Reklama

.

.

sobota 17. září 2016

Brexit nutí EU, aby přehodnotila svou vojenskou politiku


17. 9. 2016     zdroj
Měla by být založena na předpokládané spolupráci bundeswehru a francouzské armády, protože to jsou dva nejvýznamnější vojenské prvky v evropských strukturách, domnívá se politolog. Naléhavost vytvoření jednotné evropské armády je způsobena vystoupením Velké Británie, země s nejsilnější vojenskou infrastrukturou v západní Evropě, z Evropské unie, ale můžeme jen stěží očekávat, že myšlenka vojenské integrace EU bude tentokrát vážně rozvinuta. 



14.září to sdělil korespondentovi IA Regnum ředitel Institutu globalizace a sociálních hnutí Boris Kagarlickij.

"Ve skutečnosti se tato myšlenka objevuje již delší dobu. Poprvé byla diskutována jako protinatovské a protiamerické téma, když se (francouzský prezident) Jacques Chirac a (německý kancléř) Gerhard Schroeder, kteří přitáhli ještě i Belgičany, snažili nějak se distancovat od politiky George Bushe mladšího, čímž dokazovali, že Evropská unie ani tak moc USA nepotřebuje, že EU může snížit roli NATO a mít svou vlastní vojenskou politiku", konstatoval Kagarlickij.

Na druhou stranu existovala i opačná verze evropské vojenské integrace, pokračoval politolog. "Ta předpokládá, že struktury Evropské unie budou součástí natovských, budou jen institucionální úpravou NATO v Evropě - jakýmsi subútvarem, substrukturou vojensko-politického bloku," vysvětlil.

V současné době se na pozadí Brexitu situace v Evropě opět dramaticky mění, protože vojensky je Velká Británie nejvýznamnějším prvkem v západní Evropě, s nejrozvinutější vojenskou infrastrukturou, zdůraznil politolog. "Proto pokud Velká Británie z Evropské unie odchází, měla by být v souladu s tím vojenská politika EU přehodnocena. V tomto případě se skutečně musí opírat o předpokládanou spolupráci mezi bundeswehrem a francouzskou armádou, protože to jsou dva nejvýznamnější vojenské prvky v evropských strukturách," řekl Kagarlickij.

"Všechny ostatní země nemají podstatný vojenský potenciál. Až na, kupodivu, Švédsko s jeho tradičním pacifismem, ale vysoce rozvinutým vojenským průmyslem a rozvinutou vojenskou infrastrukturou," poznamenal politolog. "Ovšem vzhledem k tomu, že Švédsko je malá země a že její vojenské úkoly jsou velmi omezené, spočívají zejména v prosazení vlastního obranného průmyslového komplexu, stěží ji dnes lze považovat za velkou vojenskou mocnost," dodal.

V konečném důsledku je málo pravděpodobné, že by myšlenka evropské armády byla podstatným způsobem rozvinuta, soudí Kagarlickij.

"Tato témata se objevují v různých variantách a dokonce i v různých politických konfiguracích, přičemž v diametrálně protikladných politických konfiguracích. Buď jak buď, doposud z toho nic nebylo. Je možné, že se ani tentokrát nic nepodaří," rekapituloval ředitel Institutu globalizace a sociálních hnutí.

Poznamenejme, že 14. září Izvestija s odkazem na zdroj v Evropské komisi informovala, že v Bruselu probíhají aktivní diskuse o vytvoření evropské armády, která by zajišťovala vnější a vnitřní bezpečnost Evropské unie. Podle toho by se jednotný evropský vojenský blok mohl objevit již v roce 2018. Hlavním odpůrcem rozvoje evropské obranné politiky byla donedávna Velká Británie, jejíž vedení nechtělo, aby vznikla konkurence s NATO. Po Brexitu se tedy jednání o vojenské spolupráci členských států EU rozběhla s novou silou.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

5 komentářů :

  1. Proti komu by jako Evropská armáda měla vzniknout? Proti uprchlíků? To je ale totální blbost. Jednu z nejsilnějších armád v Evropě ma v dnešní době Řecko, ale jak chcete bojovat proti uprchlíků, kteří nic nemají zbraněmi za miliardy. Proti uprchlíkům je možné bojovat jenom metodou, kterou zvolila Austrálie a to nepřijímat je a soustředit je na území z kterého nemůžou Evropu ohrozit. A kromě toho si musíme položit otázku, proti komu by tato armáda měla vzniknout. Proti Rusku bude bojovat NATO, to už je dnes jisté, protože se na to již od zrušení Varšavské smlouvy připravuje. Tak co tedy bude dělat Evropská armáda? Když se hovoří o hlídaní vnějších hranic EU měla by to dělat Evropská pohraniční policie o které se jenom žvaní, ale ani jihoevropské státy s tím nic nedělají. Jak Řecko a taky Itálie není schopné uhlídat několik kilometrů mořského průlivu mezi Evropou a Afrikou, Asii. Hlavním nepřítelem Evropanů jsou ale zákony, které Evropské státy pod kuratelou USA přijaly a podle kterých Evropské státy jsou povinny přijímat uprchlíky a hlavně nesmí je vracet zpět. Do USA se nedostanete bez platného pasu a při nelegálním překročení hranic jste okamžitě zadrženi, zavřeni a vyhoštěni a to můžete povídat jak chcete, že jste ve své zemi pronásledováni. Navíc, když prcháte do USA po moři a nedosáhnete suchou nohou břehu, jste ještě na moři obrácení pod hrozbou zbraní, zpět. Evropský Frotex a Americké humanitární organizace naopak čekájí s loděmi u břehů Afriky a nakládájí Afričany z gumových člunů a vozí je do Itálie. Je tedy přímo záměr dostat čím víc těchto Afričanů do Evropy s vědomím, že v Evropě tito způsobí problémy tím, že se nikdy nepřizpůsobí Evropanům, nikdy nebudou pracovat a enormně zatíží sociální systém Evropských států i tím, že bez práce budou nepracující Arabové brát víc než celý život pracující Evropani. Navíc všechny humanitární organizace budou neustále zdůrazňovat, že jsou tady utlačování, diskriminování, nemají rovné příležitosti. My to dobře známe s našimi Romy, kteří si neosvojili ani základy hygienických návyků a to jsou tady již víc jak 500 let a kolem ubytoven s těmito spoluobčany vznikají obrovské skládky a zahraniční televize s oblibou natáčejí v jakých strašných podmínkách žijí, ale nikdo se nestará o to jak se nepřizpůsobili a nikdy to neudělají pokud se jim my nepřizpůsobíme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejde o nic jiného,než o likvidaci Evropy a nejhorší na tom je,že své nejhorší nepřátele má uvnitř a to ve svých zrádných zkorumpovaných politicích a ignorantských,tupých občanech....

      Vymazat
  2. Já nechápu skutečný důvod tlaku na vznik evropské armády. Pokud jde o ochranu vnější hranice EU, myslím, že každá země, které se to týká, má vcelku jasné zadání. Nevpouštět nikoho, kdo neodpovídá předem dohodnutým pravidlům. Dělat vpodstatě to, co dělaly před založením, nebo vstupem do EU. Mají to dnes o to snazší, že nemusejí hlídat celou hranici, ale jenom tu, která tvoří vnější hranici EU. A navíc, dostávají na to z Bruselu nějaký příspěvek. Tak že, pokud evropská armáda nemá plnit především jiné úkoly, např. umravňování zlobivých členů uvnitř unie, nemá vpodstatě smysl. Není potřeba zakládat nové represivní složky, ani přijímat nové zákony. Stačí používat ta stávající složky k vymáhání těch současných zákonů.

    OdpovědětVymazat
  3. Každý stát EU by měl dostat v přepočtu na počet obyvatel část hranice EU a být za ní zodpovědný, formou pohraniční policie. Pak by měla smysl společná armáda taktéž v přepočtu na počet obyvatel. MOTROK 21 STOLETÍ.

    OdpovědětVymazat
  4. Kto by napadl EU,kdys se jiz osvedcil na jeji oslabeni priliv mograntu?To jenom paranoici v Bruselu,seji vitr!Jeste dalsi 2 miliony otrhancu a EU se slozi,jak domecek z karat...tyhle diskuse nikam nevedou !

    OdpovědětVymazat

Reklama