Porážka médií?

Marek Řezanka
15. 11. 2016     
V souvislosti se zvolením D. Trumpa prezidentem mnohdy slyšíme, že je to prý jasný důkaz o úpadku vlivu médií, která často na Trumpa útočila a šířila „zaručenou zprávu“ o jasné výhře Clintonové. Je tomu ale skutečně tak?

Měli bychom si uvědomit jednu věc. Prezidentská volba byla médii smrštěna právě na souboj těchto dvou politiků – tedy Trumpa a Clintonové.

O post hlavy státu se ale v USA ucházeli ještě další kandidáti.

Osobně bych zmínil především Jill Steinovou, nominovanou Stranou zelených. Jedná se o aktivistku a doktorku, která dlouhodobě kritizovala politiku Baracka Obamy a poukazovala na zadlužování země. Usilovala o snižování výdajů na vojenské účely, ukončení válek v zahraničí, větší kontrolu finančních toků či o zachování sociální péče a vyšších standardů v potravinářství.

Ano, o této kandidátce bychom mohli hovořit jako o představitelce levice. Kdyby platilo, že vliv médií v USA skončil, měla by mít šanci být zvolena. Realita je ovšem jiná. Mnoho občanů USA o ní ani neslyšelo – a netušilo, že ji mohou volit. Donald Trump byl sice v médiích líčen většinou negativně – ale byl stále lidem na očích. Vědělo se o něm. O Jill Steinové se nevědělo pomalu ani to, že existuje, natož, co chce prosadit. Neměla za sebou média ani žoky peněz.

Na tento fakt si vzpomeňme vždy, když někdo bude volby v USA prezentovat jako porážku médií. Jistě, částečnou porážku média utrpěla, protože jejich favoritka prohrála. Ale celkově jsou stále mocná – až příliš.

Pro ty, kdo tvrdí, že selhali jak ti, kdo podporovali paní Cliuntonovou, tak ti, kdo se přikláněli k panu Trumpovi s tím, že levice měla podpořit paní Steinovou, mám jednoduchý vzkaz. Pokud by voliči znechucení Clintonovou a všichni ti, pro něž tato „dáma“ byla z různých důvodů nepřijatelná, svůj hlas dali pani Steinové, pomohli by k prezidentství paradoxně paní Clintonové. Nebylo totiž myslitelné, aby paní Steinová vyhrála. Ne za oné mediální konstelace, o níž se zmiňuji výše. Jediné, k čemu mohla posloužit, bylo odčerpání hlasů panu Trumpovi. To by ale ani nevedlo k nižším nákladům na vojenské účely, ani k pádu TTIP – natož k zastavení válek a tvorby rozvrácených zemí.

Teprve čas ukáže, jaké důsledky pro USA a jaké pro svět bude mít zvolení D. Trumpa (a současně nezvolení H. Clintonové). Neradujme se však, že by mainstreamová média byla poražena. Žijeme v systému, kde skutečná alternativa nemá šanci se prosadit. Pokud se již někdo s puncem alternativy dostane před světla kamer, je to svým způsobem podezřelé. A jediné, co nám často z podobných nadějí zůstává, jsou neskonalé zoufalství a totální frustrace.