Reklama

.

.

pátek 30. září 2016

Ze zákulisí Mnichova 1938

Josef Mikš
30. 9. 2016  České národní listy

O Mnichovských událostech již bylo napsáno mnoho pojednání , knih, vojensko-politických rozborů a zpracována i řada filmových záznamů. Zdálo by se tedy, že se již nic nového nemůže objevit. Dosud však v těchto pramenech nebyla osvětlena episoda, která možná ovlivnila rozhodování prezidenta Beneše v mnichovské krizi a která byla dlouhá léta utajena.

Na jaře 1938, kdy se naše vztahy s hitlerovským Německem, podporujícím německou menšinu vedenou Henleinem v jejich požadavcích, se prudce zhoršily. Československá vláda dala jasně najevo, že neustoupí nátlaku henleinovců ani Hitlera. který žádal připojení českých pohraničních území obývaných našimi Němci k říši. Celé to ze strany Německa provázela nenávistná tisková a rozhlasová kampaň, vytvářející válečnou psychózu. Na české straně však budila odpor a posilovala rozhodnutí v případě německého útoku se bránit.

A právě v této rozjitřené době vzkázal německý vyslanec v Praze Eisenlohr známým českým spisovatelům Karlu Čapkovi a Ferdinandu Peroutkovi, o kterých bylo známo, že mají přátelské styky s Hradem, že by chtěl sdělit prezidentu Benešovi různé věci, ale oficielní cestou to nejde, protože by jej prezident musel striktně odmítnout. Přesto považuje za nutné, aby tyto skutečnosti prezidentovi sdělil. Byl by proto vděčen, kdyby se s ním setkali a pak prezidentovi jeho názory tlumočili. O tomto vzkazu pak Čapek s Peroutkou prezidenta informovali a ten souhlasil.

V době od března 1938 do květnové mobilizace naší armády pak došlo k několika schůzkám, při kterých byla prodiskutována řada otázek, týkajících se česko-německých vztahů i současné situace. Podle hodnocení Peroutky byl Einsenlohr zkušený diplomat, oproti jiným Němcům kultivovaného jednání, ale jako vyslanec nemilosrdně prosazoval Hitlerovu nacistickou politiku. Nikdy nic neříkal otevřeně, jen naznačoval. O každém rozhovoru byl prezident ústně i písemně informován.

Jak tvrdí Peroutka, při jednom z posledních referátů viděl u prezidenta v očích strach. Bylo to tehdy, když mu přečetl doslovný zápis Eisenlohrova vyjádření, který řekl:

„Vybudovali jste si svá opevnění na hranicích. To znamená, že máte za těmito opevněními, v jejich zádech tři a půl milionu Němců, kteří s vámi nejdou. Dojde-li k válce, vaší Němci se vzbouří. Poněvadž povedete válku, nebudete moci udělat nic jiného, než potlačit toto povstání a sice tak krvavě jak bude nutno. Kdyby jste k tomu nebyli odhodláni, nemohli by jste vůbec vést válku.
Nyní si představte, že německé vojsko, které už půl roku slyší, jak své Němce utlačujete, pronikne vašimi opevněními a dostane se do německého území, kde byla právě potlačena vzpoura, tak jak ji každý, válku vedoucí stát musí potlačit. Co uvidí? Mrtvoly na ulicích, oběšené povstalce na stromech, řady postřílených, kteří byli postaveni ke zdi. Jak myslíte, že by na to naše vojsko reagovalo ? Žádné velení by je neudrželo v touze splatit stejné stejným. Vaši spojenci, kdyby zvítězili a kdyby se časem dostali do vašich zemí by nemohli udělat nic jiného, než vás pomstít!“

Dále o tomto problému nehovořili, ale dá se předpokládat, že se prezident nad tímto sdělením určitě zamyslel. Pak přišel Mnichov, okupace v březnu 1939. Čapek zemřel, Peroutka byl vězněn nacisty až do konce války v koncentračním táboře. V osvobozené vlasti se pak znovu zapojil do politického života. Po únoru 1948 odešel na západ a dlouhá leta pracoval ve Svobodné Evropě a Radě Svobodného Československa. V té době se poprvé o shora uvedené epizodě zmínil. Prezident Beneš se však nikdy k této věci nevyjádřil, ani ji nekomentoval ve svých pamětech.

V některých materiálech o Mnichovu bylo dokonce uvedeno, že to byl sám Beneš, který pověřil Čapka a Peroutku, aby navázali spojení s Eisenlohrem a sondovali jeho názory na vývoj vztahů mezi Němci a Čechy a probíhající krizi. To je však výmysl, který vyvrací Peroutka popisem průběhu celé akce /viz Peroutka: Deníky–Dopisy–Vzpomínky, Praha 1995 /

Dodnes však není jasno, zda Eisenlohr jednal z vlastní iniciativy, aby prezidenta Beneše varoval, protože znal názory nacistického vedení, že Československo musí být zničeno, nebo dostal pokyn, aby tímto způsobem Beneše zastrašil.

Konečně sám Eisenlohr nebyl zřejmě u nacistů příliš oblíben, neboť Hitler v rozmluvě o možných příčinách k vojenskému napadení Československa uvedl , že jednou z takových /organizovaných / příčin by mohlo být zavraždění německého vyslance v Praze. Jak ukazuje fingované přepadení německého vysílače v Gliwicích, které posloužilo Hitlerovi jako záminka k zahájení války 1.září 1939 proti Polsku, zřejmě by neváhal použít tento způsob ani v případě přepadení Československa. K tomu však již nedošlo, protože Mnichovskou dohodou získal vše bez boje.
* *

O tom, že válka těžce postihne Československo, Beneš ovšem nepochyboval a obdobně museli uvažovat i vysocí velitelé. Generálu Silvestru Bláhovi, náčelníkovi své vojenské kanceláře, o tom prezident 26.září řekl:
„Tato válka bude hrozná. Nakonec se u nás s Němci budou bít všichni, uniformovaní i neuniformovaní, muži, ženy. I když velcí spojenci půjdou s námi, nebude to ani tak rychlé, ani hned na počátku tak rozhodné, abychom německému vpádu do republiky mohli zabránit. Ale budeme se bránit do posledního dechu a musíme jít až do konce, děj se co děj. Já zůstanu se svou vojenskou družinou stále u vojska. Ale ať to víte i vy, i hlavní velitel a předseda vlády: Budu ustupovat s vojskem jen po jistou dobu. Až se budeme muset zastavit, území už dál neopouštět a bít se s nepřítelem až k smrti, tož já jako prezident republiky nesmím být zajat. Zůstanu s těmi, kteří se budou bít doopravdy až do poslední chvíle a pak padnu s nimi. Bude to patrně nutností i vojenskou i politickou a bude třeba včas se na to připravit. Naši musí dále zůstat se Spojenci až do konce války: tím republika bude zachována!“ 

Toto rozhodné vyjádření o nějakém zastrašení rozhodně nesvědčí.

Zda prezidenta Beneše vyjádření Eisenlohra ovlivnilo při úvaze o přijetí rozhodnutí nebojovat a podřídit se mnichovskému diktátu velmoci nevíme. Je ale možno předpokládat, že je později bral v úvahu zejména za situace, kdy mu bylo ze strany západních spojenců nekompromisně sděleno, že západ pro československé problémy a zájmy do války nepůjde a přijetí sovětské pomoci by nahrálo Hitlerovi aby vojenský zásah vydával za protibolševické tažení , ke kterému by se snad připojily i západní státy. Vždyť goebbelsovská propaganda vytrvale označovala Československo za mateřskou letadlovou loď bolševismu ,kde se budují pro Rudou armádu základny a síť letišť, aby pak mohla vtrhnout do západní Evropy.

Proto po oznámení výsledků jednání velmocí v Mnichově se intenzivně radil s vojenskými představiteli než dospěl ke konečnému rozhodnutí , které se mnohým nelíbilo a nelíbí se některým dodnes..

.A tak se sešli dne 30. září dopoledne na Pražském hradě čsl. vláda, prezident, zástupci politických stran a vojenští představitelé, aby jednali o mnichovské dohodě. Všemi přítomnými byla označena za diktát, jenž nemá v dějinách obdoby. Pak vystoupil prezident a řekl:/ citát příslušné pasáže z Benešových Mnichovských dnů/

„Reprezentanti československé armády, stojíce tu přede mnou v krásném sále hradním, jenž býval Masarykovou knihovnou, jeden po druhém se pohnutě, někdy rozčíleně ujali slova. Dokazovali mi jednomyslně a v různých formách toto:

´Ať velmoci usnesou a dohodnou cokoli, mobilizovaná a na hranicích a v pevnostech rozložená armáda by nesnesla, abychom nyní nátlaku jejich povolili a učinili nějaké územní koncese Hitlerovi. Musíme do války, ať důsledky jsou jakékoliv. Západní velmoci budou ostatně přinuceny nás následovati. Národ je naprosto jednotný, armáda je pevná a chce do toho jít. A i kdybychom zůstali sami, nesmíme povolit, armáda má svou povinnost bránit území republiky, chce jít a půjde do boje.´

Byl to rozhovor velmi pohnutý. Viděl jsem slzy v očích některých generálů… Zaváhal jsem. Nakonec po nové úvaze jsem rozhodně a pevně odpověděl takto: ´Je dobře, že jste přišli, a je správné, že jste mluvili tak, jak má mluvit československý voják… Ale já jsem v jiné situaci nežli vy. Já nejsem jen vrchním velitelem armády, jsem také prezidentem a politickým exponentem národa jako celku. Já nemohu brát v úvahu jen to, co cítí lid a armáda. Já musím vidět celou naši situaci vnitřní i mezinárodní, všechny složky toho, oč nyní jde, a všechny důsledky, které by naše eventuální kroky měly za následek.

Především se mýlíte, že by se Anglie a Francie k nám připojily, půjdeme do války sami. Dle mých zpráv a dle toho, co sám vidím ve Francii a v Anglii, dnes obě tyto země do války kvůli českým Němcům nepůjdou a vůči nám budou postupovat jako vůči viníkům války, půjdeme-li do ní sami. Řekly mi to opětovně ústně i písemně, úředně a ultimativně už dne 21. září, a vše, co od té doby podnikly, toto jejich rozhodnutí jen zesílilo. Nedělám si o tom žádných iluzí
Je faktem, že nás ve věci našich smíšených krajů definitivně opustily už před zářijovou krizí a že Francie své smlouvy nyní už nesplní. Vidíte přece, že i Polsko nám nyní poslalo své ultimátum. Bylo by ode mne lehkomyslné, kdybych chtěl vésti národ na jatka v této chvíli v izolované válce … Nechtějí nyní bojovat společně s námi a za lepších okolností, budou muset bojovat těžce a za nás, až my nebudeme moci. Dostanou všichni těžkou odplatu.“ 

Dodnes se vedou diskuse, v nichž někteří tvrdošíjně setrvají na stanovisku,že jsme měli bojovat, avšak zdá se, že většina i z těch, kteří byli dříve stejného názoru, po otevření archivů a prostudování všech materiálů uznávají, že názor prezidenta , který schválila vláda, byl správný a další léta mu dala za pravdu.

Již za rok po napadení Polska vyhlásily Francie a Anglie Německu válku, ale kromě malých pohraničních přestřelek na západní hranici Německa a shazování letáků z letadel nad německým územím neudělaly nic. Nechaly Poláky doslova vykrvácet a doufaly, že Hitler splní svůj proklamovaný záměr získat východní prostory a pokusí se zničit sovětské Rusko. Předpokládaly že v této válce se obě velmoci oslabí tak , že pak západ bude moci diktovat své podmínky.

Přes půl roku vedly tzv. „divnou válku“ a potom nacistická válečná mašinérie bleskovým tažením porazila Francii a pak se chystala na Velkou Británii. Předtím chtěl ale Hitler zničit Sovětský svaz a to byl začátek konce jeho i proklamované tisícileté germánské říše.

Předpověď prezidenta Beneše se beze zbytku naplnila.

22 komentářů :

  1. Beneš měl dobré informace ohledně aktuálního postoje západních spojeneckých mocností i o statu quo paktu Molotov-Ribbentrop. Dobře věděl, že rozhodná obrana proti Německu povede k naší národní zkáze, což západní velmoci přivítají jako odstranění nepříjemného slovanského elementu uprostřed Evropy. Stalin měl svázané ruce paktem a opožděnou výstavbou a modernizací vlastní armády současně s eliminací trockistických bolševiků. Takže Beneš rozhodl scela správně. Cenou za to byla a je dosud hořkost nad spojeneckou zradou, a to jak britsko-francouzskou v Mnichově, tak po třiceti letech sovětsko-trockistickou. Tyto zkušenosti si prostí občané pod vlivem různých propagand vykládají různě, my, přemýšliví a znalí dobře víme, že emoce nejsou dobrý rádce ve strategickém řízení země. Někdy je oběť pěšce černého prvním krokem k porážce agresivního bílého. Na Mnichovu je dobře vidět, že nějaké Československo bylo a je v rozdělení doposud pouze kanonfutr pro západní elitáře cloumající tamní manipulovatelnou populací.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Až na to, že v době kdy Stalin měl "svázaný ruce paktem", tak Beneš byl už dávno v Londýně:))) Jsi krapet zaspal, ne? 2. května 1935 byla podepsána spojenecká smlouva Francie a SSSR a následně 16. května 1935 spojenecká smlouva Československa a SSSR. V podpisovém protokolu této smlouvy bylo stanoveno, že povinnost vzájemné pomoci nastává, jen »pokud bude oběti útoku poskytnuta pomoc ze strany Francie«. Československo tak fakticky podmínilo pomoc Sovětského svazu souhlasem Francie a ta ho v září 38 nedala! Pakt Molotov - Ribbentrop byl uzavřen až 23. srpna 1939, ty vole! - https://cs.wikipedia.org/wiki/Pakt_Ribbentrop-Molotov

      Vymazat
    2. Právě to jak se nosatci z Paříže a Londýna zachovali vůči ČSR vedlo Stalina k obezřetnosti při jakýmkoliv paktování se s těmi hajzly! Když v červenci 39 na jednání dorazili jacísi britští a francouzští generálové, tak je vůbec nepřijal! Protože Vorošilov zjistil, že ty hovada připluly lodí!!! Tak si dávali na čas. A když už dorazili, tak se ukázalo, že maj hovno pravomoce! že prý maj jen "předjednat" jakési podmínky a možnosti spolupráce! Tak se těch hovadů ptali - a jak si to jako představujete, když vypukne ta válka s Německem? Kudy mi budeme moci proti Německu nastoupit s pozemní ofenzívou? Ty hovada nic! Že o prej nejde! Že prej Poláci ani Rumuni s tím nejsou srozuměný!! Takže se ukázalo, že ty hovada jen blafujou ve snaze zabránit případnému spojení Moskva - Berlín! Aby získali čas v naději, že Hitler po rozdrcen Polska, jemuž nehodlali přijít na pomoc ani náhodou, půjde dál na východ! A to by byla jejich chvíle! Jenže to se nosatí holenci přepočítali! Páni Hitler a Stalin nebyli žádní debilové! Uzavřeli plnohodnotný pakt, na jehož základě rozprášili darebné produkty versailleskýho komplotu a pak přišlo zúčtování se samotnými komplotáři! V červnu 1940 padla Paříž. Pak se ale přeci jen nosatcům povedl mistrovský kousek, když poštvali podruhé v jednom století Německo proti Rusku ...

      Vymazat
  2. V mediích a ČT je o tom naprosté ticho !!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi to bude tím, že "naše" židoamerická ČT je protektorátní televize !!

      Vymazat
  3. Mnichov 1938 byla klasická ukázka bratrské pomoci Československu ze strany Francie a Anglie. Při jednáních pouze chyběly USA. Učme se z historie. Mnichov ukázal, kde je místo Československa v Evropě. Vždy si s námi vytřou své zadky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stoji za povsimnuti , co vse zapad udelal v podppore Hitlera, kolik nestesti a tragedii bylo pripraveno a naplanovano aby se Hitler dostal na hranice se SSSR a k jeho napadeni...Rusum se musej protacet panenky, Valka fasistu na ne 1914, silena revoluce bolsevicka, 1917 -22
      dale dalsi fasisti 1941, dalsi fasisti se studenou valkou, a dalsi hned za nima ty dnesni, to je neuveritelny...A nepocitam utoky mezitim , gangsteru, CIA atd..mezitim.

      Vymazat
  4. Všechno dobro pro Česko pochází ze strany západu. Určitě by nánm to potvrdil i Jan Hus.

    OdpovědětVymazat
  5. Pakt Ribbentrop-Molotov byl až v roce 1939.V tuto
    dobu to byl pakt Beck-Ribbentrop.Čili Poláků.kteří
    měli zálusk na kus českého území.Dnes jsou zrádci
    Čechů,Polsko,Francie a Anglie opět spojenci.Naši
    politici nám vyberou vždy ty správné.Po válce měli
    být všichni Němci zlikvidováni a dnes by byl na
    tomto kontinentě klid.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na 2 dotazy vlády ČSR: 1)zda Sovětský svaz splní své závazky a poskytne ČSR pomoc při napadení Hitlerem,2) zda poskytne pomoc i v případě, že spojenci odmítnou, odpovědělo sovětské politbyro v obou případech kladně, s tím, že je potřeba aby vláda požádala o pomoc před OSN, protože jinak by se mohlo stát, že za agresora bude označen SSSR. Už tehdy dobře věděli co je to za podrazy. Beneš to odmítl. Teprve pak, na základě podrazáctví, byl uzavřen ten tolik vzpomínaný pakt Ribbentrop-Molotov

      Vymazat
    2. Ále, no tak... Veď aj Nemci boli likvidovaní - sociálni demokrati, komunisti, ľavičiari, anarchisti, židia z trochu iných dôvodov... Neviem, či je pravdivé číslo 45 atentátov na Hitlera...aj keby bolo len päť... Ale začiatok je predsa vo Versailleskej zmluve - Nemecko síce vyprovokovalo 1SV, ale nekapitulovalo - chcelo rokovať o prímerí. Muselo zložiť zbrane, opustiť územia - a až potom sa začali rokovania! Nemecku bolo zbavené kolónií, rozkúskované, vnútili mu astronomické reparácie - vrátane všetkých nákladov krajín na vojnu - trikrát viac než bol nemecký majetok! To Nemecko nemohlo nikdy splniť! Malo to byť perpetuum mobile na peniaze! Obsadili mu územia, potom aj jediné výnosné fabriky! Začala sa rozvíjať príšerná inflácia - na fúriku sa chodilo s peniazmi po chlieb! Nastal hlad, zúfalstvo, samovraždy! Nebyť toho, nebolo by 2SV! A potom... KTOŽE to znížil úvery Nemecku, kto zmenšil percentá, kto poskytol peniaze na zbrojenie? Kto prehliadal stavbu diaľnic - zadlženej krajine - a neskôr aj budovanie zbrojných fabrík? Mníchov nebola zrada - to bol plánovaný proces! Posilniť Nemecko čs. rakúskymi, poľskými zbraňami - a uvoľniť mu územie! To nám nikto, ani bývalí súdruhovia nepovedali! Žiadna zrada - plán! Dnes už vieme o Hessovi, aj o tom bankárovi Hjalmarovi Schachtovi, ktorý celý čas rokoval s Britmi a chodil do Švajčiarska a možno bol aj agent Roth@schielda...! Rokovania sa viedli celú vojnu cez švajčiarsku BIS!
      Bolo to medzinárodné sprisahanie - ako oslabiť dve silné krajiny na kontinente - a ktože to nie je na KONTINENTE? Stáročná politika jednej bývalej veľmoci! Ani tá nasledujúca to nevie tak dokonale!

      Vymazat
    3. A ešte...niekoľkokrát som sa stretla s verziou, že Beneš, aby predišiel vojne, vymyslel "plán" (nie eroplán ešte). Poslal svojho ministra Nečasa (aké nešťastné meno!) do Paríža so vláštnou požiadavkou - aby vláda žiadala ČSR odstúpiť územia Nemecku! Boli užšie než Sudety a Beneš vraj uvažoval, že tak by sa zachránili národovci a "social židé" ! a nacisti by ostali za hranicami. nečas sa vzpieral, ale šiel. Takže potom by sa Mníchov javil v inom svetle! Nečas mal materiály zničiť, ale zachovali sa u manželky. (?)Zomrel v Londýne, ešte počas vojny.

      Vymazat
    4. Typická luďácká pomluva.

      Vymazat
  6. Čtu-li vyjádření a názory západních politiků té doby, jako bych slyšel Vaška s kamarády v době jugoslávských válek. Nebo "názory" našich dnešních ministrů a generálů, lidskoprávních aktivistů...stále stejná žumpa!

    V.Ž.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peroutka ze Svobodné Evropy byl jediným, kdo o údajné iniciativě německého ambasadora věděl - když byli Čapek a Beneš po smrti. To tedy Peroutka mohl napsat cokoliv, jakoukoliv pohádku. Kdo chce, ať mu věří... Nota bene, kdo ověřil autentičnost, když je i Peroutka po smrti?

      Vymazat
  7. Zradili nás v minulosti, zrazují nás dnes, nebude tomu jinak ani v budoucnu.
    Proto:
    Pracuj každý s chutí usilovnou
    na národu roli dědičné,
    cesty mohou býti rozličné,
    jenom vůli všickni mějme rovnou;
    Ján Kollár

    OdpovědětVymazat
  8. beneš byl king prohlasil budeme se branit do posledniho muže a sbalil kufry a hura do albionu za pec a pod peřinu a odtud posilal sva jistě giga moudra i proto silně ato velmi pochybuji že by tomu bylo dnes jinak vida naše vladnouci sebranky napřič

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Překrucujete! Z nenávisti? Proč se navážíte do Beneše? Byl to politik, který viděl hodně dopředu.Předvídal, že brzy vypukne válečný střet s Hitlerem, věděl, že nás Francie a Anglie opustily a daly se na stranu Hitlera. Dostali jsme od obou kdysi spřátelených vlád ultimatum, že jestli nevydáme Hitlerovi pohraničí, oni po jeho boku nás donutí k tomu silou!!!! To byla čistá zrada, přitom zradili is sebe! Kdyby Beneš zůstal, nacisti a místní spodina (agrárníci a pod.) by ho pověsili. Co měl dělat? Ještě že si prozíravě vybral Londýn a ne Paříž. Odtud národ povzbuzoval a organizoval ilegální sítě. Dělal vše, co mohl, abychom stáli na správné straně a aby vítězové po válce anulovali Mnichovskou dohodu. Povedlo se mu to. Tak co vás stále pudí se do Beneše trefovat?!

      Vymazat
  9. Přes poučení z Michova si národ navolil do čela idioty, kteří by Západu nalezli oddaně do řiti. Za funkci lokálního kapa nechají z jiných nadělat otroky. Rusové nám nechali nejvyšší platy na Východě i když sami měli méně. To náš pseudospojenec Německo a jiní kolonizátoři ze Západu nikdy nedovolí.

    Tady na toto forum chodí levičáci. Zajímalo by mne, jak se v hlavách některých z nich zrodil nápad dát se k socanům? Měli by hlavou tlouci do zdi a opakovat: Proč jsem byl takový blbec?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná by to bylo k něčemu dobré, kdyby jste na druhé straně tloukl hlavou proti.

      Vymazat
    2. 10:39 Podle vás změnu naší země v kolonii způsobili "levičáci"? To je hodně velká přesmyčka v myšlení.

      Vymazat
  10. !...přijetí sovětské pomoci by nahrálo Hitlerovi aby vojenský zásah vydával za protibolševické tažení , ke kterému by se snad připojily i západní státy. Vždyť goebbelsovská propaganda vytrvale označovala Československo za mateřskou letadlovou loď bolševismu ,kde se budují pro Rudou armádu základny a síť letišť, aby pak mohla vtrhnout do západní Evropy. "
    Kurňa, co mi to připomíná????

    OdpovědětVymazat

Reklama