Reklama

.

.

neděle 30. října 2016

Tragédia letu MH17 a otvorené otázky vyšetrovania

Branislav Fábry
30.10.2016   Nové slovo (sk)


Dňa 28. septembra 2016 vystúpil tzv. Medzinárodný vyšetrovací tím (JIT) so správou, ktorá sa týka pádu malajzijského lietadla letu MH17 na východnej Ukrajine. Podľa očakávania negatívna bola najmä reakcia Ruska, jeho postoj sa však dal očakávať. Na dôvody ruského postoja sa však treba pozrieť z nadhľadu a zamyslieť sa, ako by v budúcnosti mali podobné vyšetrovania vyzerať.

Jednostranný vyšetrovací tím


V médiách sa často zdôrazňuje, že na vyšetrenie tragédie lietadla MH17 bol zriadený medzinárodný vyšetrovací tím. Problém „medzinárodnosti“ však spočíval v tom, že na jeho práci sa zúčastnili vyšetrovatelia zo selektívne určených štátov. Výber zúčastnených krajín bol až príliš jednostranný a prozápadný – participovalo v ňom Holandsko, z ktorého pochádzalo najviac obetí, ale aj ďalšie štyri štáty: Belgicko, Austrália, Ukrajina a Malajzia.

Holanďania pri celom vyšetrovaní zohrávali vedúcu úlohu a v zásade rozhodovali aj o tom, koho do vyšetrovania priberú. Pokiaľ ide o zloženie JIT, tak najviac asi prekvapuje účasť Ukrajiny a súčasne neúčasť ľudových republík či Ruska. Od začiatku bolo pritom jasné, že sa objaví spor o tom, či lietadlo zostrelili Ukrajinci alebo bojovníci ľudových republík. V takejto situácii bola voľba jedného z hlavných podozrivých do vyšetrovacej komisie prinajmenšom neseriózna. Keby tam pribrali aj predstaviteľov ľudových republík alebo Ruska, dalo by sa to chápať ako určitá snaha o vyváženosť. Keďže sa do vyšetrovania zapojil iba jeden z podozrivých subjektov a ostatné zostali mimo, museli o objektívnosti celého vyšetrovania vzniknúť pochybnosti.

Zvláštny bol aj výber Belgicka ako člena JIT. Išlo síce o jednu z krajín, odkiaľ pochádzali obete letu MH17, no nepatrilo medzi krajiny s najvyšším počtom mŕtvych. Holandsko, Malajzia a Austrália vykazovali najviac obetí, za nimi so štvrtým najvyšším počtom však nasledovala Indonézia (12 mŕtvych), nie Belgicko (4 mŕtvi). Napriek tomu však bolo ako člen JIT vybraté Belgicko, nie Indonézia. Tento krok zo strany Holandska bol problematický i preto, lebo Holandsko a Belgicko koordinujú svoju zahraničnú politiku vo viacerých oblastiach. Vieme, že vzťahy Holandska a Indonézie sú komplikované už pre koloniálnu minulosť. Aj v roku 2015 existovali viaceré nevyriešené otázky medzi oboma štátmi a z dôvodu problému trestu smrti pre občana Holandska nastala i pomerne tvrdá diplomatická roztržka. Dá sa očakávať, že Indonézia, ktorá proti Rusku sankcie za MH17 nevyhlásila, by pri vyšetrovaní postupovala opatrnejšie než Belgicko.

Pomerne zaujímavý bol postoj JIT voči Malajzii. Keďže išlo o malajzijské lietadlo a po Holandsku mala Malajzia druhý najvyšší počet obetí, Malajzia do JIT jednoznačne patrila. Napriek tomu sa však značná časť vyšetrovania odohrávala bez účasti malajzijských vyšetrovateľov. Ostatné štyri krajiny sa rozhodli ešte na konci roku 2014 Malajziu dočasne vylúčiť a až po tvrdých vyjadreniach a ústupkoch Malajziu znovu pribrali v neskoršej fáze vyšetrovania. Je to neuveriteľné, lebo lietadlo bolo malajzijské a podľa toho malo byť i vyšetrovanie malajzijské. Za zmienku stojí i fakt, že Malajzia voči Rusku dodnes sankcie kvôli letu MH17 nezaviedla.

Problém bol aj s nezávislosťou vyšetrovania. Vyšetrovatelia síce o sebe tvrdili, že sú „nezávislí“, ale to bola iba oficiálna formulácia. Boli totiž nominovaní svojimi politickými predstaviteľmi a tí už pred zriadením vyšetrovacieho tímu učinili závažné kroky. Austrália, Belgicko i Holandsko zaviedli proti Rusku sankcie tesne po tragédii MH17. Postoj ukrajinských vyšetrovateľov bol ešte jasnejší a nezávislosť ani nepredstierali. Vlády všetkých uvedených krajín mali o vinníkovi jasno už pri zavádzaní sankcií a určite nemali záujem, aby sa niekedy neskôr dokázalo, že zavedenie sankcií voči Rusku bolo z ich strany nespravodlivé.


Právna zodpovednosť Ukrajiny


Pri uvedenom jednostrannom zložení JIT neprekvapuje, že sa zjavilo obvinenie Ruska. Mnohým západným politikom to bolo „jasné“ hneď od začiatku, a preto ešte v júli 2016 schválili sankcie proti Rusku. Naopak, o zodpovednosti Ukrajiny za pád lietadla podozrivo mlčali tak západní politici, ako aj západné médiá. Ukrajinská vina je pritom nado všetku pochybnosť.

Podľa medzinárodného práva je štátne územie trojrozmerné a súčasťou štátu je aj vzdušný priestor. Zo suverenity nad týmto vzdušným priestorom štátu vyplývajú práva i povinnosti. Na jednej strane, musia letecké spoločnosti, ktoré lietajú nad územím určitého štátu, platiť poplatky za prelet. Tieto poplatky tvoria zaujímavý príjem pre každý štát, pretože na ich získanie štátne orgány nemusia vynaložiť až tak veľa úsilia. Najdôležitejšou úlohou štátu je garantovať bezpečný prelet cudzieho lietadla nad svojim územím. Poplatky za prelet cez oblasť Donbasu pritom smerujú pre štátnu firmu Ukraeroruch do Kyjeva a zvyčajne ide o sumu až do 200 miliónov dolárov ročne.

Keďže tieto poplatky dostáva Ukrajina, a nie ľudové republiky, majú práve ukrajinské orgány voči cudzím lietadlám povinnosť garantovať im bezpečný prelet. Je pochopiteľné, že nie vždy možno bezpečný prelet cudzieho lietadla garantovať, najmä keď na štátnom území prebieha ozbrojený konflikt. Práve vtedy musí štát rozhodnúť, či cudziemu lietadlu vstup do bojovej zóny povolí alebo nie. Štát má tiež povinnosť cudzie lietadlo na nebezpečenstvo tragédie upozorniť. Ak by pritom Ukrajina poskytla lietadlu primerané varovanie, pilot by určite zvolil inú trasu preletu cez Ukrajinu.

Paradoxne, na území bojov v roku 2014 Ukrajina zakázala prelety lietadlám až do výšky 30 000 stôp, teda asi 10 km. Pri tragédii lietadla MH17 si však Ukrajina nesplnila svoju povinnosť voči lietadlám lietajúcim vyššie a prinajmenšom ľahkovážne vpustila malajzijské lietadlo do oblasti ozbrojeného konfliktu. Ukrajina pritom ešte aj v júli 2014 umožnila cez zónu konfliktu prelet niektorým lietadlám. Tým si síce od nich zabezpečila príjmy za prelet, avšak tiež zvýšila riziko tragédie. Práve za porušenie uvedených povinností žalovali Ukrajinu príbuzní obetí letu MH17.

 

Medzinárodný trestný tribunál pre MH17?


Jedným z hlavných argumentov, ktoré proti Rusku pri probléme MH17 vznášali médiá, bol fakt, že Rusko v roku 2015 vetovalo v Bezpečnostnej rade OSN zriadenie medzinárodného trestného tribunálu pre prípad malajzijského lietadla letu MH17. Lenže dôvody pre ruské veto sa už v médiách nespomínajú. Ešte v decembri 2014 totiž Rusko a ďalšie krajiny (napr. Malajzia) navrhovali, aby vyšetrovanie viedla OSN a práve Holanďania to vtedy odmietli. Keď ale Holanďania odmietali odovzdať vyšetrovanie orgánom OSN, prečo by mali Rusi súhlasiť so zriadením trestného tribunálu OSN v tej istej veci? Rusi mali podozrenie, že by išlo o súdne konanie na základe toho, čo z dôkazov pri vyšetrovaní Holanďania odovzdajú alebo neodovzdajú trestnému tribunálu OSN.

Nielen ruská otázka tiež znela, prečo treba samostatný súdny tribunál pre prípad MH17, keď v iných obdobných prípadoch sa takto nepostupovalo. Vo vojne na Ukrajine prišlo k mnohým zločinom a niet dôvodu, aby sa v OSN spomedzi všetkých zločinov riešil iba prípad MH17. Ľudové republiky napr. žiadali, aby sa vytvoril medzinárodný trestný tribunál na vyšetrenie vojnových zločinov počas ukrajinskej Antiteroristickej operácie (ATO) v Donbase. Ak teda treba zriadiť nejaký trestný tribunál, tak taký, ktorý by sa zaoberal všetkými zločinmi, od Majdanu cez Odesu až po MH17.

Komplexný trestný tribunál pre pomajdanskú Ukrajinu však Kyjevu a jeho spojencom nevyhovuje. Ukrajina totiž stále neratifikovala Rímsky štatút a neuznáva pôsobnosť Medzinárodného trestného súdu (ICC). Preto nemožno očakávať, že by prijala špeciálny medzinárodný trestný tribunál len pre seba. Otázkou je aj to, či vôbec treba špeciálny trestný tribunál OSN pre Ukrajinu, keď sa podobný orgán nezriaďoval ani v prípade Líbye, Iraku či Jemenu. Zriaďovanie špecializovaného tribunálu ku každému vojnovému zločinu by rýchlo presiahlo možnosti OSN. Mimochodom, stále existujú možnosti, ako využiť medzinárodné právo. Ak nesie na tragédii MH17 nejakým spôsobom vinu Rusko, je možné ho zažalovať na Medzinárodnom súdnom dvore (ICJ). Holandsko alebo Malajzia to na základe existujúceho práva môžu urobiť a tento súd má právomoc Rusko odsúdiť.

Na Západe si to mnohí síce neuvedomujú, ale práve terajšie jednostranné postupy a nevyvážené zloženia orgánov s rozhodovacími právomocami, od výsledkov vyšetrovania letu MH17 až po rôzne športové komisie, spochybňujú dôveryhodnosť rozhodovacích orgánov v medzinárodných vzťahoch vôbec. Preto je potrebné nájsť nový modus vivendi Západu a zvyšku sveta aj v oblasti formovania rôznych komisií a orgánov s rôznymi kompetenciami.

14 komentářů :

  1. Jiří Jírovec30. října 2016 10:15

    Kdyby nešlo o lidské oběti, bylo by to všechno směšné. Současná propaganda tvrdí, že letadlo sestřelila raketa dovezená (pro jaký účel?) z Ruska a okamžitě stažená zpátky, když sestřelila civilní letadlo o němž ovšem nikdo předem nevěděl, že se bude v daném prostoru pohybovat.

    Podle ruských zdrojů nepřijala vyšetřovací komise pozvání na experiment s odpálením rakety v blízkosti předí části (vyřazeného) letadla.

    Západní propaganda od počátku tvrdila, že USA mají důkazy, že letadlo sestřelili Rusové. Nikdo je ale nikdy neviděl.

    Mluví se o válečném zločinu a odsouzení Ruska. Problém je, že neexistuje nezávislý soud, který by mohl soudit podle pravidla "padni, komu padni". Existují jen tribunály ustavené ad hoc pro specifické konflikty. Neexistuje tribunál, který by soudil jakýkoli západní stát. Soud, který vydal zatykač na Miloševiče byl plně v režii USA.

    Neexistuje soud, který by potrestal sestřelení civilního letadla raketou vypálenou z amerického torpedoborce. Velící důstojník byl dokonce vyznamenám za statečnost. To vzbudilo jistou nelibost ve světě a tak mu bylo vyznamenání zase odejmuto.

    Neexistuje soud, který by potrestal rozpoutání války v Iráku, zničení Lybie a Sýrie. Neexistuje soud, který by potrestal kobercové bombardování a Kambodže a použití defoliantů a napalmu ve Vietnamu.

    Podle smlouvy z roku 1991 existuje International Aviation Committee, v jejímž rámci spolupracují země bývaleho SSSR v různé míře na regulaci leteckého provozu a vyšetřování havárií. (https://en.wikipedia.org/wiki/Interstate_Aviation_Committee). Rusko pravděpodobně mělo právo podílet se na vyšetřování letu MH17.

    Media se zcela vyhýbají základní otázce, proč by Rusko mělo mít zájem na sestřelení MH17. Raketu neodpálí jen tak nějaký opilý mužík, který neví co dělá.

    Obětovat pár stovek lidí v zájmu mocenských plánů nic neznamená. Známý je let KAL007 (https://en.wikipedia.org/wiki/Korean_Air_Lines_Flight_007). Jakoby náhodou se uchýlil z plánované trasy, dostal se nad Sachalin, kde jsou důležité vojenské instalace a byl sestřelen. Vše bylo doprovázeno nejrůznějšími selháními, takže pravdy se nikdo nedopátrá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Jírovec.
      Výborně napsané.
      Nedokáží si představit co by následovalo,kdyby komise ukázala viníkem Ukrajinu.Nedokáži si představit co by následovalo,že to zorganizovaly USA.Spíš se hraje o čas,že to vyhnije,nebo padne Rusko,pak nebude co vyšetřovat.

      Vymazat
    2. Pokud jste už narazil aféru CAAL 007, Bylo by vhodné si přečíst knihu Michaela Bruna, pilota dopravních letadel a vyšetřovatele leteckých a námořních katastrof pro mezinárodní dopravní společnosti. V podstatě prokázal, že CAAL 007 nebylo sestřeleno na Sachalinu, jelikož ještě zhruba jednu hodinu, po údajném sestřelu, komunikovalo s dalšími dvěmi letadly z té samé Jihokorejské společnosti.A to CAAL 015 a CAAL050. Prokazuje, i sběrem jeho trosek na západním pobřežím Japonska a dovozuje, že se muselo zřítit, ať už z jakýchkoli důvodů, několik desítek kilometrů od Tokia. Kniha se jmenuje "Drama nad Sachalinem".

      Vymazat
    3. hlúposť - jednoducho to priznali aj Rusi a aj USA - chyba navigácie - a nesvedomitosť pilotov - mali nasledovať stíhačku ale tá nemala svietiacu muníciu - a tak varovné výstrely nepočuli, križovali sa dva lety KAL007 a prieskumný a toto križovanie operátor neodhadol presne - mysleli si že strieľajú na prieskumné lietadlo - či to bol zámer s tým prekrížením - kto vie ?

      Vymazat
    4. Zřejmě by jste si tu knihu měl přečíst. Tak za prvé, Američani se k ničemu nepřiznali, ti v tom viděli úmysl. A rusové za Gorbačeva by odkývali cokoli. CAAL 007 dvakrát dělal "křoví" americkému špionážnímu letadlu, aby se v jeho "stínu" dostal do sovětského vzdušného prostoru. Navíc tam Bruno cituje Japonského námořního důstojníka, který se rozčiloval, že nemohou najít žádné trosky z CAAL 007. Ty se tam objevili až sedm dní po /údajném sestřelu. Podíváte-li se na mapu mořských proudů mezi Japonskem a Asií, pochopíte proč. Bude vás jistě zajímat i kdo CAAL 007 pilotoval a jak pod jeho velením let z New Yorko přes Ajjašku až ke smutnému konci probíhal.

      Vymazat
  2. Scenar deni v europe,ridi byvaly Kolonialni staty,ktere ridi Juesej.Proto je vysledek predem jasny-vinnik je Rusko !Europa jeste nepochopila,ze priliv migrantu,jeji zneschopneni ridi take Juesej,aby se EU,stala lehkou korysti pro planovany NWO.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. dokud je rusko a cina tak jse jim NWO nepovede

      Vymazat
  3. Takže, z Ruska tam přivezli v noci BUK, potom Kolomojský navedl letadlo nad tento BUK a Rusové ho sestřelili a zase potichu v noci šupem Buk odvezli do Ruska, toto přece nemá logiku. Kde se v těch západních lidech bere ten smysl pro lež a pokrytectví? S nimi já nemám nic společného, žádné západní hodnoty, já mám svoje české principy a ty jsou odlišné od těch jejich západních. FUJ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Západ sa s pokrytectvom už rodí

      Vymazat
    2. Kabina poskozena leteckym kulometem mluvi jasne, kdo by chtel co vysetrovat..

      Vymazat
    3. Hlavně by musely satelity zaznamenat jeho trasu a amíci by tu vyskakovali s "důkazy" a nemyslím s tím teplých idiotů Belingcat. Vždyť si po nějakých obrazových důkazech Pentagonu, kde byly ty snímky tak hrozné kvality, že si z toho dělali sami amíci na sítích prdel, aby se skládali po dolaru na satelit Pentagonu, protože vedle toho ukázali snímek Google map a ten byl v daleko lepším rozlišením. To bylo asi takové porovnání jako hovno a zákusek.

      Vymazat
  4. Jsme pro ty extrémní bohatce jen o něco víc, než ovce, nějak se o sebe dokážem postarat, umíme se sami nakrmit, nemusí po nás odklízet exkrementy.Jinak jsme jim úplně u zádele.něco spaktují něco nám k tomu řeknou, a i kdyby vyšlo sto tisíc ovcí do ulic, nic to nezmění. Toto je ta demokracie že jo.takže jestli se rozhodnou pro válku, jen to oznámí tak že oni ji nezačali. A mnoho lidí místo aby zkusili přežít(neřku li snažit se tomu zabránit) si ještě budou natáčet na mobily atomové hřiby a do posledních chvil sledovat své oblíbení tv seriály

    OdpovědětVymazat
  5. Ta velezrádná pražskokavárenská chátra nabízí jen dvojí metr, lež, podlost, nenávist a špatně skrývaný odpor k obyčejným lidem a tací jsou i její kandidáti. Pak to ale má pan Zeman jednoduché. Lidé mají selský rozum a nenechávají se zmást zlovolnou propagandou. Komedianti, hrající ve "veledílech ducha" typu "Ulice, Růžovky", přiblblých reklamách, sami sebe se pasující na "elitu národa", potomci zrádcovských rodů, bolševických potentátů, co se ze všeho nejraději s někým mýlí, někoho lustrují, dehonestují, ale nikdy nic nevybodovali prostě u nás nemají šanci. A to je prima. Je jen škoda, že náš cicilizační okruh může být svými skutečnými hodnotami přínosem pro celé lidstvo, jen by tyto hodnoty nesměla zneužívat současná zločinná vládnoucí klaka - dvojí metr, nekritické myšlení, neúcta k druhým, podvody, zlolajné pmluvy, hašteření, korupce, kupčení,humanitární bombardování - to jsou jejich hodnoty, nikoli evropské.

    OdpovědětVymazat
  6. no a zasa sa nechať opiť rožkom ? - kdesi som pri debate počul, že ľudia z kultúry, herci, hudobníci, sú ľudia vzdelaní - a toto kto povedal - že niekto dokáže spievyť a pritom nezakašle a iní deklamujú veci písané kýmsi iným, čo ich stavia nado mňa ? - nič, ba naopak, väčšina z nich je v podstate vygumované táradlo - a tých chcete nasledovať a veriť im ?

    OdpovědětVymazat

Reklama