Reklama

.

.

čtvrtek 10. listopadu 2016

Ke „Dni veteránů“ 11. listopadu 2016

Petr Kužvart
10.11.2016

K tématu uvádím pouze několik stručných poznámek – aby bylo jasno!

Předně: je nebetyčný rozdíl mezi československými legionáři za První světové války i odbojáři z II. světové války - a dnešními profesionálními vojáky Armády ČR, kteří vyjíždějí na „zahraniční mise“. Po jejich návratu je dávat na roveň legionářům a odbojářům je prostě chucpe!


Za I. světové války to byli dobrovolníci z řad zajatců, kdo se svobodně rozhodli bojovat na straně Dohodových mocností proti Ústředním mocnostem za samostatný český (posléze československý) stát. Mám dva ruské legionáře v příbuzenstvu a ačkoli jsem je bohužel už nezastihl naživu, vím dobře, že v případě zajetí Rakušáky nebo Němci byli bez milosti věšeni jako velezrádci. Šlo ovšem o spontánní odbojovou akci, která obrovským způsobem přispěla k tomu, že dohodové vlády začaly s prof. Masarykem a jeho lidmi vůbec vážně jednat a že vznik samostatného státu ve válečném finále zahrnuly do svých záměrů a požadavků. Tolik tedy v úplné zkratce k povaze, významu a roli Československých legií.
Čs.legie v Rusku

Další velkou, ryze dobrovolnou a slavnou kapitolou byli českoslovenští Interbrigadisté ve Španělské občanské válce (1936 – 1939). Šlo o nestátní, spontánní víceméně komunistickou akci, provedenou navzdory zbabělé a pokrytecké politice „neintervence“ tehdejších klíčových demokratických mocností. Fašistické státy si naopak daly záležet na tom, aby rozhodující měrou zajistily zničení Španělské republiky a vítězství fašistické diktatury. Naši Interbrigadisté šli z vlastní vůle do nejistoty a do ostré války pro své přesvědčení. To nemůže znehodnotit ani do značné míry omezeně sobecká a intrikánská, velmocenská politika stalinského SSSR a jeho agenturní a výkonné struktury, kterou byla Kominterna. Českoslovenští i jiní dobrovolníci zde hráli důležitou roli v obraně Evropy proti fašismu, to se nedá popřít, to nezpochybňují ani stalinistické snahy o hegemonii a ovládnutí snah španělských demokratických sil. Naše země se jim následně odvděčila stalinskými čistkami, popravami, vězněním a všemožnou perzekucí. Národy Československa toto neměly nikdy dopustit. Je to nesporná historická hanba, která nás dodnes provází.
Čs.interbrigadisté ve Španělsku

Za II. světové války to bylo hodně podobné. Nešlo už ale zdaleka o komunistickou akci (českoslovenští komunisté dokonce od září 1939 do června 1941 zachovávali na pokyn Kominterny neutralitu a měli nařízeno se neúčastnit boje mezi buržoazními mocnostmi! Podle toho se s nimi také např. v britském exilu právem zacházelo). Českoslovenští dobrovolníci, často demobilizovaní vojáci, se už od března 1939 postupně zapojovali do domácího i zahraničního odboje, konspirovali, utíkali přes hranice zcela dobrovolně a do naprosté nejistoty, někteří přes Polsko, jiní třebas až přes Balkán a Blízký východ, aby se mohli dobrovolně a z přesvědčení zapojit do nejistého boje za obnovení zrádně zničeného a momentálně neexistujícího státu. A tito domácí i zahraniční českoslovenští dobrovolníci platili za své záslužné aktivity často cenu nejvyšší. Pokud neskončili v mučírnách Gestapa a na popravištích Třetí říše, pokud nebyli zabiti v bojích nad Evropou, Atlantikem, v severní Africe nebo v Tichomoří - prakticky na všech tehdejších bojištích - pak často po vítězné válce a obnově ČSR končili v mučírnách Reicinovy zpravodajské služby, v hradčanském "domečku", na stalinistických popravištích, v lágrech a v uranových dolech. Chrabří lidé pokrytí slávou bitev, prachem bojišť celého světa, ti, kteří vybojovali obnovení Československé republiky a riskovali zcela dobrovolně a bez nároků na odměny, výsady, metály nebo žold nesčetněkrát úplně vše ! Další hanba, která nás pronásleduje dosud: tyto národy se tak barbarsky zachovaly ke svému bojovému výkvětu. Že byl jiný režim, stalinistická diktatura? Ovšemže, ale režimy přicházejí a zanikají, ale takovéhle selhání zůstává. Drsné represe probíhaly - a naprostá většina mlčela, byla netečná, zabývala se něčím jiným. Že byli omámeni vizí budování nové, spravedlivé společnosti? Ovšemže! Ale vize, iluze, ideály a záměry přicházejí a zanikají. Ale drsná realita nesporného skupinového selhání zůstává. Stává se varující historií, o které bychom chtěli raději nevědět, ale která nás může velmi aktuálně opět dohnat.

Ale kdyby jenom to! Stalinské poblouznění zářnými zítřky, nesvoboda v šíření pravdivých informací, naprosté reálné vykostření demokratických rozhodovacích struktur a procedur a celkové přechodné zpitomění dané změnou poměrů (jako po roce 1989, zpitomělí jsme byli nějakou dobu taky, vzpomínáte?), tyto aspekty mohou hodně vysvětlit a snad i omluvit. Ale je strašnou obžalobou již jen „zbytkového“ státu, tedy tzv. II. republiky, že se nepostaral o stovky a stovky německých antifašistům kteří ho byli připraveni bránit a kteří před nacismem prchali při záboru Sudet do vnitrozemí. Nejen že se o tyto lidi československý stát nepostaral, neuklidil je do bezpečí, ale on je dokonce nedobrovolně „repatrioval“ do Velkoněmecké říše. O tom se moc nemluví (hanba nás doteď fackuje!), ale dobře jsem zaslechl výpověď kteréhosi tehdejšího chlapce z německé antifašistiské rodiny, uprchnuvší do Prahy, jak němečtí utečenci dostali zprávu, že na jistém pražském nádraží se bude rozdávat jídlo a snad i další podpora, šli tam, na nádraží byli ale obklíčeni vojskem a nacpáni do vagonů vlaku, který je pak odvezl do Říše! Ten tehdejší chlapec o tom podal později svědectví díky tomu, že mezi zasahujícími vojáky byl – nedemobilizovaný, dosud v uniformě čs. armády i jeho otec, který ho vytáhl z vlaku a tak zachránil před odvozem. Takhle se naši předkové chovali k českým Němcům-antifašistům! Takhle!! A když se někteří po válce vraceli domů, do ČSR, protože přežili říšské lágry a perzekuci, vytvořili kolem nic „vlastenecky uvědomělí“ Češi takové klima, že rádi odcházeli a postupně skoro všichni dobrovolně – poměry donuceni - odešli do Německa, do některé okupační zóny, tak, jako odcházeli nuceně vysidlovaní Sudeťáci, se kterými oni sváděli před válkou nerovný zápas. Tak jsme se zachovali k veteránům sudetského antifašismu! Místo, abychom je po válce podporovali, dávali za vzor a učinili z nich autentickou německou naději do lepší, nefašistické budoucnosti. Věčná hanba !!

Ale ono je to všechno ještě horší: přejděme do žhavé současnosti. Při obraně Luhanské a Donbaské lidové republiky (jež vznikly na základě jednoznačného a nezpochybněného výsledku širokého lidového hlasování na dotčených územích a tedy naprosto legálně a legitimně zjara 2014 odtržením od fašisty a NATO ovládané Ukrajiny) se účastnili a účastní i dobrovolníci z Čech a ze Slovenska, Vzpomínám si, že jeden mladý Čech dokonce před 2 lety mluvil do médií a následně pak přišla zpráva, že v bojích padl. A nebyl tam zdaleka sám.

Opolčenec Ivo Stejskal z Brna padl v boji s ukrajinskými fašisty. Byl in memoriam vyznamenán georgijevským křížem 4. stupně! Spolu s ním padl 12.08.2014 při obraně vesnice Mijusninsk další český opolčenec Vojta Hlinka ze Žatce.


Jak se zachováme k těmto veteránům, pokud samozřejmě přežijí a vrátí se do vlasti? Opět represe, soudy, kriminály? Oni tam přece bojují za naprosto spravedlivou věc sebeurčení a spravedlivého uspořádání těch území, jež nemohou být z řady dobrých důvodů součástí dnešní unitární Ukrajiny! Ale kříží plány a záměry NATO, slouží v cizím vojsku (což je u nás trestné) a pokud se vrátí, budou na obtíž dnešnímu reálpolitickému establishmentu, tak hrdinskému, když jde o audienci pro tibetského představitele natruc vzdálené ČLR, ale tak zbabělému a bezcharakternímu, když jde o požadavky a dobyvačné choutky NATO a USA! Přitom tito dobrovolníci, soudobí čeští legionáři, by si zasloužili metál a všeobecnou úctu.

A což teprve čeští dobrovolníci a dobrovolnice, sloužící nyní spolu s mladými lidmi z celého světa v novodobých Interbrigádách v rámci kurdských milic v Sýrii? Až jejich bojového úsilí Amíci a jejich pohůnci využijí a zneužijí, bude také následovat jejich pronásledování, kriminalizace? Budou stíháni, zatýkáni a posíláni do vlasti k dalšímu řízení a exemplárnímu? Vůbec bych se nedivil. Přitom jde o lidi, zachraňující čest českého národa bojem za veskrze spravedlivou věc, jejíž význam daleko přesahuje hranice Sýrie nebo Blízkého východu. Činí tak navzdory a v příkrém kontrastu k české oficiální zahraniční politice a českému prožluklému „korektnímu“ reálpolitickému konformismu, se kterým máme z minulosti ty nejhorší zkušenosti. Cožpak represe „španěláků“, účastníků západního i východního odboje, ale i zrada na českých antifašistických Němcích nebyly vždy ve své době diktovány dobovým reálpolitickým konformismem? Dobovým oportunismem a dobovou politickou „korektností“ - jakkoli absurdní a zvrácenou?

Máme předplaceno na to, aby nás i v budoucnu – pokud jde o veterány - hanba fackovala! Pokud se nesebereme a neodepřeme dělat dál podobné prasárny, jako naši nedávní předkové. Jak se tak dívám, asi bohužel nesebereme! Anebo přece?

Tolik tedy ke „Dni veteránů 2016“.



23 komentářů :

  1. Odpovědi
    1. Velké pobouření na pietě v Plzni: A kde je teď Česká televize! Za německé peníze vysílá pořady ... Tvrdá kritika České televize i Mladé fronty Dnes zazněla na slavnostním odhalení památníku vyhnaných československých občanů z pohraničí v roce 1938

      Vymazat
  2. Stejskala a Hlinku bych také vyznamenal. Darwinovou cenou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty už v tom máš taky guláš jako autor článku citující v rámci sudetoněmecké propagandy imaginární výpověď "kteréhosi" tehdejšího chlapce z německé antifašistické rodiny. Je třeba přepsat historii, aby Německo a západní mocnosti vypadaly hezky a nakonec i ten Mnichov jsme si prý vyjednali sami, bez nikoho. Nakonec vrána k vráně sedá, neonacisté přece nebudou oslavovat porážku u Stalingradu a Debalceva. Z jednoho udělala kolaboranta nenávist k Zemanovi, druhému zaslepila oči nenávist k Židům.

      Vymazat
    2. 20:31 - však ti ostatní taky neubyli žádný terno! Šlo o prachmizerný dezentýry co zradili svou vlast a císaře. Následně zradili i cara a nakonec Rusko, když coby známí "čechosobaki" na příkaz nosatých lumenů z Frankrajchu vydali pana admirála Kolčaka židobolševikům ... a co se týká těch interbrigadýrů za Pyrenejema - to byli dobrodruzi a celého světa kteří s masonským pentakrácem a nápisy POUM, CNT či CGT na praporech řádili ve Španělsku jako rudá ruka, než je nakonec vlastenci po zásluze dílem pobili a dílem zahnali zpět do jejich děr! A v nich je pak našel a smazal z mapy za jejich obojetnictví i pan Stalin.
      Takže ten Stejskal zařval aspoň v přesvědče ní, že bojuje za správnou věc, a nedozví se tak už, že byl jen zneužit oligarchy v Kremlu a na Kresčatiku, kteří proti sobě poštvali velko- a maloruský lid jediného pravoslavného ruského národa jen aby ho mohli lépe ovládat ... je to celý smutný.

      Vymazat
    3. Právo národa na sebeurčení ti nic neříká. Právě rakousko-uherský císař zradil svůj lid, když jej poslal na jatka a do bratrovražedného boje. Pro mě Franz Joseph zločinec.
      A na Ukrajině, tak tam Američané a jim podřízená civilisty vraždící organizace EU/NATO poštvala Ukropy proti vlastním obyvatelům. Věrchuška, oligarchové a podpindosníci jsou odpovědni za to, že to umožnili, evidentně jejich vlastí není ruský svět.
      Vzhledem k tomu, že se zásahem cenzury změnilo pořadí příspěvků musím upřesnit, z jednoho pisatele (20:31) udělala kolaboranta nenávist k Zemanovi, druhému (teď 14:09)zaslepila oči nenávist k Židům.

      Vymazat
  3. Srovnávat legionáře, odboj a a československé vojáky borující v zahraniči za osvobození vlasti s dnešními žoldáky bojujícími za zájmy cizích velmocí je obsoulutně nepřijatelné. Ani v rámci Varšavské smouvy si komunistická vláda nedovolila legálně poslat vojáky bojovat na cizí území. Je to hnus! Jsem rád, že se najsou tací, kteří vrátí vyznamenání a odsoudí tyto akce proti suveréním státům. Pak jsou také jiní, kteří jdou do těchto válek a vyzdobují se nacistickými svastikami. A jiní kteří využijí svých vojenských zkušeností a výsluh pro kriminální činnost.
    "ČEST TĚMTO HRDINUM"!!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane kolego, bojujeme "proti terorismu", po boku SS!!!

      My MUSÍME, komediant nás prodal!!!

      Osobně si myslím, že kdyby američtí agresoři vyprovokovali válku s Ruskem, polovina našich žoldáků zaleze!! A my, "obyčejní" lidé, proti Rusku bojovat nebudeme!!! Známe to již z minulosti,že?

      Já osobně KAŠLU na SS i SA!!!!

      Pavel na Hrad!. :-))))

      J.B.

      Vymazat
    2. JéBé,
      nám je jasné, že bys na Rusácké tanky projíždějící Prahou se slzami štěstí v očích házel šeříky. To nám nemusíš vyprávět.

      Vymazat
    3. Jak to tak čtu, tak tys to zažil

      Vymazat
  4. Je pozoruhodné, jak se autor zmiňuje (po zásluze) o kdekom, ale o zásluhách např. Volyňských Čechů (kteří dobrovolně vstoupili do tzv. Svobodovy armády) nebo nedejbože z bývalé Podkarpatské Rusi, tomu se Petr Kužvart pečlivě vyhýbá. A to jich bylo "jen" několik desítek tisíc. Je to náhoda?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. (21:47)
      Myslím, že to je opravdu náhoda a není proč to autorovi vytýkat. Je to jeden z nejslušnějších lidí, co znám.

      Vymazat
    2. Jsou to čechoameičani kteří pomohli k znovuzrození českého (československého státu)
      a doufám, že to bude opět tak. A budeme zase
      svéprávným státem. Ne gubenií dojčland


      Vymazat
    3. Nikdo není a ani nemůže být absolutně přesný ve výpočtu těch kdo nám pomohli. Bylo jich mnohem víc než těch kdo nás zradili a také nejsou zveřejněni.

      Vymazat
    4. 22:21 Nezlobte se, ale "náhodou" nejde vzpomínat na stovky nebo tisíce jedněch a přitom zapomenout na desetisíce vojáků a padlých Svobodovy armády. To mi nikdo nenamluví. Vypadá to, že do jejich památky nešlo nijak zamontovat zmínku o Stalinistické diktatuře, proto je raději vynechal.

      Vymazat
  5. Odpovědi
    1. Poctivý článek. Chápu, že v přijatelném rozsahu nemůže zachytit všechno. Je to ale jasně o morálce. Srovnejme kulturträgra Hermana.

      Vymazat
  6. No, já bych ty české legionáře v Rusku zas tak moc nevyzdvihoval. Pokud si dáme do souvislostí, že hlavním důvodem jejich pobytu v Rusku byl boj proti rudým, po boku bílých a nakonec rudým vydali krom zlatého pokladu i admirála Kolčaka za volný průjezd do Vladivostoku, něco mi z těch legií smrdí. Já vím. Nebyl jsem tam a nebojoval. Ale to už dnes asi nikdo. Přesto jsem přesvědčený, že šlo ze strany legionářů o pěkný podraz.
    "Spasibo vam čecho-sabaky" Tohle měl prý říct Kolčak těsně před tím, než ho rudí v Irkutsku zastřelili.

    OdpovědětVymazat
  7. Podle mne autor nakydal na Čechy dost hnoje. I veteráni soupeřili o to, co bude po válce. Některým šlo o jejich vlastní zájmy, jiní pracovali ve prospěch těch, kteří se z fronty vyplatili. Někteří ani po válce nesložili ruce v klín a umožnili vrhnout špatné světlo na ty ostatní. Autor skrývá, o co mu jde. Obecný morální odsudek je k hovnu, promiňte.

    OdpovědětVymazat
  8. modly jsou třeba když cirkev žadne svate modly dnes nema ale o to vic se stara hrabe pod sebe otazkou je komu by soudruch prasedident daval fangličky a apanaže udatnych bojovniku z cizineckych legi nemaje koukněte na zchudle jeneraly ti musi fasovat deset uniforem aby měli metali kam pověsit a to přestože nevyhrali dosud žadnou bitvu natož bitvičku

    OdpovědětVymazat
  9. Jsou ti kteří bojovali pro vlast a bojují i v současné době a pak jsou ti kteří politikaří a vydávají se za bojovníky. Rozlišit mezi nimi jasnou čáru je jednoduché. Ten kdo skutečně bojoval většinou nemá žádné vyznamenání ani seníkem nedere. Na druhou stranu máme ty, kteří jsou ověšení metály, že přes ně není vidět oblečení dotyčného bojovníka a to jsou ti, kteří jsou organizovaní, schůzují, dělají politiku a slouží těm, kteří jsou u vlády. Do roku 1989 nás osvobodila převážně Rudá armáda a po roce 1989 už to není pravda a osvobodila nás jenom Americká armáda. O té Rudé armádě se začalo říkat, že nás dobyla a okupovala. Kolik desítek tisíc rudoarmějců padlo, aby nás fašisti nezplynovali a nevypustili komínem. A my dnes ústy pravicových vlád říkáme, že jsme o to nestáli. Je asle faktem to, co se vůbec nikde nezdůrazňuje, a to je že jediný stát který naše území systematicky bombardoval a ničil a to ještě těsně před ukončením II.sv. války, kdy bylo jasné, že rozsáhlé bombardování nemá již žádný vojenský efekt, byly Spojené státy Americké. USA provádělo nálety systematicky a cíleně zničit čím nejvíce infrastruktury, fabrik, nádraží, tak aby jsme se měli po válce čím nejhůř. A za to musíme Amikům pěkně poděkovat.

    OdpovědětVymazat

Reklama