Reklama

.

.

pondělí 22. srpna 2016

Západ připravuje diverzi na Blízkém východě. Je možná aliance Putina, Rouhani a Erdogana?

Stanislav Tarasov
22. 8. 2016     zdroj
Blízkovýchodní politicko-diplomatické a vojenské radary zaznamenávají neuvěřitelné změny. Hlava turecké vlády Binali Yildirim nevylučuje poskytnutí Rusku práva na využívání letecké základny Incirlik. I když, jak premiér řekl v rozhovoru se skupinou zahraničních novinářů v Istanbulu, Moskva tuto žádost nepředložila. Ale "pokud to bude potřebné, základna může být využita", protože "Turecko otevřelo Incirlik pro boj proti teroristům DAEŠ..., využívají ji USA a Katar, další země mohou také chtít využívat leteckou základnu, na níž jsou nyní i Němci."


Nejde samozřejmě o to, zda ruské VKS potřebují tureckou základnu, ale o to, že prohlášení předsedy vlády ukazuje změnu politického myšlení v Ankaře směrem k získání politické důvěry Moskvy, což se začalo projevovat po setkání a jednání prezidenta Ruska Vladimíra Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Petrohradě. Vyvolává to nejrůznější reakce. Když začaly kolovat zvěsti o možném příchodu ruských VKS na základnu Incirlik, německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier řekl, že vylučuje možnost vytvoření nové rusko-turecké vojenské aliance jako alternativy partnerství NATO. Potom se na Západě začaly objevovat přímé náznaky toho, že nadměrné sblížení mezi Ankarou a Moskvou povede v Turecku "k závažné politické krizi." Podle tureckého experta Erendora "může být iniciována Západem, který hledá záminku k eskalaci situace v Turecku."

Na druhé straně vystoupil se zajímavým prohlášením íránský ministr obrany Hossein Dehgan. Podle něj bude Teherán hostit "ruské VKS na základně Hamadan na žádost syrské vlády tak dlouho, dokud bude třeba." Přičemž Dehgan zvlášť zdůraznil, že "Írán zatím neplánuje poskytnout Moskvě další základny, ale v případě potřeby zváží takovou možnost." Takže Turecko slovně a Írán ve skutečnosti demonstrují připravenost pro vojensko-technickou spolupráci s Ruskem, což odpovídá již dříve vyřčenému Erdoganovu prohlášení o "odhodlání ruku v ruce s Íránem a Ruskem, ve spolupráci s nimi, přispět k řešení regionálních problémů a aktivizovat úsilí o navrácení míru a stability do regionu. "

Samozřejmě že do budování vojensko-politické aliance Rusko-Turecko-Írán je ještě velmi daleko, ale stěží bude kdokoliv popírat obrysy nového rozložení sil na Blízkém východě, vznik nové geopolitické reality, spojené s potenciální vznikem, a to poprvé v historii regionu, nového centra síly. V roli sjednocujícího faktoru je Sýrie, to je taktika. Dokonce i Ankara, nehledě na některé rozporuplné výroky o syrském prezidentovi Bašáru Asadovi, ukazuje, že tyto rozdíly nejsou strategické povahy, což sbližuje Ankaru nejen s Moskvou, ale i s Teheránem. Je však na místě říci, že na úrovni strategie mizí horizont v nedohlednu, protože nikdo neví, jak daleko je připraven jít Erdogan, jehož konfrontace s USA a EU je zatím konjunkturní, a nakolik bude ochoten vzít v úvahu rostoucí roli Teheránu v regionu. A co je nejdůležitější, má turecký prezident v úmyslu jít spolu s Íránem a jakým směrem, aby se vyšlo za historicky vzniklé a v souvislosti se syrskou krizí zhoršené "červené linie" mezi šíity a sunnity?

Brusel, jako by cítil, že ztratil dřívější Turecko, se snaží usilovat o obnovení důvěry ve vztazích s novým Tureckem, s Tureckem po puči. Generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland v článku, publikovaném ve francouzském deníku Le Monde, opět vyznačuje cíl - "vidět Turecko jako součást evropské rodiny". Americký list National Interest zase tvrdí: "Přítomnost armády USA je v tomto regionu mnohem rozsáhlejší než u Ruska. A pokud nás znepokojuje, že Rusko nás Blízkém východě předstihne, tak nikoli z důvodu převahy vojenských sil v tomto regionu, ale z důvodu, že Putin vytváří koalice se státy, které by nebylo možné uvést mezi jeho spojenci v oblasti Blízkého východu." Turecký deník Milliyet konstatuje: "Putin jedná v tradici realismu a předhání USA, které nadále rozdělují svět na spojence a nepřátele, omezují se na spolupráci s prvními a druhým poskytují pouze prostor pro konfrontaci."

No a Írán je dokonce i po podpisu Vídeňských dohod o jaderném programu Spojenými státy nadále vnímán pouze jako obětní beránek a pro postihy. Bloomberg v této souvislosti navrhuje provést protihru a uskutečnit kampaň na "únik informací" a rozšíření dezinformace o postoji americké diplomacie k Moskvě. "Američtí diplomaté by se měli snažit to udělat tak, aby Íránci uvěřili, že Rusko může kdykoliv uzavřít separátní dohodu s Washingtonem, doporučuje Bloomberg. Tato dohoda není až tak nereálná, Rusové přece uzavřeli o syrské otázce separátní smlouvu s Izraelem". To za prvé.

Za druhé. Západ hodlá popularizovat tezi, že Teherán a Ankara jako by používají posílení vazeb s Moskvou zejména pro aktualizaci a prezentaci svých podmínek Západu. Že když vyhlašují spojenectví s Ruskem i mezi sebou navzájem, řídí se úplně jinými geopolitickými cíli, přičemž jejich spojenectví je ve skutečnosti jen stěží dlouhodobé.

Za třetí. Není vyloučeno, že Washington zahájí práci s Moskvou na nové politické dohodě o Sýrii, ale takovým způsobem, aby "na cucky rozmetal vznikající spojenectví Ruska, Turecka a Íránu." Nu což, uvidíme, co z toho všeho vzejde.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

7 komentářů :

  1. Hegemoni nas tu ojebavaju od 45 pokracuju v com zacali v Ssesaci v Nemecku. Jejich demokraciu spiznali Japonci Vietnam Juhoslavia Irak Avganistan Libia Ukrajina Syria. ZRADA bude vzdy pretoze hegemonom a korpiraciam bankarom ide len o jedno ovladnut svet.!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Za prvé, za druhé, za třetí? Že by ti Amíci byli tak naivní? Ne, nejsou. Jenom jim zatím prostor pro nic jiného nezbývá. Než pro tu naivitu.
    Snad ještě by mohli vydržet chvíli mlčet.
    A podobně je na tom EU. Děda.

    OdpovědětVymazat
  3. Jak se říká,do švestek a pak se rozhodne.
    Kde jsou ty doby,kdy USA šířily demokracii chlebem a můžeme dodat,dařilo se jim.Když rozšiřují demokracii zbraněmi,tak se nedivme odporu.

    OdpovědětVymazat
  4. Nejzadluženější stát na světě = USA. Co tedy USA po zbytku planety Země požaduje. Plaťte naše dluhy, jinak bude s vámi velice zle. To že Rusko a Čína a další státy odmítají obchodovat v našich Amerických dolarech, nepřispívá k placení naších Amerických dluhů a tedy Rusko a Čína si říká o to, že ač neradi budeme muset to s vámi, Ruskem a Čínou skoncovat. Jestli to nepochopíte bude s vámi zle.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. pro 18:14
      pokud jsou USA zadlužení, tak kdo jim to půjčil ?? Zkuste odpovědět vy chytráku.
      A kdo po nich požaduje tedy ten dluh ?
      Už jsou nahlášení v nějakém státním bankrotu ??
      Ano nebo ne ?
      zkuste odpovědět .- a pokud možno trochu logicky..

      Vymazat
  5. Jakýpak "připravuje se"? Ta už běží! Kurdi bojují s SAA a nesmí z pokynu amíků vůbec jednat s Ruskem. Jsou hloupí. Amíci každého jen využijí a když se přestane hodit, tak mu hodí na krk obvinění z nedemokratiské a nehumánní politiky, trochu ho vybombardují a potom nechaj u soudu pro lidská práva umřít. Stačí jen si trochu pamatovat - Noriega, Husajn, Tálibán ...... Hnus velebnosti. Kurdi mohli mít v Sýrii dost velkou autonomii, takhle budou mít jen smrt a bídu.

    OdpovědětVymazat
  6. Že spojenectvo RU, Turecka a Iránu môže byť ťažko dlhodobé...A aké je spojenectvo EU a USA? Aj v rámci EU? Tí hore sú ako bratia, ale keď to bude na občanoch, rozpŕchne sa to ako kŕdeľ vrabcov. Ako sa napr. cítia občania Ostbloku po 25 rokoch bratstva so Západom? Kolónia. Nikto tu nemiluje ani Brusel, ani Washington. Moskva je momentálne mimo, tak na ňu tu dnes nikto nenadáva.

    OdpovědětVymazat

Reklama