Reklama

.

.

úterý 23. srpna 2016

Zbyněk Fiala: Jak dál po Brexitu

Zbyněk Fiala
23. 8. 2016   Vaše věc
 

Tři vedoucí představitelé očesaného jádra Evropské unie v pondělí použili pro jednání o dalším postupu po Brexitu společný let nad Itálií a přistání na sopečném ostrůvku Ventotene u Neapole. Zřejmě nestáli o to, aby moc lidí vědělo, co si mezi sebou řeknou. Z dostupných informací však lze vyčíst politický závěr Angely Merkelové, Francoise Hollanda a Mattea Renziho, že protestní hlasy britských občanů nesmí být impulzem pro rozpouštění unie.

Posilování integrace bude pokračovat. Napřed je však třeba něco udělat s bezpečností a nezaměstnaností, aby to nedopadlo špatně v kterékoliv další zemi, kde by se vláda osmělila lidí na něco zeptat.

Konkrétně jde o bezpečnost, ohrožovanou třaskavou směsí uprchlíků a teroristů, a o vleklou nezaměstnanost, která sužuje prakticky všechny země na jih od Německa. A taky aby to přineslo výsledky hned. Konkrétní návrhy budou předloženy ostatním šéfům vlád na Evropské radě, která se sejde v září v Bratislavě.

Podle pondělní letecké schůzky, v oblasti bezpečnosti může přinést rychlý efekt větší kooperace zpravodajských služeb. Zmínka padla i o možné spolupráci zbrojního průmyslu členských zemí. Zpravodajství však nezachytilo žádnou zmínku o vytvoření společné armády EU pro ochranu hranic, jak to navrhuje český premiér Bohuslav Sobotka.

Pokud jde o nezaměstnanost, nic třeskutého nezaznělo, jen úvahy o případném prodloužení tříletého Junckerova infrastrukturního plánu, ve kterém se počítalo s investicemi za 315 miliard euro. O nějakém zvýšení této částky – má-li vydržet na delší období – zatím slovo nepadlo.

Jednání evropských leaderů tedy neslo známky odhodlání, musíme něco udělat, i bezradnosti, nevíme co. Tomu se nelze divit. Základem jsou hospodářské problémy, a ty jsou chronické, protože nesou rysy spíše systémové krize než pouhého selhání, které se snadno přelepí nějakou náplastí. Představa o hospodářském růstu neseném prohlubující se globalizací na principech volného trhu, jak ji najdeme ještě ve Strategii EU 2020, je stále výrazněji mimo mísu. Těžištěm této strategie je ochrana investorů. Občanské se však právem domnívají, že chráněni by měli být především oni, k tomu si přece své vlády zvolili.

Globální spolupráce by také měla mít nějaké cíle, které se liší od růstu zisků nejmocnějších korporací na úkor všech ostatních. Měla by raději řešit nějaké reálné potřeby, které přesahují hranice států, a směřovat ke zlepšování života i tam, odkud dnes zoufalí lidé utíkají. Byli bychom idioti, kdybychom nadále tolerovali, že globalizace je hlavně vývozem bídy a nízkých mezd, které se šíří jako mor. A taky vývozem destrukce národní ekonomiky, ze které lidé žili, než se ocitli bez ničeho nebo v lepším případě v postavení otrocky podřízených subdodavatelů.

Ale lze pochopit, že s tímhle si politici nevědí moc rady, alespoň ne rychle. Ostatně, rychle může být špatně. Poptávka po změnách se obvykle snáze naplňuje tím, že přijde změna k horšímu.

Brexit je typickým příkladem. Dva měsíce po referendu se ukazuje, že Boris Johnson, který má vést jednání o odchodu z EU, nemá tušení, co chce a jak toho dosáhnout. Proto se zatím hlavně odsouvá termín, do kdy by se to mělo udělat, případně nechat vyhnít. To staví zbytek EU do neméně bezradné situace, zejména ve chvíli, kdy se má uvažovat o strategiích a střednědobých finančních perspektivách a není jasné, jestli u toho Britové budou, přispějí a mají do toho mluvit, nebo nebudou, nepřispějí a může se jednat bez nich.

Titulky ve Financial Times poznamenávají, že britská ekonomika po Brexitu je jedna velká záhada. Další: Británie platí daň za špatně navržený Brexit. Den za dnem přináší doklady, že sliby dividendy volnosti byly vylhané, peníze z Británie naopak mizí. Infrastrukturní investice jdou dolů, meziroční propad je 23 procent.

Premiérka Theresa Mayová sice slíbila program výstavby dálnic, železnic, energetiky, rychlého internetu a protipovodňových opatření jako hlavní plod nově nabyté svobody. Problémem jsou finance. Největší projekt, dostavba jaderné elektrárny Hinkley Point, byl vládou pozastaven. Také další velký projekt, rozšíření kapacity letišť pro Londýn, je nejistý. Má se vláda víc zadlužovat? Signály hrozícího hospodářského poklesu nutí k opatrnosti.

Pokud by však k tomuto poklesu – několikaletému podle nejpesimističtějších ekonomů – mělo opravdu dojít, budou Britové podle čerstvé analýzy Resolution Foundation připraveni také o výhodu kontroly migrace. Dosud byly britské mzdy pod tlakem levných pracovníků ze zahraničí, avšak dopad hospodářského poklesu v důsledku Brexitu by mohl být pro mzdový vývoj ještě tíživější.

6 komentářů :

  1. Juncer dal rozhovor německé TV kde uvedl, že si úřady EU nedokáže představit bez stovek spolupracovníků z VB, proto je hodlá ponechat ve funkcích.
    O obyvatelstvu, žijícím na východ od západní hranice Německa se vyjadřoval s despektem.
    Vůbec netušil o našem tisíciletém vítězném zápase s mohamedány.

    OdpovědětVymazat
  2. Kde autore berete tu jistotu, že hospodářský pokles je DŮSLEDKEM BREXITU??? ....jinak dobrý:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemluvě o tom, že žádný BREXIT se (zatím?) nekoná!!! ....zatím jenom proběhlo čistě interní britské hlasování, kterým se zjistilo, že většina Britů chce odejít z té party, která je vedena zcela nekompetentně a nedemokraticky zmateným hloučkem politiků absolutně odtržených od reálného života...

      Vymazat
  3. Jede k nám Merkelová klást eurominy? Nálož pod unii položena, rozbuška aktivována. Převratné chvíle Evropy přicházejí. Buďme ve střehu!

    http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2632-napeti-pred-drzou-navstevou-nemecke-organizatorky-muslimske-invaze-jede-k-nam-merkelova-klast-eurominy-naloz-pod-unii-polozena-rozbuska-aktivovana-prevratne-chvile-evropy-prichazeji-budme-ve-strehu.htm


    Kdo je Merkelová........?

    http://www.lajkit.cz/zpravy/item/442-kdo-je-merkelova-mozna-budete-vsichni-prekvapeni

    OdpovědětVymazat
  4. Taková "společná armáda" už tady jednou byla. Když náckové za IIWW začali dostávat po čuni, tak mobilizovali kolaboranty ze všech podrobených zemí (jen Čechy ne!!!) a tvořili z nich brigády či divize Waffen SS. Ty by asi mohly být vzorem pro tu Sr.lbotkovu "společnou armádu EU" opět pod vedením, tentokrát "demokratického", Německa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jmenovalo se to NATROPE (National Europe)! -
      „Během zimy 1943/44 ukončují SS svoji velkou proměnu. Jejich vojáci pocházejí z více než 30
      národností a stará nacionální pýcha má zmizet z povrchu zemského ve prospěch nové říše. Říše už není Německo, ale Evropa.“ - http://tradicebudoucnosti.deliandiver.org/wp-content/uploads/2010/12/PDF-Vernier1.pdf

      Vymazat

Reklama