Reklama

.

.

neděle 21. srpna 2016

Svět ruskýma očima 365

zajoch
21. 8. 2016   Outsidermadia

Přetiskujeme další výběr zajímavých článků, vyšlých v ruských médiích minulý týden podle výběru spolupracovníka portálu Outsidermadia vystupujícího pod pseudonymem zajoch.



Světová elita tlačí Ukrajinu k rituální sebevraždě


15. srpna 2016

Podle všech příznaků tlačí někdo činorodě Ukrajinu k válce s Ruskem. Objevuje se to už od doby majdanu a zesiluje se v posledních týdnech.

Prvním krokem byla eskalace napětí v zóně ATO. Na frontu byly vráceny všechny dříve odsunuté těžké zbraně a pracovníci OBSE pozorují takovou intenzitu střelby, jaká byla před rokem. Kolem fronty opět přibývá obětí mezi civilisty. Krom toho se zastavilo přijímání zákonů potřebných pro plnění minských dohod a v této věci není možno očekávat žádný pokrok.

Druhou akcí v řetězci událostí byl atentát na šéfa Luhanské republiky a poté následovaly události na Krymu. Samozřejmě, že si Kyjev pospíšil, aby odmítl svoji účast na obou akcích s tím, že byly zaviněny vnitřními šarvátkami.

Přestože byla reakce Kremlu dost ostrá, až k zahájení aktivního boje to nedošlo. Události proto zřejmě neměly požadovaný efekt. Podle všeho se připravuje další provokace. Klasický scénář – ostřelování sebe sama, výbuchy. Tímto jednoduchým postupem se chce velení armády Ukrajiny zbavit odpovědnosti za příští provokaci a možné následky.

Z tohoto pohledu je možné považovat za logickou neochotu Porošenka vyhlásit válečný stav, protože v případě, že je země ve válce s druhou zemí, může druhá země odpovědět přímým použitím své vojenské síly. Kyjev se také snaží ukázat světu ruskou agresi, což při válečném stavu nepůjde.

Je zřejmě, že dnes Západ využívá Ukrajinu ve svých geopolitických cílech a je odhodlán bojovat s Ruskem do posledního Ukrajince. V sázce je celý existující světový řád.

Převzato z Russiapost.su


***
 

Velká hra Ruska v černomořském regionu


12. srpna 2016

Minulý týden měl Vladimir Putin bohatý program. V pondělí se v Baku sešel s íránským prezidentem Rúháním a ázerbájdžánským prezidentem Alijevem. Podepsali dokumenty o dalším rozvoji infrastrukturních projektů ohledně dopravního koridoru Sever – Jih, který propojí Evropu s Jižní Asií přes Rusko, Ázerbájdžán a Írán. Írán si na vlastní kůži vyzkoušel sankce a Rusko je pod sankcemi Západu nyní. Obě země mají zájem na rozvoji a posilování důležitého prvku mezinárodního ekonomického systému, který by nepodléhal tlaku USA a EU. Pro Ázerbájdžán je nyní výhodné rozvíjet dva obchodní směry – sever-jih a východ-západ, jednu z větví nové hedvábné stezky (a také jižní energetickou trasu do Evropy), které vedou přes Baku. To významně zvyšuje geoekonomický význam Ázerbájdžánu. Prezidenti tří zemí jednali i o mezinárodní politické bezpečnosti. Shodli se na postoji, že USA pracují na šíření barevných revolucí zaměřených proti jejich zemím. Proto je potřeba zachovat politický status quo, což se příznivě odrazí i v okolních zemích, a aby se předešlo revolučním změnám, musí se spolupracovat.

Rúhání požádal Putina, aby tuto myšlenku tlumočil příští den v Sankt-Petěrburgu Erdoganovi. Zdá se, že turecký prezident i jeho poradci pokládají USA za inspirátora převratu v Turecku, a pokud ne, tak že by převrat alespoň přivítaly.

Erdogan začal svoji syrskou politiku přehodnocovat. Nyní vidí negativní důsledky pokračování konfliktu s Ruskem ohledně Sýrie. Oproti roku 2015 se naděje na pád Asadova režimu silně snížily. Američané hledali spojence, kteří by byli ochotni bojovat proti Daiš. Všechno to se odráží na situaci v Kurdistánu, jehož existence se stává stále nadějnější. Ankara by sice chtěla, aby Asad odešel, ale ne za cenu dalšího kurdského útvaru na své hranici.

Zhoršily se vztahy Erdogana s Evropou. Loni byl při řešení migrační krize nenahraditelný, nyní to pozbývá významu. Turecko by mohlo hrát mnohem důležitější roli, pokud by bylo tranzitní zemí pro dodávky plynu pro Evropu. Transanatolský plynovod (plyn z Ázerbájdžánu) – to je první opce, ale pokud by si zajistilo podporu Ruska a byl vybudován Turecký proud, potom by vlastnilo suchozemský terminál pro Izrael a mořský terminál pro Libanon. Tak by se stala Ankara energetickým uzlem pro Evropu.

Z uvedených důvodů se Erdogan vypravil do bývalého hlavního města Ruské říše, aby se prezidentovi Putinovi osobně omluvil za sestřelený ruský letoun nad Sýrií a podal své návrhy týkající se Sýrie a obnovy prací na Tureckém proudu. Dobře pochopil, že Tureckým proudem poskytuje Moskvě příležitost dosáhnout svého cíle – ukončit dopravu ruských energetických surovin přes Ukrajinu do roku 2019.

Další den se Putin sešel v Moskvě s arménským prezidentem Sargasjanem. I on dostal záruky, že Moskva podpoří zachování současného politického režimu v Arménii. Také arménský vůdce se nedávno setkal ve své zemi s protesty. Putin dal na srozuměnou, že Kreml bude jednat ohledně vyřešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v Náhorním Karabachu a že Arménie musí na oplátku za ekonomickou dotaci přijmout ruskou taktiku: Konflikt nebude řešen rychle, půjde se na řadu kompromisů, které umožní prezidentu Alijevovi přesvědčit se, že obnovení kontroly nad ztraceným územím bude nevratné.

Na společné konferenci v Kremlu okomentoval Putin situaci na Ukrajině. Po řadě potyček rozmístilo Rusko na hranici mezi Krymem a Ukrajinou kvůli nebezpečí válečného konfliktu další ozbrojené síly. Poté Rusko oznámilo, že byla odhalena diverze ze strany speciálních služeb Ukrajiny s cílem provést teroristické útoky na ruském území.

Putin učinil dvě kritická prohlášení. Nejprve, že normanský formát (Rusko, Ukrajina, Francie, Německo) vypracovaný pro společné řešení vnitřní krize je absolutně neživotaschopný plán. Ukrajina si nepřeje přenést vládu na regiony. Podle ruského názoru je tvrdohlavý požadavek Evropanů aby jako podmínka pro zrušení sankcí proti Rusku plnilo Minské úmluvy jen způsob k jejich zachování, neboť minské dohody nefungují.

Pokud se Putinovi podaří vrátit do hry tureckou otázku a vybudovat novou obchodní trasu přes Írán k Perskému zálivu, bude mít v rukách všechny karty (plus ještě stavbu ruského Severního proudu-2 bezprostředně do Německa přes Balt).

Rusko dalo na vědomí, že se hodlá stát hlavním arbitrem v regionu Černého moře.

Převzato z Vestikavkaza.ru

***
 

Putin sjednotil Čínu a Írán do protiamerické koalice


Ruslan Ostaško
17. srpna 2016

Pouze v několika dnech se situace na Blízkém východě a především v Sýrii radikálně změnila, pro Rusko velmi příznivě. Putin v plné míře využívá institucionální paralýzu v předvolebních Spojených státech a před očima Američanů přerozděluje sféry vlivu v jedné z rozhodujících oblastí světa.

Rusko fakticky získalo vlastní základnu leteckých sil v Íránu. Sice to tak není úplně, neboť Írán ji Rusku „pronajal“, aby mohl bombardovat teroristy IS a jejich přátele v Sýrii. Írán s Ruskem už dlouhou dobu v Sýrii účinně spolupracuje, poskytuje svůj vzdušný prostor pro průlety ruských Kalibrů a ruského letectva. Letiště v Hamadanu bylo už loni používáno ruskými dopravníky a bombardéry k tankování. Tehdy se o tom Írán a Rusko nešířily, zřejmě proto, aby nevytvářely další napětí v době syrských jednání a rovněž v době, kdy Írán ještě pracoval na složitém uvolňování svých západních aktiv po zrušení sankcí. Dnes se situace radikálně změnila.
  • Rusko má právo užívat letiště pro ruské bombardéry, včetně strategických, které mohou nést jaderné zbraně, oficiálně. Je to znamení velké důvěry mezi oběma zeměmi a pro budoucnost to má být potřebné vojenské krytí koridoru Sever – Jih (konkurent Suezského průplavu).
  • Nyní je přítomnost ruského letectva v Íránu známa celému světu a to trochu mění konfiguraci toho, co probíhá na Blízkém východě. Další ruská základna v regionu, kde mohou operovat bombardéry s jadernými zbraněmi, nestresuje jen USA, ale i Saúdskou Arábii a Katar, jimž to také bude velice nemilé.

Zároveň je vidět, že se všechno provedlo maximálně veřejně. Teherán i Moskva tak vysílají jasný signál Američanům v regionu a ministr zahraničí USA se už proti tomu vyslovil. Postěžoval si, že přesun ruských bombardérů byl „proveden příliš rychle“ a k tomu bez konzultací s Američany. Mrzí je, že když mají starosti s volbami, sestavuje Putin proti Americe novou alianci, v níž budou mít místo dokonce země s tak složitými postoji, jako je Írán a Turecko.

Za dobu syrské krize přešel Peking poprvé od diplomatické podpory Moskvy a Damašku k podpoře vojenské. Jsou to sice jen první kroky a výsadek čínské armády pod Aleppem se v nejbližší době neukáže, ale význam zde má samotné gesto Číny. O víkendu přiletěl do Damašku zástupce Ústřední vojenské rady ČLR Gvan Yufey a slíbil Asadovi humanitární pomoc Číny a podporu v „upevnění přípravy personálu“.

Číňané se hodlají otevřeně zapojovat do mezinárodních konfliktů v případě, že nemají jinou možnost, anebo když mají jistotu, kdo zvítězí. Peking měl možnost obejít přímou účast v syrské krizi třeba proto, aby nevyvolával další napětí ve vztazích s USA. Z logiky vyplývá, že Peking si je jistý vítězstvím protiamerické koalice na Blízkém východě.

Vypadá to, že se Číňané rozhodli zaměnit dosavadní pomoc za určitý vliv v regionu, kterého později dosáhnou. Rusku to nevadí, nedělá si nároky na světovou hegemonii, ale vyloučit z Blízkého východu americký vliv bude mnohem lehčí ve spolupráci s Čínou. Nyní se právě zásluhou diplomatických úsilí Kremlu tvoří koalice zemí, které jsou schopny bojovat proti americké hegemonii ne pouze slovy, ale také činy. Američanům se to nelíbí, ale musejí si zvyknout. Dříve nebo později se oni, nikoli Rusové, ocitnou v plné mezinárodní izolaci.

Převzato z Politobzor.net


***
 

Exkluzívní rozhovor poradce prezidenta Ruska S. J. Glazjeva pro Ruskou vesnu


16. srpna 2016  

Jaká ekonomická opatření může využít Rusko na donucení Ukrajiny k míru a k zanechání vojenských avantýr proti Doněcku, Luhansku a Krymu?

Nejprve je potřeba nazvat věci pravými jmény: Na Ukrajině není legitimní vláda; její území je okupováno USA; jimi dosazení neonacisti se dopouštějí zločinů proti lidskosti, genocidy proti ruskému obyvatelstvu. Musí se přistoupit k ochraně lidu Ukrajiny před válečnými zločiny a politickými represemi: vytvořit mezinárodní tribunál, prošetřit nacistické zločiny a po zásluze je potrestat. Musíme přesvědčit mezinárodní společenství o tom, že na Ukrajině máme co do činění se snahou o obnovení nacistického režimu, jehož pohlaváři se prohlásili dědici hitlerovských kolaborantů. Potom na Ukrajině zahájit obnovu legitimní vlády a vycházet při tom z její vlastní ústavy.

Očekáváte, že v nejbližších létech zruší všechny země Evropy sankce proti Rusku?

Pokud v nich převezmou vládu namísto amerických loutek skuteční zástupci lidu. Dokud Evropské unii a NATO velí USA a rovněž kontrolují media, těžko počítat se změnou politiky evropských států, fakticky zbavených samostatnosti.

Jak vidíte zlepšení vztahů mezi Ruskem a Tureckem – je to strategická iniciativa vlád dvou zemí, anebo konjunkturální úkaz? Do jaké míry se jeví možnost dlouhodobého ekonomického spojenectví mezi Ruskem a Tureckem?

Objektivně vzato jsou naše hospodářské zájmy harmonicky laděné, díky tomu je rozvoj rusko-turecké obchodně-ekonomické spolupráce celkem úspěšný. Naši kazachstánští partneři v EAES předkládali iniciativu uzavřít s Tureckem preferenční obchodní režim. Není to slučitelné s jeho snahou o EU. Pokud by Turecko nebylo v EU a v NATO, mohla by být spolupráce několikanásobně širší a také by se lehko urovnávaly politické neshody.

Jak hodnotíte perspektivy EAES? Čekáte v brzké době vstup nových zemí do celní unie?
Všechno jde podle plánu, který byl přijat do roku 2024. Do té doby bude pracovat v plném rozsahu jednotný hospodářský prostor pro zboží, služby, kapitál, práci a rovněž bude fungovat jednotný energetický, finanční a dopravní trh.

Jak hodnotíte současné vztahy mezi Ruskem a Čínou? Lze říci, že se prosadil plnohodnotný „obrat na Východ“?

Je to vzájemně výhodné rovnoprávné strategické partnerství, na němž mají naše země objektivní zájem. Obrat na Východ se koná v celé světové ekonomice a my se musíme snažit o plnohodnotnou účast v novém směru světové ekonomiky, který se utváří v Číně a dalších zemích Jihovýchodní Asie.

Převzato z Rusvesna.su

7 komentářů :

  1. Jste zajebaný komunista?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co ty si za debila? Sedíš ve sklepě na US ambasádě se špínou za nehtama píšeš na zaprášený klávesnici co ti Šapitó dalo na umaštěným taháku za pár korun ?

      Vymazat
    2. 20:46 - se jen slušně ptá ne? Pokud neznáš odpověď, tak mlč! Když znáš odpověď, tak odpověz: "Ne, nejsem Tvůj fotr!".

      Vymazat
  2. Nie, som zajebaný realista.

    OdpovědětVymazat
  3. Vidím, že jste chtěl roztočit vrtuli k diskusi. Tak jdeme na to. Nejsem zajebaný komunista a komunistou jsem nikdy nebyl. Přesto mám radost, že anglo-sionisté na Blízkém východě začínají pozvolna tahat za kratší konec provazu. Jen houšť a větší kapky.

    OdpovědětVymazat
  4. Nebyl jsem a nejsem komunista, ale amerických hovad mám plném zuby. Už ať ty k.. anglo-amer. a germánské zmizí v propališti dějin.
    Václav

    OdpovědětVymazat

Reklama