Reklama

.

.

neděle 11. září 2016

Oskar Krejčí: Přežije lidstvo 21.století?

11. 9. 2016     První zprávy
Podle nejnovější zprávy Arms Control Association z Washingtonu má v současné době Severní Korea osm jaderných náloží, což je cca 887x méně, než mají Spojené státy. Nebo také 912x méně než Rusko či10x méně než Izrael. Podle téhož zdroje nemá Severní Korea žádný nosič, který by byl schopen nést jadernou nálož a doletět do USA. Z 2055 jaderných testů od července 1945, kdy byl proveden první, jich Severní Korea uskutečnila pět.


PZ: Radabezpečnosti OSN ovšem vidí riziko mnohem větší. Mluví se o potřebě posílit sankce…

Už zase sankce! Kdy sankce donutily nějaký stát dramaticky změnit politiku? Buď musíte svrhnout vládu v Severní Koreji, nebo musíte vytvořit systém, v němž se nebude Severní Korea cítit ohrožená. Bezpečnostní jistoty v době, kdy se za samozřejmost pokládá útok na Jugoslávii, Afganistan, Irák, Libyi, Sýrii a podobně, nejsou velké. Pravdou je, že se na země, které mají jaderné zbraně, neútočí. Podle mne nejsou řešením sankce, ale obnovení šestistranných diplomatických rozhovorů na nové úrovni.To by mělo znamenat návrat k duchu dohod, které v roce 2000 se Severní Korejí uzavřela tehdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová – a které vypověděl prezident George Bush ml.

PZ: Vycházíte z toho, že severokorejští vůdcové se chovají racionálně?

Máte pravdu, u žádného politika bychom neměli automaticky předpokládat racionální chovaní. Ovšem propočítávat se dá pouze racionalita. Phil Torres v článku publikovaném v srpnovém čísle časopisu Journal of Evolution and Technology rozlišuje sebevražedná rizika od nesebevražedných rizik a tvrdí, že „ani Severní Korea, ani al-Káida nejsou sebevražedné. Jejich cílem je v každém případě změnit, ne zničit lidstvo“.

PZ: Nemyslím, že by s takovou tézí získal u nás mnoho příznivců.

Torres je zakladatelem X-Risks Institute. Za X-riziko se pokládá vyhubení lidstva na planetě Zemi. Nick Bostrom, švédský filosof působící na Oxfordské univerzitě, definuje existencionální riziko jako jev, který má za následek „vyhlazení inteligentního života vzniklého na Zemi či trvalé a drastické omezení jeho potenciálu“. Dnes je výzkum X-rizika akademická disciplína, která propočítává, modeluje a testuje hypotézy týkající se i možností, že na konci tohoto století tu lidstvo nebude. To je téma, kterému se věnuje například Institut budoucnosti lidstva Oxfordské univerzity, Centrum studia existencionálního rizika Cambridžské univerzity, Institut budoucího života se sídlem tamtéž, či thing tank Globální katastrofické riziko, které nemá pevně usazené ústředí. Existuje ale i celosvětová Společnost analýzy rizika.

Závěry konference v Oxfordu, kterou v roce 2008 pořádala zmíněná Společnost analýzy rizika, obsahují propočet, že pravděpodobnost vyvraždění lidstva do konce století v důsledku jaderné války je 1 %.

PZ: To není zas tak mnoho.

Jenže celková pravděpodobnost vyhubení lidstva do konce 21. století, která zahrnuje i další rizika, byla ohodnocena na 19 %. A hned následovaly propočty, že pravděpodobnost úmrtí průměrného Američana v důsledku X-rizika je jeden a půl tisíckrát větší, než to, že zemře při letecké katastrofě.

PZ: Katastrofických scénářů tu ale bylo již velice mnoho. Připomenu jen nedávné propočty na základě mayského kalendáře, podle nichž mělo lidstvo vyhynout v roce 2012.

Nejde o hlásání apokalypsy. U kolébky dnešních výzkumů byl kanadský filosof John Leslie, který v roce1996 vydal knihu Konec světa: věda a etika zániku lidstva. Na výzkumech tohoto typu se výrazně podílejí transhumanisté, což je mezinárodní vědecké a kulturní hnutí, které se věnuje výzkumu a propagaci technologií k vylepšení lidských duševních a fyzických schopností. Zkoumají,jak odstranit meze humanity, jako je hloupost, stárnutí, nemoci, či dokonce smrt. Proto se také někdy toto hnutí zkráceně označuje >H nebo H+. Trochu to připomíná eugeniku, kterou pohřbili němečtí nacisté svojí rasovou teorií a vyhlazovacími tábory. Transhumanisté jsou ale, na rozdíl od eugeniků,povětšině zaměřeni pozitivně, na rozvoj kladných stránek člověka.

PZ: Jestliže je podle těchto výzkumů nebezpečí jaderné války jedno procento, která jsou tedy rizika, jež vytvářejí oněch 19% pravděpodobnosti, že lidstvo do konce století vyhyne?
Onen oxfordský přehled uvádí, že pravděpodobnost, že lidstvo do konce století vyhyne v důsledku použití nanotechnologických zbraní,je 5 %. Nanotechnologické nehodě přisoudili autoři oné analýzy zničující pravděpodobnost na úrovni 0,5 %. V současnosti Torres mluví o rostoucím riziku biologických experimentů, které se stávají levnější, dostupnější a nebezpečnější. Podle tohoto autora představuje další X-riziko růst počtu sociopatů. Těch jsou podle kvalifikovaných odhadů v průměru v populaci čtyři procenta, což by v roce 2050při současném demografickém růstu znamenalo zvětšení počtu z dnešních 296 milionů na 372 milionů. Při dostupnosti nejrůznějších nových technologiíto znamená i růst rizika z aktivit ideologicky motivovaných extrémistů. Už dnes statistiky uvádějí, že jen ve Spojených státech vzrostl od roku 1999 počet „nenávistných skupin“ z 457 na 892 v loňském roce. A Torres dodává, že v roce 1988 byly ve světě tři salafistické džihádistické organizace, ovšem jejich počet vzrostl do roku 2014 na 49.

Pozoruhodné je, že stejně vysokou pravděpodobnost zničení lidstva jako nanotechnologickými zbraněmi,tedy 5 %, přisoudili citovaní oxfordští vědci nezvládnutí superinteligence.

PZ: Čímž se myslí co?

Jedná se o hypotetickou umělou entitu, která bude obdařena mnohem větší bystrostí a nadáním než lidské vědomí. Slavný Moorův zákon říká, že„počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny přibližně každých 18 měsíců zdvojnásobí“. Tak zněl tento zákon v roce 1965, kdy jej Gordon Moore, jeden ze zakladatelů firmy Intel, zformuloval. Dnes se dá použít jako ilustrace exponenciálního růstu kvality nejrůznějších technologií. Pravděpodobnost, že se podaří vytvořit superinteligenci do roku 2040 je propočítána na 50 %; 90 % má pravděpodobnost do roku 2075. Britský matematik Irving Good prý v roce 1966 prohlásil, že objev superinteligence bude poslední vynález lidstva.
Jde o obecný mravní problém: většinu vynálezů lze použít jak ve prospěch lidstva, tak i k jeho ničení, jak pro mír, tak i pro válku. V polovině srpna Čína vypustila první kvantovou družici, která je schopná komunikovat na základě fotonů, tedy fyzikálních procesů. Je to začátek nových, bezpečných komunikačních sítí. Jde o velký skok vědy a techniky – ovšem s dvojím užitím. Už teď se mluví o nových kompasech založených na kvantové technologii pro jadrné ponorky, o nové špionáži a podobně.

PZ: Jaké je riziko jaderného terorismu?

Podle zmíněného oxfordského přehledu je riziko vyhubení lidstva do konce 21. století v důsledku jaderného terorismu 0,03 %. Pozoruhodný je propočet, že nenukleární války mohou zničit lidstvo ze čtyř procent, tedy čtyřikrát pravděpodobněji než odstranění lidstva v důsledku jaderné války.

PZ: A vy tomu věříte?

Upřímně? Kdyby nejnovější Torresovu studii nezveřejnil Bulletin nukleárních vědců, asi bych o X-riziku vůbec nemluvil. Zmíněný Bulletin je ale jeden z nejserióznějších zdrojů současnosti.

PZ: Definujte „seriózní“.

Využívající nejnovějších vědeckých metod, nepodléhající ideologickým stereotypům, nesloužící politickým zájmům. Opak toho, co v Česku předvádí veřejnoprávní televize.

Je ale třeba stanovit limity. Existuje to, co by se dalo nazvat „kulturní pravda“, jakási iluzorní dobová samozřejmost. Svého času bylo, a to i s podporou matematiky, prokázáno, že se Slunce otáčí kolem Země. Morální bylo aztécké vyřezávání srdce živým obětem či křesťanské upalování čarodějnic, protože se tak údajně zachraňovalo lidstvo. Ani dnešní vědecké znalosti nejsou dokonalé. Osobně si myslím, že nebezpečí plynoucí ze superinteligence je vzdálené, zatímcojaderná válka je možná už dnes – tedy i aktuální stupně pravděpodobnosti zničení lidstva jsou zcela jiné, než představuje citovaný oxfordský přehled. Zároveň však také platí, že upozorněním na riziko se pravděpodobnost jeho naplnění snižuje. Proto je třeba podporovat výzkumy X-rizika.

PZ: Když je podle zmíněných propočtů riziko jaderné války malé, proč tedy takový povyk kolem jaderného testu v Severní Koreji?

Protože KLDR dnes sice nemá nosiče jaderných náloží, zítra je ale mít může. Čtvrteční severokorejský test byl o síle kolem 10 kilotun TNT, což je přibližně polovina síly jaderné bomby, kterou Spojené státy svrhly na Hirošimu. Tento test svědčí o severokorejských úspěších v modernizaci munice, o jejím uzavírání do kompaktního celku, který by mohl tvořit hlavici rakety,nebo dokonce dělostřeleckou munici.

Osobně pokládám teorii omezené jaderné války, u jejíž kolébky stáli lidé jako Henry Kissinger, za nesmyslnou. Představa, že lze požít jadernou zbraň proti Sovětskému svazu či dnešnímu Rusku, aniž to vyvolá odpověď stejného druhu, je sebevražedné uvažování na úrovni X-rizika. V případě Severní Koreje lze mluvit o tom, že nemá dostatečný potenciál na vedení globální války ani silného spojence pro takový typ válčení – jaderný konflikt by tak mohl mít lokální charakter. I tak je to hrůzná, zcela nepřijatelná představa.

PZ: Zpět k realitě. Severní Korea bude problémem i budoucího prezidenta USA. Jak Barack Obama, tak Hillary Clintonová často mluví o tom, že Trump by byl jako prezident nekompetentní vrchní velitel ozbrojených sil USA.

Ve středu byl zveřejněn výsledek výzkumu NBC News Survey Monkey. Podle něho mezi vojáky a veterány vede jako prezidentský kandidát Trump nad Clintonovou o 19 procentních bodů. V této skupině 53 % dotázaných věří, že Trump roli vrchního velitele zvládne, zatímco u Clintonové si to myslí pouze 47 %.

PZ: A Váš názor?

Clintonová občas působí jako uzlíček nervů, Trump se někdy jeví jako příliš impulzivní. Dlužno ale dodat, že jde pouze o vnější dojem. Politická psychologie je distanční disciplína – politici k sobě psychology nepouštějí, bojí se jich. Političtí psychologové proto vytvářejí anamnézu na základě druhotných informací: jaká má politik gesta, jaká je jeho slovní zásoba, co říkají informace o jeho dětství, jaká byla jeho první politická zkušenost, jaký má pracovní styl například ve vztahu ke spolupracovníkům a podobně. To je samozřejmě neúplný obraz. Obecně platí, že je nutné na politiky dávat pozor – a popularizace vědy, tedy i výzkumů X-rizika, je jeden z mála nástrojů tlaku na státníkyve snaze zabránit jim činit chybná rozhodnutí.



Za První zprávy rozhovor vedl Jiří Kouda

6 komentářů :

  1. Vytvořit systém,v němž se Severní Korea nebude cítit ohrožená by znamenalo přijmout Zlo a zrovna asi to největší na světě. Vážně si někdy myslím,že ani nemá smysl číst takové články,.. jednoduše proto,aby z nich čtenář zbytečně nezblbl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale vám se to vašnosto už zadařilo. Blahopřeji.

      Vymazat
    2. Správně myslíš. Souhlasím, nečti to, a hlavně tu nezveřejňuj ta svá moudra. Bude to to nejlepší co pro lidstvo vykonáš.

      Vymazat
  2. 22:12 Zřejmě jste ten článek ani nečetl, tak neraďte jiným ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad jen,že odpovědět se dá přímo k textu.

      Vymazat
    2. Hele,že to jde.

      Vymazat

Reklama