Reklama

.

.

pondělí 29. srpna 2016

Svět ruskýma očima 366

zajoch
29. 8. 2016   Outsidermedia


Přetiskujeme další zajochův výběr z ruských médií, který vyšel na webu Outsidermedia.

 

Dmitrij Medveděv: „Budeme stavět nové školy, ať to stojí, co chce“

Sergej Polosatov
20. srpna 2016


Ministerský předseda Medveděv vystoupil na srpnovém Všeruském zasedání pedagogických pracovníků s řadou sdělení, mezi nimi i programových. Nejprve představil novou ministryni školství a vědy a poté nastínil obraz toho, co pedagogy čeká. Za prvé to podle něho vypadá dobře ve věci zvýšení jejich mezd. Objasnil svůj názor a ujišťoval učitele, že vláda si je vědoma potíží a že chce rozhodovat tak, aby je to uspokojovalo. Je potřeba se společně s nimi poradit, zachovat ty principy, které jsou dnes, kdy se základní soubor rozhodnutí přijímá na úrovni školy. Slíbil pedagogům snížit počet kontrol a výkazů škol, neboť 80 % toho, co nyní učitelé a vedení škol musí psát, nemá vazbu na učební proces.

Úkolem školy je učit a ne psát výkazy. To je možno zredukovat. Úplně je zrušit nelze, ale nemusí v nich být informace obecně dostupné. Úřady se musejí naučit využívat existující zdroje informací a elektronické zdroje. Medveděv požádal novou ministryni, aby se tím zabývala a pokud nemá škola závažné problémy, aby mohla mít méně kontrol. Ministerstvo má vypracovat příslušná kritéria.

Vláda se vrací k národnímu projektu „Vzdělávání“ a premiér vyzval pedagogy k aktivní účasti. Uvedl: „Moc dobře chápeme, že je možno přijímat nové zákony, psát výborné učebnice, připravovat vynikající pedagogy a zvyšovat mzdy, ale pokud nebude kde učit, potom bude naše vzdělávání a prestiž učitelů degradovat.“ Pedagogům slíbil, že program výstavby nových škol bude splněn. Řekl k tomu: „Dokonce v této fázi, kdy to nemáme jednoduché ohledně peněz (…), jsme připravili program výstavby škol. Chci vás na tomto místě ujistit, že program zrealizujeme celý, ať se děje, co se děje.“
V tomto roce vláda vyčleňuje 25 miliard rublů, bude to stačit přibližně na 100 nových škol. Úhrnem, jak řekl premiér, „musíme v nejbližších letech vytvořit kapacitu k tomu, aby se mohlo vyučit veliké množství učňů a žáků, prakticky jde o 3,5 milionu učebních míst. Do roku 2025 pak přibližně 6,5 milionu míst“.

Zároveň vláda již vyčlenila 3 miliardy rublů na nákup 1800 nových školních autobusů, Medveděv patřičný výnos podepsal. Řekl, že akce bude pokračovat.

Převzato z Kp.ru


***

Krym v předvečer voleb do Státní dumy – názor

Alexandr Čalenko
23. srpna 2016


Dne 18. září budou řádné volby do Státní dumy a poprvé se jich zúčastní politici z Krymu. Volit se bude partajním a většinovým systémem. Na poloostrově jsou tři většinové okrsky a samostatný v Sevastopolu.
 

Situace v předvečer voleb

Jeden z nejstarších krymských politiků Sergej Cekov, který byl v devadesátých letech mluvčím Nejvyšší rady a nyní je senátorem za Krym v Radě federace, řekl, že nikdy dříve nebyly podmínky pro volby na Krymu tak příznivé. Za Sovětského svazu, v době perestrojky, v roce 1990 byla zdravá konkurence, naděje na dobré a rychlé změny a lidé očekávali nové tváře. Jenže ze zvolené vlády přišlo rychle rozčarování a do toho přišel rozpad Sovětského svazu. Mnozí poslanci z Krymu se proti rozpadu nevzepřeli a v ukrajinském parlamentu hlasovali pro cokoliv, co se jim podstrčilo. V dalších volbách už byla situace jen horší.
 
Krym je zemědělský

Příznivou atmosféru při volební kampani podporuje zlepšení života a práce zemědělců. Rusko krymskému zemědělství skutečně pomohlo. Loni dodalo tisíc kombajnů a traktorů, auta na splátky a za dobré ceny. Zemědělci dostávají granty s částkami od 500 tisíc do jednoho a půl milionu rublů na projekt. Kompenzují se jim ztráty. Příklad: V jedné osadě museli utratit tisíc vepřů. Všechny škody jim byly nahrazeny, nyní končí karanténa a chov se bude obnovovat.
 

Lidi stejně jako dříve zajímá kvalita života

Zástupce mluvčího Státní rady Krymu Andrej Kozenko je stejného názoru jako Cekov. Na Krymu je pro kandidáty do voleb atmosféra před nimi lepší než na Ukrajině. Lidé jsou přesvědčeni, že jejich problémy budou poslanci řešit, a ne jako dříve, kdy budoucí poslanec nasliboval kde co, potom se sbalil a odjel na 5 let do Kyjeva a neukázal se dříve, než před dalšími volbami, nebo také vůbec. Záleželo nakolik se stydí.

Pominou-li se politické aspekty týkající se ruštiny a posilování svazku s Ruskem (na Ukrajině trestné), jsou ostatní záležitosti stejné. Týkají se kvality života. Lidi zajímá stále totéž: voda, plyn, cesty, lékařská péče, lékárny, mateřské školky a veřejná doprava.
 

Sevastopol je zvláštností

Tak jako tomu bylo za ukrajinského režimu i nyní je v Sevastopolu problém s byty. Týká se to především příměstských vesnic. Obyvatelé zemědělských oblastí si stěžují na nízké mzdy a penze a vysoké ceny potravin. Ale chápou, že je to v důsledku blokády na potraviny Ukrajinou. Jakmile bude dokončen Kerčský most,ceny půjdou dolů. Potíže jsou také s nekvalitními cestami, v některých vesnicích je problém s vodou, někde se zdravotnictvím. Avšak Sevastopolané jsou přes veškeré nedostatky rádi, že jsou doma v Rusku.
 

Méně peněz na PR

Je velmi zřetelný rozdíl mezi volební kampaní v roce 2014 a nyní, i když tehdy šlo o volby do Státní rady a městských a vesnických rad a nyní do Státní dumy. Sevastopolský politik Oleg Nikolajev poukazuje na to, že kandidáti a strany vydávají na kampaň málo peněz, mnohem méně než na volby do Státní rady. Dnes není téměř vidět billboardy. Vysvětlení je prosté – je krize, nejsou peníze.


Rotace elity

Podle názoru některých občanů z Krymu je v současných volbách svérázná rotace krymské elity. Na Ukrajině to nebylo.

V Simferopolu i v Moskvě se mluví o tom, že do hlavního města Ruska mohou k pokračování své kariéry přejít generální prokurátorka Krymu Poklonskaja, první vicepremiér Šeremet a zástupce mluvčího Kozenko. Říká se, že do Moskvy přejde i Sergej Aksjonov, ale jeho nejbližší spolupracovníci včetně Cekova to kategoricky odmítli. Oleg Nikolajev k tomu řekl: „I v Sevastopolu i na Krymu byla za Ukrajiny odsunuta místní elita od důležitých úkolů. I tam, i tam vládli přidělenci z Kyjeva. Takže mluvit o nějaké rotaci elit z Krymu a Sevastopolu prostřednictvím voleb do Věrchovnej rady Ukrajiny v dřívější době postrádalo smysl. Nyní je jiná situace.“

Andrej Kozenko si pochvaluje, že „je dobré, když ve federálních orgánech výkonné a zákonodárné moci budou zástupci Krymu. To je výhoda Krymu. Budou soustředění a budou lépe kontrolovat to, jak se efektivně nakládá s finančními investicemi do ekonomiky a infrastruktury poloostrova a jak se plní ekonomické programy, které se jej týkají.“

Převzato z Rusvesna.su
http://rusvesna.su/recent_opinions/1471941535
 

***

Ustoupit, ale podpořit

Michail Pogrebinskij
23. srpna 2016


Ukrajinský politolog Michail Pogrebinskij – o tom, zda existuje krize v poměru Západu k Ukrajině.

Senzační prohlášení papežského nuncia arcibiskupa Claudia Gugerottiho před týdnem ve Vatikánském rozhlase je snad jediný případ poctivého hodnocení situace na Ukrajině z úst oficiálního představitele západního státu. Biskup dnes vede misi katolické církve, poskytující humanitární pomoc obětem konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny. Řekl jednoduchou a jasnou věc – Ukrajina zničením historických a hospodářských svazků s Ruskem prohrála na všech frontách, když se stala pod nepochybným nátlakem Západu příčinou krize mezi USA a Evropou na jedné straně a Ruskem na druhé straně.

Bezpochyby existují podobná prohlášení i od jiných politických a veřejných činitelů Západu, zřídka se však objektivní reportáže nebo dokumenty z východu Ukrajiny objevují a když, tak na periférii veřejného vědomí, daleko od mainstreamu, který je formován protiruskými západními medii. Podle nich je ve všem vinno Rusko, Rusům nelze věřit, Ukrajina si zvolila Evropu, Rusko se snaží překážet v budování demokracie atd.

Podobná prohlášení, jaké učinil papežský nuncius, nelze v principu očekávat od západních vůdců. Jsou obavy z represí proti lidem s odlišným názorem, opozice je potlačována a funguje totální cenzura medií. Autor článku nevidí žádné příznaky toho, že by Evropa byla na počátku prozření, jako to vidí mnozí jeho kolegové a o čem se také hovoří ve sdělovacích prostředcích.

Nespokojenost s ruskými odvetnými sankcemi je zřejmá, ale vždyť je to v evropské kultuře jen přirozená reakce na finanční ztráty v důsledku ztrát ruského trhu. Demarše italských regionů nebo dokonce hlasování v Senátu a Národním shromáždění Francie se nijak neprojevilo v politice vůdců obou zemí. Hollande a dokonce i Renzi se svou ochotou „chápat postoj Ruska“ neudělali ani krok ke změně reality v Evropě v otázce vyřešení krize na východě Ukrajiny. Stále jedno a to samé zaklínadlo: „Rusko musí splnit minské dohody“ a potom Evropa, možná, zruší (změkčí) sankce. Evropa se ani jednou nepokusila využít svoji úspěšnou zkušenost při řešení podobných konfliktů za pomoci kompromisů a donucení k míru, jako tomu bylo v Makedonii, Severním Irsku, v Bosně a jinde.

Minské dohody zřejmě Evropané chápou jako způsob předání povstaleckých regionů pod vládu Kyjeva. Ačkoliv je v podmínkách minských dohod opětovné začlenění území neuznaných republik do ukrajinského politického a právního prostoru a hlavně reálná autonomie Donbasu, Evropané to ignorují. Přehlížejí odmítnutí Kyjeva dát tuto autonomii do ústavy. Pouze se snaží umluvit Kyjev, aby imitoval splnění minských dohod a jemu se ani to nechce. Vznáší neustále nové požadavky (mírovou misi OSN, OBSE).

Je jasné, že při politické a hospodářské autonomii Donbasu nebude možno Ukrajinu využívat jako předpolí proti Rusku a nedojde k integraci do NATO. Ta zajímá víc USA než Evropu, ale zatím v evropské politice mají přednost americké zájmy, což se v nejbližších letech těžko změní, ať bude v USA prezidentem kdokoliv. Skutečná autonomie DLR a LLR podle minských dohod by znamenala vítězství Putina, a to Západ nedopustí.

Vnitřní šarvátky mezi politickými skupinami ukrajinských loutek různého stupně jen prohlubují přání MMF a EU se od Ukrajiny distancovat. Válka generální prokuratury proti Národnímu protikorupčnímu úřadu, konflikt kvůli elektronickým podáním, to všechno má čistě taktický charakter, pouze podtrhuje unavenost z Ukrajiny na Západě. Nicméně se musí situace v zemi udržet „nad vodou“, pročež distancování jen do určité míry. To na Ukrajině dobře chápou.

Velvyslanec USA na Ukrajině John Payette se vyjádřil v tom smyslu, že se Ukrajina dobře bez slíbených tranší MMF obejde, a to v době, kdy se právě hřivna začala sesypávat. MMF bude muset otevřít peněženku.

Autor je ředitelem Kyjevského centra politických studií a studia konfliktů. Wikipedie uvádí, že má liberálně konzervativní názory, vystupuje za multipolární svět a je agnostik.

Převzato z Izvěstija.ru
 

***


Vytlačí Peking a Nové Dillí Moskvu ze Sýrie?

Ljubov Ljulko
23. srpna 2016


Bašár Asad není izolovaný. Poté co jej Rusko, Čína a Indie různými způsoby podpořily, je jasné, že se v Sýrii blíží konec války a mocní ve světě se připravují k rozdělování „syrského koláče“. V geopolitice neexistu


Sýrie už není izolovaná

Poslední návštěva ministra zahraničí Indie Akbara v Damašku podtrhla indickou podporu Asadovy vlády v syrském konfliktu. Nové Dillí se doslova přiřítilo za Pekingem, který předtím oznámil, že zvýší vojenskou spolupráci s Asadem. Prohlášení Indie je obzvláště důležité, protože je na rozdíl od Číny uznána na Západě za demokratickou. Proto je setkání s indickým ministrem zahraničí trhlinou v obecném kursu „světového společenství“ k izolaci Sýrie.

S Indií uzavřela Sýrie dohodu o dalších konzultacích ve věci bezpečnosti. Nové Dillí je znepokojeno narůstáním teroristického nebezpečí od IS. Teroristický útok džihádistů v Dháce minulý měsíc usmrtil 29 osob. Podle Akbara nastane brzy čas k obnovení zničených syrských měst a Asad vyzval Indii k účasti. Indie má na stabilitě Západní Asie zájem, neboť na tomto teritoriu pracuje přes sedm milionů občanů Indie. Dnaiindia.com píše, že „spolu se zajištěním energie pro stát je jejich bezpečnost hlavní starostí vlády“.
 

Peking a Nové Dillí: kdo koho v Sýrii předežene

Ještě před rokem Nové Dillí své migranty nepřipomínalo, ani to, že Indie a Sýrie mají množství dlouhodobých nedokončených projektů. Třeba vodní elektrárnu Tishreen, nebo metalurgický závod v provincii Hamá, financovaný speciální kreditní bankou Indie. Nyní chce Indie tyto projekty dokončit v případě, že Damašek zajistí bezpečnost.

Co se týká ukončení války, je už všem jasné, kdo bude v poválečné Sýrii. Ankara připustila přítomnost Asada ve vládě přechodného období. Američané dávno netrvají na jeho odstranění. Odpůrce má už jen v arabských monarchiích, které se musejí dohadovat s Ruskem a Íránem na ceně ropy.

Politika Číny se bude zaměřovat na upevnění spolupráce se Sýrií v boji s terorismem, jak uvedl admirál Guan Yu Fei. Během své návštěvy v Sýrii prohlásil, že ČLR plánuje zesílit protiteroristickou politiku proti bojovníkům na území Sýrie a tak podpořit vládu Asada. Damašek je vítaný přítel. Asad podporuje Peking ohledně Jihočínského moře, Indii v záležitosti Kašmíru, jako nedílné součásti Indie, kde mají své aktivity džihádisté a Rusko ohledně Krymu.
 

Zatím Moskva dělá „špinavou práci“

Ze snahy Indie a Číny sblížit se se Sýrií lze učinit několik závěrů.

První: Dnes už se ve světě nepřijímá syrský konflikt jako konflikt s „vyvrhelem“ Asadem podporovaným Moskvou a Teheránem. Je to spíš geopolitický boj se společným přáním všech (nebo téměř všech) zničit radikální islamisty.

Druhý: V této souvislosti ztrácí Západ spolu se ztrátou Ankary také arabské monarchy. Nejlepší šanci na dělení „syrského koláče“ má Rusko, Čína a Indie. Peking a Nové Dillí má to, co nemá Moskva – miliardové investice. Moskva bojuje a oni – ne. Rusko nese politickou odpovědnost a oni – ne. Rusové dělají „špinavou a těžkou práci“ a Číňané a Indové budou využívat výsledky. Navíc k sobě mohou připojit Írán a Turecko a udělat s nimi řady technologických a logistických spojenectví při obnově Sýrie, bez ohledu na to, kdo přijde po Asadovi. To není fantazie, to je opakování toho, co udělala Čína v Africe a v Jižní Americe.

Třetí: Rusko nesmí v Sýrii „dávat vajíčka do jednoho košíku“, musí hledat svazky i s Asadovou opozicí. Vděčnost k Rusku, jak už tomu bylo nejednou, zmizí, a kde potom bude Rusko plakat? Buď si v Sýrii připraví rozsáhlé a vzájemně výhodné hospodářské projekty, nebo „mouřenín udělal svou práci“ a dříve nebo později mu ukážou dveře.

Boris Volchonskij, náčelník úseku Asie Ruského institutu strategických výzkumů uvedl pro Pravdu: „Nedávno proběhlo setkání prezidentů Ruska, Íránu a Ázerbájdžánu, které dalo nový impuls k realizaci takového projektu jako je dopravní koridor „Sever – jih. Sýrie je koridoru blízko. Musí se stát integračním centrem ohromného regionu, zahrnujícího Blízký východ, Zakavkazsko, Střední Asii, Rusko a Severní Evropu s připojenou Indií.“

Podle názoru experta Rusko dostatečně důrazně ohlásilo svůj návrat na Blízký východ a je možno mluvit nikoliv o tom, že Rusko, Indie a Čína budou jeden druhého potlačovat, ale o tom, že Rusko a Čína mají dostatečně bohatou zkušenost ze spolupráce v různých mezinárodních mnohostranných formátech. Volchonskij k tomu řekl: „To, že Čína má investice („měkká síla“) a Rusko má tvrdou sílu – to není otázka konkurence, ale otázka vzájemného doplňování.“

Převzato z Pravda.ru

12 komentářů :

  1. Komunistická kravička Zajoch by mēla vysvētlit, kde na to všechno zbankrotované a zoufale zaostalé Rusko vezme peníze.
    Ceny ropy a plynu už totiž podle všeho neporostou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K vám prosit nepůjde, zkurvený anonyme 5:32. Je to nuda noční služba, viďte!

      Vymazat
    2. Podle ruského liberálně nacionalistického historika Alexeje Širopajeva Rus od počátku čelila něčemu, co nazývá "Projekt". Projekt je plán různých skupin (etnických, kulturních, náboženských, politických, atd.) na změnu původně homogenní nordické, seversky orientované a evropské kultury, založené na myšlenkách svobody, cti a etnické identity na mnohonárodní despotickou říši, založenou na tyranii, otroctví a teroru, ve které bude původní obyvatelstvo uvrženy do otroctví různých etnických a kulturních menšin. Putinův režim považuje za "pravoslavný neostalinizmus": směs těch nejhorších prvků byzantské a bolševické fáze Projektu. Je to vláda komisařů požehnaných pravoslavným duchovenstvem, kteří rozšiřují impérium na úkor bílé populace Ruska, přičemž podporují občanské vlastenectví, míchání ras, alkoholismus a mystiku, protože opilci a kvazi vlastenci, co se bojí Boha (nebo spíše: boje kněze) se nebudou nikdy bouřit proti svým pánům.

      Vymazat
    3. Díky za informaci o stabilní ceně pohonných hmot. Udělal jsi mi radost hned po ránu.

      Vymazat
    4. 7:17 prokázal, jak nerozumí světu a Rusku a že čerpá "znalosti" od pseudohistoriků a jiných agitátorů "čisté rasy". Jdiužstímdoprdele

      Vymazat
    5. 10:33 - Bohužel IQ tvý a Pepka se od sebe neliší víc než výška hladiny ve spojených nádobách. A v tom je taky zásadní rozdíl mezi námi dvěma znemožňující nám společně vést dialog, neb svou velikostí duchovní čním nad tvou malostí a ubohostí upocenýho bolševickýho strejce jak Mount Everest nad hromádkou psího lejna ...

      Vymazat
    6. Tobě 10:52 IQ hňupe je to slovo cizí, jak pro tvého soudružského fotra guma. Jinak by se nenarodil, takový debil jako ty lopatový mongole. Ty jsi stejný výplod havloidů, jak buzna Janda a jeho evropské hovnoty.

      Vymazat
    7. Rusko, všeslovanství a postavení ruského impéria do role ochránce všech slovanů před ostatními nepřáteli je jednou ze základních linií českého fašismu. Současný český neofašismus není vůči komunistům až tak moc odmítavý. Za účelem snadnějšího a rychlejšího boje proti ideovým nepřátelům jsou stalinisté a marxisté vítáni jako skvělí spojenci. Neofašisté vnímají Rusko jako velkého zachránce a ochránce všeho slovanského. Tím spíše, pokud v této zemi funguje systém diktatury. Český neofašista žije v mylné představě, ve které je všechno západní neslovanské, zatímco to východní, nejlépe ruské je stoprocentně slovanské.

      Vymazat
    8. Putler - Sieg! Heil! Putler - Sieg! Heil!

      Vymazat
  2. Natisknou je, když to funguje jinde bude to fungovat i tam. Důležité je zbavit se závislosti na dolaru, to je ten hlavní parazit, který pomáhá vysávat celý svět. MOTROK 21 STOLETÍ.

    OdpovědětVymazat
  3. Cosi tu blábolilo o ruském bankrotu. Jistě, Rusko může zbankrotovat. Ale dávno před ním zbankrotují všechny státy tzv. euroatlantické "civilizace". Dle údajů usácké vlády (abych nebyl nažčen z proruské propagandy) viz zde: http://www.usdebtclock.org/world-debt-clock.html
    je dluh ruské vlády 17% HDP. Méně má jen Saúdská arábie - 12%. USA 74%, Japonsko 252%. I Čína má vyšší - 24%.

    OdpovědětVymazat
  4. Je to jednoduché. USA je nejzadluženější stát na světě, který po ostatních státech požaduje, aby hradily jeho dluhy. Každý, kdo se vzepře je likvidován.

    OdpovědětVymazat

Reklama