Reklama

.

.

čtvrtek 3. listopadu 2016

Nadnárodní logistické centrum Gorzycki-Věřňovic



Předkládá : Jaromír Kuča
3. 11. 2016
Zdůvodnění : V současné době na severní Moravě je reálná hrozba ne-li ukončení, tak určitě radikální omezení těžební činnosti, které zapříčiní velkou ztrátu pracovních míst, kdy je počítáno s návaznými profesemi řádově několik tisíc nezaměstnaných. V odborné veřejnosti se neuvažuje, zda-li k tomu skutečně dojde, spíše je otázkou, kdy se tak stane.


Současná nezaměstrnanost vysoce překračuje celostátní průměr, přičemž je nutno konstatovat, že s útlumem se počítalo již od 90. let, avšak žádná vláda nepředložila dosud strategickou úvahu, jak dál ne severní Moravě, která má výhodnou strategickou polohu v tzv. „trojmezí“ (Polsko, Slovensko, ČR). Navíc Moravskoslezský kraj, konkrétně Ostrava je významnou železniční evropskou křižovatkou a po dobudování silničního propojení na Slovensko se stane i v této oblasti centrem naší republiky.

Kolem r. 2000 byla iniciována snaha vybudovat v Bohumíně nadnárodní logistické centrum, pro nesouhlas polské strany však z tohoto záměru sešlo. Nyní i Poláci pochopili původní záměr a začali v Gorzyckách (hraniční oblast s Věřňovicemi) budovat logistické centrum, kdy počítají s účastí české strany při vybudování tohoto záměru. Ve hře je i využití zmodernizovaného nádraží pro nákladní dopravu v Bohumíně a úvaha protažení širokorozchodné z polského Slawkova (cca 60 km) a připojení na Oderskou dopravní cestu v úseku Kedzierzin/Kozle-hranice ČR. V současné době polská strana již vyčlenila 180 ha pozemků a na české straně je k dispozici 260 ha (z toho 70 % PF), přičemž lze počítat s rozšířením o 2x200 ha. Nositelem projektu jsou Gorzice (územní plán), okres Wodzislaw a Slezské vojvodství. Na české straně probíhá jednání s Moravskoslezským krajem, Statutárním městem Ostrava, Sdružením pro rozvoj Moravskoslezské kraje, Vysokou školou podnikání v Ostravě, Hospodářsjkou komorou ČR a Českým plavebním vodocestným sdružením.

Logistické centrum Gorzyce-Věřňovice je v centru aglomerace čítající cca 5 milionů obyvatel, kdy po jeho vybudování počet nových míst lze odhadnout na 10.000, posléze s rozšířením činnosti až na 15.000. V současnosti probíhají práce na výstavbě vodní nádrže Raciborz, která je klíčovou investicí pro plavební napojení ČR na splavněnou Odru. Tyto investice do vodní cesty jsou zařazeny do investičního plánu pro Evropu – Junckerův fond (Evropský fond pro strategické investice). Jen na okraj, polská strana již předložila projekty (výstavba Slezského průplavu, přeshraniční úsek Kozle-Ostrava, výstavba plavebního stupně na Wisle u Wloclavku atd.)

Realizací celého projektu by se sever Moravy stal i důležitou vodní křižovatkou s napojenímn na Balt, přičemž blízkost Mošnovského letiště by umožnila komplexnost obchodně-dopravních služeb a tím i vytvoření podmínek pro průmyslový rozvoj celé oblasti (Poláci mají s útlumem těžby stejné problémy jako my a potřebuji komplexní řešení v daném regionu).O tom, že celý záměr je celoevropského významu, není nejmenších pochyb, navíc by přispěl k restruktualizaci postižených krajů jak na naší, tak i polské straně, což by usnadnilo nutná opatření obou vlád, jimž se zcela určitě nevyhnou. Nesmíme zároveň opomenout, že výstavba zmíněného logistického centra je začátkem výstavby kanálu Duánaj – Odra.

Argumentace, že za Tošenovského se podepsala dohoda o výstavbě nových logistických centrech pouze na bromfieldech a nikoli na zelené louce neobstojí. Nové stavby při rychlostní komunikaci na trase Ostrava – Frýdek-Místek a novostavba po pravé straně u Nového pole při výjezdu z Karviné na Dětmarovice jsou toho důkazem.

11 komentářů :

  1. No vážení já v té oblasti bydlím, a to co se děje na původních štěrkovnách okolo Odry v Polskuna nad
    Ratiborzem- to je síla- tohle zajisté nejsou jen obyčejné protipovodňové valy, necháme se za pár let překvapit

    OdpovědětVymazat
  2. Od Poláků co nejdál!Kdo se s nimi dá do spolku,
    vždy na to doplatí.Těm se nedá věřit ani případ-
    ný pozdrav.Osobní zkušenosti s nimi.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 17:39
      Pane Majevský souhlas - od Poláků hodně dál.
      A od černoprdelníků ještě dále (jsou to jedovatí hadi ).
      Václav

      Vymazat
  3. Zachvilu to tu bude samy logistik...

    OdpovědětVymazat
  4. Mám s Poláky úplně opačné zkušenosti. Když se něco domluvilo, tak to vždy platilo. Je to o tom s kým a o čem jednáte.

    OdpovědětVymazat
  5. Těžba uhlí je vzhledem k cenám nerentabilní už řadu let. Měli ty doly zavřít už dávno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Majitel dolů, majitel energetiky a majitel hutnictví železa byl celá desetiletý jeden (československý stát) a jako celek tedy mohl fungovat bez zahraničních dotací a mohl produkovat jak energii,tak koks i provozovat hutnictví železa.
      Na území ČSSR nebyl rentabilní kamenouhelný důl( v kladenské, plzeňské či trutnovské pánvi už teprve ne).Teprve rozdělením vlastnictví se stane ,,ekonomicky zajímavou" možnost ušetřit na dotacích těžby uhlí, ovšem zbývající obory tím zaniknou současně s sebou.Náznak obdobné situace už jsme v historii měli (po 2.světové válce) a z té doby se například datuje výstavba hrudkovny v Ejpovicích.Ta nakonec sloužila různým náhradním účelům (výroba prvků ze skelných laminátů a zpracování ostatních plastů, v devadesátých létech se tam smontovalo pár tisíc elektromobilů Beta (značku Škoda nesměla plzeňská Škodovka používat pro silniční vozidla).
      Těžba hnědého uhlí je rentabilní, využitelné je ovšem pouze pro energetiku.

      Vymazat
    2. ...byl celá desetililetí jeden (československý stát)

      Vymazat
    3. Cena koksovatelného uhlí jde momentálně nahoru!

      Vymazat
  6. kapitalista ma pravo dělat co se mu zachce se svym nakradenym proto nevidim jediny duvod proč tady tolik vševědu a radcu buditelu plače na rozlitym mlikem a pozustalymi naš socialni system jim zajisti jisty blahobyt teměř se rovnajici blahobytu našich nepřizpusobyvich

    OdpovědětVymazat
  7. Nauc se psat cesky,v jednom slove 3 hrubky.

    OdpovědětVymazat

Reklama