali, že těžit černé uhlí tak vysoké kvality, jaké je v Ostravě, jenom pro energetické účely, je doslova zločin vůči budoucím generacím. Z tak koncentrovaného uhlíku se podle nich mohou v budoucnu vyrábět různé potřebné organické sloučeniny až dokonce po potraviny a léky. Teprve pak se těžba v tak, v porovnání se světem, malém a geologicky na okraji obrovské pánve umístěném revíru, může ekonomicky vyplácet.

Když dneska sleduji všechny ty „debaty“ a zvláště bulvární fantazírování o vině za současnou situaci OKD, donutilo mne to k následujícímu textu.

Ostravsko-karvinský revír pilířem „železné“ ekonomické koncepce KSČ.

V plánovaném národohospodářství ekonomické faktory nebyly, nejsou a nikdy nebudou rozhodující, pouze podpůrné. Jestliže se stranovláda KSČ podřídila trendům celé socialistické soustavy, která svou existenci založila na těžkém průmyslu, byl předurčen další osud zásob černého uhlí na Ostravsku. Těžba se zvyšovala ne o tisíce, ale přímo o statisíce až miliony tun ročně. Revír měl v té době tři části, v nichž byly zásadně odlišné geologické podmínky. Ostravská část disponovala slojemi s nízkou mocností, vesměs do jednoho metru, rozlohou nejmenší Orlovská část měla převážně strmé sloje s úklonem přes 60° a konečně Karvinská část, sice se slojemi mohutnosti až 10 metrů, v průměru ale jen kolem dvou metrů, leč méně kvalitního, málokdy koksovatelného uhlí. Jelikož šlo o okraj kdysi obrovského šelfového moře, byly geologické podmínky v celém revíru velmi složité. Vědělo se, že ostravská část revíru je po dolech v Belgii technicky nejtěžším prostředím k dobývání.

Vedení státu se i za těchto podmínek přesto rozhodlo vytvořit z OKD pilíř celého národohospodářství, ať to stojí, co to stojí. I tak revír prakticky nikdy nebyl rentabilní a proto tvořilo veškeré uhelné hornictví v Československu jakýsi „koncern“, v němž Karvinské doly dotovaly Ostravské a celý revír při rozsáhlejších investicích, tedy výstavbě nových dolů, musel být dotován ze zisků povrchových hnědouhelných lomů v Čechách.

Jestliže jsem napsal slova „ať to stojí, co to stojí“, bylo to doopravdy tak. Dolování v OKD, mimo jiné, tehdy stálo ročně v průměru sto lidských životů a kupříkladu největší důlní katastrofa té doby v jediné chvíli dokonce vzala život 108 horníkům.

Nebyl dostatek pracovních sil pro tak obrovský nárůst těžby, takže z celé země byli doslova verbováni mladí muži pro práce v dolech. Vysoké výdělky, „odpuštění“ větší části vojenské služby a sliby bytů novomanželům, to byly hlavní náborové prostředky k získávání brigádníků pro OKD. Především na Moravě dlouhá léta ještě platilo, že každý opravdový chlap byl nějaký čas horníkem.

Nepovedený pokus o zlom situace
 
V roce 1968, kdy se občané pokoušeli vymknout z všeobecné nadvlády byrokratů KSČ, vznikla v OKD skupina techniků, která prosazovala postupné zavírání dolů. Ekonomické důvody, ač byly nejzřejmější, nebyly přesto pro ně základní. Sice jasně dokázali, že dovoz uhlí z ciziny je daleko lacinější, než těžba v OKD, ale pro většinu z nich to nebyl důvod rozhodující. Jen pro ilustraci poznamenávám, že dovoz černého energetického uhlí až z Austrálie byl tehdy lacinější, než těžba v OKD.

Nejdůležitějšími argumenty pro omezování, až postupné zastavení těžby byly mnohem důležitější, ryze humánní. Mezi odborníky se již obecně dlouho vědělo, že havíři dolů OKD se dožívají skoro o sedm let méně, než zbytek mužské populace. Dokazovala to mimo jiné i studie, kterou si ÚV KSČ nechal zpracovat pro zákon o dřívějším odchodu horníků do starobní penze. Tehdy jim byl věk snížen o pět let, ale i za těch okolností si havíři užívali důchodu mnohem kratší dobu. než zbytek populace.

Navíc se i tak málokterý havíř dočkal penze ve zdraví a ve svém povolání. Naprostá většina byla převedena do kategorií částečného či invalidního důchodu z důvodů nemocí z povolání, především plicních, či vazoneuróz. Nejtragičtější situaci ovšem odhalila doba svobody slova v roce 1968 z pitevních nálezů horníků. Ty dokazovaly, že nezanedbatelný počet havířů za svůj života prodělalo i víc jak jeden srdeční infarkt, aniž byl lékaři zaregistrován. Řečeno laicky, havíři se cítili po práci vesměs tak unaveni, že nějaké bolesti na hrudi považovali za normální a „přechodili“ je. Teprve mnohem pozdější pitva dokumentovala zahojené jizvy srdečního svalu. Do roku 1968 byly tyto nálezy utajovány. Jedním z argumentů pro zavírání dolů se staly proto až tehdy.

V národohospodářství řízeném celostátním plánem není prakticky problematické ukončení produkce jakéhokoliv podniku, či dokonce celého odvětví. Je nutné je pouze provádět bez sociálních otřesů, tedy investovat do jiných výrob. Předkládaný program zavírání dolů OKD měl být ukončen do patnácti let. Pracovníci měli z dolů odcházet především přirozeným úbytkem, řízenou rekvalifikací a přirozenou touhou vrátit se do míst svého původu, což platilo především pro občany ze Slovenska. Zajištění náhradních produkcí na Ostravsku také nebylo problémem. Automobilový průmysl by v té době dokonce potřeboval ještě více pracovníků a to se již uvažovalo o výrobě komponentů jaderných elektráren pro celý socialistický svět. A potřebné koksovatelné uhlí? To by se lehce dovezlo z Polska, kterému jsme tehdy měli za to co nabízet.

Veškeré tyto rozumné snahy byly, bez jakékoliv argumentace, sovětskou invazí posílenou stranovládou nejen ztrhány až zesměšněny, ale její iniciátoři ze svých technických postů vyhozeni, pokud již předem neemigrovali. Nové vedení ÚV KSČ naopak ještě zvýšilo těžební úsilí a především zahájilo investování do ještě geologicky složitějších a tím nebezpečnějších částí okrajové uhelné pánve.

Nemohu jinak, než si proto dovolit první tvrzení. Nebýt ideologické zaslepenosti politických představitelů budovatelů socialismu těžit černé uhlí za každou cenu, tak se OKD nedožilo ani politického převratu. Takže za veškeré jeho pozdější problémy byli prvotními viníky příslušní členové vládnoucí vrstvy normalizačních byrokratů řídících zem od roku 1970. Ve spojení s jejich absolutním mocenským postavením patřili do rangu na věky nepostižitelných.

Na tomto místě si jenom dovoluji podotknout, že komunistické vedení přece jenom využilo zásadní myšlenky postupného zavírání hlubinných dolů. Ovšem ne v uhelném, ale uranovém průmyslu. Program „Útlumu těžby uranových dolů“ byl nejen vládou KSČ schválen, ale z větší části realizován, takže v polistopadové době už nepřineslo dokončení zavírání těchto dolů tolik sociálních problémů.

V tenatech jiné ideologie

Po politickém zlomu na konci roku 1989 zkušení odborníci dobře odhadovali další vývoj celého hospodářství země a proto se mu pro OKD snažili nějak předejít. Věděli dvě nesporné skutečnosti. Doly OKD v celosvětové konkurenci propadnou a budou úplně zlikvidovány. Havíři těchto dolů, kteří jsou ve velké většině zdravotně na tom hůře než zbytek populace, nebudou mít na trhu práce žádnou šanci. Ti přemýšlivější odborníci proto ihned přistoupili k tomu, aby z dolů vyvedli desítky tisíc havířů, kteří by na trhu práce propadali. Cílem bylo zajistit jim předčasnou penzi. To se s větší části podařilo, ovšem jen proto, že protagonisté akce využili „postrevolučních“ nálad ve společnosti. Kdyby se opozdili jen o půl roku, už by neměli žádnou šanci. Osobně o tom mohu předložit nejeden důkaz.

Složitější situace byla s celým revírem, se všemi doly OKD. V chaosu polistopadového formování nové vládnoucí vrstvy totiž se nenašel jedinec, nebo alespoň skupinka vůdců, kteří by věděli, co chtějí a s čím mohou ještě u vrstvy politické moci prorazit.

V OKD se vynořily dvě zásadní skupiny techniků. Jedni, kteří spíše věřili, než uměli a ti chtěli doly OKD s určitým omezením provozovat i nadále. Druzí, kteří věděli, že v nové době bude jednoznačně platit krédo „od této chvíle budou bohatí bohatnout a chudí chudnout“, což bylo myšlenkou pronesenou Viktorem Koláčkem již na sklonku roku 1989, když bojoval o to, aby se stal ředitelem dolu ČSM. Dolu v OKD nejmladšího, nejperspektivnějšího a s nejnižšími nutnými investicemi v příštích letech. Kdo vyhrál, to se už dneska jednoznačně ví.

Ovšem vůbec, nebo jen málo se ví o další malé skupině, která prakticky jen oprášila své plány z roku 1868. Ta ještě před masivní privatizací předložila vládě ČR, tehdy vedené Pithartem, návrh na urychlený útlum hlubinných uhelných dolů. Uskutečnila se dokonce první schůzka zorganizovaná místopředsedou vlády Stráským, který měl z příslušníků vláda ČR alespoň trochu národohospodářských vědomostí. Za účasti ministrů financí, průmyslu a práce a sociálních věcí byla provedena nejen zahajovací debata nad útlumem hlubinných uhelných dolů, ale dokonce uvedení členové vlády převzali návrh zákona, podle něhož by se útlum řídil. Zákon záměrně, aby neprovokoval, nebyl nějakým opisem zmíněného zákona z pera KSČ o uranovém hornictví. Byl skoro doslovným překladem zákona o útlumu železnorudných dolů ve Švédsku.

Bohužel to se již psal rok 1992 a nová moc již seděla pevně ve svém postavení, i když toho ještě moc neuměla. Měla však nejen k „věci potřebné“ zahraniční poradce, ale také už jasně zkonsolidovanou vůdčí skupinu pro translaci plánovaného národohospodářství na tržní ekonomiku. Stačilo pak, aby její guru, řekl doslova, že „ekonomická věda nezná pojem útlumu“ a celý návrh na řízené ukončování těžby hlubinných uhelných dolů byl hozen do koše jako kdysi za socialistických ideologů.

Od té doby jsem přesvědčen, že OKD je v prvotní řadě obětí dvou ideologií, přesněji řečeno výkonných představitelů řízení země, ve své době slepě oddaných své ortodoxní víře. Troufám si tvrdit, že právě tato nejvyšší vrstva politiků, rádoby státníků, tvoří nejvyšší úroveň viníků všeho, co se v zemi vyskytne špatného. Jsou bezmyšlenkovitě oddáni svým dogmatům a vytváří veškeré společenské klíma, kterého pak ti na nižších úrovních řízení už jenom využívají.

Neplatí to zdaleka jen o politicích minulého režimu, kteří byli „voleni“ do svých pozic stádním efektem. Platí to i pro dnešní politiky. Několikrát jsem již tvrdil, že volby, které jsou kupříkladu podle Zemanovy ortodoxie jediným zdrojem legitimity v politických systémech současné demokracie, mají v sobě zakotveno něco zhoubného. Zvolení „vyvolenci“ totiž vnímají volby jako jakési osvícení duchem svatým, který se snesl na apoštoly po Ježíšově smrti. Najednou všechno ví, všemu rozumí a cítí se jakýmisi vyspělejšími občany, ba až jedinými, kteří mají právo rozhodovat o osudu všech. Jde v mých očích o samotný základní „zločin“ demokracie. Volby by měli totiž volit správce věcí veřejných a ne jejich ředitele s prakticky neomezenou pravomocí.

Znova pro zdůraznění opakuji. Nejvyšší vrstva politiků je reálně vždy nepostižitelná. Při tom právě její příslušníci vytváří komplexní atmosféru, v níž se pohybují všichni ostatní. Samozřejmě, že někteří z nich se dopouští trestuhodných činů, ovšem jsou to již zločiny menší závažnosti. V praxi jen více či méně zneužívají situace, vytvořené nejvyšší politickou vrstvou.

Začal jsem svůj text osobní poznámkou a osobním sdělením ho také ukončím. Jestli najdu sílu, pokusím se ještě napsat své vědomosti i o těch, kteří rozhodli o osudu OKD v atmosféře vytvořené privatizátorskou státostranou.

26 komentářů :

  1. Není vinna ideologie , ale jako vždy člověk !!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne obviňuji přece ideologie, leč lidi, které je realizovali. To je snad jasné, když se čte.

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Může, jako za všechno třeba za počasí.

      Vymazat
    2. Určitě ano i když o tom neví, ale to nikoho nezajímá.

      Vymazat
    3. Mohl by, kdyby tehdy nepracoval v NDR.

      Vymazat
  3. Irko Bača.
    Putin ne u nás máme jinačí chmatáky,co nám náramně předvedli,jak kolem OKD,tak MUS,jak se dá zbohatnou a bohatnou na bytech nadále.

    OdpovědětVymazat
  4. Článku asi nelze příliš co vytknout, obsahuje dosti zasvěcené informace. Také se domnívám, že na vině jsou naše vlády, že s dostatečným předstihem neiniciovaly útlum těžby (s finanční spoluúčastí majitelů). Zaměstnanci se mohli dále věnovat jim blízkým činnostem, třeba při rekultivaci krajiny a rozvoji zemědělství, nebo nějakých strojírenských provozů. Nemuseli být nezaměstnaní.
    Vinu našich představitelů, autor vyjadřuje takto:
    „Zvolení „vyvolenci“ totiž vnímají volby jako jakési osvícení duchem svatým, který se snesl na apoštoly po Ježíšově smrti. Najednou všechno ví, všemu rozumí a cítí se jakýmisi vyspělejšími občany, ba až jedinými, kteří mají právo rozhodovat o osudu všech. Jde v mých očích o samotný základní „zločin“ demokracie.“
    Z velké části s tím souhlasím. Jenom se domnívám, že nejde o zločin demokracie, nýbrž o nedostatek demokracie. O malou možnost občanů, působit na tyto „vyvolence“ nejenom při aktu voleb, ale také v průběhu celého volebního období. To nezajistí žádná parodie na demokracii, kterou nám poskytuje naše „zastupitelská demokracie“. K tomu si musíme prosadit prvky přímé demokracie, jako je zákon o referendu a odvolatelnosti politiků. Kteří z politiků mají také tento pohled na věc, je již dostatečně známo. Blíží se volby a opět budeme svědky neskutečných prozření vládních politiků, jako kdyby se dosavadní politika dělala přes jejich odpor. Snad už se tím většina lidí nenechá napálit. P.K.

    OdpovědětVymazat
  5. Nepochybuji o autorových znalostech problematiky. Ale jak je možné, že z totálně nerentabilních dolů OKD vyždímal pro sebe krejčí Bakala cca 100mldKč zisku (nebo možná víc)?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To panu "odborníku" uniklo ! Tolik těch nakradených miliard si mohli Otava, Koláček a Bakala nastřádat díky tomu, že za socialismu se investovalo do přípravy těžby v rozsahu, že oni mohli jen plundrovat !! Co prosím postavili pro občany zlodějští "demokraté" za těch 25. let od Listopadového puče ??

      Vymazat
    2. Na tom není nic tak překvapivého. - Všimněte si, že velké peníze lze vyždímat i z "péče" o bezdomovce či "nepřizpůsobivé" (Cikány) - stačí provozovat ubytovnu.

      Vymazat
    3. (Petr Herout)
      Demokraté přece staví "lavičky Václava Havla". To Vám nestačí?

      Vymazat
    4. Nemělo by se zapomínat jak všeznající guru, který neznal jen špinavé peníze prohlašoval, že se vše zprivatizuje. Na otázku, že noví majitelé firmu zplundrujou a nechají zkrachovat. On suvéréně odpověděl: Ať nechají, tu fabriku si nikam neodvezou a ta nám tady zůstane. Nelhal zůstala jako OKD atd.

      Vymazat
    5. Tím, že za prvé neefektivní provozy byly již zavřeny a za druhé, že se těžilo výběrově, tedy jen mocné sloje

      Vymazat
  6. Kapitalismus jenom maximalizuje zisky a pokud možno do ničeho neinvestuje pokud to nepřinese okamžitý obrovský zisk. Něco co tomu nasvědčuje můžeme vidět dnes a denně na obrazovkách ČT a ostatních televizí. Všechny dávají jenom seriály natočené před listopadem 1989 jako Chalupáři, Nemocnice na kraji města, Sanitka, 30 případů majora Zemana a to se týká i filmů. Dnes a denně nám zdůrazňují, jaká to byla strašná doba před listopadem 1989 ale dnes a denně vidíme, že to bylo právě naopak. Před listopadem 1989 jsem nastoupil do letadla bez jakýchkoliv kontrol a letěl jsem do Prahy, tak jak bych jel autobusem. Dnes neskutečné kontroly, navštívit Pražský hrad znamená podstoupit kontrolu. Všude na nás jsou namířené kamery a neustále nás monitorují, prý pro naší bezpečnost. Když se sečte kolik lidí slouží u policie u městské policie u všech možných bezpečnostních agentur je to víc lidí než u SNB v době socialismu. Tak v čem je ten pokrok a v čem jsme svobodnější? Že můžu jet na západ? Ale to jenom za cenu, že dnes nám nepatří v republice vůbec nic, i tu vodu platíme nadnárodním firmám, všechny fabriky patří nadnárodním firmám i zisky z pivovaru odcházejí do zahraničí, kromě Budvaru, zatím.

    OdpovědětVymazat
  7. Bohužel,krejčí byl na to vybaven spoza velké vody.Tam je to snad i v osnovách základní školy, jak vydupat ze sousedem.

    OdpovědětVymazat
  8. Dobrý a zajímavý článek k pochopení. Budu ráda, bude-li mít slíbené pokračování. Děkuji
    Vlasta

    OdpovědětVymazat
  9. Přesně a pravdivě napsáno, parta která nám od roku 1990 vládne, je ještě horší než ta komunistická. Kdyby v po roce 1990 začali zavírat hlubinné doly, tak by byl dnes pokoj. Nikdo se od roku 1990 nestaral o masové propouštění pracovníků ze zavřených zemědělských podniků, z OSP, zavřených průmyslových i potravinářských podniků. Že by tento zájem vlády a poslanců o " chudáky " z OKD byl pouze pozlátko před volbami.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle pana Hoška byli komunisti blbci a ti, kteří přišli po nich, byli blbci ještě větší. Pan Hošek byl odborářský boss. Co on pro horníky udělal? Měl zorganizovat hornickou stávku, když je tak chytrý. Horníci věřili němu, ne komunistům. Ti už ve funkcích nebyli.

      Pamatuji, jak šla Ostravou fáma, že komunisti nedotěžují sloje a tak vzniká velká národohospodářská ztráta, což je od nich nemorální. Někomu záleželo na tom, aby komunisty pomluvil.

      Vymazat
    2. Nepodsouvejte mi, co jsem neřekl. Ideologický zaslepenec není u mne blbec. Bossem jsem byl dva roky a za tu dobu se právě zásluhou odborářů podařilo dostat z dolů všechny, přesněji snad všechny, kteří už nebyli rovnocennými hráči na pracovním trhu. A za druhé jsem to byl já osobně, kdo vládě České republiky jménem odbornků nejen z odborů, předložil návrh zákona na útlum uhelného hornictví. I stávky odborový svaz uskutečnil a jako perličku dodávám, že právě při příležitosti jedné z nich jsme zjistili, že můj telefon je odposlouchávaán. Takže už tehdy jsem si pořídil "mobilní telefon". Vážil asi tři kila.

      Vymazat
  10. varovani venca prvni znamy jako veškrna -naše země nezqveta a varovani druhe venca druhy alias šlohpero neviditelna hnata trhu vyřeši vše varovani třeti tak kujva je už ten kapitalismus nebo neni anebo plati jen pro spodnich devět a pul milionu

    OdpovědětVymazat
  11. Major Slik
    Tak do toho, pane Hošku, pokračujte! Napište ta jména!

    OdpovědětVymazat
  12. Pane Hošku,

    náhodou jsem narazil na tento článek a musím říci, že se jedná o neskutečné bláboly. Kdybych se chtěl rozepsat věcně, bylo by to na mnoho stran. Tato osmašedesátnická dogmata, uplývání v mantinelech zbožně-peněžních vztahů, nejen materiálně, ale myšlenkově, ta jsou hlavní příčinou pádu socialismu. Věcně. Jmenujte mi jedno ložisko černého uhlí plus mínus velikosti české části hornoslezské pánve (a kvality uhlí v ostravské části), kde se netěžilo, resp. přestalo těžit v 60. letech 20. století před ekonomicky sebevražednými kampaněmi zavírání dolů ve Francii, Belgii a Británii? Myslím ve světovém měřítku. Já o žádném nevím - s výjimkou Ruska, Kanady a Austrálie, které zatím těží lépe přístupná ložiska, ale s těžbou na méně přístupných počítají. Dále jak je možné, že tak ztrátová těžba i v ekonomicky naprosto neefektivním současném kapitalismu bez státních dotací vynášela 27 let po listopadu? Téměř ve všech zemích světa je těžba černého uhlí dotována, snad až na Kanadu a Nový Zéland. To je vedle krátkozraké orientace na ceny uhlí na trhu, dobrovolné vzdání se východních trhů jednou z příčin, proč došlo v 90. letech k takovému útlumu. Kdyby byly ceny uhlí stejné jako např. r. 2006, ani takoví diletanti, jací stáli v čele státu a následně Koláček, by rozhodně tak velký útlum neprováděli. Jenže kapitalista je orientován na okamžité zhodnocování kapitálu, proto šachtu zavře, a to i pro nižší zisk, nejen ztrátu. Bylo by to na dlouho. Žvást o dotování šachet z severních Čech je také povedený - dokažte ho fakticky. Ekonomicky to nebylo možné (hospodářství by to při ztrátovosti Ostravska naprosto vyčerpalo, což se samozřejmě ani náhodou nestalo), části národního důchodu, které region produkoval, hovoří o zcela něčem jiném. Hlavně. Je třeba přestat uvažovat v intencích zisk/ztráta. Kdo takto hovoří a pak mele o člověku, mám tendenci mu a priori nevěřit. Je to protimluv. Těžba má být určena společnosti s ohledem na hornické zdraví, což se při náročnosti podmínek do r. 1989 dařilo. Kdyby se socialismus vyvíjel, jak měl, a neuhýbal by tržním směrem, na stole byly další koncepce, které by danou situaci řešily - zkrácení pracovního týdne na 4 dny, střídání prací (dobrovolné), aby horník nepracoval na šachtě 30 let apod. Koncernové uspořádání společností bylo logisticky a ekonomicky výhodné, nešlo o žádný krycí manévr. A konečně. Imperialistická EU se chystá na válku, hovoří o strategických sektorech hospodářství. Jenže sama téměř netěží černé uhlí, které bude nutně potřebovat, neb dovážet ho nebude třeba moci. Uvidíte, že přijde čas, kdy i kapitál začne šachty tam, kde jsou zásoby, opět otevírat. Myslím v Evropě. U nás, i kdybychom se stavěli na hlavu, přijde čas, kdy si kapitál vynutí těžbu ve Frenštátu, bez ohledu na současná opatření a zelené kecy. Já jsem pro zespolečenštění šachet a následný přechod na ekologicky velmi citlivou, ale také připravenou těžbu i ve Frenu. Na soud bych hnal ty, kteří snad ne nenávratně znehodnotili 0,5 mld. tun antracitu, které leží pod Ostravou.

    S pozdravem

    SMKČ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak napiště o problému. Docela mne to zakímá.

      Vymazat
  13. Postrádám u Hoškova článku pohled z hlediska širších a to i mezinárodně politických v období po 2.svět. válce nacházeli.Není totiž rozhodující co chceme,ale co musíme dělat,abychom přežili.Jeho pohled je velmi technokratický a svým způsobem slušně řečeno zavádějící.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Buďte tak laskav a napište o tom, co v článku chybí. Docela se na to těším.

      Vymazat

Reklama