Reklama

.

.

sobota 24. září 2016

Žantovského Týden v médiích: Plivanec na Zemana od bývalého Havlova mluvčího. Fanatik evropské integrace na úrovni Miloše Jakeše. A další pravdomilové ze studia ČT. Petr Žantovský jim to spočetl všem




24. 9. 2016 ParlamentníListy

Projevu prezidenta Miloše Zemana na půdě OSN a ohlasu, kterého se mu dostalo, se důkladně věnuje Petr Žantovský ve svém pravidelném přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne. Věnuje se také vystoupení politologa Jacquese Rupnika, jenž mluvil přesně tak, jak od něj Česká televize očekávala. Jeho pozornosti neuniklo ani to, jak rusofobové ve vysílání veřejnoprávní televize nedokázali zakrýt zklamání z výsledků parlamentních voleb v Ruské federaci.


Zeman neomílal prázdné fráze

„Nu, já si nemyslím, že Václav Havel byl výjimečnější než Miloš Zeman, byl to prezident stejné země, v jeho případě dvou zemí, posléze té stejné země jako Zeman, a tudíž si myslím, že na mezinárodní platformě požívají oba dva úplně stejných práv i povinností. Co se týče samotného obsahu projevu, tak nevím, proč vyvolal takový rozruch, protože na něm vlastně nic zvláštního není. Je v něm pouze ten jeden návrh, který stejně nemůže uskutečnit OSN, ale Rada bezpečnosti, a to je případné vytvoření těch bezpilotních jednotek, spolupráce zpravodajských služeb a tak dále. V tom může mít Česká republika pouze hlasovací pozici v případě nějakých rezolucí. Je ale úžasné, že Miloš Zeman zviditelnil naši zemi tím, že navrhl něco smysluplného, stručného, konkrétního, něco naprosto věcného a neomílal stejné fráze jako Barack Obama a spousta dalších řečníků při stejné příležitosti,“ vyzdvihuje Petr Žantovský.

Sám by prezidentův projev hodnotil na rozdíl od těch výše uvedených pozitivně a pozastavuje se u čtvrtečních Událostí, komentářů, kde se na téma projevu Miloše Zemana vyjadřoval jeho jmenovec Michael Žantovský. „Je velmi zvláštní, když tento bývalý diplomat mluví zcela nediplomaticky o prezidentovi vlastní země, i když se mu nemusí líbit. Ať by to byl kdokoli, tak pokud země udržuje demokratické poměry, tak je hlava státu hlavou státu. Nemusí se mu líbit, na to má pan Žantovský plné právo. Ale vyjadřuje se na adresu prezidenta slovy, která mě udivují. Například řekl, že Zemanova rétorika posiluje extremistické strany. Nu nevím, čím posiluje Zemanova rétorika, ať už v tomto projevu, to už vůbec ne, nebo v jakýchkoli jiných projevech, extremistické strany. Nikdy jsem si nevšiml, že by Zeman vystoupil na podporu extremistů a proti standardním demokratickým procedurám, proti Ústavě, proti ústavním zákonům této země,“ podotýká mediální analytik.

Plivanec na hlavu státu od někdejšího Havlova mluvčího

To tedy nepochopil i proto, že se bývalý diplomat nenamáhal s tím, doložit tuto tezi nějakým argumentem. „Stejně jako tezi, že Zemanovi chybí pocit zodpovědnosti. To je vyjádření úplně na hraně. On je pan Žantovský původní profesí psycholog, tak možná směřuje k nějaké diagnóze. Nemyslím pro sebe, myslím pro pana prezidenta. Ale snížený stav zodpovědnosti, právní odpovědnosti, jakési osobnostní integrity, to už je diagnóza. Tak možná že se pan Žantovský chystá vyslovit nějakou diagnózu tohoto typu, nicméně i pro tu by musel použít nějakou argumentaci, což neučinil. Takže je to jenom plivanec, jak už to tak z jeho úst v podobných případech bývá. Plivanec kupodivu – navzdory jeho zkušenostem, diplomatickým, politickým, životním –, čím dál méně noblesní,“ myslí si Petr Žantovský.

Připomíná, že bývaly časy, kdy lidé užívající spíše verbální útoky, mívali svou noblesu. „Třeba Karel Schwarzenberg také nepoužívá často vybíravá slova, ale velmi dlouho míval jistou noblesu. Pan Žantovský tedy žádnou noblesu nemá, je to jenom plivanec. Zejména v okamžiku, kdy srovnával vystoupení prezidenta Zemana s vystoupením Nikity Chruščova, který vzal, jak víme, onu polobotku a mlátil s ní do pultíku, čímž vytvořil jednu z ikonických scén mediálních a politických dějin. Nikita Chruščov byl vůdcem trošku jiné země, než je Česká republika, byl v trošku jiné geopolitické situaci, měl trošku jiné móresy a především to byl příslušník jiného národa s trošku jinou vzdělanostní a estetickou výbavou. Takže srovnávat to je absurdní a říkat o Zemanovi, že je směšný a nedůstojný, opět aniž by to sebeméně doložil, aniž by předložil jediný věcný argument, tak to je opravdu velmi nemístné a spíše to vypovídá o řečníkovi než o kritizovaném,“ tvrdí mediální odborník.

Předseda Senátu alespoň chvílemi dokázal oponovat hloupému chování

Za pikantní samozřejmě považuje, že si Česká televize do Událostí, komentářů k tomuto tématu pozvala proti sobě dva většinou souhlasící, a to zmíněného Michaela Žantovského a také předsedu Senátu Milana Štěcha. „Přitom Žantovského vzdělanostní výbava předstíhá o mnoho a mnoho pater obdobnou výbavu pana předsedy Štěcha, a přesto aspoň Štěch chvílemi mluvil jako normální člověk a dokonce chvílemi i se Žantovským nesouhlasil, což je vzácnost, navzdory tomu, že si jinak tykali, notovali a tvářili se, že spolu chodí na pivo. Každopádně ze Štěcha aspoň občas šla taková elementární kinderstube toho člověka, který ctí Ústavu a který ctí nějaká pravidla. To znamená, když se Michael Žantovský choval nemístně a hloupě, tak mu pan Štěch dokázal chvílemi oponovat, což jsem ani nečekal,“ poznamenává Petr Žantovský k dialogu uvedených dvou hostů vysílání ČT.

Další úlet veřejnoprávního média se mu už ani nechce příliš komentovat. „To, že se České televizi vyčítá, že neodvysílala Zemanův projev v přímém přenosu, to je jedna skutečnost. O tom se už diskutovalo hodně na internetu, tak to je fakt, k tomu se nebudu vracet. To je selhání, to je chyba a můžu si jenom říkat, že to je další z řady selhání, která směřuji k vyjádření postoje pracovníků České televize k hlavě státu. 

Politolog nezklamal a mluvil tak, jak to od něj ČT očekávala

Druhým tématem se vrací ke schůzce šéfů zemí a vlád, která se na sklonku minulého týdne konala v Bratislavě. „Česká televize k tomu přinesla rozhovor s Jacquesem Rupnikem, který točila někde v plenéru, mimo studio. To je dost unikátní událost obecně. Stává se málokdy, že by Česká televize jela za svým respondentem. To se přihodí u hlav státu, například když byl Michal Kubal u syrského prezidenta Bašára Asada nebo když pan Dolanský či někdo jiný, kdo umí anglicky, je u nějakého diplomata, pak to nějaký smysl možná dává. Ale pokud vím, pan Rupnik nic takového není, není ani prezidentem státu, ani diplomatem, je to pouhý akademický pracovník. Ale zřejmě České televizi stojí za ty náklady, aby si za ním vyjela do plenéru a točila s ním,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

I z toho bylo patrné, podle čeho se v České televizi hodnotí význam respondentů. „Já bych řekl, že podle toho, co jsem posléze vyslechl od pana Rupnika, co se očekává, že ten člověk řekne. A také že ano. Pan Rupnik nezklamal. Bylo hezké, jak vrátil rétoriku o nějakých sedmadvacet let zpátky, když se vyjadřoval k samotné evropské integraci. A zejména se ve svých slovech zabýval tím, jak se má Evropa vyrovnat s tím zvláštním schizmatem mezi svými základními hodnotami, což je například volný trh, a mezi realitou, kterou si Evropa sama způsobila. To je například migrační krize, která je mimo jiné důsledkem neschopnosti realizovat ty základní hodnoty – volný pohyb osob, zboží a kapitálu a tak dále jinak než rizikově a jinak než bez té zodpovědnosti, když už tady dnes padlo slovo zodpovědnost. Tak tady zklamala zodpovědnost paní Merkelové,“ domnívá se mediální odborník.

 Kdo chce rozhodovat o všehomíru, nemusí nakonec rozhodovat o ničem

To ovšem pan Rupnik neříká, ale uvádí, že „chceme volný trh, ale musíme rozhodnout o jeho omezení“. „To nechápu, to je jako být částečně těhotná. Volný trh, který má svá omezení, není volný, ale regulovaný trh. Pan redaktor se samozřejmě nezeptal, jak to pan Rupnik myslel, ale mně to silně připomnělo, a proto jsem to zmínil, návrat sedmadvacet let zpátky, projev z léta 89 generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše. Tehdy říkal zhruba toto: ‚My přece chceme dialog, ale my si vybereme, s kým ten dialog povedeme.‘ Komu nepřipadá podobné to vyjádření pana Rupnika, tak ať se přihlásí. Já si myslím, že to je úplně stejné, je to arogantní prohlášení člověka, který se cítí být buďto na vrcholu moci, nebo má pocit, že on bude tím, kdo bude rozhodovat o všehomíru, to znamená o míře regulace volného trhu, nebo o způsobu a partnerech politického dialogu, jak bude veden. Jak jsme viděli na příkladu Miloše Jakeše, pár týdnů poté, co tahle slova zazněla, si pan Jakeš nevybíral nejen to, s kým nějaký dialog povede, ale byl z jakéhokoli dialogu vyloučen,“ připomíná Petr Žantovský.

Proto si myslí, že by se Jacques Rupnik jako člověk relativně vzdělaný mohl trošku chytit za nos a vzpomenout si na historické příklady a uvědomit si, že lidé, kteří chtějí rozhodovat o všem, nakonec nerozhodují o ničem. „A to přesně zřejmě čeká v nějaké době a s nějakými riziky Evropu. Podotýkám, že pan redaktor, který s ním dělal rozhovor, byl neustále v předklonu, ani slůvkem mu neoponoval, ani na okamžik se nezdálo, že by nepřijímal slovo Rupnikovo jako slovo boží. Tak nevím, co se chystá. Měl jsem za to, že příštím prezidentem chce být Petr Kolář, možná že příštím prezidentem chce být také Jacques Rupnik. Jak to provede se svým francouzským občanstvím, to věru nevím. Avšak pan Schwarzenberg má také švýcarské občanství, Dienstbier má občanství americké a může dělat českého ministra, takže je to vlastně jedno. Tak tady nakonec může být prezidentem i Marťan, jak svého času předvídal Jiří Paroubek. Nechme se překvapit,“ míní mediální analytik.

Štamgasti moskevské kavárny se maximálně hádají mezi sebou

Nemůže ve svém hodnocení samozřejmě opomenout to, jak Česká televize zeširoka komentovala výsledek parlamentních voleb v Rusku. „Dalo se očekávat, že výsledek voleb neuspokojí naše rusofoby. Rozhodně jsme z vysílání nemohli získat dojem, že bychom chtěli nastartovat nějakou diskusi o tom, co se v Rusku skutečně děje a proč v Rusku volby dopadly tak, jak dopadly. Jenom z určitých náznaků jsme pochopili – a říkali to i různí pravdomilové z České televize – že je ruská opozice proti Putinovi nejen neschopná, ale především velice rozdrobená a nemá absolutně žádnou veřejnou podporu. Takže když parafrázuji Zemanovo rčení o pražské kavárně, tak je to moskevská kavárna, ale opravdu mrňavá a zastrčená někde na Arbatu. A ještě se osazenstvo jednotlivých stolů, ti štamgasti, mezi sebou dostatečně hádají, protože se nikdo nechce vzdát představy, že právě on bude té kavárně velet, když to tedy vezmu v tomhle příměru,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Podivuje se nad tím, že se odmítáme zabývat myšlenkou, proč má Vladimir Putin v Rusku podporu. „Proč ji má nejen v tom chudém Rusku, což se zdůvodňuje tím, že to jsou lidé nevzdělaní a lidé, kteří jsou schopni mnohem snadněji podléhat nějakým propagandám a podobně, ale on má podporu i v Moskvě. A myslím si, že největším zklamáním pro všechny údajné pravdomily bylo to, že v Moskvě Putinova podpora existuje a sílí a není to naopak. V této souvislosti si Česká televize vzala opět jako komentátora těchto voleb jistého pana Šíra z Fakulty sociálních věd. Ten je tam docela často, skoro jako pan Romancov. Pan Romancov tam teď asi kvůli svému příjmení nechodí, aby nebyl důvodně podezřelý z podjatosti, tak tam zvou místo něj pana Šíra. Ono to je úplně jedno, protože oba říkají stejné věci,“ poukazuje mediální odborník.

Velká Británie by podle metru na Rusko nebyla demokratickou zemí

Proto od hosta ani nic nečekal, stejně jako od České televize, která proti němu neposadila oponenta. „Neposadila proti němu analytika, který by se snažil vyvážit jednostranné fráze pana Šíra. A tudíž jsme byli opět terčem poměrně jednoznačné propagandy ze strany České televize. Pan Šír mimo jiné řekl, že země, mínil tím Rusko, kde lze zavraždit ústavního činitele, měl na mysli Borise Němcova, není demokratická. To byl argument pana Šíra, proč v Rusku není demokracie, proč Putin není demokrat a proč ty volby byly volby jakoby v totalitním státě. No já bych dodal, a co Velká Británie a atentát na paní poslankyni Coxovou před Brexitem. Je Británie demokratická země? Nu, to bychom se asi shodli, že je. Ale když tam lze zavraždit ústavního činitele, jakým byla paní Coxová, je to stále ještě demokratická země? Mě by hodně zajímalo, co by na to pan Šír odpověděl. Domnívám se, že povinnost položit mu tuto otázku měl redaktor, jenž s ním rozhovor vedl. To, že ji nepoložil, mě zase jenom utvrzuje v tom, že Česká televize neplní svou funkci,“ přiznává Petr Žantovský.

Přesto našel ve vysílání České televize i chvályhodný moment, a to ve čtvrtečních Událostech, komentářích, kdy na přetřes přišel návrh generální advokátky Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonové, aby Hamás nebyl uváděn na seznamu teroristických organizací. „Česká televize pro mě překvapivě tuhle informaci doprovodila rozmanitými důkazy pro i proti, abych tak řekl. Například pustila ukázku z dětského vysílání televize, která vyjadřuje mínění Hamasu o tom, jak palestinské děti chtějí střílet všechny, kdy dětská moderátorka zpovídala palestinská děvčata a teď shodly se na tom, že je správné – cituji – střílet všechny Židy. Oceňuji, že Česká televize nechala zaznít i argumenty proti tomu, o co usiluje paní advokátka Sharpstonová. Oceňuji i to, že k tomu ČT pozvala arabistu Petra Pelikána, což je zkušený člověk, který arabskému světu rozumí,“ kvituje mediální analytik.

Arabista upozornil, že Hamás trvalý boj proti Izraeli nevzdá

Mnoho věcí, které bratr ministra spravedlnosti Roberta Pelikána říkal, by se mělo opakovat do omrzení. „Například věc, která vyjadřuje jeho přesvědčení o tom, že Hamás nebo ty ultraortodoxní – teď nemyslím z hlediska islamistického, ale z hlediska politického – skupiny se prostě nezmění jenom tím, že ze svých zakládajících dokumentů vypustí to, že mají ve své chartě trvalý boj proti Státu Izrael a úsilí o likvidaci Státu Izrael. To, že to ze svých dokumentů vypustí, neznamená, že o to přestanou usilovat. To je věta, kterou vyslovil pan Pelikán, a to je věta, kterou by člověk v České televizi moc nečekal. A myslím si, že naopak tato čtvrteční část pořadu Události, komentáře odpovídala tomu, jak by se měla dělat objektivní a odpovědná televizní žurnalistika. Tedy dát opravdu slovo oběma stranám tak, aby si divák mohl udělat obrázek sám. Myslím si, že v daném případě si ho udělal velmi snadno,“ dodává Petr Žantovský. 

(celý rozhovor ZDE)

6 komentářů :

  1. To ani nečtu. Co takový chujoplet může vymyslet? Havel byl ochlasta, tak ho také stvárnili na bystě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No a Žantovský byl druhý ochlasta, akorát mu to na rozdíl od Havla trošičku líp myslelo.

      Vymazat
  2. No přesně tohle jsem si myslel při sledování komentářů. Štěch který jako šéf odborářů nedokázal vůbec nic, no to byla darda.

    OdpovědětVymazat
  3. Dvojí občanství v politice je potencionální vlastizrada, tudíž nepřípustné.

    OdpovědětVymazat
  4. Dvoji obcanstvi = dvoji zrada a = rady nekonecny rady zradcu. Domnivam se ze je prilis jednoduche diskutovat s PABLBOLOGY vseho druhu, ktery se mnozej jako kobylky protoze citi ze i imbecil si muze dnes neco prividelat ,pouhym pokrikem,zvalste kdyz jeci HEIL USA....jak to vidi to u jinejch a zavidi...

    OdpovědětVymazat
  5. Hmm, chceme-li volný trh částečně omezit je podle autora jako byt částečně těhotná? Pokud myslíte například být Evropanka těhotná pouze s bělochem, proč ne?

    OdpovědětVymazat

Reklama