Reklama

.

.

středa 19. října 2016

Proč je syrská krize složitější a nebezpečnější než Karibská – 2. část

Albert Naryškin
19.10.2016  NWOO


V rozhovorech o Sýrii často můžete slyšet – „…jako v době Karibské krize“. Když se setkáváme s novým jevem, obvykle se snažíme najít k němu nejpodobnější příklad ze známých událostí v nedávno minulé zkušenosti. Ve skutečnosti však je podstata současného konfliktu a příčiny jeho zhoršení v mnoha ohledech jiné než byly mezi SSSR a USA.

Pád všech pravidel a nové reálie


V době Karibské krize byl svět rozdělen na dva gigantické vojensko-politické bloky, mezi nimiž existovala přibližná parita sil. A právě tato rovnováha byla hlavním garantem předvídatelného a příčetného chování obou stran onoho konfliktu. V podmínkách přibližně rovných příležitostí jak Sovětský svaz, tak i Spojené státy téměř bezchybně dodržovaly uzavřené dohody.

A ještě víc: celý svět pak byl svázán a regulován celým systém mezinárodních institucí a dohod, které nejenže zaručovaly naplnění podepsaných dohod, ale také situaci s jejich dodržováním účinně kontrolovaly, měly předepsané společné a hlavně fungující mechanismy působení na strany, které by dohody porušily. Činnost všech zemí světa byla fakticky téměř ve všech oblastech přísně předepsána a definována těmito dohodami a jejich porušení bylo téměř nemyslitelnou záležitostí – všichni apriori věřili, že náklady na nedodržení stávajících pravidel by výrazně převážily výhody z jejich dodržování.

Politrussia.com

V podstatě to byl „zlatý věk“ mezinárodního práva, protože tehdy opravdu fungovalo a definovalo světový pořádek až do nejmenších detailů. USA a SSSR byly samy sobě protiváhou a garanty toho, že jakýkoli pokus narušit světový pořádek kteroukoli zemí bude aktivně neutralizován politickou váhu a prestiží bloku zemí z opačného tábora.

Celý tento systém padl po rozpadu SSSR a rozpuštění Varšavské smlouvy. USA po ztrátě svého „dozorce“ v podobě Sovětského svazu zjistily, že je teď nemá kdo zastavit, a proto jsou osvobozeny od povinnosti mezinárodní právo dodržovat. Ve své době výstižně tento postoj zformulovala ministryně zahraničí USA v letech 2005 – 2009 Condoleezza Rice:

Spojené státy nejsou nikomu na světě povinny skládat účty ve své činnosti.
Condoleezza Rice

Ale pak se situace znovu změnila a vliv Ruska a USA se začal vyrovnávat, protože Rusko potichu posilovalo, zatímco USA, podlomené neúspěšným panováním dvou prezidentů ztrácejí svou moc a slábnou. Kromě toho navíc vzniklo třetí centrum síly v podobě pozvedávající se Asie.

Vznikla tak patová situace: USA se už prostě nemohou vzdát postavení a obrazu světového hegemona, protože pro ně by to znamenalo nebezpečí systémové krize a nekontrolovatelného pádu dolů, a to jak z hlediska finančního vlivu, tak i politického. Zatíženy náklady na údržbu vojenských základen po celém světě si USA prostě nemohou dovolit finanční krizi, protože spolu s ní by stihla jednu po druhé i všechny složky jejich globálního vlivu a dominance.

Ale Rusko také nemůže ustoupit zpět, protože pokud mají USA mnoho pák a mechanismů vlivu, pak v Rusku je všechno mnohem jednodušší: nejdůležitější ruskou zbraní z doby vlády Vladimíra Putina – je důvěryhodnost na základě plnění jednotlivých závazků. Rusko se nikdy nesnažilo o dominanci, ale vše, co slíbilo také plnilo. Na to jsou zvyklí. Ruskou reputaci ovlivnila i situace v Gruzii, kde Moskva nedovolila, aby si o ni někdo otíral boty, a ještě více globální přinucení k poslušnosti Turecka, které Rusko rázně přivedlo k rozumu.

Politrussia.com

Proto je nyní pro Rusko ztráta tváře naprosto nepřijatelná: pokud jednou řeklo, že bude hájit legitimní režim Assada, nedopustí nezákonnou změnu moci v Sýrii a vítězství teroristů, musí své slovo dodržet, jinak by pro ně byly následky také velmi smutné.

Tím více nyní, kdy vojska NATO již skutečně stojí u západních ruských hranic a vykazují velmi nepřátelskou aktivitu, se hlavním modelem přežití stává staré heslo: „Chceš-li mír – připrav se na válku“. Protože natovskou agresi teď brzdí jen pevné přesvědčení o neodvratitelné odpovědi a škodách, které by byly nepřijatelné.

Mimo jiné se však také ukázalo, že NATO z určitého hlediska není nástrojem americké politiky v Evropě, ale jedním z nezávislých hráčů a lobbistů. Faktem je, že skrze Severoatlantickou alianci přicházely po celá desetiletí obrovské peníze a skrze obrovskou korupci se tak proměnila v jednoho z nejvlivnějších světových hráčů. Velení NATO rozdělovalo peníze, podporovalo nebo svrhávalo režimy, poskytovalo pomoc jedněm korporacím proti jiným a vydělávalo na tom peníze, nabývalo vlivu, takže k dnešnímu dni špička této struktury, která je sice stále pod značným vlivem USA, sama o sobě má už dávno na politiku US velký vliv. Všichni tito natovští generálové prostě nemohou přijít o své peněžní toky, svůj vliv a jen tak odejít do zapomnění. Samozřejmě, že budou za sebe bojovat – je to jen otázka sebezáchovy.

Mělo být dávno jasné, že situace v Evropě a nepřátelská politika vůči Rusku jsou vytvářeny nejen na přání USA, i když v tom asi hraji hlavní housle, ale také je podpořena úsilím jisté stínové struktury, která je však všem na očích – NATO.

Za léta studené války a při přísné vojenské subordinaci té doby NATO opravdu nebylo ničím jiným než nástrojem politiky USA v evropském regionu. Ale za čtvrt století, které uběhlo od rozpadu SSSR, a po vstupu nových členů do NATO se situace výrazně změnila a dosáhla okamžiku, kdy množství přešlo v kvalitu a ocas začal čas od času vrtět psem. Nepřímo to potvrdily nedávno zveřejněné plány generála Bradleyho, který připravoval ambiciózní vojenské dobrodružství zaměřené proti Rusku skrze Ukrajinu.

Je třeba vzít v úvahu, že Aliance je do určité míry již připravena jednat ve vlastním zájmu, a to i v rozporu se zájmy USA. Jednoduše řečeno, Amerika se za roky své světové hegemonie tak unavila, že umožnila značné osamostatnění NATO a nyní sklízí důsledky v podobě lobbistických schopností a úsilí věrchušky Aliance v otázkách definice zahraniční politiky USA. Je to další z nových momentů, který by byl v době Karibské krize nemyslitelný.

 

Planeta je už z hegemonie USA unavená


V současnosti americká politika dovedla k tomu, že i přes stále obrovskou schopnost ovlivňovat a formovat západními médii veřejné mínění, Spojeným státům se již nepodaří v okamžiku akutní potřeby – a nyní to je pro ně opravdu důležité – představovat Rusko jako krvežíznivé monstrum. I v Evropě je dost velký stupeň skepse ke zvyšující se úrovni tlaku propagandy, a to se ani nezmiňuji o tom, že na klíčové hráče v Asii a nezápadního světa – Čínu, Japonsko, Jižní Koreu, Brazílii, Argentinu, Indii, Indonésii nebo Írán – toto všechno už neplatní vůbec. Spojeným státům se teď nedař&i acute; plnit ani minimální program – zachovat čistý a jasný alespoň imidž Ameriky.

Politrussia.com
Svět je už docela unavený čtvrtstoletím hegemonie Ameriky s chováním „hlavního chlapa ve čtvrti“, a neustálým očekáváním, která další nevinná země se stane objektem nového dobrodružství Ameriky. Jako si například nyní Evropané „vychutnávají“ příliv uprchlíků ze severní Afriky a Blízkého východu současně s nárůstem terorismu a sociální nestability.

Na tomto pozadí je stále potřebnější moskevská kritika totální a svévolné americké politiky, a to nikoli z agresivní, ale z důsledné a mírotvorné pozice Ruska jako hlavního ochránce principů suverenity a vlády mezinárodního práva. Není divu, že zcela nedávno, v den narozenin Vladimira Putina, se v různých městech světa objevilo jeho zobrazení na transparentech, graffiti i plakátech s nápisem „Mírotvůrce“ – a to je výsledek přesně opačný tomu, jehož se domáhaly Spojené státy.

V myslích stále většího počtu lidí začíná být právě Rusko spojováno s pojmy zákona, spravedlnosti a respektu ke všem státům, uznání jejich práva to bez ohledu na jejich velikost a finanční sílu. A USA, ztrácející vliv a páchající stále více špinavých a neomluvitelných dobrodružství, se mění v obraz hlavního mafiána planety: nejmocnějšího, naprosto nedotknutelného, ale přesto – a to je důležité – zločince a nikoli ochránce zákona.


Předchozí část: http://www.novarepublika.cz/2016/10/proc-je-syrska-krize-slozitejsi.html

nebo
http://www.nwoo.org/2016/10/15/proc-je-syrska-krize-slozitejsi-a-nebezpecnejsi-nez-karibska-1-cast/
Zdroj: http://politrussia.com/world/chem-nyneshniy-krizis-827/

5 komentářů :

  1. Hezky clanek ovsem absolutne nesouhlasim s nazorem ze NATO cini jako samostatny hrac ,USA diktuji kazdy krok ci mrknuti okem .Je treba si uvedomit jejich silu ,maji puppets vlady instalovane po celem svete ,maji 12 flotil flakajicich se po morich .Jen 1 letadlova lod ma posadku 7 tisic lidi sobestacna na 1/2 roku a nepotopitelna (kazda je jinak konstruovana ) k tomu pripoctete doprovodna plavidla tankovaci a ponorky vse nabite zbranemi vcetne vodikovych .Nejhorci ovsem je ze president nema tu silu jak si kazdy mysli je jen pouzity idiot rozhoduji stovky poradnich instituci+( poradci) nabitych z 90% zase jen zidy kteri konaji v zajmu Israele.Armada ma jen zelene mozky a ty nejsou na mysleni ,veleni je ze dreva a tedy kdyz se vzadu rozhodne, presidenti prectou pred camerou blabol jez pro ne pise 10-15 pisaru zamestnanych pro tento ucel.Tudiz na "mysleni " z jejich strany se nikdo nemuze spolehat a doufat v cokoliv realneho ci lidskeho .Zde jiz nejde jen o penize ale o to v co to prerostlo za nacismu to je v slepou poslusnost .A to je to nehorsi .

    OdpovědětVymazat
  2. Svet sa v pi*u obrátil. Moja mama plakala, keď začala vojna na Ukrajine: "Už je to tu!" Bol som skontrolovať hroby starých rodičov, či sa nevyhrabávajú a neutekajú do Ruska... Zatiaľ nie. Otcov otec bojoval v 1sv vojne, bol legionár. Mamina mama bola odvedená na nútené práce počas 2svv.Kým žili, nemali radi Rusov ani Nemcov, ale nebola to nenávisť, len zlé životné skúsenosti. Pamätám si sovietsku armádu, každé leto si 500m od rodičovského baráku rozložili tábor, nafúkli gumené rakety a navádzali stíhačky a bombardéry... Nízke prelety zakončené prudkým stúpaním a forsážou sa nedajú zabudnúť. Neustály hluk. A zrazu ticho, okupačná armáda odišla. Ticho. Prešlo štvrťstoročie a po našich cestách sa preháňa ďalšia okupačná armáda. Nech idú všetky cudzie armády do prdele!!! My chceme len žiť v mieri a stretávať sa s priateľmi z USA, Ruska, Nemecka, Ukrajiny, Iránu... Asi by to chcelo nejakú celosvetovú mieromilovnú tichú a nenásilnú demonštráciu sily Nás, Obyčajných Ľudí... Aby sme ukázali "elite", že sme tu a že bez Nás sú NIČ!!! jůl

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. perfektní! K Vašemu příspěvku není co dodat!

      Vymazat
  3. tez fandim bratrskemu slovanskemu statu ale nasi usa vlezdoprdeliste posilaj nase vojaky do iraku na podporu usa pokud tam bude sobotkova vlada tak to lepsi nebude neni v zajmu nas cechu aby byli nasi vojaci v zahranici

    OdpovědětVymazat
  4. http://aeronet.cz/news/video-a-je-to-tady-nacelnik-generalniho-stabu-americkych-ozbrojenych-sil-v-desivem-projevu-zacal-vyhrozovat-rusku-cine-a-globalistum-znicujici-valkou-cz-titulky/

    OdpovědětVymazat

Reklama