Reklama

.

.

sobota 6. srpna 2016

Smysl článku

Leo K.

Mezi tím, co jsem napsal článek Rozumět řečenému a jeho uveřejněním uběhlo 16 dní, které plně dostačovaly, aby se potvrdil smysl toho článku. Robejškovo – Obejdeme se klidně bez politiků, společnost vygeneruje jiné – zčeřilo hladinu rybníku. Neporozumění. Ale místo otázek, se objevil pokus dehonestovat autora, Petra Robejška.

Nebudu jmenovat autora reakce. Není důležitý. Důležité je to, co jsem původně nazval naivitou. Není to naivita. Je to vzorová ukázka, jak málo rozumíme tomu, co čteme, čemu nasloucháme a co sami říkáme. Autor reaguje na článek „Proč je masa moudřejší než elity“na blogu v Aktualně a na rozhovor v DVTV. Zkusím to obrátit. Co bylo vlastně jádrem Robejškova rozhovoru s Martinem Veselovským?

Demokracie není nástroj na produkci „správných“ řešení. „Elity“ to ostatně neumí také. Politici nemají žádné Bohem dané vlastnosti, které by jim umožňovali dopředu rozhodnout co je správné. Politici nám vládnou jenom nominálně, ve skutečnosti mají společnosti sloužit! V Belgii bylo období jednoho a půl roku, kdy politici nevládli. Přesto stát fungoval. Politici jsou opravdu jenom mluvčí, kteří veřejnosti sdělují co dál. Měli by však podstatně méně naslouchat lobbistům a podstatně více veřejnosti. Smysl a přednost demokracie je v tom, že je to metoda k hledání rozhodnutí podporovaných většinou společnosti. No, a kde zůstala správnost? Řešení nejsou správná, protože je stvořil nějaký tituly opentlený expert. Jejich správnost totiž prokáže až praxe a srovnání s jinými řešeními.

Co nás to učí ohledně vládnutí? Pro většinová rozhodnutí hovoří hlavně toto: Jelikož předem jistě nevíme, které řešení se osvědčí tak je rozumné zvolit metodu, která plodí častěji správná řešení. Podle všeho je to rozhodování většiny.

Aby většina v demokratické volbě přijala vysloveně chybné rozhodnutí není tak pravděpodobné jako v případě elit, ale stát se to může. Společnosti jsou jako organizmy, které se přizpůsobují změnám okolí. Chybné chování společností je reálná možnost. Ale i pak bychom měli dát většinovému rozhodování přednost. Tato metoda je totiž odpovědí na základní dilema reprezentativní demokracie. Rozhoduje v ní menšina, která však prakticky nenese žádnou zodpovědnost, ale důsledky jejich rozhodnutí (od)nese celá společnost.

Autor reakce: 
„Není to tak dávno, co jeden český publicista napsal: ‚Pokud se třeba 96 procent národa demokraticky rozhodne, že zakáže homosexualitu nebo vymýtí zrzky, pak je toto rozhodnutí nedemokratické, byť by se k němu dospělo většinovou volbou.‘ Tvrzení, že to, co je ‚nesprávné‘ je i nedemokratické, slyšíme také v souvislosti s tím, že většina odmítá přijetí migrantů nebo další prohlubování evropské integrace. Politické a mediální elity se snaží vytvořit dojem, že v demokracii nejde o rozhodnutí většiny, nýbrž o hledání správných rozhodnutí a naznačují, že většina je příliš hloupá na to, aby správná řešení rozpoznala, natož sama našla.

Zároveň zesměšňují ‚příliš jednoduchá‘ řešení a vytvářejí dojem, že jedině to, co je složité, je také kvalitní.“ Robejšek rétorickým podvodem slaměného panáka zaměnil zásadní argument kritiky referenda o zákazu homosexuálů a vymýcení zrzek za argument irelevantní a začal za něj tepat „povýšené elity“. Nedemokratičnost zmiňovaného referenda však netkví v tom, že by bylo „nesprávné“ (ať už to znamená cokoli), jak podsouvá Robejšek, ale v tom, že by bylo protiústavní snad ve všech dnešních demokratických zemích. Souběžně s tímto slaměným panákem se Robejšek dopouští další manipulace, které se pak drží v celém textu – demokracii redukuje na neomezené rozhodování většiny.

Značně neférově tak klame čtenáře. Jako politolog jistě moc dobře ví, že i v tom nejužším výkladu se dnes demokracií rozumí systém s více atributy, než je pouhá možnost rozhodovat v hlasování. Především jsou to existence právního státu a respekt k lidským právům, včetně práv menšin. Pokud se někde konají volby, avšak právní stát je závažně nefunkční a lidská práva jím nejsou univerzálně chráněna, případně je společnost obecně nerespektuje, nehovoříme o demokracii. V liberální demokracii je veškeré rozhodování podřízeno ústavě. Poslanci i lidé v referendu mají volnost rozhodování potud, pokud se drží ústavního rámce, na což dohlíží ústavní justice. Samo rozhodování o homosexuálech nebo zrzkách z úvodu je nejen „nesprávné“, ale hlavně neústavní a proto v demokratickém právním státě nepřípustné. Rozhodnutí většiny, že Židé mají být zplynováni, zrzky vymýceny nebo homosexuálové zakázáni, nerespektuje základní lidská práva, je neústavní a proto nedemokratické. Bez podřízenosti ústavě se demokracie mění v zlovolnou tyranii většiny.

Jde skutečně o to, rozumět řečenému. Jsem přesvědčen, že to byl autor reakce, který nastrčil toho slaměného panáka místo Petra Robejška, aby ho poté vítězoslavně roztrhal na kusy. Ústředním motivem rozhovoru nebylo v žádném případě referendum – to pouze na otázku Veselovského Robejšek připustil. Tím ústředním motivem byla nedůležitost politiků (kterou si ale nechtějí připustit) a jejich veskrze služební role. A skutečnost, že správnost řešených problémů může prověřit pouze praxe.

Ale ani v článku „Proč je masa moudřejší než elity“ nejde prvoplánově o referenda, nýbrž o falešné tvrzení, že pouze elity jsou schopny najít správná řešení. To akcentuje Petr Robejšek v rozhovoru pro DVTV, kde tvrzením, že navrhuje-li řešení, není si jist, že má s pravdou navrch proti podobnému návrhu třeba lakýrníka. Tady parafrázuje to slavné „Vím, že nic nevím!“ a doporučuje poradit se s tím, kdo ponese náklady toho rozhodnutí. Rozumím strachu politiků, kteří náhle ztratí nimbus polobohů, ale tak to prostě je! Jeho tvrzení, že případné referendum je schopné vybalancovat extrémy je samozřejmě platné a je jasné každému, kdo ví, že není žádný zvláštní důvod předpokládat, že rozložení vědomostních vlastností (chcete-li, inteligence) sleduje jiný tvar než Gaussovu křivku normálního rozdělení.

Omezení veřejnosti ústavou a ústavností podaných návrhů je, abych byl korektní, „dienstbierovina.“ Jinak řečeno další rudiment středověkého uvažování, kdy byl panovník „od Boha.“ Jaksi se zapomíná, že svoboda, onen uctívaný bůžek finančníků, obchodníků, spekulantů aj. (pokud platí jenom pro ně) je omezena nejen zákony, ale především etikou! Jsou prostě činnosti, které se nedělají, byť je zákon netrestá. A proto věřím, že Václavu Klausovi, tomu zdivočelému účetnímu (jak ho nazýval Ivan Sviták), autorovi výroku, že morálka není ekonomická kategorie, nebude nikdy odpuštěno. Etika je totiž něco jako teorie morálky.

Ale to už zase zasahuji do onoho článku, respektive do diskuse o něm. Jeden z diskutujících, který vychrlil pod článkem enormní množství reakcí totiž začíná: 

Jako úvodní konstatování – 
... ano, Robejškova argumentace ve prospěch „moudrosti lidu“ (byť třeba i jenom relativní), oproti svévoli „elit“ je krajně manipulativní a metodicky nekorektní; a v tomto ohledu ho autor plným právem vystavuje zásadní kritice…
Každá myšlenka jdoucí proti proudu je manipulativní. Chce změnit panující názor. To nelze považovat za chybu. Proč je ta myšlenka metodicky nekorektní z textu nevyplývá. Domnívám se, že jde o omyl způsobený překvapením diskutujícího z jednoduchosti argumentace a snahou nepřipustit zviklání svého názoru.
Nejde o to, jestli jsou v klasickém soudobém státě nazývajícím se „demokracie“ postaveny limity znemožňující ať už lidu, ať už samotným zákonodárcům přijmout evidentně antihumánní opatření. Nýbrž jde o to, zda lid by byl ve stavu takováto extrémní opatření přijmout. A tady už máme rázem situaci velice problematickou. Je například notoricky známým faktem, že trest smrti je v pokrokových moderních státech rušen výhradně ze strany elit (tj. zákonodárců) – ale zcela pravidelně proti vůli naprosté většiny obecného lidu!!!
Tento, tak zvaný notoricky známý fakt, je vyvrácen již v diskusi, kde jsou vyjmenovány státy, kde došlo dokonce opakovaně ke změně názoru na trest smrti lidovým hlasováním. Poslední všelidové hlasování, které zrušilo trest smrti bylo v Irsku, v roce 2001.
Takže, v tomto ohledu by bylo skutečně krajně pochybným postojem, nechat lid rozhodovat prostě „o jakékoli věci, o které mohou rozhodovat jeho zastupitelé“… A není nijak na škodu zmínit i ten samotný fakt (který je politickou teorií ovšem naprosto pravidelně „velkoryse“přehlížen – že totiž všechny tyto limity zabraňující excesům jsou ve své nejhlubší podstatě naprosto NEdemokratické!
Tak limity, které zabraňují excesům jsou nedemokratické? Domníval jsem se a trvám na tom stále, že demokracie je forma vlády a nikoli etický princip.
Jsou sice bezpochyby humanistické a pokrokové – ale fakticky popírají ten zcela nejzákladnější princip jakékoli demokracie, totiž že jediným suverénem je lid, a ten tedy může přijmout principiálně jakékoli rozhodnutí, jakého se mu jenom zachce.

To je sofismus. Je to totéž jako otázka: „Je-li Bůh všemohoucí, může stvořit tak velký kámen, že ho nezvedne?“ Demokracie tu přece není od toho, aby určovala nové morální zásady, ale aby organizací správy obce umožnila veřejnosti jejich praktické dodržování. Ne nadarmo má jedna nejmenovaná evropská země v preambuli své ústavy větu:

„…že síla národa je dána blahem jejího nejslabšího člena… 
Diskutér vlastně zneužil kritickou glosu, aby seznámil čtenáře se svými názory, které s původním článkem souvisejí jenom velice okrajově.

Ještě poznámku ke svobodě. Někdy se vymezuje jako možnost volby. Skutečné možnosti volby jsou ovšem omezené tím, jaké máme před sebou alternativy. Řecký pojem svobody původně znamenal jen společenské postavení člověka, který svojí obživou na nikom nezávisí, a odlišoval ho od závislého otroka.

„Kdo dává bezpečí přednost před svobodou, je po právu otrok“ (Aristoteles)

Stoikové zdůraznili „vnitřní“ svobodu člověka, který dokáže rozumem krotit své choutky a ovládat vášně. Na to navázal Pavel z Tarsu: svobodu ohrožuje „otroctví hříchu“, tj. vnitřní neschopnost jednat správně. Křesťanství postupně prosadilo, že jistou míru svobody potřebuje každý člověk, aby mohl odpovídat za svůj život před Bohem. Od pozdního středověku vystupují do popředí politické svobody městského člověka a jejich ochrana před despotismem, což později vedlo k deklaracím „lidských práv a svobod“ v americké a francouzské revoluci.

Občanské a politické svobody se tu chápou jako individuální a nezrušitelná či přirozená práva každého občana. Jenže jakou cenu mají formální občanské svobody, pro člověka, trpícího v důsledku prekérních (neplnohodnotných) pracovních smluv existenční i časovou tísní? A z druhé strany, nakolik přestává kapitalismus přispívat k zachování a rozvoji lidské spolupráce, nakolik již jeho současná podoba ohrožuje přežití lidstva na této planetě, natolik se současně stává nemorálním a nespravedlivým systémem, který z důvodů prosté sebezáchovy musí být lidmi nahrazen systémem jiným. Lidé trpící útlakem pod vládou aristokratických elit a despotických monarchií vždy snili o spravedlivém králi, který jednou přijde a napraví všechny nespravedlnosti.

V ještě abstraktnější a v této souvislosti i odcizenější podobě se postava jediného vládce, monarchy, stávala postupně všemocnou – božskou. Víra ve vyšší, božský řád se stala „jednak výrazem skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačeného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů“ napsal kdysi mladý Marx. Skutečné osvobození člověka proto předpokládá odhalení pozemských kořenů této víry a pozemských příčin tohoto utrpení. Žádné praktické jednání člověka nemůže být totiž úspěšné a nemůže dosáhnout svých cílů, pokud není zbaveno všech iluzí a mylných předpokladů. Proto je oprávněna morální kritika politiků a politických systémů pro jejich nespravedlnost, korupci a omezování lidské svobody.

Ono totiž tu svobodu individua vytváří rovnováha mezi svobodami politickou, sociální a ekonomickou. To je pro řadu lidí něco nepředstavitelného, Nicméně nejde o plané moralizování těch, kteří nejsou dostatečně „schopní“, aby se sami obohacovali na úkor jiných, ale o obranu základní podmínky lidského přežití: spolupracujícího a spravedlivého lidského společenství.

Není všech podmínek konec. Uvědomujeme si také, že k naplnění života nestačí pouze naše svoboda. Od nejranějšího dětství víme, že jsme tu díky druhým a naše svoboda má smysl jen proto, že jsou tu ti druzí. Naše „já“ se zrodilo a stále dotváří díky „ty“, tomu druhému. Pro etiku odpovědnosti se nejvyšší mravní hodnotou stává vztah k němu. Vztah k druhému je nesouměrný, to znamená, že nejde o to, jestli je opětován. Kdo nevěří, ať se ohlédne po největších dílech světové literatury. Nebo o stav věřících k Bohu, i když oni se domnívají, že opětován je. Ale platí i to, že tradiční etika je příliš zaujata člověkem a lidskými vztahy. Opomíjí vztahy k přírodě a budoucnosti. Člověk a jeho technika jsou schopni utvořit budoucnost, z níž jde strach. Tento strach se může stát pozitivní etickou hodnotou, když probudí naši zodpovědnost za budoucí generace. 

Modelem takové opravdové odpovědnosti je odpovědnost rodičovská.
O nezodpovědném rodiči si myslíme svoje. Dočítáme se o něm v médiích. O nezodpovědných politicích, kteří jsou ochotni směnit budoucnost jimi řízeného národa za svůj okamžitý prospěch je daleko méně zpráv. A co říci o těch, kteří jim slouží a za mrzkých třicet stříbrných pracují na zničení nejen svého národa, ale i svých dětí a potažmo i sebe sama? Jestliže srovnám lokaje režimu s islámským sebevražedným atentátníkem, vychází z toho ten islámský lépe. Protože se obětuje ve jménu své víry!



Nebetyčná drzost, se kterou se tito lokajové hlásí k Evropě ač je charakterizuje odpor k dějinám a smysl pro příběhy lidí, odpor k věčným esencím a smysl pro pomíjivé, odpor k „intencím struktur a smysl pro intence života“ a absurdita imperiální racionality. Kteří si nevzali žádné poučení z éry americko-sovětské bipolarity. Co bude zárukou míru ve věku (nukleárního) unipolarismu? Věk unipolarismu ve své americké neokonzervativní verzi je jen jiné označení pro situaci, v níž jedna z velmocí je přesvědčena, že získala takovou převahu, že může svým úderem zbavit protivníka možnosti odvety.

Je to jenom modernější verze, kterou popsal Thúkydidés ve svém díle o Peloponéských válkách. V roce 416 před naším letopočtem dobyli Athéňané dórský, byť neutrální, ostrov Melos, pobili muže a zotročili ženy a děti. Tuto válečnou epizodu vybral Thúkydidés v Mélském dialogu k osvětlení vztahu mezi povahou člověka a mocí a morálním dilematem doprovázejícím moc ve světě, kde je svoboda ideologicky nadřazená: kdo má moc, bude ji používat k rozšíření své svobody, zatímco touha po svobodě povede slabší strany k odporu. Dialog Athénských a mélských občanů je natolik slavný, že jej musím reprodukovat:
Pokud jde o nás, nepovedeme tu dlouhé a málo přesvědčivé řeči, plné ozdobných slov, nebudeme tvrdit, že je přirozené, abychom my byli vládci impéria, protože jsme porazili Peršany, nebo že máme právo odvety, protože jste nás poškodili; a nemyslíme si ani, že má smysl přesvědčovat nás, že jste se neúčastnili našich vojenských tažení, protože jste kolonie Sparty, nebo že jste nám nijak neublížili; považujeme naopak za legitimní snažit se dosáhnout možného na základě našich i vašich skutečných záměrů, protože jak vy, tak my víme, že v komunikaci mezi lidmi se bere spravedlnost v úvahu, jen pokud síly všech stran jsou vyrovnané, jinak mocnější dělají to, co chtějí, a slabší se musejí přizpůsobit.
Mocnější dělají to, co chtějí, a slabší se musejí přizpůsobit…Po konci bipolarismu byla naděje, že na tuto otázku budeme my Evropané moci hledat spravedlivou odpověď spolu s USA a Ruskem. Existuje ještě nějaká naděje, že jako Středoevropané znovu objevíme svou antivelmocenskou vizi světa a odmítneme hrát roli mouřenínů v postmad světě? (Vzájemné zaručené zničení, anglicky mutually assured destruction, ve zkratce MAD; mad = šílený.) Ne Brexit, ale to, že sjednocená Evropa se neangažuje v opětném nastavení nukleární rovnováhy mezi velmocemi jako jediné záruky míru, je jejím katastrofálním selháním.

32 komentářů :

  1. Hlavní příčinou odporu k nástrojům přímé demokracie, referendu, a jeho jiné formě v přímé volbě a odvolatelnosti!!! politiků je právě strach tzv. "elit" ze ztráty beztrestnosti. Proto se hledají zástupné argumenty o zákazu homosexuality či vymýcení zrzavých, případně trestu smrti. Současný pseudodemokratický systém, kdy rozhoduje stranická "demokratická většina" , fakticky však klaka "kluků a holek co spolu mluví" nemá s rovnováhou mezi svobodami politickou, sociální a ekonomickou nic společného.
    Systém, byrokraticko právní, dovedený k dokonalosti, zaručuje pohodlný přístup k dobývání renty z veřejných prostředků, bez rizika potrestání obíranými občany.
    Problém nastává, nastal, v okamžiku, kdy se míra nenažranosti parazitů dostala do fáze, kdy už takřka není z čeho brát. Růst a konkurenceschopnost tvořená z cesty,spirály, dnes už asi pádu, k chudobě má svůj limit. Končí na dně v bahně.
    Prvky přímé demokracie jsou jediný nástroj, který může pád zastavit nenásilnou, přesněji nekrvavou cestou. Při všech rizicích a nebezpečí zneužití je opravdu jediný, který může nastavit, vrátit do racionálního stavu, rovnováhu mezi svobodami. Alternativou je už jen totalitní diktatura (která "zkroutí ruce" každému, kdo se nebude náležitě chovat) a násilný odpor, revoluce k získání svobody. Protože prudce naroste počet těch, kteří nebudou mít co ztratit. J.B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Článek pana Leo K. excelentním a vyčerpávajícím způsobem odpověděl na všechny možné i nemožné výtky všech takzvaných „oponentů“ k faktům předloženým panem Robejškem v „rozhovoru“ s M. Veselovským.

      K tomu je třeba dodat maximálně několik stručných poznámek.
      Dnešní „zaklínání se demokracií, humanismem, multi-kulturalismem, povinností pomáhat, přestože na to nemám“ a jinými líbivými hesly, je VYPLACHOVÁNÍ MOZKŮ za účelem vytvoření nemyslícího, poslušného stáda.
      Šance, jak z toho ven, kromě války, či jiné katastrofy, je pouze v této kombinaci :
      1. Co nejlépe znát pravdivá fakta ekonomická, politická a kulturní ne jen o minulosti.
      Naší, evropské a světové a umět nacházet jejich vzájemné vazby, to jak vytváří přítomnost a jak se snaží ovlivnit budoucnost.
      2. Vědět, že jsme těsně před katastrofou a tedy mít zájem něco kolem sebe a (tím) i ve světě změnit.
      To znamená šířit informace mezi lidi. (Působit na ně.)
      3. Prosazovat nový typ řízení společnosti.
      Na principu přímé volitelnosti, trestní odpovědnosti a hlavně odvolatelnosti politiků.
      Dále na snadno vyvolatelných referendech, založených na POVINNÉ objektivní informovanosti voličů o otázce referenda a následně na rozhodnutích založených na nadpoloviční většině POUZE ZÚČASTNĚNÝCH VOLIČŮ!
      (Mýlí-li se společnost, může po určeném čase v následném referendu své rozhodnutí napravit.)
      Vhodné by bylo i finanční ocenění veřejně činné osoby nad běžný průměr ve státě, teprve po skončení její činnosti, na základě jejího veřejného ohodnocení společností.

      Pokud se toto podaří prosadit, máme ještě šanci.
      Pavel p

      Vymazat
  2. Je tam chyba "mocnější dělají co chtějí", ale správně má být "nemocní dělají co chtějí" (například někdo si uřízl ucho, jiný zabil své dítě apod. tahle jednoduché to je, tyhle lidi nesmí dostat možnost o něčem rozhodovat). Skutečně mocní dělají co je potřeba a a tím vzniká jejich moc. Zabít a zničit někoho je snadné a bezcenné, protože stejně nakonec zemře. Když někdo někoho pobije není to ukázka síly, ale slabosti a neschopnosti, nedokáže to co potřebuje zařídit jinak. Pořád se bude lidem vnucovat nesmysl se silnějším a rozděluj a panuj, ale takhle se společnost řídit nedá. Dokud budeme soupeřit místo spolupracovat, nedobře se nám povede. Prostoru pro tvořivost poskytuje vesmír dost, jen to trochu zorganizovat, čemuž brání paraziti, zničme jejich možnosti působení na naše životy.

    OdpovědětVymazat
  3. Kdyz jsem zil v Africe a bylo cernymi kmeny rozdhodnuto, ze vsichni belosi jsou DABLOVE, a patri pozabijet, tak jsem uposlechl vule zivocichu, (PARDON, vule lidu) a utekl jsem !

    Doporucuji vsem homosexualum, ci neoblibenym minoritam, aby si vzali priklad z moji VYSOKE inteligence a az budou v nebezpeci, aby utekli take !

    Prisel jsem sice o plaze v Natalu, ale ziskal jsem plaze v Polynesii, na Floride a v Karibske oblasti.

    Je dobre na svete ! To proto, ze vule lidu se musi poslouchat ! Vule papalasu se NESMI posloucht ! Je to hrich !

    Provolavam zde slavu panu Robejskovi ! Jeho nazory maji prioritu pred nazory ruznych pomatenych zivocichu vsech odstinu.
    At zije demokracie, ci co to je !
    Vule lidu je vule Bozi.
    honolulu

    OdpovědětVymazat
  4. Problém s demokracií spočívá v tom, že nemůže predikovat a jen dodatečně napravuje chyby. Zkuste zjistit před volbami, jestli se starosta nechá zkorumpovat. To se dá jakžtakž předvídat jen ve velmi malé společnosti, kde se všichni znají. Jediné vylepšení spočívá v trestní a finanční odpovědnosti zastupitelů za chybná rozhodnutí. A samozřejmě v jejich odvolatelnosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hm, zajímavé. Lze snadno zajistit systém, kde se budou lidé znát. Snadno po technické stránce, ale brání v tom myšlení lidí a současné obsazení vlády nad lidmi zločinci. Například jsme učili v dějepise o návrhu, kde deset lidí by vyvolilo ze svého středu zástupce tito zvolení by se dělily zase po deseti a ty skupinky by vybrali zase svého středu zástupce a tak stejně až do nejvyšších pater. Možností je mnoho, ale nikdo nezkoumá nikdo nehledá, protože zločinci jakékoliv pokusy udusí v zárodku a všem namluví, že demokracie je to nejlepší a nic lepšího nemůže být.

      Vymazat
    2. Po roce 89 chtěla Morava spolkové zřízení, Havel to kategoricky odmítl. Mělo by se alespoň nad tím uvažovat.

      Vymazat
  5. Budovat nejake mensiny ve state, by se melo prisne ZAKAZAT !
    Jsem sice ze Smichova, ale prisne to tajim pred
    Americany !
    Vsimnou-li si prizvuku - ACCENTU v moji anglictine, tak jim vysvetluji, ze jsem se narodil s uchylkou, kterou jsem uz davno vyvazil krasnou povahou, podtrzenou zjevem.

    Pred tim jsem byl z Hillbrow v Johannesburgu a tvrdil jsem vsem Boerum v JAR, ze jsem vyrustal v Zululandu, proto moje anglictina byla trochu "hrbata" !

    Vzdy me meli vsichni radi ! Vsude jsem zapadl skvele do prostredi. Proto ZRUSTE vsechny minority !
    honolulu

    OdpovědětVymazat
  6. Pssst, spisovatel Vlk je minorita ze Susice na Sumave ! (Tam jsem take nikdy nebyl.)
    On patri k tem, ke kterym patril popraveny Kozina !
    On se stale snazi zazehnout plamenek rebelie proti degenerovanym autoritam ! Tim ma zasluhy na vyvoji !
    Vlku hrrrr na ne !
    honolulu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lomikare, Lomikare...
      Do roka a do dnáá !
      MM

      Vymazat
  7. Pocuvat diskusie s panom Robejsk
    om je radost.Jeho nazory,argumenty nemaju chybu.Pocuvat politicke elity napriklad z EU parlamentu,vyvolavaju casto zdesenie.Tito ludia rozhoduju o nasich zivotoch.Ved tak aj Europa vyzera.22 milionov nezamestnanych,kriza za krizou.

    OdpovědětVymazat
  8. I na malej blbej motocykl se musíte naučit milion předpisů, zložit zkoušky a dokázat tak svoji kvalifikaci, jen politika může dělat kdejakej debil a je jedno, zda je to herec, zpěvačka, taxikář nebo ožrala a to vše bez kvalifikace a nějakých zkoušek.

    OdpovědětVymazat
  9. Přímá demokracie je pro naše "politiky" jako česnek a kříž na upíra a při pouhém slově referendum se jim strachem svírá rektum. Jde o to, že většina těch buranů, balíků, parazitů, prostitutů - kterým nezájem o dobro národa je nade vše, kteří by se slušnou prací nebyli schopni uživit a do politiky šli jen proto, aby kradli jako straky, a kteří se ani neumí slušně najíst jídelním příborem, by totiž šmahem mohla přijít o nakradený majetek. Toto je ale jen jeden příklad užitečnosti referenda, které tolik těm lumpům nahání hrůzu. Pak je také trestní odpovědnost politiků, soudců, atd. atd.

    OdpovědětVymazat
  10. Rozhovor pana Robejška s panem Veselovským se mi velmi líbil a odhalil to, co asi každý normální člověk cítí, ale nedokáže srozumitelně vyjádřit. Líbila se mi i nevěřícná tvář pana Veselovského "slyším, co mi říkáte, ale vnitřně si to nedokážu srovnat..." Pan Robejšek je moudrý pán. Zdraví Pavla

    OdpovědětVymazat
  11. Když něčemu nerozumím, podívám se do Protokolů sionských mudrců a tam je vysvětleno vše. Lid nemyslí, je snadno ovlivnitelný a už sama demokracie je z principu nesmysl, který někomu slouží ke splnění jeho cílů. Když o něčem rozhoduje lid, tak to obvykle skončí špatně. Co nám přinesla děmokracie? Drogy, hazard, bezdomovce, exekutory, nesplatitelné dluhy, rozkradený stát a posunutý odchod do důchodu. V čem si lid polepšil? V ničem, nemá pomalu na nájem, doktora a léky. Demokracie je možná jenom přechodné období jak zbídačit stát, vyhnat lidi do ulic a nastolit totalitu. Jak myslíte, že dopadne Evropa? Řešíte nesmysly. Pochopitelně se mohu plést, nic netvrdím, žijeme demokraticky, svobodně a těšíme se na světlé zítřky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To 7:38
      Demokracie to je kouzelné slovo, které pro každého jednotlivce znamená něco jiného a pro celek neznamená nic.Tímto slovem pak zaštiťujeme a obhajujeme všechny problémy tohoto světa.

      Vymazat
  12. Tohle tady není demokracie. Kontrolovat tak, že všechno je příjem , všechno je výdej a porovnat zvýšení majetku. Zdanění musí být provedeno na území kde vznikl zisk a od určité výše značně progresivně. Státní aparát musí pobírat jen mírně navýšený průměrný plat.MOTROK 21 SOLETÍ.

    OdpovědětVymazat
  13. Dnes máme prostě a jednoduše svobodu být klamáni ve všem a všude. Ne nadarmo v "primitivních" společnostech bylo největším trestem vyhnání z domácího prostředí.
    Demokracii je nutné rozlišovat. Buď je ve stylu řeckém - tedy jen pro někoho - a pak ji dnes máme a nebo je pro všechny a tu prostě nemáme. Politici dnešního ranku jsou totiž v podstatě jen herci jednoho představení - své politické kariéry, pro kterou udělají vše. Doslova a do písmene. Ne náhodou se neustále útočí na systém vzdělávání, protože to působí zmatky a usnadní budoucí manipulaci dnes těch nejmladších. Člověk zblbnutý jednou není na rozdíl od klasických nemocí obdařen imunitou proti opětovnému vypuknutí nemoci. Nechá se zblbnout znova a znova. Politici se - téměř všichni a výjimky přece jen jsou - shodnou jen na jednom, že "obyčejným" lidem - davu a stádu - nesmí být dána možnost doopravdy něco řešit. I proto jsou slova jen slovy a navíc jsou tato slova dnes ve svém významu překroucena a zneužívána. Některá slova mají správný význam z úst "elity", ale zase jen pro "elitu", i když dav si tato slova vykládá pro sebe ...
    Byl bych pro to, aby politici současného "moderního" ražení byli vysídleni na "svůj" ostrov a ponecháni svému osudu stejně, jako kašlou na osudy jim "svěřených" lidí ... Měli by pak v podstatě skutečně jedinou svobodu - stejně jako máme my - zhebnout pod mostem ... a nikdo ani nehlesne. Pokud by se to nehodilo do volební kampaně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krátce a trefně. Blahopřeji!!!

      Vymazat
  14. „Není to tak dávno, co jeden český publicista napsal: ‚Pokud se třeba 96 procent národa demokraticky rozhodne, že zakáže homosexualitu nebo vymýtí zrzky, pak je toto rozhodnutí nedemokratické, byť by se k němu dospělo většinovou volbou.‘
    --------------------------------
    Většina národa by nezakázala zrzky, o homosexualitě jsem si není jistá po nechutných duhových průvodech gay Pride. Tohle vždy zakazuje pouze J-elita, která si myslí, že má patent na rozum.
    Přímou demokracii je J-elita ohrožená, mohlo by se totiž stát, že budou odvolání a bezpracný život končí. A nedejbože aby ještě byli zodpovědní.

    Naši zás-tupci se pak nemohou dostat tak vysoko aby si dělali co chtějí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ....že zakáže homosexuály a zrzky? A co kdyby s tímto návrhem přišla j-elita? Bylo by to demo? No to když už tady čistĕ teorizujeme, kravsky...

      Vymazat
  15. Jestliže většina není schopna správně rozhodnout, tak to potom není schopna ani rozhodnout u voleb. Zrovna u příkladu homosexuála zrzek by kultivovaná náboženstvím nezatížená společnost rozhodla správně.Při neodborných rozhodování by vždy vyhrál zdravý selský rozum, který politici v kapitalismu postrádají. Řeší jen své osobní zájmy, a to od samého začátku kapitalismu, protože na tom je kapitalismus postaven. Úplná demokracie je ještě větší utopie než socialismus.

    OdpovědětVymazat
  16. Ano, bez přímé demokracie a plné odpovědnosti politiků se dopředu nepohnem a zůstaneme zacykleni v tomto šíleném brajglu.Demokracie je klišé, volby nemohou změnit vůbec nic. Pouze přímá vůle občanů, a z toho ty svině mají panický strach.Byl by to jejich umíráček.

    OdpovědětVymazat
  17. Vcelku s Vámi souhlasím. Jako základní premisu systémové změny vnímám životní cyklus parazita a jím způsobenou dekadenci. Zejména od r.2006 díky sociálním estétům typu Klause, Topolánka, Langera, Němce, Ratha, Kalouska, Paroubka...... došlo k rozbujení parazitismu na úroveň rakoviny, která jak je jí vlastní se nesnaží ani o minimální koexistenci s hostitelem jako parazit, ale žije jen spotřebou hostitele. Naše země s rozvinutým neolyberálně parazitickým kapitalismem se blíží závratnou rychlostí konci hostitele. Tak jako celá vyspělá západní evropa a SS, kteří si rovněž nechali nabulíkovat jedinou správnou medicínu, bez položení základní otázky. "Komu to prospěje?" Náš stávající systém už nemůže díky všelidovému parazitismu zůčastněných nabídnout nic jiného, než postupné trávení sama sebe. Jinak řečeno, % velmi majetných se bude zmenšovat a leadři tohoto systému budou pro uhájení své pravdy a práva na neomezenou moc a bohatství používat stále méně a méně vybrané způsoby. Kritickým bodem systému jsou metastázy do správní, zákonodárné a výkonné moci, které již dnes vedou k idiotským právním a zákonným výkřikům tu z Brusele, tu z Prahy nebo jiných center kultury západu zasažených idiotismem intelektuálských elit zcela odtržených od reality a podvázaných systémem, který je nenechá sejít ze stanovené cesty. Čím dál častěji jsou předkládány veřejnosti zákony a návrhy zákonů, které jsou většinou populace neakceptovatelné. Neakceptovatelné jsou protože již omezují i prostor k dýchání a ustanovují jediný správný názor na celý Svět a přilehlý vesmír. A to vše jen z jediného důvodu. Prodloužit životní cyklus parazita až za horizont, zaváděním většinou populace nepřijatelných norem. Jediným důsledkem však může být jen změna způsobená setrvalým poklesem životní úrovně a svobod, a nárůstem emancipačního sebevědomí mas. A jelikož jsou dnes v 21.st. již záměry parazita zřejmé, tak to bude proces kdo z koho. Současná nerovnováha je neudržitelná a nutně povede k přerozdělení zdrojů a stanovení limitů soukromého kapitálu. Pokud se tak nestane je před námi jen cesta do otroctví s Hi-tech kulisami.
    Pro zvídavé: Samuel P.Huntington, Střet civilizací 1995, např.str.369-370
    S p.Robejškem bohužel nelze než souhlasit ve všech bodech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fascinuje mne na tom všem nejvíce asi to, jak si vládnoucí elity nepřipouštějí smrtelnost svého hostitele. Všichni nás dnes straší komunismem, Ruskem, fašismem a bůh ví čím ještě. A vůbec jim nedochází, že stále se rozšiřující vrstva lidí už toho, krom svého vlastního života a životů svých blízkých, nemá co ztratit. Kam se kolem sebe rozhlédnu, všude vidím dluhy, stres a závist. Pozlátko zdánlivého blahobytu vykoupené hypotékami, leasingy, a spotřebitelskými úvěry. A protože počet ekonomicky zhroucených rodin roste úměrně počtu dluhů, všichni jsou vystrašení a podráždění. Nechávají si od svých zaměstnavatelů líbit tolik, že dnešní stav již začíná připomínat nevolnictví. A místo, aby svou zlobu směřovali na své vykořisťovatele, často jí, bohužel, ventilují mezi sebou navzájem.

      Vymazat
  18. Moc je zdání! Nic uchopitelného, jen myšlenka - jsem mocný, on je bozmocný, mocnější ... - domněnka, nic víc, nic míň. Člověk je společenský (stádní) - sdružuje se a jde za tím, o kom se domnívá, že mu zajistí přežití, blahobyt, moc. Proto lžou, aby nás utvrdili v domnění, že jsme bezmocnía oni mocní. Abychom tomu uvěřili a nadále věřili. Ústava říká: "Čl. 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; ...", podle Ústavy jsme tedy mocní my, lid. Proč se tedy bojíme těch, co se nám snaží moc ukrást? Jednají protiústavně!

    OdpovědětVymazat
  19. Zde bystrozraky honolulu predklada KNIZECI radu vsem pritomnym politologum.

    U nas se officialne zatracuje RASISMUS, ale kdyz jsou volby, tak ruzne skupiny voli na zaklade kmenove prislusnosti.
    T. napr. Zide se sejdou a po domluve voli jako JEDEN BLOK. Tento system je take prisne dodrzovan mezi cernochy.

    Kdyby jste se vy Cesi domluvili na svem zajmu a volili take jako volebni blok, tak by jste docilili toho, co pozadujete.

    V dnesnich dnech politicky genius Donald Trump dokazal rozdelit Zidy na 3 skupiny, ktere se vzajemne snazi zeslabit jedna druhou a cernosi se vesele fackuji navzajem !

    Vy musite jit opacnym smerem a byt snednoceni jako volebni blok.
    Ja zde porad vsechny sjednocuji pod valecnou korouhvi Trumpa, ale ti cernosi mi vzdy vechno rozeserou kecanim o rasismu a pritom voli ukaznene rasisiticky, jako volebni blok.
    Nad politolog honolulu zde provolava SLAVA ROBEJSKOVI.

    OdpovědětVymazat
  20. Blahobyt na dluh je HLOUPOST ! At koupite lednicku, nebo auto, tak to zaplatite 2x.
    T.j. spatny investment !
    Koupit dum na dluh a zajistit ho ukotvenou smlouvou je dobry investmen, protoze inflace zvysuje cenu domu (a nemovitosti vubec.)

    Takze stat se nevolnikem kvuli dluhum je vase chyba ! Je to past nastrazena na vas. Tato past nevznikla v dobe kapitalismu, ale existovala uz ve starem Rime.

    Tak jako u vas existuji exekutori, tak u nas existuji REPOMENS. (Repossessins)- nikdo vsak nemusi byt koristi techto panu, kdez jim nevlaze do pasti.

    Kdyz nemate dluhy, tak mate vysoky kredit ! V praxi to zn., ze kdyz se zamiluji napr. do auta a chci ho, i kdyz mam v penezence akorat na kafe, tak ten vuz dostanu za hodinu.

    Mam kapitalismus rad ! T.j. strategicka hra, kdo precura koho.
    S knizeci radou honolulu

    OdpovědětVymazat
  21. VLKU, zvedavost me nuti zmenit thema ! Mas nadani na psani a jak je videt pises rad. Tak nekdy napis neco zajimaveho, jak se lidem zije pod Sumavou.

    Dival jsem se kde je Susice a z mista je citit exotika !
    Take je tam stale zima, i v lete. Neziji v Evrope od prichodu Rusu a jak ziji lide ve vetsi vesnice v Cesku neni svetu znamo.
    Tak se dej slyset ! Proc je tam zavrena tovarna ?
    (Ale cukrarna je tam velmi zajimava. Mlsas tam ? A kam chodis na pivo ? Hmmm ?)
    honolulu

    OdpovědětVymazat
  22. Zklamal jsi mě honolulu asi jsi sám, zapomněl jsi na rodiče, nemáš rodinu a v podstatě jsi vzorový produkt kapitalizmu. To ovšem nemůže být vize normálního člověka. Způsobem tvého života nemá lidstvo smysl existovat. MOTROK 21 STOLETÍ.

    OdpovědětVymazat
  23. v rusku se prohlasil policajt za noveho krista a hned našel stovky blbu kteři ho nasleduji do země vyvolene sibiře hahahhahhahhhhhhaa lhat a podvadět stale frči dnes neni sila dat takove do blazince už i bolševik rezignoval

    OdpovědětVymazat
  24. Z čeho pramení kvalifikace politika pro řízení státu?
    Z toho, že byl napsán na kandidátní listině na volitelné místo.

    Kdo ho tam napsal?
    Dobrá otázka. Volič jistě ne. Napsal ho tam politik po poradě s kmotrem.

    Proč ho volič zvolil?
    Protože ho nezná, nebo proto, že myslí, že nemá lepší možnost.

    Je lepší možností nejít k volbám?
    To těžko. Pak by zvítězil ten, kdo má největší rodinu.

    Můžeme vstupovat do stran, snažit se je ovlivňovat zevnitř, je to náročné na čas, a brzy poznáme, že je tam jakýsi uzavřený kroužek, do něhož nepronikneme, neb jsme chudí, a který nás proignoruje, nebo sežvíká.

    Nemáme tedy žádnou naději?
    Ne. Jedině revoltovat. Musejí se nás bát. Budeme-li se bát my, „naserou nám do rypáků“, (jak skvěle formuloval král Zikmund před bitvou na Vítkově).
    PB

    OdpovědětVymazat

Reklama