Reklama

.

.

sobota 17. září 2016

Roman Fiala (místopředseda Nejvyššího soudu): Otázka suverenity státu je dnes znovu klíčová. Přiznejme pravdu, systém se rozpadá

17. 9. 2016     Česká justice
Obávám se, že jedním z největších neduhů naší doby, je neochota a strach přiznat si, že problémy máme, natož je pojmenovat. V Evropě dnes stále řešíme, zjednodušeně řečeno, „problémy bohatých“. Úzkostlivě se držíme svých starých dobrých malých problémů – neproblémů, protože jejich existence nás neleká. Víme, že o nic zásadního nejde a že jejich řešení nebolí, že na občas až výstřední lidskoprávní verdikty jsme dostatečně majetní. Takový luxus jsme si konečně jistě mohli dovolit, když tu skutečně vážné problémy nebyly a ani nehrozily.


Je pravda, že v rovině politické jsou otázky řešení migrační krize brány den ze dne vážněji a návrhy na jejich řešení začínají občas vypadat i realisticky. Nicméně stále je opomíjen zásadní právní i státoprávní rozměr celé problematiky. Problém pohybu statisíců lidí po území evropských státu zdaleka není jen problémem ekonomickým, bezpečnostním či organizačním. Postavení těchto lidí, jejich činy i vztahy mají bezpočet právních významů a důsledků. Klíčem k právnímu řešení těchto otázek je nepochybně pojmenování dlouho opomíjeného problému suverenity jednotlivých evropských států.

Každý student právnické fakulty se učí, že jedním ze základních předpokladů existence a fungování státu je svrchovaná moc jeho orgánů nad územím a nad lidmi na tomto území. V moderní podobě to především znamená, že stát vydává zákony, které musí být všemi na území státu respektovány, a pokud někdo zákon poruší, stát má prostředky k vynucení nápravy a neváhá to udělat.

Rozhovor místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy, který pro web Česká justice vedla IrenaVálová najdete zde.

18 komentářů :

  1. A že mu to ale trvalo!
    Říká to, co tuzemská anti-kavárenská většina říká již rok dva ...
    A co je již dlouho slyšet z pražského Hradu.
    Dolehne ten hlas až k uším našich sobotků?, natož do Bruselu?, či za oceán? ...

    OdpovědětVymazat
  2. To jen zvýrazňuje skutečnost,že tzv,vládnoucí elita se trvale dopouští trestných činů vlastizrady!Vlastizrádné jsou i politické strany,které jsou ve vládní koalici(ČSSD,ANO a celá KDU-ČSL) i mimo ní(ODS a zejména celá TOP 09).Vlastizrádné je jednání tzv. neziskovek,které svojí vlastizrádnou činnost provozují za mrzký peníz od cizáků

    zločas

    OdpovědětVymazat
  3. Kéž by si většina z nás uvědomovala to, co Zločas pojmenoval :
    Ano, je to čistá vlastizrada ve jménu nepravdivé, idealistické představy o vybudování jakéhosi "nadnárodního superstátu" - Evropské unie. (Pokud to není čistě zištná kolaborace!)
    Včetně nesmyslné představy o našem "rovnoprávném postavení v jeho vládě.
    Je to stejně nesmyslné, jako byla dřív představa, že je možné vybudovat komunismus!
    Pane Opluštile,
    do zacpaných uší ten hlas, bez vytažení zátek, nemá šanci dolehnout.
    Pavel p

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Pavle, tak nesmyslné to zase není, protože mezi těmi dvěma "systémy" Jsou propastné rozdíly, to za prvé.
      Idea komunismu ve velké zkratce byla, že všichni si budou rovni a to jak co do majetku, tak co do postavení ve společnosti. Kapitalismus od jeho prvopočátku hlásá, že "každý kope sám za sebe"!
      Komunisti si ovšem po čase začali původní idejě upravovat ve vlastní prospěch, protože zjistili, že jim to může přinášet osobní prospěch a navíc "vládnout" masám. Ta původní idea se začala velmi rychle vytrácet! Znamená to, že se jí přestali držet a systém se zvrhnul. Nikdo nic nedělal pro naplnění původních idejí.

      Dnešní "superstát" se buduje již prakticky nejméně 50 let, aniž by "výhody" systému něco naznačovaly. Vše to do sebe začíná zapadat až v poslední době a stále se pracuje na zdokonalení a dokončení díla.
      Není to "superstát" který by národy obohatil, spíše aby si je podmanil.

      U komunismu poznali pravou tvář "vedení" po několika málo letech, kdy se "uhnulo" od idejí.
      U kapitalismu po nenápadné, ale systematické práci, se výsledek rýsuje až v této době.

      Vymazat
    2. 23:59 Poněkud se mýlíte v tom, že představa komunismu je nesmyslná. Každá normální rodina funguje právě na tomto principu. Pokud byste v rodině zavedl kapitalismus, bude její budoucnost stejně pochybná, jako je budoucnost dnešní západní společnosti. Sobectví a individualismus jsou krátkodobě výhodné pro ty silné, ale při vyčerpání možností expanze (zneužívání druhých) naprosto neperspektivní.

      Vymazat
  4. Myslím si, že zodpovědní mají dva důvody, proč se bránit změnám. Ten první je vlastní profit. Já žiji nyní a proto se musím mít dobře. Pokud systém opustím, budou se mít možná lépe příští generace, ale já přijdu zkrátka. Tím druhým je jasná vize budoucnosti. I ti, co dnes volají po opuštění unie, by byli hodně nepříjemně zaskočení, kdyby k němu skutečně došlo. Asi podobně, jako iniciátoři brexitu. Tak že nám plebejcům asi nezbývá nic jiného, než čekat, jak to celé dopadne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pochybuji, že za "zodpovědné" lze označit většinu současných našich politiků, kteří vědomě či nevědomě nedodržují zákony tohoto státu. Dříve nebo později ke změnám dojde, bez ohledu, zda se jim tom bude nebo nebo nebude "líbit". Ti "šikovní" to už začali chápat ..

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    3. Naše zájmy v Bruselu zastupuje vizionářka Jourová. Pokloňme se před jejími životními zkušenostmi a vším tím, co dosud pro Česko vykonala.

      Vymazat
    4. Vladimíre!, jistě si i vy uvědomujete, že jakýkoliv systém, který je založen na "seberegulaci" (tj. i společenský), je odsouzen k selhání, pokud se zbaví zpětné vazby. A právě to EU dělá, když povyšuje "pravdy" svých politických představitelů i své byrokracie nad pravdu drtivé většiny obyvatel.
      Zřejmě i toto (podvědomě) vytušili Britové, když raději zvolili odchod. Ten průšvih, na který je v EU zaděláno, může bohatě překonat jejich dnešní nesnáze ...
      A pokud se týče toho blahobytu, který nám společenství EU skýtá, není přece od věci usilovat o to, aby odhodila to, co ji dnes zatěžuje, a ponechala (či rozvíjela) dále to, co ji obohacuje. Povinností politiků nár. vlád či i našich EU zastupitelů je to vidět a předkládat tam k řešení! Nejen tam pasivně sedět (malých zemí, jako Ma'darsko, Rakousko, Finsko .. je tam přece většina!).
      A pokud se týče té naší výrazné hospodářské závislosti na EU (vlastně Německu), pak by bylo jen dobře, abychom jak jen možná diverzifikovali naši ekon. provázanost. Mj. i směrem na východ! A nenechávat se jako ta ovce nahánět do politických her (a sankčních politik i válek) hraných odkudsi zpoza oceánu proti Východu. A i proti našim zájmům.
      Nám plebejům je sice souzeno "čekat", ale tu a tam nám do rukou dávají ty volební lístky ...

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. 10.27: Dobře koho byste volil: KSČ - sedí tam - v parlamentu - 25 let ale pro národ, pro lidi zdá se mi nějak nepracuji - jejich hlas není slyšet, hlasují i za zákony, za které by hlasovat neměli /nemám velký přehled ale toto si myslím, Filip je oportunista/. Nebo Okamuru? - nejedná se mu hlavně o moc? Co zmůže jedna strana v parlamentu, která bude mít kolem 10 procent. KSČ má přes 20 procent a její práci, která by měla vypadat, myslím si jinak /na internetu jejich interpelace, vyjma svého času interpelace Filipa, který se ohrazoval vůči postojům našeho parlamentu vůči Rusku, tedy jejich interpelace nejsou vidět tak jak je tomu v případě Okamury/. Přezevšechno - i přes vidinu oněch 10 procent - nejspíše budu volit Okamuru. Kdyby jinak vypadala komunistická strana - volím komunisty.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejsem agitátor, ale vidím to podobně ...
      A pokud se týče té (domnělé) neviditelnosti KSČM, tak je to i tím, že je po celých 25 let v našem mainstreamu ostrakizována, defamována, ignorována. Dokonce i zákonem bylo období jejího vládnutí onálepkováno jako zločinné. V parlamentu může co rozumného prosadit snad jedině tak, že navrhne pravý opak toho, o co jí jde. Nemám ji na očích, tak nevím ...
      Jsou však i další hnutí, která by mohla přitahovat voličskou pozornost, jenže jsou stejně tak pod hranicí smysluplné volitelnosti, což je samosebou záměr a cíl těch tzv. systémových. Které nás ovšem docela předvídatelně vedou do průšvihu. Nesrovnatelně hlubšího než by to kdy "spáchali" ti komunisté.

      Vymazat
    2. Nemáte pravdu,pane Opluštile.Po korespon-
      denci s místopředsedou KSČM jsem došel k
      přesvědčení(jako soudy),že jim tato situ-
      ace docela vyhovuje.Mají své prebendy jako
      ostatní a díky tzv.demostranám nemají žád-
      nou odpovědnost.Tak moc velké úsilí vůbec
      neprojevují.Paní Semelová jim také svými
      řečmi nepomáhá.
      Petr Majevský

      Vymazat
    3. I já jsem pro Okamuru.Proto,že přijímá zodpovědnost za to co dělá a říká,ale hlavně ta ODVOLATELNOST v případu neplnění a přímá demokracie.To se mi líbí.

      Vymazat
    4. I já jsem pro Okamuru.Proto,že přijímá zodpovědnost za to co dělá a říká,ale hlavně ta ODVOLATELNOST v případu neplnění a přímá demokracie.To se mi líbí.

      Vymazat
    5. 11:23 Sledujete někdy záznam z jednání parlamentu? Pokud ano, tak můžete vidět, jak všechny návrhy KSČM jsou okamžitě zamítnuty ne pro obsah, ale proto, kdo je podává. Stejně tomu je s Okamurou. Proto nemohou nic prosadit, dokud nebudou mít dostatek poslanců.
      12:17 Máte naprostou pravdu. U onoho zákona si vždycky vzpomenu na nacistické Norimberské zákony z roku 1935. Stále platí, že momentální většina v parlamentu může kvůli vlastnímu prospěchu odhlasovat i naprostou lež.

      Vymazat
  7. Několik poznámek k diskuzi:
    1/ poměrně dlouho se vedou na různých místech diskuze, které zatím nevyústily v činy. Možnosti jak postupovat jsou přitom v zásadě 2, a to:
    a/ založit nějaké nové občanské hnutí s programem, který by oslovil skutečně co nejvíce lidí (teď to bude již komplikovanější - díky připravovanému zákonu) nebo
    b/ hlasovat pro některou z již existujících (dosud mimoparlamentních) stran. Síla a vliv takové strany v parlamentu bude záviset na míře její podpory občany ve volbách. Pokud takovou stranu nevolím, tak jí pak těžko mohu vyčítat, že má "jen 10 % a co s nimi zmůže".
    2/A k té obavě, že jde někomu o moc. Každému, kdo jde do politiky, musí jít o moc, jinak v politice žádný program neprosadí. Jde ale o to, aby mu nešlo o osobní moc a o její zneužívání ve prospěch vlastních či pouze skupinových zájmů.

    OdpovědětVymazat

Reklama