Reklama

.

.

středa 16. listopadu 2016

Poznámky k jaderné energii





Jiří Jírovec
16. 11. 2016
Nová republika uveřejnila článek o katastrofě ve Fukušimě (zde). Je naprosto bezcenný, protože neobsahuje skutečně naměřené hodnoty. Stačí jeho porovnání s tímto zdrojem: (zde). Pracoval jsem 22 let v podniku Atomic Energy of Canada Ltd (AECL), který stavěl jaderné reaktory moderované těžkou vodou (CANDU), měl rozsáhlý základní i aplikovaný výzkum v jaderné fyzice, chemii a biologii. Zabýval se i otázkami životního prostředí i nakládání s jaderným odpadem.


Zabýval jsem se ochranou životního prostředí i bezpečností uvnitř velké jaderné elektrárny a tak si troufám přispět několika poznámkami k problémům spojeným s jadernou energií. Následující text, je extraktem dvou článků, které jsem v roce 1998 napsal pro Britské listy. (zde) a (zde)

Úvod

Jaderná energie je pole hnojené strachem, který se snadno šíří díky takměř absolutní neinformovanosti obyvatelstva.

V nevzdělané společnosti - mluvím z kanadské zkušenosti - je těžké prosazovat vědu a obhajovat její výsledky. Vědci z našeho podniku nesměli jit bez souhlasu vedení oslovovat veřejnost. Mimochodem, stejný příkaz vydala ČSAV v době normalizace pro pracovníky svých ústavů.

Pro ilustraci mohu uvést příklad: Moje skupina měla měřící přístroj umístěný na soukromém pozemku. Napsal jsem majiteli krátký děkovný dopis a přiložil údaje dokazující, že jeho zelenina je bezpečná. Šlo o data z veřejně přístupných zpráv. Můj manažér se zděsil a řekl, že ani taková věc nesmí jít ven bez povolení vrchnosti.

Kde blb, tam nebezpečno. A kdo jiný vydává blbé příkazy.

Odkud má veřejnost vědět, že jaderná elektrárna má kolem sebe kruh o průměru několika kilometrů, za nímž nesmí mít její provoz měřitelný dopad na zdraví obyvatel a na životní prostředí? Zkuste takový kruh namalovat kolem jiných průmyslových podniků.

Původní jaderný výzkum se týkal vývoje bomby. Zkoušeli to Němci, Britové a k dokonalosti dovedli Američané. Ničivá zbraň, toť touha všech vojevůdců. A nezkuste ji, když už ji máte. Tak došlo na Hirošimu a Nagasaki. Teprve později se část výzkumu přesunula na tak zvané "mírové využití".

Bezpečnost jaderných elektráren
Každá jiná činnost má svoje rizika. Skutečné a vnímané riziko se často liší. Například publicita leteckých nehod vede k představě, že letecká doprava je nebezpečná, přestože statisticky vzato, riziko je zanedbatelné.

Podle této databáze (zde) zahynulo při leteckých nehodách za prvních 10 měsíců 2016 308 lidí. Pro srovnání: Je to polovina ročního počtu obětí dopravních nehod v ČR (zde) USA zahyne ročně 35,000 lidí při dopravních nehodách (zde). A dalších 35,000 se postřílí. (zde)

Na nemoc z ozáření - viz sekce "Oběti jaderného záření" zemřelo od počátku sedmdesátých let asi 300 lidí. Za tu dobu se jen v USA vybila tři miliónová města.

Ve světě je momentálně 450 jaderných reaktorů a dalších 60 je ve výstavbě (https://www.iaea.org/pris/)

Odpůrci jaderné energie se snaží vnímané riziko co nejvíce nafouknout. Jejich zprávy připomínají Radio Jerevan: V zásadě je, co říkají, pravda s tím rozdílem, že to bylo jinak…

Manipulace například spočívají v tom, že se o malých technických problémech mluví jako o haváriích a zprávy nerozlišují aktivní a neaktivní část jaderné elektrárny.

Před několika lety prasklo v jedné čínské jaderné elektrárně potrubí a zabilo několik lidí. Palcové titulky v novinách oznamovaly havárii v jaderné elektrárně. Ve skutečnosti šlo ale o potrubí k turbinám v neaktivní sekci, která je součástí jakékoli tepelné elektrárny.

Tato nehoda měla zajímavou dohru. Ukázalo se, že jistá texaská firma fyzicky dovezla ono potrubí z Číny do USA, opuncováním mu přidala na hodnotě a vyvezla je zpět do Číny.

Media většinou opomíjejí fakt, že ohlašovací povinnosti podléhají prakticky i velmi malé technické problémy, které byly vyřešeny předepsaným způsobem v prostoru elektrárny.

Například v jaderné elektrárně Pickering u Toronta uniklo z reaktoru asi 200 litrů těžké vody (0.3% celkového objemu. Měřící systém závadu identifikoval a vestavěný bezpečnostní systém únik zachytil.

I tato provozní příhoda podléhá ohlášení regulátorovi a tak se okamžitě dostala do novin a televise jako havárie. Přeložme tento příklad do srozumitelnější řeči, v níž vynikne míra kontroly jíž provoz jaderné elektrárny podléhá.

Automechanik mění olej v autě. Vypustí starý, naleje 4 litry nového a nastartuje motor. Koukne pod vůz a zjistí, že do předpisově podsunuté nádoby olej kape. Zastaví motor, přitáhne výpustní zátku, sleje olej do odměrky a ohlásí šéfovi, že unikla asi tak jedna pětina malého panáka. Ten sepíše hlášení, které se přes ministerstvo dostane do medií. Ta poinformují, že ten a ten servis by měl být zrušen, protože ohrožuje životní prostředí.

Bojovníci proti jaderné energii

Jaderná energie je nejen výborným zdrojem tepla pro výrobu páry, která pohání turbogenerátory vyrábějící elektrický proud, ale i výborným zdrojem obživy aktivistů, kteří proti jaderné energii bojují.

Bursíkové celého světa protestují vždy jen tam, kde jsou peníze k obživě. Neslyšíte od nich pípnutí, když jde o jaderné zbraně nebo války. Jejich činnost lze nazvat kazisvětstvím. Těmto lidem nejde o to, jak něco udělat lépe ale o zadupání projektů do země. Často jsou nevzdělaní (viz Biomasa u Krause) a tak se zaměřují na obecné hrozby.

Radioaktivní záření souvisí s případným onemocněním rakovinou. Přesněji řečeno, zvyšuje existující riziko dané faktory na radioaktivitě nezávislými. Vliv radioaktivního záření tedy musíme poměřovat vzhledem k tomuto výchozímu riziku.

Odhaduje se, že v současné době zemře na rakovinu každý čtvrtý člověk. Existuje tedy pravděpodobnost 25%, že člověk tuto nemoc dostane. (Z čistě statistického hlediska zvyšuje riziko umrtí na rakovinu vše, co snižuje úmrtnost na jiné choroby - třeba běh pro zdraví v případě oběhových chorob).

Jaderné elektrárny lze zrušit. Pak ale nastane problém, jak nahradit výpadek produkce. Po prohlášení ontarijské vlády (1997), že se postupně zastaví jaderné elektrárny, vydala organizace Energy Probe jasavé prohlášení o "soumraku" jaderné energie v Ontariu.

Pak se ale nějaký šťoura zeptal ministra, jak bude výpadek ve výrobě elektrické energie nahrazen. Po vysvětlení, že bude obnoven provoz uhelných elektráren a zbytek se nahradí dovozem z USA (rovněž uhelného původu), předpověděla Energy Probe katastrofu pro životní prostředí provincie díky popílku a kyselému dešti.

Havárie jaderných reaktorů
Na tomto místě je nutné zdůraznit, že provoz jaderné elektrárny je rutinní záležitost, která vyžaduje souhru dobře cvičeného a placeného personálu. Bezpečnost je samozřejmě opřena o dodržení postupů při výstavbě, spolehlivosti měřící techniky a kontrolních mechanismů.

Zde si opět můžeme připomenout letecký průmysl. V období 1970-2010 se 10x snížilo procento letadel, která byla zničena při havárii (zde). Je to výsledek nových materiálů a technologií, důsledné kontroly kvality a regulace celého průmyslu.

Stejné platí pro jaderné reaktory. Postupem času se zdokonalila jejich konstrukce, zvýšila kontrola kvality jejich součástí i výstavby, měřící přístroje, kontrolní mechanismy i trenink obsluhy a péče o její ochranu před zářením.

V dalším textu jsou popsány tři největší havárie. Všechny spojuje selhání lidského faktoru.

Three Mile Island (1979)

Tato havárie měla obrovskou publicitu. "Federal Supplement 834 (June 12, 1996)" shrnuje událost takto:

"Všichni jsme slyšeli o "jaderném neštěstí", k němuž došlo v jaderné elektrárně Three Mile Island. Bylo to ale neštěstí? 28. března 1979 se zasekl přetlakový ventil na druhé reaktorové jednotce, čímž došlo k úniku radioaktivity do okolí reaktoru. Podle zprávy Americké jaderné regulační komise, byla průměrná dávka záření, kterou dostal každý z dvou miliónů lidí žijících v okolí elektrárny 0.0014 rem. Nejvyšší individuální dávka byla odhadnute na 0.075 rem. Přitom průměrná roční dávka (zahrnující přirozené záření, lékařské zákroky a spotřební zboží) je 0.36 rem." Odhaduje se, že "lost life expectancy" (viz text níže) představuje u zasažené populace asi 6 minut.

Problém spočíval v tom, že obsluha nebyla schopna interpretovat údaje měřící techniky.

Havárie v Černobylu (1986) souvisela s pokusem, který měl potvrdit, že je možné použít "zbytkovou" tepelnou energii reaktoru k výrobě dostatečného množství elektrické energie a tu použít jeho odstavení. Jinak řečen,o šlo o scénář, kdy selže napájení elektřinou zvenčí.

Zde je třeba uvést, že každá jaderná elektrárna musí mít nejen připojení k vnější rozvodné síti, ale musí mít i vnitřní záložní zdroje (dieselové generátory) k pohonu pump, které reaktor chladí poté kdy byla jaderná reakce zastavena.

Chyba se vloudila podceněním otázky "co dělat, když se stane…" A stalo se: Výkon reaktoru se při odstavování v určitém okamžiku rozkolísal a chyběl plán B, co s tím udělat. (zde).

Fukušimská havárie (2012) zdánlivě souvisí se zemětřesením a přílivovou vlnou. Závěry vládní vyšetřovací komise byly poněkud jiné:

"Ničivá katastrofa odhalila spoustu chyb v přístupu společnosti TEPCO k jaderné bezpečnosti, dále ukázala na roztříštěnost vedení po katastrofě a odhalila nebezpečnou laxnost kontrolních úřadů. Všechny tyto faktory vyústily do havárie, jež podle vyšetřovací komise založené japonským parlamentem byla „man-made“, neboli zapříčiněna člověkem. Člověkem se ovšem nemyslí jednotlivec, ale spíše celý systém." (zde)

Ve zmíněném odstavci je zašifrována vina japonského způsobu rozhodování. V hierarchické společnosti, jakou Japonsko je, trvá každé rozhodnutí příliš dlouho.

Fukušimská havárie byla do značné míry způsobena přerušením dodávky elektrické energie. Problém byl mimo jiné v tom, že v Japonsku existují dvě nekompatibilní rozvodné sítě z nichž jednu postavili Američané během okupace Japonska. Zjevně neexistoval plán na to, jak se připojit k druhé, kdyby první selhala.

Zmínka o laxnosti kontrolních úřadů je poněkud zavádějící. Ve skutečnosti je odvětví jaderné energie neuvěřitelně regulované. Týká se nejen konstrukce reaktorů, ale i dopadu na životní prostředí. Je pravda, že některé požadavky regulátorů nelze zavést ze dne na den.

Oběti jaderného záření
Reakci živého organismu na záření vztahujeme k obdržené dávce záření. Zjednodušeně řečeno, dávka záření je násobkem intensity záření a času, po který je organismus záření vystaven.

V zásadě platí: Čím větší dávku organismus dostane, tím větší je jeho (případné) poškození. Při stejné dávce je intensivnější záření je škodlivější než slabší. Je to obdoba pravidla, že alkohol požívaný s mírou neškodí ani v největším množství.

Dávka záření      Účinek na lidský organismus

velmi vysoká                 smrt z ozáření

vysoká                         poškození nebo změny, které ke smrti mohou vést

nízká                            zjevný jen z velkého statistického souboru

velmi nízká                   není detekovatelný

Počet lidí, kteří kdy zemřeli na smrt z ozáření je podle tohoto zdroje (zde) v řádu stovek.

Zajímavá je analýza dat z oblastí Ruska a Ukrajiny zasažených po havarii v Černobylu. Není pochyb o tom, že určitá část obyvatel byla vystavena poměrně vysokým dávkám záření a že tato skutečnost má dopad na zdraví obyvatelstva.

K překvapení odborníků z Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, což je organizace s velkou mezinárodní autoritou, se statistiky o výskytu rakovinových onemocnění mnohdy dramaticky neslučují s odhadnutými dávkami záření.

Například údajný počet onemocnění v silně zasažené oblasti Ruska byl daleko menší než v některých, daleko méně zasažených oblastech Ukrajiny. Rozpor se neoficiálně vysvětluje ekonomickými zájmy Ukrajiny, která se snažila získat od západoevropských zemí finanční náhradu za zastavení zbývajících reaktorů.

Odhady počtu obětí Černobylu se původně pohybovaly řádově ve stotisících. Tato čísla postupně klesala na tisíce (zde).

Z uvedené studie se dozvíte, že po Černobylu onemocnělo 4000 lidí rakovinou štítné žlázy. Tato informace je zavádějící, pokud se objeví v mediích bez dodatku, že 99% postižených bylo vyléčeno.

Vysvětlovat veřejnosti účinek nízkých a zejména velmi nízkých dávek záření je obtížné. Potíž je v tom, že metody na měření radioaktivity jsou nesrovnatelně citlivější než metody, jimiž měříme odezvu živého organismu na ozáření. Kromě toho je těžké rozlišit vliv nízkých dávek z umělých zdrojů od přirozené radioaktivity.

Současná věda přistupuje k otázce účinku radioaktivního záření na lidský organismus velmi konservativně. Předpokládá, že jakákoli dávka záření může vyvolat změnu v živém organismu. Na rozdíl od odpůrců jaderné energie však nemluví poškození, ale o účinku. Radioaktivní záření totiž může být i jedním z prvků důležitých pro stimulaci imunního systému.

Rizika a jejich společenská přijatelnost

Každé lidské konání (kromě umírání) je spojeno s rizikem, které se dá vyjádřit jako doba, o níž určitá situace život jedince statisticky zkrátí vyhledem k očekávané délce jeho života.

Následující tabulka uvádí zkrácení očekávané délky života (lost life expectancy) populace USA.

Faktory zkracující život          Zkrácení o [dny]

žít v bídě                                      3500

být muž                                        2800

kuřák (muž)                                 2300

autonehody                                   180

drogy*                                         100*

sebevraždy*                                   95

vraždy*                                          90

 AIDS*                                          70

letecké nehody*                               1

(*) Celá populace

Život zkracují i rizika spojená s prací, honbou za penězi, slávou, kariérou, přehnanou vírou ve vlastní schopnosti a touhou být vítěz. Podle okolností musíme a nebo jsme ochotni přijímat značně velká rizika.

Další tabulka uvádí zkrácení života podle druhu práce (kanadský průmysl, 1967-76).

Druh práce                     Zkrácení o [dny]

hornictví                            660

těžba dřeva                       580

rybolov                            430

stavebnictví                      200

obsluha reaktoru              170

doprava                          150

průmysl                            58

zemědělství                     27

služby                             19

Porovnáme-li zkrácení života v důsledku chudoby (3500 dní - tento údaj platí pro USA, v Kanadě bude vzhledem k lepší dostupnosti lékařské péče poněkud menší) s dobře placenou prací v jaderné elektrárně pochopíme, že proč mnoho lidí rádo takovou práci riskuje.

Navíc je nutné zdůraznit, že uvedených 170 dní je odhad pro případ maximální povolené dávky pro pracovníka v jaderném průmyslu. Skutečná průměrná dávka za období 1986-90 byla zhruba 6x nižší, což při předpokládané přímé úměrnosti znamená posun na úroveň práce v zemědělství.

Jaderná energetika a politika
Jadernou energii respektive energetiku nelze oddělit od politiky. V současné době lze ve světě najít čtyři základní trendy:

Absolutní zavržení jaderné energie tak zvanými ochránci životního prostředí - v Kanadě například skupina Energy Probe.

Programové zavržení - některé politické strany mají ve svém obecném programu likvidaci existujících elektráren. Dostanou-li se dostanou k moci, svůj odpor mírní. Jejich odpor vůči jaderné energii je politický, nikoli vědecky podložený.

Pragmatismus - ztělesněný vládou USA (ať již demokratickou nebo republikánskou). Ta nemá k jaderné energetice "vrozený" odpor, ale silná uhelná lobby a víra, že se energetická krise sedmdesátých let nebude v dohledné době opakovat, ji zatím nenutí k oživení výstavby jaderných elektráren.

Aktivní přístup - sem patří vlády, které v jaderné energetice vidí reálné východisko, jak uspokojit energetické potřeby vlastní země ekologicky, ekonomicky i politicky přijatelným způsobem (Francie, Japonsko, Čína, Korea atd.).

Problém zásobování lidstva energií je typickým příkladem toho, že je třeba oprostit se od ideologie a snažit se hledat nejlepší možné řešení daného problému. Energetická nerovnováha světa svým způsobem odráží i jeho nerovnováhu ekonomickou, která vede k politické nestabilitě.

Problém kam s ním (radioaktivním odpadem)

Využití jaderné energie nelze oddělit od likvidace radioaktivního odpadu. Jak již bylo řečeno, odpůrci jaderné energie se zaměřují právě na tuto svrchovaně zpolitizovanou oblast a to hned z několika důvodů:

Existující jaderné elektrárny je většinou nutno udržet v provozu, protože jejich kapacita není snadno nahraditelná bez velkých ekonomických ztrát. Akce proti jejich okamžitému odstavení nemají naději na úspěch.

Proti ukládání (storage) a likvidaci (disposal) jakéhokoli odpadu vládne obecný a tudíž snadno využitelný odpor vycházející z filosofie NIMB neboli Not In My Backyard (ne za našimi humny). NIMB, v lidovější mluvě něco jako "dávejte si svoje sračky na svůj hnůj", v sobě zahrnuje prvky pseudodemokratického šílenství, které prakticky paralyzuje rozhodovací schopnost institucí.

A zase narážíme na nevzdělanost občanů. V AECL jsme na začátku devadesátých let dokončili projekt hlubinného uložení odpadu. Spočíval v trvalém uložení (disposal) odpadu ve štolách vyražených v Kanadském štítu. Projekt byl předán k vyhodnocení osmičlenému panelu, který po 8 (slovy osmi) letech zkoumání a mnoha veřejných slyšeních, dospěl k tomuto závěru:

"Bezpečnost konceptu AECL byla dostatečně prokázána z technického hlediska, ale nikoli z hlediska společenského. Koncept AECL pro (hlubinné geologické) uložení odpadu nemá v současné podobě širokou podporu veřejnosti a (tím pádem) odpovídající míru přijatelnosti. Nemůže tedy být použit jako kanadské řešení pro likvidaci vyhořelého paliva. Bezpečnost je pouze jedním, byť klíčovým, kriteriem přijatelnosti (konceptu). Bezpečnost je nutno posuzovat ze dvou vzájemně se doplňujících hledisek společenského a technického."

Není lepší doklad pablbství kanadských politiků a nevzdělanosti občanů? Celá věc je o to absurdnější, že náš podnik neměl v popisu práce tento projekt prodávat veřejnosti.

Závěr

Jaderné elektrárny jsou tak bezpečné, jak důsledně je při jejich konstrukci a provozu dodrženo základní pravidlo: Z radioaktivního záření není třeba mít strach, ale je třeba mít před ním respekt. Ztráta respektu může kompromitovat řadu zabudovaných bezpečnostních opatření a to zejména na úrovni jednotlivce.

Problémy nejsou s reaktory, ale s řízením provozu elektráren.

Veřejnost většinou neví, že žádný jiný obor lidské činnosti nepodléhá tak přísné regulaci, jakou je stavba a provoz jaderné elektrárny.

Konstrukce jaderného reaktoru znemožňuje, aby explodoval jako jaderná nálož. Bezpečnost reaktorů jako takových je ostatně nepřímo uznávána i odpůrci jaderné energie. Proto byl vyveden strašák likvidace radioaktivního odpadu.

46 komentářů :

  1. Skvělé - díky
    Volič-Vilč

    OdpovědětVymazat
  2. Možná si již všimli občané, že "problémy světa" nám nevysvětlují vědci z oboru ale "jejich" mluvčí z politiky.

    OdpovědětVymazat
  3. Článek velmi dobře a střízlivě popisuje stav, kdy obyvatelstvo je záměrně nesprávně informované a protestuje proti jaderné energetice. Manipulace s dezinformovanými masami je úžasný business a "bursíkovci" jsou za svůj hysterický odpor vůči jádru dobře placeni, například dodavateli zemního plynu a výrobci obnovitelných zdrojů. Nicméně mám připomínku k tomu, že hlubinné uložení vyhořelého je vyřešeno a je bez problémů. Musíme si uvědomit, že jde o uložení na řádově stovky milionů let a prognózy geologického vývoje masivu úložiště jsou nejisté. Jsem přesvědčen, že lepší cestou je dlouhodobé skladování vyhořelého paliva s tím, že je vysoká pravděpodobnost, že bude nalezen způsob jeho dalšího využití. J.V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. J.V.-obojí je možné, geologickou anomálii, poruchy úložiště bychom stejně nepřežili.

      Vymazat
    2. Uvádí se, že je třeba vyhořelé palivo uložit na 30 000 let, nikoli na stovky milionů let. Je to tedy asi šestinásobek věku pyramid. Nejsem si jist, že jsme schopni vyrobit technologie uskladnění paliva na tak dlouho, aniž bychom s ním po čase nemuseli manipulovat a přendavat do nových nádob.
      Je sice pravda, že se uvažuje o přepracování paliva a asi se to časem i zvládne, ale zatím je to ve hvězdách. Rovněž zásoby uranových rud nejsou bezedné a píše se o zásobách asi na 100 let. Takže nejaderná energetika není trvalým řešením, tím jsou jen trvale udržitelné, obnovitelné zdroje. Za 500 let vyčerpáme to, co nám dala příroda jednorázově na rozběh, abychom se k trvalé udržitelnosti dostali. Pokud to do té doby nezvládneme a zásoby fosilních a jaderných paliv vyčerpáme, tak naši potomci nebudou mít žádnou rezervu pro případ výjimečných situací.
      KR

      Vymazat
  4. Díky pane Jírovče!
    Když jsem v diskuzi k tomu původnímu článku napsal, že jde o "Neskutečný blábol pseudoodborníků, kteří o fyzice, radioaktivitě a i matematice fakticky nic nevědí...", byl jsem mnohými označován různými jmény a přívlastky. Takže Vám tímto děkuji za kvalifikované doložení nesmyslností z onoho článku. Kdo nechce, či není schopen exaktní fakta pochopit, musí se uchylovat k paušalizování a hysterickému křiku. Bohužel v politice je většina "odborníků na všechno" vyěkolených v "měkkých vědách" (kecání), kteří však zejména v "tvrdých vědách" jsou částeční i absolutní analfabeti (čest vyjímkám).
    Objektivní informace o atom.energetice, radioaktivitě atd. uvádí ještě Vlad.Wagner (zpravidla na www.osel.cz).

    OdpovědětVymazat
  5. Také na některých levicových webech straší chemtralis. Dávají velký prostor Hnutí duha. Jsou ochotni po zastavení elektráren se dívat na televizi při svíčce. Zmínka o jaderných elektrárnách tam vyvolává paniku. Už víte, o kom píšu?

    OdpovědětVymazat
  6. Využívání jaderné energie v současnosti, kdy začínají být obnovitelné zdroje rentabilní je vůči našim potomkům opravdu sprosté. Peníze dosud investované do této neobnovitelné energie by zajistili obnovitelné zdroje pro každého pomalu již na celém světě. To mamutí výrobci elektřiny, kteří potřebují lidi jako rukojmí, nechtějí dovolit. Možnost lidí mít fotovoltaiku a malou větrnou elektrárnu na střeše každého domu a moci klidně "vypláznout jazyk" na ČEZ je noční můra všech megalomanů. Jen "přebalování"jaderného odpadu bude stát naše potomky obrovské prostředky a budou jim velmi chybět jinde. Každý člověk se smyslem pro fair-play to pochopí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. R.P.-čemu říkáte fair-play? Diskuzi vědců, jako oponenturu politikům? Váš názor vůči mému nebo pana Jírovce? Kdo zaplatí "fotovoltaiku a malou větrnou elektrárnu na střeše každého domu",Vy snad nebo ČEZ? "Přebalování" jaderného odpadu zaplatí potomci přece i za Vás, Vy žijete v zemljance a svítíte lojovou svíčkou? Převezměte zodpovědnost i za sebe.

      Vymazat
    2. Miroslave, dneska si již každý může na střechu svého rodinného domu nainstalovat 3-5kW fotovoltaických panelů. Problém ovšem není již v poměrně nízké ceně panelů, či technologii vlastní instalace spolu s měniči. Co je ovšem problém, a to s případnými přetoky do veřejné sítě, které bohužel ČEZ jaksi nechtějí akceptovat pro ně z pochopitelných důvodů ztráty zisku. Kolega výše má bohužel pravdu.

      Vymazat
    3. Zase jeden "expert" přes energetiku. Přečti si něco o tom, co dělala ta "moderní" energetika teď na podzim v Německu, když jako na potvoru slunce moc nesvítí a větry se na severu tak nějak rozhodly nefoukat - prakticky celý výpadek musely pokrývat "ekologické" uhelky a dovoz z atomek ve Francii. Pochopitelně se tím ty zelené mozky moc nechlubí.
      Opravdu - "Blahoslavení chudí duchem!"

      Vymazat
    4. Jak píši níže, ovšem malé bezpečné reaktory, nebo co víme na co přijdou v budoucnu naši vědátoři, tak atomovou energii samozřejmě nezavrhuji a beru ji jako prozatímní nezbytný most k jiným modernějším a ekonomicky zajímavým zdrojům energií.

      Vymazat
    5. 16:53-to všechno vím, sám o tom uvažuji, jen není vyřešen vstup a výstup z globální sítě bez možnosti "totálního zhasnutí" a není dotována technologická samostnatnost " větších ostrůvků" mimo síť. Uživatelská norma spotřebičů netoleruje výkyvy amatérských, nezávislých výtvorů.

      Vymazat
    6. "Blahoslaveni chudí duchem" možná chápou, že elektrovodnou soustavu můžou rozhodit ohromné solární elektrárny (které nakonec vlastní zase ČEZ, nebo pár papalášů), ale ne ony malé elektrárničky na střechách, které pokryjí okamžitou potřebnou spotřebu v nejbližším jejím okolí.A v noci jelikož je jaksi menší odběr, většina provozů nejede. a na to stačí v pohodě kombinace stávajících elektráren.

      Vymazat
    7. P.S.-pro mne je záhada, proč místní zdroje se nemohou sdružit v ekonomický subjekt, prodávající a regulující si místní zdroje v síti!

      Vymazat
    8. Miloslave a proto se jim (ČEZu) mimo jiné, velmi hodily digitální "hodiny" na místo starých křižikových založených na vířivých proudech v rotujícím kotouči, které přetok neidentifikovaly a prostě se kotouč točil při přetoku na druhou stranu a kWh se tak výhodně odečítaly a pokud se na "hodiny" nikdo zrovna nedíval nebylo to v podstatě ani prokazatelné. Co by obnášelo změnit, aby moderní elektroměry integrovaly výkon i do mínusu a imitovaly fci starých "hodin". Nic, prostě se jim to z výše uvedených důvodů nehodí, jde zase o nic menšího než o prachy o které stáhnou odběratele. Není totiž problém pro ně el. energii vyrobit, ale někomu ji nacpat tedy výhodně prodat, protože jaksi do konzervy (mimo vodních přečerpávajících elektráren) si ji nenacpou.

      Vymazat
    9. Dvě lži najednou:
      1) Obnovitelné zdroje jsou rentabilní.
      2) obnovitelné zdroje ničí přírodu méně.

      Obojí je snadno zjistitelné. Doplňkové zdroje (malé vodní elektrárny, solární kolektory) jsou vhodné pouze pokud by se používali opravdu lokálně. Sluneční kolektory na střechách domů pro vlastní spotřebu - tím se ušetří odběr z globálních zdrojů a nebo se nemusí budovat vedení z globálního zdroje. Pokud ale vynuceně se musí vykupovat, tak okrádá všechny a nutí všechny okolo vydávat na to zbytečně zdroje. Kdo kdy slyšel, aby měl podnikatel zákonem stanoveného zákazníka, který to musí koupit ať chce nebo nechce, za takovéto situace je to zločin a podívejte se na zničenou krajinu větrnými elektrárnami nebo poli slunečních kolektorů, prostě hnus a zelení jsou prachobyčejní parchanti.

      Vymazat
    10. Kdo si chce něco o problematice výroby energie ať už ze solárů, nebo větrníků něco přečíst, tak ať se zaměří na "Grid Tie DC/AC měniče, které navíc (ty lepší) umí i přizpůsobovat provoz právě připojené zátěži. Či-li zajišťují optimální přenos výkonu z panelů do domácí sítě. Samozřejmě nejde o ostrovní systém a nepotřebují se žádné akumulátory ani dodatečné rozvody po domě (využívá se současná elektroinstalace 230V). Problém jsou jenom ty přetoky, které se sic dají řešit třeba ohřevem vody v zásobníku, nebo dobíjením accu, ale to už systém prodražuje a znevýhodňuje z hlediska složitosti.

      Vymazat
    11. 17:46-tomuto systému věřim, neboť bude umět vytvořit samostatné jednotky, které budou umět místně regulovat a akumulovat energii "darovanou" sluncem.

      Vymazat
    12. Pracoval jsem 15let na JE a troufnu si říct, že přímý provoz JE je dost čistý. Další věc je přepracování a pak uložení paliva... Myslím si, že až se najde výkonová a technická alternativa jaderné energie, tak bude zase velký boom. Ale zatím je vše v plínkách a pořád netrpte tím jak bude ČEZ prodělávat. Tak až to bude, tak zase bude nejvíce investovat ČEZ. Nakonec můžete být svobodní a nainstalovat si panely na střechu a brát od ČEZu jen večer, nebo akumulovat do akumulátorů a jet i večer. Ale pokud si umíte přepočítat jakou spotřebu má taková pračka, klimatizace apod., tak zjistíte že to bude velká akumulátorovna a moc velké měniče...
      Já se na to dívám tak, že dneska je už jaderné energetika tak rozšířená, že nemá cenu okolo toho mluvit. Hlavně by mě zajímalo to, jak a kdo bude jednou likvidovat lány solárních panelů které rok od roku stárnou a slábnou... A my je dotujeme. Přeci princip tržního hospodářství je, že by si vše mělo na sebe vydělat, tak nechápu proč to dotujeme jako spotřebitelé a druzí silně vydělávají...
      Mia
      PS.: A nakonec nejvíce jich mají v USA a to je náš vzor, tak je to přeci správné... :-)

      Vymazat
    13. až dokážete, že takovéto obnovitelné zdroje energie mohou opravdu fungovat samostatně v tzv. ostrovním režimu, pak jsem všemi deseti pro. Ale stane se to, bude to rentabilní, budou takhle moci fungovat i velké fabriky? Takže až budete znát odpověď, můžete se zase ozvat s názorem, že není nad obnovitelné zdroje.

      Vymazat
    14. Anonymnímu 16. listopadu 2016 16:53
      „si již každý může na střechu svého rodinného domu nainstalovat 3-5kW fotovoltaických panelů“. Je s podivem, že lze tak univerzální soud napsat, když nejméně: Jsou i v ČR oblasti s takovými posmínkami osluněnění popř. i pokrytí sněhem, a kdekoli i stavby nevýhodně situované nebo téměř bez oslunění, potom i stavby k bydlení, kde vlastník ani nutnou investici nepokryje nebo, celá množina těch, kteří žádnou stavbu k bydlení ani nevlastní. A to samozřejmě není zdaleka všechno, co lze namítat. Univerzální řešení, prostě a jednoduše, neexistuje.

      Vymazat
    15. Myslím, že nemáte pravdu. Zatím je energie z obnovitelných zdrojů rentabilní hlavně z důvodu dotací. Také nejsou známy dopady na životní prostředí při masovém použití těchto zdrojů. Předpokládám, že vliv na minimálně meteorologické procesy může být fatální. Ekonomické dopady se již projevují, viz. dotace fotovoltaiky, cenový růst potravinových komodit kvůli výrobě "biopaliv", nebo zábory zemědělské půdy.
      Stejně tak stupidní je termín "trvale obnovitelné zdroje". Pokud zákon zachování energie stále platí, tak vždy někde bereme, a to, že zatím nevíme kde neznamená že to není. Růžové je to z mého hlediska pouze na volebních letácích různých "zelených"...

      Vymazat
  7. Možná budou do budoucna přijatelnější bezpečnější malé thoriové reaktory, které jsou mimo jiné i výhodnější co se týče bezpečnějšího odpadu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chtěl jsem se zeptat, jak to s nimy vypadá? Budou funkční už v příštím roce?

      Vymazat
  8. Před nějakou dobou jsem četla (možná na NR možná jinde), že v Rusku vymysleli technologii reaktoru na kazetové palivo, ve kterém i chladící voda v reaktoru není radioaktivní díky odstínění kazet. Reaktor nastartuje a funguje i na vyhořelé palivo ze současných reaktorů. Rusové staví nebo možná už postavili zkušební reaktor o výkonu 300MW a jeho zkušební provoz má být ukončen a vyhodnocen do r.2020. Pokusný reaktor má zásobovat elektřinou a teplem asi 300tis. město na Sibiři. Pokud by se zadařilo a takový reaktor by skutečně fungoval, znamená to značný posun k vyšší bezpečnosti jaderné energetiky i proti zásahu zvenčí, možnost využití již použitého paliva a tím sníženou náročnost na úložiště, zachování stávajících zásob uranové rudy do budoucna. Osobně jsem přesvědčena, že jaderná energetika je ekologicky nejčistší možnou cestou získávání el.energie a nové technologie umožní i další nová použití zbytkového paliva nejen v energetice.
    Ivana

    OdpovědětVymazat
  9. Také se bavím, když slyším to strašení před jadernou energetikou a "odpadem" z její činností. Myslím, že i ne nepodobný je i strašák ze spaloven komunálního odpadu - ale v zájmu koho? Podívejte se z ptačí perspektivy na žlutě kvetoucí lány řepky, či pralesy kukuřice, žita atd. pro bioplynky. Obnovitelné zdroje za patnácti násobek ceny jaderné energie? Co místo spalování obilí ho posílat tam, kde hladem umírají lidé?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Ano, ano poslat jim obilí." Každý, kdo se tam živí pěstováním pochopí, že to nemá cenu a už tam více pěstovat nebude. Tak jako Čína exportuje boty a oděvy, tak to pomohlo našim podnikům a našim zaměstnancům. Na to vždy myslete, když navrhujte pomoc/podporu cizí zemi ze svých přebytků. Jaké budou důsledky pomoci.

      Vymazat
  10. zatimco dostupnost solarek podporovala vlada milonaře a hochštaplery tak jako tradičně se na obyčejne voliče s podporou nedostalo a proto se jim zvyšuji daně a to prosim nebyl jen uchyl tupolanek zada mu kryl naš největši socan bohoušek jo komunisti z čezu na sebe nedaji dopustit toby tak hralo aby kdejakej ferda měl na svym domku ze statnich solarko o kralikarnach pana havla nemluvě

    OdpovědětVymazat
  11. hele zažil jsem navštěvu jednoho dost vyznamneho českeho politika takovej malej prudič to byl a když mu řekli hele tady to sviti tak vzal roha i se svoji ochrankou a takovej vam to byl odornik že rozuměl uplně fšemu ani tradični kafičko nechtěl jak rychle upaloval

    OdpovědětVymazat
  12. Solarni energie dopadajici na ctverecny metr okolo poledne:
    Ghana 800 W (podobna energie dopada na 1/2 Afriky)
    Nevada USA 400W (podobna energie na Arabii, Pakistan , Australii, Indii)
    Jizni Evropa 300W

    Ucinost solarniho panelu 20% (maximalne ve vyskumu dosazena 50%).
    V roku 2020 bude cena energie z nafty, uhli bude stejna jako solarni, to je oficialni udaj v Indii. Tudiz zaver je jasny pro vetsinu zemi sveta jaderne elektrarny nejsou nutne, jsou minus. Jsou velice drahe , predstavuji naklady s dobou navratu 20 let kdy nikdo nevi jaka bude cena energie za 5 let, teda planovani nemozne. Jaderne elektrarny jsou dobry nastroj????? na vytvareni zavislosti(zotrocovani) zemi na velkem kapitalu. V pripade Indie , coz je mamuti market jsou jaderne elektrarny nevhodne , jaderne elektrarny jsou vhodne (mozna) pro severni zeme .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám pocit, že máš poněkud podhodnocený výkon/m2, nicméně je to už asi 7 let co přišli myslím Amíci s novou technologií solárních panelů s účinností k 70%. Princip nebyl založený na fotovoltaickém jevu, nýbrž na mikrovlnném. Tiskovou metodou bylo vytištěno na izolační materiál miliony malých čtvrt-vlných antének, u každé byla usměrňovací dioda a po vytištěných vodivých sběrnicích se napětí sčítalo a proud odváděl ke svorkám do připojené zátěže. Tyto panely (spíš potištěné plastové fólie) se měly prodávat do 5 let ale bohužel kde nic tu nic. Že by to celé skončilo opět jako "trezorovka"? Nebylo by to asi nic výjimečného. V každém případě velká škoda.

      Vymazat
    2. Třeba to nebyla "trezorovka", ale jen velká, možná jen laboratorní bublina...
      Nakonec v laboratoři funguje ledasco a pak je problém to uvést do praxe...

      Vymazat
  13. Každý si tady v diskuzi razí tu svoji pravdu, ale bohužel aspekt "bezpečnosti" jaderných elektráren nelze chápat pouze v době míru, ale i za kritických okolností jako je válka, přírodní katastrofy, či terorismus. Hrnou se na nás ze středního východu a Afriky invazní hordy "inženýrů" a jiných odborníků, kteří kdyby svoji "odbornost" nasměrovali správným směrem, bylo by nám asi mnohem tepleji, než při používání pár panelů na střeše a několika metrů rozvodu po domě. Na tom se asi shodneme. Takže pravda je, jako obvykle, někde uprostřed, pouze se musí eliminovat nedostatky obou dvou technologií. Za určitých podmínek i obnovitelné zdroje (a tím nemyslím jen ty dosud nejvíce známé, ale i ty nad kterými se teprve začíná bádat) mohou, a nakonec i nejspíš budou, v budoucnosti hrát velkou úlohu.

    OdpovědětVymazat
  14. Poslouchal jsem experty z ERÚ k zavedení poplatků z elektroměrů ve výši minimálně 15000 ročně. Tvrdili, že tato situace je způsobena náklady na rozvodnou síť- ta už nepředstavuje jednoduchou silnici od výrobců k spotřebitelům, ale kvůli množství malovýrobců je mnohem složitější a její řízení je neskonale komplexnější. A dodali, že toto navýšení ceny za distribuovaný rozvod je maličkost a že s růstem výrobců (fotopanely na každém baráku) bude platba muset vzrůst nejméně 10x nejen kvůli rozvodům, ale i kvůli množství záložních zdrojů elektřiny. Kocourkov hadr. Proč se nevrátit k systému velkovýrobce- spotřebitel a proč nesmyslně zvyšovat cenu elektřiny? Ať si klidně každý kdo chce pořídí svůj energetický ostrov, ale nenapojuje se na síť.
    Pane Jírovče, můžete potvrdit kanadské letenky zdarma pro ekoaktivisty do ČR na zasedání Mezinárodního měnového fondu? jogín

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Navýšení cen elektřiny (poplatky z elektroměrů) je skutečně plánováno kvůli navýšení kapacity rozvodné sítě. Ale ne kvůli občanům a výrobám v ČR (národní síť byla za komunistů plánovaná s rezervou větší než 100% kvůli těžkému průmyslu), ale kvůli nutnosti dopravit od Baltu do Alp a zpět větrnou energii. Toto vláda ČR slíbila Německu, že to udělá a ještě k tomu zadarmo. Náklady uhradí občan ČR - plebs. Ptejte se vlády, kdo to "spískal". PK2

      Vymazat
  15. Fascinuje ma,Europa sedi na atomovych bombach/v Nemecku planovali jadrove zbrane modernizovat/ktore su urcene na nicenie civilizacie,pritom bojujeme proti jadrovym elektrarnam,vdaka ktorym mame teplo,svetlo,fabriky maju stabilnu energiu.

    OdpovědětVymazat
  16. Nárůst výskytu rakoviny krásně koreluje s jadernými testy ale jako integrál. Když si toto lidstvo uvědomilo, tak začalo omezování jaderných testů, zejména těch nadzemních, kdy se do atmosféry dostane spousta radioaktivního prachu. Ten má na DNA dlouhodobé kumulativní účinky. Politici posléze toto poznání zneužili proti jaderným elektrárnám, přestože jsou řádově méně nebezpečné (i Černobyl). Obě strany hledaly za studené války bič na protivníka. U jaderných elektráren je problém s odpadem a jeho trvalou a ekonomicky únosnou likvidací. Jinak je to velice čistá energie. PK2

    OdpovědětVymazat
  17. Jen pro zajímavost, Švýcarsko, jako etalon ekologie, má 40% své elektrické energie z jaderných elektráren. Zbytek je z vodních elektráren, uhelné prakticky nemají.
    Fotovoltaika je na první pohled ideální zdroj. Jenže má dvě podstatné "ale". Pro výrobu FV panelů spotřebujete srovnatelné množství energie, kterou vám vyprodukuje za celou svou životnost. A hlavně energii nejvíc produkují v době, kdy jí mnoho nepotřebujete. To jest ve dne a v létě. Dokud nebudou existovat řádově lepší akumulátory, než jsou k dispozici dnes, tak na nějakou soběstačnost domácností můžete zapomenout. Podobně to platí i pro větrné elektrárny. Dokud nebude možné elektřinu snadno "nabóchat do plechovic", budou vždy potřebné klasické elektrárny. Nejlépe jaderné, protože ty se mnohem lépe vyrovnávají s kolísáním zatížení, způsobované nahodilými dodávkami z fotopolí a větrníků. Ideální by bylo, kdyby tato energie šla do přečerpávacích vodních elektráren, odkud by se odebírala podle potřeby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Použijte svůj Švýcarský model na Hané. Vodní elektrárna s velkým spádem vody se jim hodí

      Vymazat
  18. Je to pravda experti,ze kdyz si namontujete solar na dum,pro vlastni potrebu,musite ji merit a platit? Komu? dik.

    OdpovědětVymazat
  19. Jogine (21:25)

    o letenkách zadarmo pro ekoaktivisty jsem nic neslyšel.

    OdpovědětVymazat
  20. > sekce "Oběti jaderného záření" zemřelo od počátku sedmdesátých let asi 300 lidí

    Tolik tedy priznali...

    Ovsem statisice(!) lidi, kteri v prubehu let zemreli na rakoviny diky Cernobylu, nezmini, protoze je nezapisi do spravne kolonky... (Jejich postupne klesani je zavisle na tom, kdo a s jakym zajmem ty umrti "klasifikuje"...)

    Ale je treba souhlasit, ze neni kazda elektrarna Cernobyl a pomer obeti Cernobylu a vsech moznych ostatnich (treba autonehod) je mizivy...

    Three Mile Island - autor zamerne naprosto nepravdive zjednodusil. Doslo k Melt-down roztaveni jadra, to nebyl jen nejaky zasekly ventil !

    Cernobyl - byl znicen zcela umyslne. "Soudruh" z centra naridil tzv. "experiment", o kterem on i obsluha reaktoru vedeli, ze reaktor vybuchne. Obsluha to odmitla provest, tak na nocni smenu prisel nevzdelany stredoskolak...

    Fukushimu znicili zcela zamerne, Izraelska bezpecnostni agentura, ktera tam nekolik mesicu predtim zacala hlidat. Zniceni generatoru prilivovou vlnou je nesmysl.
    http://jimstonefreelance.com/fukureport1b.pdf

    Taky treba nezminil 9/11 rizenou demolici dost mozna i malou jadernou nalozi, po ktere dost (jednotky tisicu) lidi zemrelo - pry na otravu "azbestovym" prachem...

    Pokud to shrneme, ty nejvetsi jaderne katastrofy se vzdy staly jen umyslne.

    Napr. pro Temelin to znamena, ze pokud bude ovladaci centrum u nas v Temelinu, je to v poradku. Pokud bude ovladaci centrum pres internet v USA (coz ma Westinghouse v planu!), je to potencialni katastrofa, jednak umyslne odpaleni reaktoru, pokud bychom byli geo-politicky "nespolehlivi", jednak moznosti selhani site internet nebo po celkovem black-outu...

    Ukladani odpadu - hlubinne uloziste v masivu je v poradku, velmi bezpecne, a lidova hysterie je zbytecna. Ovsem leckdy v minulosti dochazelo k povrchovemu odkladani a to i nedaleko mest, a obeti techto "cernych" skladek jaderneho odpadu (v USA, v Italii, na Ukrajine) je take velmi mnoho, mozna az do statisicu, a samozrejme se to nijak neeviduje. Takze ano, pokud se nezapoji korupce, pokud to "hlidaci psi" hlidaji, a tedy pokud se s radioaktivitou zachazi tak, jak se zachazet ma, je to velmi bezpecne...

    A ohledne odstavce "Bezpečnost konceptu AECL" - v Kanade je obecne propaganda celkove mnohem horsi, nez byla za sovetskych casu u nas...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na nezaměstnané nemáme kolonku. Na bezdomovce nemáme kolonku. Na sebevraždy po 89 z důvodů nesnesitelného bytí, nemáme kolonku. Co nechci vědět nebo co bude mít nepopulární výsledky, tak to neeviduji.

      Tak mne napadá. Patent si výrobnu kolonek! Bude to úspěšný artikl.

      Vymazat
  21. Bezvadný článek pana Jírovce.

    Lidi, kteří mají vzdělání a praxi, a dovedou i složité systémy sozumitelně popsat, včetně kvantity, s racionální logikou, bez postranních úmyslů, tak jen takové bychom měli volit do veřejných funkcí.
    Ne opakovaně volit stále týž současný hnůj.
    Který dovede asi jen jedinou věc dobře - organizovat a prosazovat novou jadernou válku.
    Ekoaktivisté by se pak mohli zaměřit na jaderné zbraně.
    Děda.

    OdpovědětVymazat

Reklama