Reklama

.

.

středa 30. listopadu 2016

Právo národních entit

Yekta Uzunoglu
29. 11. 2016    Blog YU
T.G. Masaryk učinil vše možné pro ochranu židovské entity a tím nejen sebe, ale celý český národ zapsal věčně nejen do dějin lidstva, ale též zajistil budoucnost české entity.
Jan Zahradil: "Rozumím tomu, že pan Uzunoglu zastává a prosazuje v ČR zájmy kurdské menšiny v Turecku. Já ovšem nikoliv, za to opravdu placen nejsem, jsem placen za prosazování zájmů ČR."
Dle všeho má pan Jan Zahradil technickou představivost o lidské společnosti, nikoliv představivost a cítění sociologické, etnologické, etnografické a historické. Společenské či jazykové vědy jsou mu, jak je vidět, cizí.

Nejsem Čech, ale ani bohemista, ale přesto bych tvrdil, že zastávat se základních práv zakotvených v LPS v případě Kurdů nebo vůbec jakýchkoliv jiných slabších národů, nemá ani z pohledu obecné lingvistiky a konkrétně bohemistiky nic společného s výrazem “zájmy”, tak, jak tento výraz použil europoslanec Jan Zahradil.

Zájmy tak, jak je chápu já, by se vztahovaly na situaci, kdyby měli Kurdové svůj stát či vůbec nějakou statní strukturu, abych mohl evt. dle výkladu pana Jana Zahradila prosazovat tyto jejich zájmy.

Já zastávám právo a to základní, které nelze ohraničit žádnými státními hranicemi, tak jak to činí pan Jan Zahradil, když moje aktivity ohraničuje státními hranicemi, které uměle a nepřirozeně rozdělují kurdský národ.

Nad rámec toho, že je ve vyjádření pana Zahradila evidentní absence základní znalosti bohemistky, u absolventa chemicko-technologické fakulty, jakým je pan Zahradil, lze u něj evidovat i absenci obecné informovanosti o dění v jeho vlastní zemi. Jinak by totiž věděl, že moje aktivity pro národ, kterému je násilně odepřeno základní právo, odrazovala na mnoha četných oficiálních setkáních kurdských a českých osobností či institucí ignorace těchto umělých hranic. Jen za poslední dva roky navštívil Česko jak prezident Iráckého Kurdistánu Masúd Barzání, ale také zástupci YPG/YPJ ze Sýrie či kurdští političtí představitelé z Iránu nebo z Turecka. Při tom všem šlo výlučně o snahu o zajištění a chránění práva slabšího, to jest o snahu zajištění základního práva samotného. A je na místě připomínat inženýru Janu Zahradilovi, že jedině respektování a chránění zájmů jiné entity, může chránit entitu českou. Přitom by stačilo, kdyby býval pan Jan Zahradil věnoval jen pár hodin, co věnuje zájmům podnikatelských subjektů, také panu T. G. Masarykovi. Tak by sepsání toho textu bylo zbytečné.
T:G:M. v Jeruzalémě 1927


To bylo pro podřadného a řadového politika evropského kontinentu právě v “politicky mimořádně nevhodné době“, kdy T. G. Masaryk učinil vše možné pro ochranu židovské entity a tím nejen sebe, ale celý český národ zapsal věčně nejen do dějin lidstva, ale též zajistil budoucnost české entitytaké díky které dnes i europoslanci mohou být českými europoslanci někde v Bruselu.

17 komentářů :

  1. At si autor jde chranit sve mensiny do Turecka nebo jako Masaryk az do Jeruzalema...Muze tam plakat a kvilet ,pro ne co hrdlo raci...Nam zde jde /Masaryk, Nemasaryk, ochranar / o celonarodni Existenci.
    Zrejme to autora Propagandistu , ubijeni narodu nezajima.
    Armeni a jine vyhlazene mensiny v Turecku. My jeho rady Nepotrebujeme , my narody jakoTurci Nevyhlazujeme.
    Prosime vas odejdete ...
    Dalsi pata Kolona dalsi prisaklej zradce, odkud placenej ? Kterrej si mysli kdo vi jak neni chytrej kdyz zrazuje pod rouskou propagandy Tolerance /tolerujte i kdyz vas ubijeji/,mejte soucit i kdyz vas zakerne vrazdi, respektujte , nebo pujdete dovezeni...atd..Tolerujte aby vase deti byly bud zabijeny nebo przneny..dela se spatne..
    A Masaryka at necha na pokoji..
    My taky do Turecka nechodime kazat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro 01:03 za koho mluvíte tím svým „my“, rád bych věděl, když produkujete neuvěřitelně hloupou, naprostou neznalostí poznamenanou argumentaci. Dovolím si zeptat se: V jaké situaci byli T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánik a další, když v exilu usilovali o uznání práva Čechů a Slováků na vlastní stát? V jaké situaci byl E. Beneš a další, když v exilu usilovali o obnovu ČSR? Jste vulgární a proto nebezpečný nevzdělanec. I když asi rádoby, na správné straně.

      Vymazat
    2. Nikdy v historii neexistovala země, která by se nesla jméno Československo. V Evropě byla známa pouze země jménem Čechy (Bohemia), která byla součástí německého kulturního okruhu a provincií Svaté říše římské. Gotické umění soupeřem rýnských katedrál. Králové Čech byly Habsburkové a Čechy samotné v roce 1914 byly (spolu se svými sousedy Sudety, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí) součástí Rakousko-Uherské říše.

      Ty co snili o nezávislých Čechách nebo Slovensku bychom mohli spočíst na prstech jedné ruky. Jedním z nich byl i nevýznamný profesor jménem Tomáš Masaryk. Byl ovšem více než jen prostý profesor na vídeňské univerzitě. Před Sarajevským atentátem byl vůdcem tajné panslavistické organizace řízené z Petrohradu. Skrytě pak byl tím čím paša v Srbsku. Když se válka blížila, byl zavčas varován a urychleně se vzdálil do bezpečí Paříže.

      Masaryk žil ve Francii tři roky z peněz ruského velvyslance v Paříži zatímco jeho protějšek Edvard Beneš byl placen Brity. Po bolševické revoluci v roce 1917 se placení těchto dvou panslavstických agentů ujaly Spojené státy.

      Masaryk byl také vysoce postaveným zednářem zasvěceným do Velké orientální lóže, která kontrolovala Francii od revoluce v roce 1789. Podobně byl Beneš zasvěcen do tajemství britských zednářů.

      Jako panslavistický agent pracující pro ruské expanzivní plány byl v roce 1914 zvažován pro sestavení několika proruských vévodství, které by ve Střední Evropě nahradili rakouské a německé režimy. Tento plán také představil mocnostem na západě. Dne 15. dubna 1915 vše převedl do veřejné formy svým memorandem britskému ministerstvu zahraničí: „Čechy a Morava se sformují do království pod správou ruského velkovévody.“ Car s tímto plánem následně souhlasil, když se dozvěděl o polských snahách o vlastní stát na což poukázal prezident Poincaré ve své knize Invasion. Během léta 1918 Beneš zařídil Masarykovo zvolení prezidentem tehdy ještě neexistujícího Československé republiky. Tento krok měl vypadat jako pocta velkému muži, ale ve skutečnosti šlo o Masarykovu neutralizaci. Od té doby Beneš tahal za nitky schovanými za Masarykovým titulem. Velká pařížská orientální lóže, která zcela ovládala francouzskou vládu, Beneše, jako jednoho ze dvou nejlepších zednářů jež prosazují její politiku, podporovala.


      Masaryk byl poučen, aby navázal co nejbližší vztahy s prezidentem Wilsonem. Použil svou výbornou paměť k naučení se celých kapitol z některých průměrných knih, které Wilson napsal. Poté je před Wilsonem citoval, aby ho tak ohromil, tvrdíc, že ve svém životě nikdy nečetl něco tak hlubokomyslného. Nikdo dosud nevzdal Wilsonovi takový hold a ten se v podobném duchu odvděčil Masarykovi, když ho považoval za génia. Wilson byl jedno ucho k Masarykovým nestydatým úlisnostem a nedlouho poté byl jedním ze zastánců založení Československé republiky.

      Vymazat
    3. Onen podivný spletenec se sestavoval z různých národností a ve skutečnosti neměl žádnou historickou podstatu ani tradici. Prostě se z ničeho nic tady objevil, aby svému obyvatelstvu způsoboval ty nejzrůdnější problémy. Jednalo se o francouzský vynález "nárazníkového protektorátu" (Cordon sanitaire de la Tchécoslovaquie).

      Dne 08. 01. 1918 přednesl americký president Woodrow Wilson před kongresem Spojených států americkou představu uspořádání poválečné Evropy. Skládala se ze 14 bodů. O nějakém "Československu" tam samozřejmě není ani slovo. Pouze článek 10 ze 14 Wilsonových bodů hovoří o eventuální možnosti autonomie národnostních státu uvnitř Rakouska-Uherska. To znamená existenci rakouského císaře a autonomní státy by si do čela ustanovily své krále a nebo v případě republiky, by si zvolily prezidenty. Útvar by vypadal asi jako dnešní Britské společenství národů (Commonwealth of Nations). Lze s největší pravděpodobností předpokládat, že Češi by si zvolili Království české s knížetem Schwarzenbergem (coby králem) v čele. Rakousko-uherská říše by změnila svůj název (např. Rakouská konfederace svobodných států) a i když by byla jednotlivá království formálně podřízena rakouskému císaři, vznikla by konfederační autonomie svobodných států. Existovala by patrně pouze společná měna. Předpoklady pro vznik druhé světové války by byly zažehnány.

      To se Francouzům ovšem ani za nic nelíbilo. Tak si dali za úkol, pokud možno ve všech mírových jednáních, americkou delegaci izolovat, její předlohy zpochybňovat a pokud se našla vhodná příležitost - i zesměšňovat. Ačkoli by se to mohlo zdát na první pohled nemožné, skutečně se jim to dařilo. Do ruky jim nahrávala též relativní netečnost Angličanů, nejevících o uspořádání kontinentální Evropy pražádný zájem a výhradně se starajíce pouze o uchování své koloniální říše.

      Rovněž je nutné podotknout: Došlo i k nečekaným zvratům. Bolševismus se v Rusku stabilizoval a neexistovala síla, která by ho odstranila. Nejdříve se zdálo, že se jedná o velice absurdní ideologii mající šanci se uchytit pouze u primitivního národa, sestavujícího se ze 75% analfabetů. Zde se Američané i Angličané naprosto zmýlili. Ideologickou absurditu přijalo za svou mnoho významných intelektuálů a z imaginární báchorky vytvořili vědeckou disciplínu. Marxismus-leninismus zachvátil střední i západní Evropu. Mimo Ruska zvítězil bolševismus i na Slovensku a v Maďarsku. Komunisté bojovali s úspěchem o moc rovněž v Německu a Rakousku. To byla voda na mlýn francouzské koncepci nového uspořádání evropského kontinentu.

      Vymazat
    4. Georges Clemenceau přesvědčil při mírových jednáních celkem snadno americké a anglické zástupce, že Francie je jedinou stabilizační mocností na evropské pevnině a tím jistým zachráncem tohoto kontinentu před hrozbou bolševizace. Pakliže spojenci nepřijmou francouzskou koncepci, Francie se stáhne do pasivity a celá Evropa je během pěti let komunistická.

      Byla to polopravda. Američané i Angličané ovšem danou alternativu přijali jako faktickou a umožnili pařížské vládě neomezenou moc při vytváření francouzských sfér vlivu na evropském kontinentě. Ti se okamžitě zařídili podle svého. Odstranili v první řadě Rakousko-Uhersko a tím se zásadně zbavili svého odvěkého hospodářského a politického rivala ve střední Evropě.

      Následovaly neúměrné reparace vůči poraženému Německu (Georges Clemenceau: "Vyždímat je do mrtě!"). Ze zemí bývalého Rakouska-Uherska vytvořili francouzské "nárazníkové protektoráty" (cordon sanitaire). Jednalo se hlavně o Polsko, Československo, Jugoslávii a Rumunsko. Československu a Jugoslávii zakázali federativní uspořádání státu. To posilovalo centrální vlády a ulehčovalo tunelování hospodářských systémů francouzských protektorátů, kam dosadili své vojenské mise. Tak např. ČSR musela platit hned dvakrát. Jednou tzv. "dar za osvobození" a podruhé válečné reparace, neboť ve válce bojovali Češi, Slováci a sudetští Němci na straně Rakouska-Uherska. Přesnou sumu tohoto vytunelovávání nikdy nebylo možné zjistit, ale některá čísla hovoří až 140 miliardách předválečných korun ročně.

      ČSR bylo pro francouzskou vládu od samého počátku těžkým politicko-národnostním problémem. Na tomto území žily tři velké národnostní celky (Statistická ročenka 1920): Češi = 7.406 493 (51.15%). Němci = 3.318 445 (22.53%) a Slováci = 2.282 277 (15.76%). Přes naléhání T. G. Masaryka a E. Beneše (teorie československého Švýcarska) pařížská vláda jakoukoli federalizaci státu striktně zakazovala. Obávala se totiž, že federalizací ČSR posílí německý vliv na tomto území a to do roku 1938 neměla ani v nejmenším v úmyslu.Jak ovšem udělat z národa menšinu, který je o více než jeden milion obyvatel početnější než Slováci? Aristide Briand přišel na "geniální" řešení: "Když spojíme Čechy a Slováky dohromady, vytvoříme Čechoslováky. Potom máme na tomto území pouze Čechoslováky a sudetské Němce, kteří jsou tím pádem menšinou!" A tak vznikla "la nation Tchécoslovaquie" (národ československý). Češi a Slováci zanikli a na přání francouzských protektorů se zrodili "Čechoslováci". Početní imaginací vzniklá "německá menšina" dostala navíc strastiplný název "les Allemands de la Tchécoslovaquie" (českoslovenští Němci). Tím bylo sémě druhé světové války spolehlivě zaseto obratnými tuneláři pařížských vládních kruhů.
      V roce 1939 tento zednářských lejnolíhní produkt upletený z dezertérského lejna zneuznaným profesůrkem TGM skončil tak jak zasloužil a musel! (vosol zvuk!) - https://www.youtube.com/watch?v=B-oTS2XulNU

      Vymazat
    5. Surová pravda zamlčovaných českých dějin.

      Vymazat
    6. 8:47 - Přesně. A že toho co nám zamlčují ještě je! Navíc nyní je tu další trend, který pod pláštíkem boje proti obrozeneckým mýtům usiluje nás přesvědčit, že pro český národ je Brusel jediná alternativa, tak jako v minulosti Cáchy, Vídeň či Paříž! - http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vylhane-ceske-dejiny-lzi-a-polopravdy-pretrvavajici-dodnes_406427.html

      Vymazat
    7. 7:25, 7:29, 7:32 Žasnu. Takto jednoduše se v historii vývoj řídit prostě nedá. A i kdyby. Nebýt toho, že německý, potažmo maďarský živel jazykově potlačoval český, potažmo slovenský, nebyla monarchie zdaleka tak ohrožena vůlí Čechů a Slováků po osamostatnění. Vím o čem, jako narozený v „Sudetech“, jako svého času utečenec, poté navrátilec a dnes starousedlík, se zásadně dvoujazyčnými předky a oběma dědy padlými v k. u. k. uniformě mluvím. Je mi jasné, že Češi, být v pozici Němců, chovali by se stejně. Ale, jestli z historie víme, co je předpokladem násilných konfliktů a potom i příčinou válek, nesplétejme konspirační teorie, neflikujme historii kombinacemi dohadů, náhodných skutečností a třeba i fakt. Prostě, stalo se, naši nedávní předci se zasloužili o stále ještě existující národní stát, ve kterém si do objektivně omezené míry, v rámci osvojené kultury, v mateřském jazyku, můžeme prostřednictvím voleb tak nějak současnost a budoucnost ovlivňovat. Tvrdím, že také sluší oběti a odkaz předků nejen respektovat, ale na úrovni současného poznání i rozvíjet. I když sdílím pocit že, svým způsobem, je Rakousko-Uherského soustátí škoda.

      Vymazat
    8. V zajmu spineni cechu za kazdou cenu pan Raci byti i Jasnovidka !!@ Co vsechno jeden neudela ve snaze...se rejpat ve smrdutem bahne...Aspon vime odkud to vyleza...

      Vymazat
    9. Tsunami zbytecnych slov na zakryvani praveho stavu veci, pomluvy a zase spina , spina a zase pomluvy , je to cech , bahno na nej..
      Tvarici se jako pravda a poucujici nas ...tazena z pr...
      Nase Historie , kdykoliv jsme podlehli zrudam germanskym je politovanihodna a velmi krusna...Plna zrady , lupicstvi, smrti a zaniku..zatazeni do svetovych valek , prilis mnoho ...

      Vymazat
  2. Čeští politici jsou voleni, stejně jako i Jan Zahradil, aby na prvním místě činili to nejlepší pro Českou republiku.
    Pokud budou dělat pořádně aspoň to, budou jejich voliči mnohem spokojenější. Myslím, že svéprávná ČR by pak mohla být i pro svět užitečnější, než je dnes.
    Všechno ostatní, to co by chtěl autor Yekta Uzunoglu, je v očekáváních, která bychom od našich politiků měli mít, až na místě druhém.

    Ale pana Uzunoglu samozřejmě chápu, já jsem Moravan a zároveň "v jistém smyslu" i Čech. MUDr. Yekta Uzunoglu je Kurd, ale určitě ne "v jistém smyslu" Turek, Syřan, Iráčan, Íránec nebo Armén.

    OdpovědětVymazat
  3. Příspěvek pana Uzunoglu je důkazem,že většími národy hostěné menšinové entity v těchto národech asimilovat nechtějí.Židovská entita žije v Čechách po staletí a stále většinově udržuje svojí soudržnost a "jedinečnost". Prostě MULTI MULTI na lopatkách. Který idiot pak věří tomu, že se podaří asimilovat v Evropě muslimské národy na nové Evropany?????

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pardon MULTI MULTI měla být MULTI KULTI.☺

      Vymazat
  4. Zahradil zastupuje výlučně své vlastní zájmy. Zájmy ČR jsou až někde daleko vzadu...

    OdpovědětVymazat
  5. Mnoho z těch, kdo zde rádoby zasvěceně píší o historii vzniku ČSR, si vybírají jen to, co se jim hodí do krámu. Nezdá se mi ale, že některý z nich také si něco přečetl z díla TGM. TGM a Beneš a dnes Zeman byli a jsou prezidenti, které v touze po vlastním zviditelnění mnozí zcela hanebně - "demokraticky" a v zájmu "svobody lhaného slova" ostouzejí. NA VÍC NEMAJÍ A TO JE JEJICH PŘÍNOS. POLOVZDĚLANCI HORŠÍ ANALFABETŮ. Jenže neměli jsme a nemáme prezidenty lepší, než jsou výše uvedení, ale myslím, že máme zase na desetiletí šanci mít prezidenty jen horší.

    OdpovědětVymazat
  6. Odpověď na 7:25 a návazné texty.
    Vážený anonyme, musím reagovat na Vaše zcela dementní tvrzení. Mám rodokmen od roku 1500 včetně celé podrobné historie naší země. Měl jsem v ruce mnoho desítek tisíc buď originálů nebo reprodukcí vzácných listin, ale nikdy a nikde jsem nenašel podklady pro Vaše tvrzení, včetně staré historie. Proto od Vás požaduji buď doložíte věrohodné materiály pro vaše tvrzení, nebo nám sdělíte kým jste placen za vaše pomluvy tohoto státu. Když se takto projevujete a kydáte zcela dementní pomluvy, velebíte němce, proč jste se tam již neodstěhoval a necítil se jako doma. Takže čekám na vaše konkrétní odkazy!!!

    OdpovědětVymazat
  7. Seriál 7:25, 7:29, 7:32, 8:47, 9:11 zahájený výrokem „Nikdy v historii neexistovala země, která by se nesla jméno Československo“ je celý tak hloupý, záludný a nepravdivý jak ten argument proti existenci českého a slovenského státu. Stejně se dá totiž napsat, že v historii nikdy neexistovala země, která by se jmenovala Spojené státy severoamerické ... a další dosaďme si. Aby vzniklo Československo, nemohla chybět vůle existující kulturní entity stejného jazyka na nějak vymezeném území, její dostatečně schopná politická reprezentace při příznivých mocenských poměrech. A tak se stalo, že Češi, Moravané, Slezané ... a Slováci nezmizeli v Německém resp. maďarském moři a existují jako národy dodnes. Namístě je otázka, komu to natolik vadí, že lepí dohromady všelijaká ta možná i nemožná fakta, aby znehodnotil oprávněné a úspěšné úsilí našich předků o národní existenci. Ptám se znovu, komu to vadí, že si dává tu práci, aby česky sepsal tak nehorázné slinty. Nebo už je tak jistou propagandou zblblý?

    OdpovědětVymazat

Reklama