Reklama

.

.

čtvrtek 1. září 2016

Proč tak chtějí zabít Sýrii?

Darja Aslamovová
1. 9. 2016    zdroj
Před tzv. arabským jarem byla Sýrie jednou z velmi úspěšných, světských, bezpečných a civilizovaných zemí arabského světa. V r. 2010 činil růst ekonomiky 4,5 %, státní rozpočet byl bez deficitu. Přitom „krmila“ 1,2 milionu iráckých a 400 000 palestinských utečenců. Kvetl turismus. Zemědělství bylo jedním z nejproduktivnějších na planetě. Dokonce i sucho, které údajně vyprovokovalo „revoluci“, bylo sice nepříjemný, ale zde obvyklý jev. Díky němu Sýrie produkuje tvrdé odrůdy pšenice, které kupovali Italové pro výrobu těstovin. 


Speciální korespondentka Komsomolské pravdy Darja Aslamovová pobývala v Sýrii a přesvědčila se, že linie fronty tam prochází všemi místy.

Na úvod reportáže nás Darja přivedla na jednu ze silnic a syrský voják jí radil, aby se vrátila, protože to je cesta k DAEŠ (ISIL). Kolem se vznášel ve vzduchu červený oblak prachu, v němž slunce vypadalo jako krvavý kotouč. Písek ji dusil a zahlcoval jí plíce. Třesoucím hlasem se ptala svého překladatele a nového přítele Nazira, zda by skutečně přijeli k ISIL. Klidně jí odvětil, že tam přece nedojeli a že se tu cesty dělí: napravo k DAEŠ, přímo k Džabhat-An-Nusra, nalevo do Aleppa. Vojáci je poprosili o láhev vody. Ale sotva se zastavili na otevřeném prostranství, zahnal je ostrý hvizd kulek zpět do auta.

Obtížná cesta do Aleppa
Už před dvěma hodinami přijeli k Aleppu, z něhož se zvedal černý dým a bylo slyšet dunění výbuchů. Darja se tak vyděsila, že se rozhodla se zkrášlit, což nebyl dobrý nápad, protože se jí v 50stupňovém vedru rtěnka roztekla a pudr stekl s tváře. Propocené šaty se jí lepily na tělo a povzbudil ji jedině příslib Nazira, že dostane nejlepší kebab na světě a místní vodku zvanou arak, jinak výborný prostředek proti úplavici (neředěný vodou údajně propálí vnitřnosti), a dokonce i kadeřnici, pokud bude fungovat elektřina. Hlavní je – dostat se tam.

Nová silnice byla odříznuta islamisty, přímo na ní se vedly zuřivé boje a vojáci odmítli pustit je dál. Do Aleppa zbývalo deset kilometrů, ale docházel jim benzín, který si mohli načerpat pouze tam, kde se na něj ovšem stojí 24hodinové fronty. Dva náboje, které vybuchly nedaleko nich, zchladily Darjin zápal „prorazit“ do Aleppa. Nejbližší bezpečné město je ovšem 300 km vzdálený Homs. I kdyby zázrakem načerpali dost benzínu, za pár hodin se stmívalo a cesta by se stala smrtelně nebezpečnou, protože teroristé z An-Nusry a ISIL se stále pokoušejí odříznout jedinou cestu na Aleppo.

Na úseku dlouhém 150 kilometrů se řidiči pokoušeli ze stroje vymačkat co nejvíce. Obyvatelé aleppského předměstí jí nepřipadali přátelští, nikde nevisely portréty prezidenta Asada a syrské vlajky. Místo nich se v prachu válely vnitřnosti beranů, rozkládající se na slunci. Darja se nesměle zeptala Nazira, zda jim někdo poskytne přístřeší. Argumentovala tím, že Moskva hlásila, že cestu obsadila syrská armáda. Nazir ji ubezpečil, že je nechají přenocovat, ale v noci že dají zprávu ISIL. A ptal se jí, zda věří spíše Moskvě, nebo vlastním očím. Darja se rozhodla věřit Moskvě a argumentovala také obchvatem kolem města. Podle Nazira však tudy projedou jen džípy, jejich auto ne. Když zastaví, vezmou si je na mušku snipeři. Blahosklonně ale souhlasil, že je možné to vyzkoušet.

Zničený poklad
Za tři hodiny vjeli do Aleppa, ale nad pocitem triumfu převážila hrůza a beznaděj. Darja se vyděsila toho, v jakém stavu se nachází perla Blízkého východu, fata morgana v pustině, město čítající 8 000 let, město bazarů a mešit, místo oddychu pro unaveného poutníka, sen přičinlivého obchodníka. Místo toho vidí skutečnou apokalypsu! Skelety výškových domů, jejich mrtvé zřítelnice, pouhé zdi…

Najednou jim ovšem přestalo skřípat rozbité sklo pod nohama. Pevný asfalt, čisté ulice a kypící život na konci mrtvého tunelu. Jakýsi dobrovolník umýval stroj červený od prachu vodou z hadice. A náhle Darja zahlédla oázu: domy jedinečné východní architektury z udivujícího žlutého kamene, kavárnu, kde prodávali zmrzlinu, děti, skákající z mostu do řeky. Ženy, oblečené z pevných syntetických materiálech, v černých vlněných kalhotách, rukavicích, ponožkách a slunečních brýlích, si okázale prohlížely její bezstarostné šaty. Nikdo si nevšímal nedalekých výbuchů. Smrt se stala příliš obvyklou součástí místního života.

Viděla vitríny obchodů s klenoty značky Tiffany, hotely, které si uchránily lesk bývalé nádhery, kde se elektřina zapíná od šesti večer do jedné hodiny po půlnoci, ale není led, nefungují lednice, v noci se člověku z vedra vaří krev. Házela sebou nahá na posteli a slyšela, jak ruské letectvo bombarduje předměstí a východní část města, kde se usadili teroristé. Místní obyvatelé, žijící v západní části města kontrolované syrskou armádou, ty zvuky upokojují. S hrdostí říkají, že přiletěli „naši“, ruští.

Nad ránem Darju probudila zuřivá střelba z automatů pod okny hotelu. Vyhlédla z okna a zjistila, že kolemjdoucí nijak nereagují. Dokonce ani ženy s dětmi. Portýr jí vysvětlil, že je to salva na počest mrtvého vojáka, jehož tělo odvezli z márnice.

Bitva za Citadelu
Darja procházela se syrskými vojáky úzkými pouštními uličkami starého Aleppa, jakoby speciálně vytvořených pro léčky a útoky zpoza rohu. Starobylé město, zapsané do seznamu objektů UNESCO, se stalo hlavní arénou bojů mezi syrskou armádou a teroristy. Po třech letech bojů z něj zůstaly jen zdi.. Darja zakopla o cedulku s nápisem „belgický konzulát“. Před válkou bývalo Aleppo nejbohatší obchodní a průmyslové centrum Sýrie. Jeho kryté 13kilometrové tržiště je nejdelší na světě. Procházeli po nesčetných schodištích, dlouhými koridory i sklepy, kde se válely hadry, knoflíky, obuv. Chodili po rozbitém skle. Náhle se ocitli v hlavním štábu, kam stáhli z okolních domů solidní nábytek. Mapy, křesla, skutečná káva s kardamonem, ledová voda z miniaturní chladničky a dokonce ventilátor! Důstojník – člen oddílu speciálního nasazení jménem Nadyr – v Aleppu bojuje už tři roky. Právě on, krásný, ale unavený muž, velel operaci obsazení starobylé Citadely, která se tyčí 50 metrů vysoko nad městem.
Vysvětloval Darje, že obsazení Citadely není prostě převzetí kontroly nad hlavní strategickou výšinou města, tyčící se nad ním už 3 000 let. Je to hrdost obyvatelů Aleppa, morální symbol. Kdo ovládne Citadelu, ovládne město. Ukazoval jí pomocí mapy, že uvnitř jsou jeho vojáci, na vnější straně sjednocené bandy: Džabhat An-Nusra, Achrar aš-Šam, Nuruddin az-Zinki: v Ruské federaci zákonem zakázaná uskupení.

Darja připomněla, že Az-Zinki je uskupení, které nedávno popravilo 10letého palestinského chlapce a video s popravou vystavilo na internetu. Po uveřejnění videa prohlásili oficiální představitelé USA, že možná přezkoumají své vztahy s bandou, jejíž členové na jejich naléhání (tj. Američanů) představují oficiální syrskou opozici na ženevských rozhovorech. Nadyr uvedl, že bandy zapomněly na někdejší rozpory a bojují společně.

Darja se divila tomu, že syrská armáda kontroluje třetinu pustého města a hlavní pevnost, přesto nedokáže ty „krysy“ odtud „vykouřit“. Nadir jí zamračeně vysvětlil úlohu starobylých tunelů. Teroristé je kontrolují, rozšiřují a staví nové. Vojáci stále slyší, jak někde kopají. Před dvěma týdny se jim podařilo zabít teroristy, kteří vyšli na povrch, ale ne vždy mají úspěch.
Darja zatoužila vidět pevnost, je prý velkolepá. Nadyr jí to slíbil, i když tam už tři měsíce žurnalisty nepouštějí. Musí se ovšem pohybovat opatrně za ním.

Vlekli se v mrtvém tichu, přerušovaném pouze nenadálými výbuchy granátů. Náhle důstojník Darje přikázal, aby se přimkla se zdi, protože tam „pracovali snipeři“. Ukázal jí tři zničené budovy, kde operoval jeden oddíl syrské armády. Před dvěma lety teroristé prorazili tunel a všechny budovy zničili výbuchem. Zahynulo tam 67 vojáků. Jejich těla ani nemohli vytáhnout ze závalů, protože to místo neustále ostřelují. Rozechvělým hlasem slíbil, že až válka skončí, bude tam postavena bratrská mohyla a pomník.
Konečně ji uviděli! Tragický poklad už tři tisíce let zalévaný lidskou krví! Stojící na Hedvábné stezce. V této poušti rostou jako zázrakem olivovníky a pistáciovníky. Najednou uslyšeli bouřlivý modlitební zpěv mudžahedínů, protože byl pátek. Byli od nich vzdáleni 80 metrů. I když panovalo vysilující vedro, byla Darja zalitá chladným potem a měla husí kůži. Vzpomněla si na slova svého syrského přítele, který je charakterizoval slovem „zombi“: podle něho jsou to lidé, kteří mají „vymytý“ mozek, jsou přesvědčeni, že pozemský život je past pro hříšníky a ráj je tam nahoře. Smrt ve válce je propustka do ráje. A jak s nimi mají bojovat lidé, kteří si pozemský život užívají a cení?

Prázdné humanitární koridory
Jsou jen čtyři. Tři jsou určeny pro civilní obyvatelstvo a jeden pro teroristy. Ovšem jen několika rodinám se podařilo tudy proklouznout ven z města. Průchod je nyní zahrazen haldou odpadků. Syrští vojáci jí vysvětlili, že uvnitř je úzká chodbička, kterou se dá projít, ovšem opatrně, protože je ustavičně ostřelována snipery. Náhle uviděli místního obyvatele jménem Sultan, který tudy každodenně chodí se svým čtyřletým synem k vojákům pro chleba. Vysvětlil jim, že jim nikdo z obou bojujících stran neublíží. Vědí, že musí nakrmit svého syna.

Darja se ptala, zda tudy v poslední době někdo prošel. Vojáci jí vysvětlili, že neviděli nikoho kromě sniperů. Kdo chtěl prchnout, ten to už udělal. Připomněli, že západní tisk už několik týdnů „pláče“ nad „tragédií obyvatel dvoumilionového Aleppa“, které bombardují „zlá ruská letadla“, ovšem i opatrná Wikipedie uvádí, že ve městě zůstalo méně než milion obyvatel, kteří většinou žijí v západní části kontrolované syrskou armádou a trpí ne bombardováním, ale raketovým ostřelováním teroristů.

Místní rodák, doktor Abdul Načed, se podivil tomu, o jakých civilistech je řeč. Když před třemi lety bandy obsadily východní část města, všichni jeho známí, přátelé a známí známých z města ujeli. Ti movitější do Damašku, ti méně movití do Turecka a Evropy. Zůstali jen teroristé a jejich pomahači. Nelze sice podle jeho názoru vyloučit, že někdo tam zůstal, ale on o nikom takovém neví.
Abdul Načed, jeden z nemnoha lékařů, kteří zde zůstali, pochází z vážené rodiny. Před několika týdny syrská armáda osvobodila část města, kde stojí továrna na cukrovinky, která patří jeho otci. Ukázal Darje video, z kterého je vidět, že tovární budovy jsou zničeny, sklady rozkradeny, zařízení demontováno. Je nutné začít od nuly. Jeho rodinu živí jeho doktorský plat. Zůstal zde, protože chce být platný své zemi, ovšem každý den se obává toho, že jeho syn se nevrátí ze školy a on zahyne cestou domů ze zaměstnání. Je věřící člověk, přesvědčený muslim. Rozhořčuje ho to, že Západ a Amerika sponzorují DAEŠ, který páchá vraždy a hrůzné činy ve jménu islámu.

Komu překážela bohatá a silná světská Sýrie?
Před tzv. arabským jarem byla Sýrie jednou z velmi úspěšných, světských, bezpečných a civilizovaných zemí arabského světa. V r. 2010 činil růst ekonomiky 4,5 %, státní rozpočet byl bez deficitu. Přitom „krmila“ 1,2 milionu iráckých a 400 000 palestinských utečenců. Kvetl turismus. Zemědělství bylo jedním z nejproduktivnějších na planetě. Dokonce i sucho, které údajně vyprovokovalo „revoluci“, bylo sice nepříjemný, ale zde obvyklý jev. Díky němu Sýrie produkuje tvrdé odrůdy pšenice, které kupovali Italové pro výrobu těstovin.

Je tu úrodná červená půda přímo stvořená pro pěstování čehokoliv: pšenice, oliv, pistácií, vinné révy, fíků. Syřané jsou přičinlivý národ, který si po tisíciletí osvojuje zákon obchodu. Celá země je propojena sítí dobrých asfaltových cest, které stát zachránily, když teroristé ovládli hlavní silnice. Dokonce i v r. 2014 – nejtěžším válečném roce – činil průmyslový růst 1 %, nemluvíme-li o „šedé“ ekonomice.
Při odjezdu z Aleppa Darju udivilo množství náklaďáků, které i pod hrozbou ostřelování vezly znamenitý aleppský textil. Jinde buldozery hloubily výkop pro novou cestu, jelikož další obsadili teroristé. Pokračuje se v obdělávání polí. Syřané jsou podle ní neúnavní stavitelé a milovníci života. Svědčí o tom životem kypící a velmi starobylý Damašek, zvyklý už na ostřelování. Kavárnu, ve které před několika týdny zabili několik lidí, navštěvují obyvatelé města pokojně dál. V Aleppu Darja našla restaurační zařízení, kterému by podle ní Michelinův průvodce dal všechny tři hvězdičky.

Lidé jsou velmi milí a laskaví. I s místní byrokracií se dá sžít. Krádeže nejsou běžné, i když se v Damašku kvůli nárůstu běženců zvýšil trojnásobně počet obyvatel. Lidé zde nezamykají automobily. Damašek je město trpělivé, vlídné, kulturní, nábožensky snášenlivé – před válkou tu skoro nikdo nenosil hidžáby. Teprve venkované a uprchlíci, kteří „vtrhli“ do města, změnili jeho obraz. „Starousedlice“ ovšem stále nosí potrhané džíny, otevřené blůzičky s hlubokým dekoltem a barví si vlasy do nejrůznějších odstínů. Nikdo je kvůli tomu nepronásleduje.

Komu tedy překážela bohatá a silná světská Sýrie, kde svorně žili křesťané i muslimové a jejíž ekonomika rostla? Skoro všem. Saudské Arábii a Kataru, které toužily protít ji sítí ropo- a plynovodů a obrátit věřící na wahhábismus. Turecku, které si tradičně zvyklo považovat ji za svou doménu. Izraeli, který ji kdysi okradl o Golanské výšiny, důležité nejen ze strategického hlediska, ale také z hlediska klimatického, zemědělského, turistického a náboženského. Na straně syrské armády bojující libanonský Hizballáh, jeden z nepřátel Izraele, utrpěl vážné ztráty, zemřelo už údajně 2 000 bojovníků. Proto Izrael ochotně léčí teroristy z uskupení An-Nusra a ISIL, což maskuje milosrdenstvím. Darja se přiznala, že si to nedokáže vůbec představit. Nemálo expertů proto upozornilo na to, že ISIL nepředstavuje pro Izrael hrozbu a Izrael o něm mlčí. Mají mezi sebou normální pracovní vztahy. Na druhou stranu Izrael nejednou bombardoval kolony Hizballahu, které na území Sýrie (!) jely na pomoc syrské armádě. Hlavním nepřítelem je ovšem Amerika, jejíž základní strategií je zničit ušlechtilé světské muslimské země, kde neexistuje islámský extremismus. Jejím cílem je vytvořit celosvětový chaos. Proto zničila Irák, umírněnou Libyi, umírněný Egypt, kontrolovaný Mubarakem a teď se stala cílem Sýrie. Porušování lidských práv v Saudské Arábii a v Kataru ji nezajímá, nevzrušuje ji šíitský Bahrajn (kde se nachází americká základna), v němž vládne hrstka samozvaných sunnitských „monarchů“. Proč? Je to prosté. Wahhábismus byl vytvořen a placen v 19. století Angličany a ti v Saudské Arábii dosadili na panovnický stolec saudské uzurpátory, v jejichž žilách není ani kapka ušlechtilé krve potomků proroka Mohameda. Těmto uchvatitelům předali klíče od velkolepých svatyň Mekky a Mediny.

Jak žije Palmyra?
Těžce. Obtížně. Nefunguje zásobování vodou ani elektřinou, i když se vrátilo už 150 rodin. Syrští důstojníci pozvali Darju do první otevřené kavárny. Přímo na rozbombardované ulici, kde na všech domech visí tabulky s ruských nápisem „Nejsou tu miny“, si přičinlivý majitel obchůdku rozestavil divany, na které se můžete posadit, vypít si čaj či vykouřit vodní dýmku. Náhle uviděli tříletou dívenku, což jim připadalo jako zázrak. Život se vrací! Malinká koketka ochotně pózovala fotografům a zaujímala různé pózy jako skutečná modelka.

Prohlédli si také velkolepé palmyrské památky – římské kolonády a amfiteátr. Darju rozhořčil nezájem západní civilizace o rekonstrukci zničeného města. Je to podle ní ovšem také pochopitelné, protože fronta se nachází 20 kilometrů od města a ISIL se touží vrátit, aby tam uspořádal svůj vlastní „krvavý“ koncert. Sice zde už není co ukrást, ale pomstít se Rusům a zvednout svou prestiž je pro ně otázkou jejich barbarské „cti“. Generál Malik Darje potvrdil, že dva dny před jejím příjezdem se pokusili o nový útok, ovšem syrští a ruští rozvědčíci určili polohu jejich centra vzdáleného 25 km. Údaje předali ruskému centru letectví, jehož 6 bombardérů sklady se zbraněmi, cvičná centra i velitelské stanoviště zlikvidovaly. Předtím ISIL stačil barbarským způsobem zavraždit syrské vojáky zastižené na stanovišti.

Darja v rozhovoru poukázala na to, že Sýrie pustila na své území nejen Rusy, kteří jsou bytostně zainteresováni na zničení hlavního ohniska světového terorismu, v blízkosti jejich hranic, ale také libanonský Hizballáh a íránské vojáky. Nebojí se Syřané, že jim „předloží účet“? Generál odpověděl, že z toho strach mít nemusí. Sýrie vytvořila a podporovala libanonský Hizballáh. Morálně, materiálně, zbraněmi, zvlášť během války Izraele s Libanonem. Irán byl vždy přítelem Sýrie. Dokonce se postavila na jeho stranu během války s Irákem, kdy byl Írán velmi slabý a podrobený nejkrutějším sankcím. Írán také podporuje šíity v Libanonu, kvůli geografické poloze tak činí prostřednictvím Sýrie. Tyto státy si tedy navzájem pomáhají.

Darju také zajímalo, zda se po rozhovorech Putina s Erdoganem zmenšily kolony zásobující teroristy přes tureckou hranici. Generál Malik konstatoval, že prakticky ne. Zásobují je přes provincii Idlib. Ne proto, že je to Erdoganova vůle. On už nad ISIL, který vytvořil, nemá kontrolu. ISIL obsadil všechny osady na turecko-syrské hranice (kromě těch, které kontrolují Kurdové). V den převratu na hranici vypnuli elektřinu, aby dali možnost oddílům ISIL přejít bez překážek hranici. Měli v úmyslu jít na Istanbul, aby zachránili Erdogana.

Darja přemýšlela nad tím, co čeká Erdogana, až ISIL pochopí, že se postavil proti němu. Experti na Blízký východ se domnívají, že Američané ho chtějí jakkoli sesadit. K jeho nepřátelům patří Kurdové, velká část armády, vězněná a podrobená represím, jejich přátelé, příbuzní, opozice (více než 100 000 lidí bylo propuštěno ze zaměstnání), ISIL a Gülen, který organizoval převrat za pomoci Američanů. Generál Malik připomněl úlohu ruské rozvědky a upozornění Erdogana na možnost převratu. Označil ho v tomto momentě „nejmenší zlo“. Jestliže v Turecku vzplane občanská válka, zničí to celý region!

Zmrzačená armáda
Darja konstatovala, že syrská armáda „ztratila mnoho krve“. Je unavená. Nejlepší lidé byli zabiti, noví nejsou připraveni. Připustila, že viděla vynikající vojáky na předměstí Damašku, ale to není celá armáda. Její nedostatky vidí i civilisté. Špatné spojení mezi jednotkami. Slabá motivace. Přežitky rodového vědomí. Nedostatek nutné patriotické výchovy. Vzpomněla si, jak diskutovala se syrskými uprchlíky v Iráku a vytýkala jim, že oni zdraví mladí muži opustili svou zemi a prchli. Bránili se slovy, proč by měli bojovat za Asada. Nechápali, že mají bojovat za svou vlast. Je to důsledek toho, že jim nikdo jako dětem „nevtloukal do hlavy“, že jsou občany JEDNOTNÉ velké překrásné země s názvem Sýrie. A tu by měli bránit za cenu vlastního života. Být patrioty. Darja také konstatovala, že úroveň disciplíny je v armádě žalostná. Viděla, jak vojáci na stanovištích místo stráže sedí v kroužku, pijí čaj, kouří vodní dýmku a tlachají. Přijede kupř. generál. Kdosi se lenivě zvedne, přívětivě mávne rukou (vojáci dokonce ani nevědí, jak se vzdává čest) a zvedá závoru. To jí potvrdili anonymně mnozí důstojníci. Také to, že existuje mnoho případů dezerce. Když hrozí vojákům zastřelením, ti hrozí další dezercí. Dezertéry tedy vsazují na tři měsíce za mříže. Odpočinou si tam, třikrát denně se nají a „šup“ znova na frontu. Bojí se k smrti jedině ISIL. Když se ozve pokřik: „Allah akbar!“, všichni bývalí rolníci prchají. Staly se ostudné případy, že 12 teroristů ISIL zvítězilo nad stovkou ozbrojených vojáků, kteří na útěku odhodili i zbraně. Klidní jsou jen tehdy, když jsou vedle nich Rusové. Je nutno je naučit tomu, jak se bránit. V tomto jsou dívky učenlivější a zodpovědnější než mladí muži. Problém je o to složitější, že místní úřady odmítají provést všeobecnou mobilizaci, takže po damašských ulicích se prochází množství udatných pěstěných mladých lidí, kteří chodí na trénink v prestižních fitness centrech a popíjejí čaj. Měli by podle Darji už dávno sloužit v armádě a bránit svou vlast.

Politolog Ali al-Achmad Darje vysvětlil, že válka je dlouhá a těžká, že bývaly dni, kdy probíhalo souběžně 200 vojenských operací, a že vláda si přeje, aby země žila mírovým životem, aby pracovaly úřady, školy, nemocnice. To je příznak toho, že stát existuje i v těchto obtížných podmínkách.

Světová válka s terorismem
V Sýrii prochází linie fronty skutečně všude, neexistují tu bezpečná místa. Dokonce i Damašek je ostřelován ze tří různých míst. Darja poprvé v životě litovala, že nenosí obrněnou vestu v městečku Daraá nedaleko Damašku. Městečko je kompletně zničeno. Syrská armáda osvobodila většinu teritoria a obklíčila teroristy, kteří se usadili ve výškových domech s bytelnými sklepy, ze všech stran. Pokoušejí se je vyhladovět. Zaútočit na ně znamená zabít obrovské množství vojáků, vysvětlil Darje velitel 4. divize generál Hasan. Ve sklepích sedí kolem dvou tisíc sebevražedných atentátníků se zásobami zbraní a potravin. Požádají proto Rusy o letecké bomby schopné prorazit beton. Jinak je nedostanou.

Darju také zajímal jeho názor na tzv. občanskou válku v Sýrii. Generál jí objasnil, že o občanské válce nemůže být ani řeč, když podle údajů jedné anglické tiskoviny v posledních pěti letech do země proniklo skoro 400 000 žoldnéřů a na jejich výzbroj šlo 45 miliard dolarů! To jsou podle něho ještě zkreslené údaje – čísla budou vyšší. Válku považuje za Sýrii vnucenou zvnějšku. Nejprve se hovořilo o revoluci proti režimu, potom o střetech mezi sunnity a šíity. Kdyby ovšem většina místního obyvatelstva – věřících sunnitů – povstala proti vládě, padla by do několika měsíců. A země žije tak už více než pět let. A brání ji právě sunnité, společně s alavity, křesťany, Kurdy a šíity. Společenská atmosféra tu byla vždy umírněná, tolerantní. Generál zdůraznil, že bojují se zahraničními žoldnéry z Čečenska, Dagestánu, Kirgizie, Tadžikistánu, Iráku, Afghanistáu, Turecka. Objevují se tu i čínští Ujguři. Mezi nimi mohou být i zhlouplí Syřané, nejsou ovšem veliteli.

Sýrie vede světovou válku proti terorismu. Je nezbytné nutné, aby se nikdo z teroristů nevrátil domů.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Alena Mikulášková

13 komentářů :

  1. Krv vsetkych tychto mrtvych na tych co to sposobili.

    OdpovědětVymazat
  2. Vsecno to svinstvo je organisovano zidem a v jeho prospech ,kdo to nechape po tech letech hruz milionu mrtvych a probuzene prisere v palicich muslimskych zrud je idiot a nema cenu mu neco vysvetlovat. Staci se ohlednout co je to to za smejdy v USA vzdyt cernosi jsou muslimove ale nikdo si nedovoli to ani naznacit ,politicka sebevrazda .Vrazdi bile sebe policajty nechteji pracovat a placou ze je 60% nezamestnanych . Ti ostatni behaji po hristich za tezke miliony (viz posledni skandak snegrem jez sedel na lavici pri hymne -smlouva na 6 let na 120 milionu$. To je tech 40 % "pracujicich a tahle verbez tahne do Evropy ,ma se na co tesit ,to je jako se domluvit s cikany to jen Kocabsteini snad umi

    OdpovědětVymazat
  3. Sírie je území na kterém Američani potřebovali vybudovat plynovod z Kataru a Asad řekl že ne. Výsledky vidíme. Ten kdo se nepodřídí USA je okamžitě likvidován a to humanitárně.

    OdpovědětVymazat
  4. Super článek vysoko hodnotim.Asi nejkvalitnejsi co jsem zde četl! Karel

    OdpovědětVymazat
  5. V celým článku je klíčová tato informace - cituji:

    "Vzpomněla si, jak diskutovala se syrskými uprchlíky v Iráku a vytýkala jim, že oni zdraví mladí muži opustili svou zemi a prchli. Bránili se slovy, proč by měli bojovat za Asada. Nechápali, že mají bojovat za svou vlast. Je to důsledek toho, že jim nikdo jako dětem „nevtloukal do hlavy“, že jsou občany JEDNOTNÉ velké překrásné země s názvem Sýrie. A tu by měli bránit za cenu vlastního života. Být patrioty. Darja také konstatovala, že úroveň disciplíny je v armádě žalostná. Viděla, jak vojáci na stanovištích místo stráže sedí v kroužku, pijí čaj, kouří vodní dýmku a tlachají. Přijede kupř. generál. Kdosi se lenivě zvedne, přívětivě mávne rukou (vojáci dokonce ani nevědí, jak se vzdává čest) a zvedá závoru. To jí potvrdili anonymně mnozí důstojníci. Také to, že existuje mnoho případů dezerce. Když hrozí vojákům zastřelením, ti hrozí další dezercí. Dezertéry tedy vsazují na tři měsíce za mříže. Odpočinou si tam, třikrát denně se nají a „šup“ znova na frontu. Bojí se k smrti jedině ISIL. Když se ozve pokřik: „Allah akbar!“, všichni bývalí rolníci prchají. Staly se ostudné případy, že 12 teroristů ISIL zvítězilo nad stovkou ozbrojených vojáků, kteří na útěku odhodili i zbraně"

    Jde o to, že Sýrie je kolonialistický nesmysl - nakreslený do levantské pouště tužkami anglo-francouzských zednářů Sykese a Picota! Ti lidé tam na existenci takové země nemaj zájem! Frantíci, kterým většina té Levanty připadla ji ještě navíc nesmyslně rozdělili na Sýrii a Libanon! Tak se alávité a maronité ocitli rozdělni do dvou států, z nichž v jednom - v té tzv. Sýrii tvoří menšinu! A to byl úmysl. Kolonialisté vytvořili z alávitské menšiny vládnoucí vrstvu kolaboratnů - důstojníků, úředníků, policistů atd. Podobně se zachovali Britové v sousední Mezopotámii, kde učinili naopak vládnoucí vrstvou menšinové sunnity! Tak se upltnilo heslo starých Římanů "rozděl a panuj!" Tyto vnitřní rozpory usnadňovaly kolonialistům správu těchto území, ale zadělaly na hlubokou nenávist daleko do budoucna a ta se žádnou "vlasteneckou výchovou" překonat nedá - to jsou naivní řečičky.
    Oproti tomu IS je legitimní nástupce Baghdádského kalifátu, jehož byl i damašek po celá staletí nedílnou součástí a mnozí tak k němu cítí přirozenou sounáležitost. Oni nechtějí žít pod Assadem a Alávity a být rozděleni hranicí nakreslenou před 100 lety nějakými nosatými pány v Londýně a Paříži! Chtějí aby mezi Mosulem a Rakkou, potažmo Baghdádem a Damaškem žádná hranice nebyla, jak tomu bylo po tisíc let před příchodem bílých kolonialistů ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že vše vysvětlující informace je tento odstavec:

      "o občanské válce nemůže být ani řeč, když podle údajů jedné anglické tiskoviny v posledních pěti letech do země proniklo skoro 400 000 žoldnéřů a na jejich výzbroj šlo 45 miliard dolarů!
      Tito žoldnéři jsou z Čečenska, Dagestánu, Kirgizie, Tadžikistánu, Iráku, Afghanistáu, Turecka. Objevují se tu i čínští Ujguři.
      Jsou to „zombi“: jsou to lidé, kteří mají „vymytý“ mozek, jsou přesvědčeni, že pozemský život je past pro hříšníky a ráj je tam nahoře. Smrt ve válce je propustka do ráje. A jak s nimi mají bojovat lidé, kteří si pozemský život užívají a cení?
      Do rozvrácení Ukrajiny USA investovalo 5 miliard dolarů. Na rozvrácení Sírie již investovalo USA 45 miliard dolarů. Co musí stát američany ještě k tomu udržovat válku v Afganistánu, ve státech střední Afriky, v jižní Americe. Dolarů se nedostává a proto je USA tisknou dnem a nocí neúnavně na rotačkách a svět spěje ke konci v čele s USA...

      Vymazat
    2. To právě že je spíš rozpor v článku, kterej si tak trochu "sere do huby". Cituju:

      "Obyvatelé aleppského předměstí jí nepřipadali přátelští, nikde nevisely portréty prezidenta Asada a syrské vlajky. Místo nich se v prachu válely vnitřnosti beranů, rozkládající se na slunci. Darja se nesměle zeptala Nazira, zda jim někdo poskytne přístřeší. Argumentovala tím, že Moskva hlásila, že cestu obsadila syrská armáda. Nazir ji ubezpečil, že je nechají přenocovat, ale v noci že dají zprávu ISIL." - takže lidé chtějí chalifát, svj, slíbený jim lživě sirem Lawrncem! Ne žádnýho Assada a Moskvu! Dále se píše:

      "Darja konstatovala, že syrská armáda „ztratila mnoho krve“. Je unavená. Nejlepší lidé byli zabiti, noví nejsou připraveni. Připustila, že viděla vynikající vojáky na předměstí Damašku, ale to není celá armáda. Její nedostatky vidí i civilisté. Špatné spojení mezi jednotkami. Slabá motivace. Přežitky rodového vědomí. Nedostatek nutné patriotické výchovy ... Viděla, jak vojáci na stanovištích místo stráže sedí v kroužku, pijí čaj, kouří vodní dýmku a tlachají. Přijede kupř. generál. Kdosi se lenivě zvedne, přívětivě mávne rukou (vojáci dokonce ani nevědí, jak se vzdává čest) a zvedá závoru. To jí potvrdili anonymně mnozí důstojníci. Také to, že existuje mnoho případů dezerce. Když hrozí vojákům zastřelením, ti hrozí další dezercí. Dezertéry tedy vsazují na tři měsíce za mříže." - upozorňuju, že dezertéři vytvořili druho paralelní syrskou armádu dávno předtím, než jim a pomoc přišli ti "cizinci". Oni jsou ale všichni poddaní světového chalifátu, takže o žádných cizincích reálně hovořit nelze! Třeba sám kalif Baghdádí je Arab, ale sionisti mu vnutili falešnou identitu "Jordánce", což je zrovna tak nehoráznej nesmysl jako národnost "Polaban" neb "Záohřan"! Zkrátka jsem si neporozuměli. Občanská válka by byla válka států vzniklých na základě Sykes-picotských rejdů! Ale válka za chalifát proti existenci těchto států rozhdoně žádnou "občasnskou" není - je to válka antikoloniální, za víru a návrat svých dějin (i Rusko potažmo SSSR byla kolonialistická mocnost, ať se nám to líbí nebo ne).

      Vymazat
    3. oprava: Lawrencem (z Arábie) ...

      Vymazat
  6. Fajný článek,počátek 3.světové.

    OdpovědětVymazat
  7. V skratke.... vyhnať usakov odtiaľ a oni si to vyriešia sami (ked im to amici rozbili) a ked budu potrebovať požiadajú o pomoc trebárs rusov.

    OdpovědětVymazat
  8. Preboha, príšerné! Kto má takú moc aby tak veľa, tak dlho organizoval a tak masovo prepravoval a cvičil toľko žoldnierov na inváziu do suverénneho štátu? Len zlo a je jedno či pod maskou SATANA je Rotschild, Rockefeller, saudská kráľovská rodina, CIA či iné kriminálne živly riadiace finančný svet psychicky hnilej západnej "civilizácie"...

    OdpovědětVymazat
  9. Vse je jenom hra globalistu, uz jim ani nejde o penize, nebot uz maji nahrabano v trilionech, jde jim o moc nad lidmi, lidsky zivot pro ne nic neznamena, potrebuji snizit populaci za kazdou cenu, uz je tlaci cas, protoze lide uz si davaji dohromady souvislosti.Proto chteji USA vyvolat celosvetovy konflikt i za cenu, ze vsechno znici..

    OdpovědětVymazat
  10. PROTOŽE syrie JE OD ROKU 1967 VE VÁLEČNÉM STAVU S ISRAELEM, PROTO. A VÁLEČNÉ ŠTVÁČE JE POTŘEBA POHNAT PŘED NORIMBERSKÝ TRIBUNÁL ANEBO ROVNOU POPRAVIT JAKO HUSAINA NEBO QUADDAFÍHO.

    OdpovědětVymazat

Reklama