Reklama

.

.

čtvrtek 6. října 2016

Babišovo ANO utužuje korporátní cenzuru a diktaturu v EU!Kde je v tomto procesu nějaká demokratická kontrola a ochrana proti jeho zneužití? Důležité než půjdete volit....


Maru
6.10. 2016   Zvědavec
Babiš je pro migranty a ne, že ne
Občané EU, cenzurovaní neziskovkami a soukromými internetovými korporacemi - to je představa ANO o uplatňování svobody slova.Neziskovky bonzují, korporace soudí, mažou a banují – a legislativci chystají úpravy trestního práva. To vše proto, aby se - podle komisařky Jourové z ANO - „nesmršťoval digitální prostor svobody projevu“.


EU nepřijala zákon odpovídající americkému zákonu FARA, kdy musí neziskové organizace, které přijímají peníze ze zahraničí, vykazovat sami sebe jako zahraničního agenta. Nikdo neví, kdo tyto neziskovky platí a jakým zájmům vlastně slouží.
EU nemá žádné právo svěřovat těmto organizacím a soukromým korporacím kontrolu nad naší svobodou slova.

Babiš nám v ČR věší na nosy bulíky, zatímco jeho podřízení horečně pracují na nastolení korporátní diktatury v Evropě. Potlačení svobody projevu je v rozporu s naším ústavním právem. Evropská komisařka Jourová z Babišovy strany ANO to však orwellovskou manipulací vydává za boj za svobodu slova.
Posuďte sami její projev, který pronesla v Berlíně, 26. září 2016.

Jourová v něm stále opakuje sousloví "občanská společnost", nedejte se však zmýlit - Jourová používá novodobý politický newspeak, kde „občanská společnost“ znamená neprůhledné neziskovky a nikoli občany:
Dámy a pánové,

dovolte mi začít vyjádřením mého uznání ministru Maasovi a vedoucí úloze, kterou Německo přijalo v boji proti nenávistným projevům na Internetu.

Pracovní skupina, kterou jste v roce 2015 založil, pane ministře Maasi, je pro nás průkopníkem stejně jako příkladem.

Máme problém. V posledních letech jsme svědky toho, jak se extremistické a netolerantní projevy šíří po celém světě jako divoký požár.

V dnešním digitálním světě bez hranic musíme tomuto rostoucímu jevu společně čelit. Proto se Evropská komise v květnu tohoto roku dohodla s významnými IT společnostmi o Kodexu chování, který má bránit nelegálním nenávistným projevům na Internetu.

Naším cílem je přinést změnu, aby lidé nemuseli žít v obavách, a zajistit, že Internet zůstane stále místem svobodného a demokratického projevu, kde budou respektovány evropské hodnoty a zákony.

Šíření nelegálních nenávistných projevů on-line nejen trápí lidi, kterých se přímo týká, ale také ovlivňuje ty, kteří v naší společnosti bojují za svobodu, toleranci a proti diskriminaci.

Pokud by bylo ponecháno bez dozoru, mohly by obavy z výhrůžek odradit tvůrce veřejného mínění - novináře a občany - od používání sociálních médií.

To ve skutečnosti znamená smršťování digitálního prostoru svobody projevu.

Všichni víme, že projevy nenávisti často vedou k trestným činům z nenávisti. Vzpomeňme na osud evropské poslankyně Jo Coxové, která byla brutálně zavražděna na počátku tohoto roku.

Následkem Brexitu a nenávistných kampaní proti cizincům, žijícím ve Velké Británii, a také následkem rasistického chování v jiných případech, zaznamenala občanská společnost společně s úředními orgány nárůst nenávisti o cca 57%.

"Toxické příběhy“ o migrantech a náboženských menšináchjsou pohonnou hmotou nejen pro obavy a předsudky, ale také pro palčivou nenávist vůči těm, kteří jsou vnímáni jako cizinci.

Svoboda projevu zahrnuje právo "obtěžovat, šokovat nebo rozčilovat stát či jakoukoli část obyvatelstva". Nezahrnuje však právo na podněcování k násilí a nenávisti. Nezahrnuje právo zaútočit na někoho na ulici, protože je polské, německé nebo jakékoliv jiné národnosti ... Považuji to za tak vážnou hrozbou, že mám v úmyslu vyburcovat ministry spravedlnosti na nadcházejícím říjnovémzasedání Rady ministrů spravedlnosti.

Reakce na rostoucí verbální a fyzické násilí v Evropě je velkou výzvou. Volá po průřezovém přístupu sdružujícím vzdělávání, občanství, integraci, sociální politiku a vymáhání práva.

Mou hlavní prioritou je zajistit, aby rámcové rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii bylo řádně transformováno do národních trestních zákoníků a prosazováno tak, aby pachatelé on-line nenávistných projevů byly řádně potrestáni.

Projev podněcující k násilí či nenávisti je nezákonný. Jedná se o trestný čin.

Všichni oceňujeme sílu a význam Internetu. Ale Internet nemůže existovat mimo právní stát.

To je důvod, proč jsem se loni rozhodla spolupracovat s IT společnostmi a neziskovými organizacemi jako s důležitými spojenci v boji proti nenávistným projevům. A byla jsem potěšena tím, že internetové společnosti na sebe tuto odpovědnost převzaly.

Kodex chování, na kterém jsme se v květnu dohodli, je inovativním přístupem k řešení tohoto problému.

Pro IT firmy to znamená, že žádost o odstranění nelegálního nenávistného výroku musí být posouzena a odpovídající akce musí být provedena ve většině případů za méně než 24 hodin. To musí být vloženo nejen do podmínek služeb jednotlivých společností, ale také do zákona.

V mnoha případech on-line nenávistných projevů, zejména těch podněcujících k násilí, je postup zřejmý. A vypořádat se s nimi rychle, to bude znamenat obrovský rozdíl.

V jiných případech však může být obtížné rozhodnout, zda je řeč nezákonná nebo ne.

Existuje již mnoho oblastí, kde soukromé korporace, včetně IT společností, musí činit obtížná rozhodnutí právního souladu, například daně, účetnictví nebo případy týkající se práv zaměstnanců. U posuzování těchto případů musí mít jistotu, že mají k dispozici potřebné zdroje právního poradenství.

Zajištění právního souladu u nenávistné řeči se v ničem neliší.

Kromě spravování online obsahu řeší Kód chování i další důležité aspekty.

Usiluje o zlepšení spolupráce mezi IT společnostmi, občanskou společností a členskými státy.

Jeho cílem je zvýšit efektivnost nahlašování on-line projevů nenávisti.

Snaží se o posílení spolupráce s občanskou společností v boji proti nežádoucím příběhům a dává tak patřičný prostor zprávám, které oponují nenávistným projevům a respektují naše hodnoty.

Podepsání Kodexu chování bylo jenom prvním krokem vpřed. Nyní jej musíme efektivně implementovat.

Povzbudil mě pozitivní vývoj u nahlašování zpráv a užší spolupráce mezi IT firmami a občanskou společností. Tato úzká spolupráce bude klíčová pro to, aby se Kodex chování stal úspěšným projektem.

V současné době pracujeme s IT společnostmi a s občanskou společností na vypracování monitorovacího a vykazovacího zařízení, které by posuzovalo úspěšnost používání Kódu.

Mým cílem je mít nepřetržité posouzení dopadů a shromažďovat konkrétní údaje.

V tomto ohledu by pro nás byly nejcennější zkušenosti vaší pracovní skupiny v této oblasti, pane ministře Maasi.

Na úrovni EU budeme mít první příležitost k tomu, abychom podali zprávu o pokroku dosaženém Pracovní skupinou na vysoké úrovni pro potírání rasismu a xenofobie dne 7. prosince. Poté podám zprávu ministrům spravedlnosti na prosincovém zasedání Rady.

Po předběžném posouzení v prosinci a sledování trendů během dalších kol nahlašování zpráv uvidíme, zda Kodex chování opravdu funguje.

Pokud nebude fungovat, nebudu váhat jít zpět do Sboru komisařů a posoudit, zda nejlepším řešením tohoto problému není samoregulační cesta.

Na úrovni členských států vyzývám ministry, aby zvážili, zda je v jejich zemích v tomto směru naplněn potenciál vnitrostátních předpisů trestního a správního práva včetně transpozice rámcového rozhodnutí o Boji proti rasismu a xenofobii.

Tam je určitě mnoho práce, kterou je třeba udělat.

Spoléhám na vaši pokračující podporu tak, abychom společně skoncovali se zločiny nenávisti, jejichž příčinou jsou nelegální nenávistné výroky.

Děkuji.

11 komentářů :

  1. ....respektovány evropské hodnoty a zákony !...
    hahaha Jourová ,
    ty budeš samozregulovaná
    jedním řádným proplesknutím!!!!!
    j.

    OdpovědětVymazat
  2. to je vazeni demokracie v praxi je treba se pristi rok tech zmetku zbavit chtej zavrit vlastencum hubu nechci zit v novodobem rakosku uhersku a kdo je babis to vime kdyz nekdo pobira nejvetsi dotace z eu tak je jasne ze pro ne bude makat jestli to nechame takhle tak dopadnem jak ve svedsku tezkej rasismus naopak:
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Svedsko-Vrazdy-znasilnovani-no-go-zony-cim-dal-horsi-Vlada-prihlizi-Promlouva-protiuprchlicky-politik-iranskeho-puvodu-425288

    OdpovědětVymazat
  3. Vždycky se říká co se zrovna hodí pro danou situaci. Takže jsme pro uprchlíky a zase nejsme pro uprchlíky a tak nás chyťte, kde je pravda.

    OdpovědětVymazat
  4. Mohu vědět, které neprůhledné neziskovky ANO podporuje?

    OdpovědětVymazat
  5. V podstatě to znamená, že nesmíme nenávidět své vrahy, vydřiduchy, parazity, lháře a manipulanty s lidským bytím i vědomím . Jakýkoli odpor budiž ztrestán přinejmenším provazem. Kdo schvaluje atentát na vraha, budiž popraven! Howgh

    OdpovědětVymazat
  6. Používat slovo nenávist je tedy trestné.

    OdpovědětVymazat
  7. Všichni k urnám a volit ANO! Ano, pouze ANO zajistí dorovnání Babišova výdělku (6 miliard) a úroveň Kellnera (25 miliard).

    OdpovědětVymazat
  8. Je několik důvodů, proč není dobré uvažovat o oligarchii ve vládě.

    Jako první je fakt, že oligarcha se oligarchou nestal ze dne na den. Většinou jsou předem připraveny celé archy dokumentů, které by ho mohly šoupnout někam do temna a šera.
    To ovšem nechtějí ti, kteří ho tam došoupali. Najít náhradu bývá těžké.
    Oligarcha není typ člověka, který by přiznal, že se splete. Už vůbec ne být připraven na to, že ho někdo o majetek připraví.
    V dnešní době je oligarcha také zvyklý, že všechny jeho náklady (včetně neziskovek, tiskovin a médií (i když nonstop v černých číslech), životní náklady (a pořádné, prase něco sežere...), vše platí lid samotný.
    Pokud stát nechce akceptovat minimální zdanění (které si z5 oligarcha od státu vybere jinak i s paušálem), přichází se scenářem, který vládu ohrozí na pozicích.

    Oligarcha je zvyklý na hierarchické uspořádání. I on tedy ví, že musí poslouchat svého pána na slovo.
    Tak, jako jeho poslouchají poddaní.
    Může s ním diskutovat pouze o formě provedení v závislosti na složení obyvatel a jejich intelektu.
    Samozřejmě, snahou je mít poddané z velké vštšiny ihned za hranicí debility (náklady po posunu dolů nejsou žádoucí).

    Tak jako každý člověk nechce přijít o své (i když třeba pouze nutné k přežití), oligarcha nechce přijít ani o korunu. Pokud se tak stane, okamžitě kompenzuje bez toho, že by bral ohled na cokoli.

    Oligarchové netvoří běžnou ekonomiku, protože nikdy nevracejí do systému nadobyté. I když si koupí drahé auto, jde pokaždé z kapes st. rozpočtu formou děr v zákonech (které tam sami vpašovali).
    Pokud ne, zdraží vodu, plyn, elektriku...
    Na koloběh v domácí ekonomice jsou zaměstnanci s i tak malým příjmem.

    Výhodou je jakákoli forma exporní ekonomiky. Tam je vláda nezávislá na názoru chudé většiny a velcí kluci drží spolu. Není nutná odbornost politiků (spíše je nežádoucí). Demokracie na papíře, kdy není možná změna ani s velkým odporem, který přehoupne v letargii, migraci, absolutní ztrátu důvěry.

    Zde tedy není rozdíl mezi sicílskou mafii, mafii ve vládě, závislých zpravodajských služeb, soudnictvím a také např. zdravotnictví (extrémní kolegialita).
    Zdravotnictví je zářný příklad "vynucené" mlčenlivosti. Když lékař udělá chybu, všechny chapadla chobotnice drží spolu a kolega jeho omyl nikdy nepřizná. Lékař se nemůže omluvit, i kdyby chtěl (on většinou ani nechce).
    Proč vynucená? Je nutné si uvědomit, že kdyby existoval opačný případ, tak by se soudy nezastavily. A to i v případech, kdyby lékař chybu neudělal. Máme hierarchickou společnost, tedy i na ně vždy někdo má... Opět se velcí kluci, kteří rozhodují raději spolu domluví, bez šumu kolem.
    A zneužívají situace nedostatku pracovních sil na jedné straně a nárustem onemocnění (díky chudobě, různým tlakům).
    V reálu bývá pro běžně chudého pacienta nebezpečné vůbec se přiblížit k jejich EGU, už vůbec ne, jim oponovat.
    To samé platí pro soudnictví (i když si občas pro divadlo jednotlivé instance posílají zpět k dořešení i případy, které mají evidentní závěr.
    Show must go on...

    Přímá úměrnost, kde oligarie jde proti zájmům většiny a kdy se ještě dá akceptovat je těžká. V Evropě platí, že je těžké ji udržovat ve státech s velkou penetrací. A bude čím dál těžší.
    Ve skutečnosti ji drží pouze "velký bratr". Kdyby padl on, celá jejich hra na "rozhodčí o životě a smrti jiných", končí.
    A vědí to...

    OdpovědětVymazat
  9. Hnutí ANO mám velice rád. Proto je ve volbách volit nebudu, abych jim náhodou svým hlasem neublížil.
    Taky se mi honí hlavou otázka, jestli bych byl schopen za europoslanecký plat uvedený text vymyslet, napsat, a nedej bože jeho obsah realizovat. Asi ne, tak mimořádné schopnosti nemám.
    A vůbec, neumím ani dost rozlišovat mezi slovy a činy. Myslím právě na slova Babiše o ochraně hranic Evropy a současně zahrnutí půl miliardy do rozpočtu na obsluhu nevím jakých imigrantů.
    Tedy závěr? Nenávidět by se nemělo, to je pravda, zavdávat k němu záminky také ne, a volit takové subjekty a objekty teprv ne. Děda.

    OdpovědětVymazat
  10. dedo jo takle budem muset potom psat topolankovu necasovu vladu jsem jen nemel rad a sobotkovu vladu nenavidim

    OdpovědětVymazat
  11. pravdoláskařce korporátněgestapácké
    se zasekly hormony v zadku šéfa
    a škodí a škodí a škodí
    z přesvědčení
    škodlivá a nebezpečná
    ze všech stran

    OdpovědětVymazat

Reklama