Reklama

.

.

čtvrtek 26. ledna 2017

Pamatuji dobu, pamatuji její čas!


Zdeněk Hrabica
26. 1. 2017
Pamatuji dobu rozmluv z očí do očí, co na duši, to na jazyku.
Pamatuji dobu, kdy byly plechové hrnky na stěně, abychom zvěděli, zda nás soused neposlouchá, že posloucháme Londýn nebo Moskvu.
Pamatuji dobu, kdy nám kdosi shůry kázal, že žebrota a podomní obchod se zakazují, že plivati na zem se nesmí.


Pamatuji dobu, kdy jsme si skoro všichni navzájem říkali soudruhu a zdravili se Čest práci!

Pamatuji dobu, kdy představení nosili odznaky v klopě a na hlavách měli radiónky nebo čepice s kšiltem.

Proti gustu – žádný dišputát.

Pamatuji dobu, kdy mi před očima na návsi zavěsili tabulku:

„ Zákaz pasení hus- volné běhání hrabavé drůbeže a skladování různých materiálů bez povolení MNV.“
Pamatuji dobu, kdy domovní důvěrnice rozhodovaly o délce vlasů i mých potomků.


Pamatuji dobu, kdy se odznaky s pětícípou hvězdou vyměnily za trikolóry a za placky „Havel na Hrad!“

Pamatuji dobu, kdy se do stříbropěnné Vltavy u pražského Mánesu házely dekorace národních a zasloužilých umělců, kdy šly jako na dračku Cibulkovy seznamy agentů a spolupracovníků StB a bratr znovu udával bratra.

Pamatuji dobu, kdy se lidé zvláštního ražení od přírody stali komouši, doba se už zdánlivě skoro nenávratně nazývala dobou odpudivých komančů.

Pamatuji chvíle, kdy ještě včerejší hlava Rudého práva vyškrtla zčista jasna z titulku to hnusné slové „rudé“.

Pamatuji, že prý to bylo podle Šmerala.

Pamatuji dobu, kdy se přes noc jediný deník mladých na světě Mladá fronta stal Mladou frontou DNES a byl pak hamižnými prodejci prodán za kopečky.

Pamatuji dobu, kdy byl tento deník po čase znovu odkoupen ještě hamižnějším a bohatším – bez historie, bez dějin vzniku a bez existence.

Pamatuji dobu, kdy byl deník mladých odkoupen pro moc, pro zisk a slávu a pro peníze.

Pamatuji dobu, kdy namísto odpovědi na jakoukoliv otázku se už namísto slov odpovídá stručně a jasně: OK!

Dlouho jsem nechápal proč. Nepřítel naslouchá! Podle Felixe Edmundoviče Dzerdžinského nebo podle Sherlocka Holmese: „Člověk? Paragraf se najde!“

Pamatuji dobu, kterou jsem prožil.

Ilustrace foto autora

68 komentářů :

  1. pamatuji dobu kdy jsem se mel dobre zase jsem prvni komentar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Hrabica, je mi 80 a nepamatuju dobu, kdy by důvěrnice rozhodovala o čísi délce vlasů. Pokud o Vašich a Vašich dětí, co jste to byl za člověka? Já si chodil v trubkách, s emanem, botkách na sůráku, potom v texaskách, cortině s ridžvejkama, motejlem, kanadským trávníkem atd. atd. A nic, nic se mi nestalo. Stačilo umět řemeslo, necpat se bůhvíkam. Pak, pak si jeden nemusel nechat zrovna nic moc líbit. A vynechám, co jsme v padesátých letech, v základní vojenské službě dělali s uniformou. Ostatně, mnoha oněm soudruhům a soudružkám, co jsem se poškleboval, se dnes omlouvám. Na věčnost. Nežijí.

      Vymazat
    2. Hrabica, tady je hodně pamětníků, i já se k nim počítám, je mi 70, ale všichni si pamatují něco jiného než vy. Buď jste žil do 89. někde jinde a informace o době minulé máte ze současné ČT, nebo máte něco s hlavou. Měl byste se zajít poradit k doktorům přes hlavu.

      Vymazat
  2. Nějak jste pane kolego zapomněl třeba na Komsomolskou pravdu, Junge Welt atd. Mj. Fungují dodnes: www.komsomolka.ru, www.jungewelt.de

    OdpovědětVymazat
  3. Pamatuji dobu, kdy lidé jako pan Hrabica prosadili to, co dnes sám kritizuje.
    Pamatuji dobu, kdy lidé pod vlivem "Hrabiců" se dobrovolně nechali okrást o všechno, co léta budovali.
    Pamatuji dobu, kdy jedinou kvalifikací nových diletanských šéfů byl jejich antikomunismus.
    Pamatuji dobu, kdy se z vexláků a zlodějů stali vážení podnikatelé.
    Pomatuji dobu, kdy jsme bezdomovce a nezaměstnané znali jen z předválečných filmů.
    Pamatuji dobu, kdy umělci vášnivě bojovali za lepší svět. Titíž na něj dnes se stejným zápalem plivou.
    Naproti tomu nepamatuji dobu, kdy by nám revolucionáři v 89.prozradili své záměry ohledně restitucí, privatizací včetně médií, rozdělení republiky, vstupu do NATO, zavedení primitivního kapitalismu, předání všeho cenného cizincům. Zřejmě by tehdy skončili na lucernách. I s dnes procitnuvším panem Hrabicou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vystihl jste to naprosto přesně.Je mi 68 let a tak i já pamatuji tuto popisovanou dobu.Pan Hrabica hrubě zkresluje život obyčejných lidí do roku 1989 a vědomě lže.Od dnešního dne jsem si ho přestal vážit

      Vymazat
    2. Co také můžete chtít po neschopném kolaborantovi, když mu nevadí ani dnešní americký protektorát jménem Česko !

      Vymazat
    3. Pane Hrabica, je mi 67 let, rád Vaše články čtu, ale po tomto, co jste napsal, jsem zjistil, že jste žil v jiném světě než já.Hodně věcí bylo dobrých, ale též špatných. Neměl jsem žádné privilégia, ale mohl jsem říci beze strachu, že si něco myslím jinak, než můj nadřízený. To teď skoro nejde.
      Styďte za temto článek, je jak z Britských listů.
      emeritní kapitán

      Vymazat
  4. Pamatuji ve třídě na stěně obraz Masaryka a slovo tunelář s významem pouze stavební profese. Děda.

    OdpovědětVymazat
  5. Já pamatuji,že ve školách platil řád,učili jsme se ctít matku,otce,všechny lidi na planetě,lásce k vlasti,lásce k osvoboditelům.Hráli jsme divadlo,chodili do Sokola,ano do Sokola i když byl zakázán,chodili jsme stanovat,třeba jenom za humna,chodili jsme sázet stromky,na bramborové brigády,jezdili jsme na chmel,pomáhali o žních,ve škole jsme měli dílny,pozemky,tělocvik,chodili jsme do knihovny a četli.A jezdili jsme na lyžák,na pionýrské a podnikové tábory,na podnikové dovolené.Hráli jsme si všude,kde nás napadlo a nic se nám nestalo.Nezažila jsem,aby mně nebo někoho jiného buzerovali kvůli účesu!Zažila jsem vydávání Literálních listů,Literálních novin,Světové literatury,Mladého Světa,krásných básní.....napište,co je z toho mála,co jsem napsala,dnes reálné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdy byl zakázán Sokol???? To by mne opravdu zajímalo!

      Vymazat
    2. Patřím jen mezi "Husákovi děti" a tak toho není mnoho. Ale taky jsem s údivem zíral co , že jsme to měli všechno údajně zakázáno. Nezíral jsem , ale jen s údivem , ale se zhnusením , když mi spolužáci se kterými jsme dodržovali Foglarův modrý život , lovili bobříky , učili se lesní moudrosti (E.T.Seton), chodili na brigády, pomáhat starým lidem , ajaj. a to vše s pionýrskou vedoucí , do očí říkají jak byly persekuování jak nic nesměli a jak by tu komunistku (pionýrskou vedoucí ) měli zavřít na doživotí. Do prolhaných očí většiny svých spolužáků se díky bohu už léta nedívám , a i když nemám rád silná slova...chce se mi zvracet i jen při vzpomínce na ně.

      Vymazat
    3. Karla Kryla to zabilo, když viděl, kam se řítíme.Že se hodí ty jeho protestsongy ještě víc na dobu současnou, než na tu které byly určené. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,jak zakázali psát, a zakázali zpívat. A bylo jim to málo, poručili dětem, modlit se, jak si přálo, veličenstvo kat. Nevzpomínám si, že by nám místo učení neustále blili do hlavy nenávist proti jiným národům a nutnost. je humanitárně vyhubit.

      Vymazat
    4. Záleželo na postoji učitelů,vedoucích.A my jsme měli to štěstí,ale i dětské oči viděli a vnímaly.Zažil jsem na vlastní kůži,stál jsem na kladině,rozlétly se dveře do tělocvičny a stáli tam dva muži.Byli jsme v Sokole od 17.hod.Paní učitelka Pražáková šla k nim,něco jí povídali a vím,že byla smutná .Skončili jsme dříve.Přes chodbu byla hospoda a nad hospodou taková místnost,při bálech tam byla šatna,tak tam nás vzala my kolem ní usedly na zem jako kolem kvočny.Rozplakala se,ale my nevěděli proč.A já si pamatuji jak říkala.Od příště nabudete chodit do Sokola,ale do tělocviku.My to neřešily a chodily jsme stále do Sokola i když zmizela cedule a byla nahrazena názvem Pohostinství.To bylo v r.1955-6.A tak to bylo i s Junákem.Chodilo se do pionýra,ale vedlo se jako Junák.Krysy jsou a budou v každém zřízení a byli i tehdá.Pamatuju si moc dobře.Pan Lechner,který. Nás vedl na divadelním kroužku a odehráli jsme moc představení,byl původem právník z Prahy,byl jednoho dne odveden a už se nevrátil.Když ho StB vedla,vedla ho lidskou uličkou z lidí,kteří se seběhli a bylo jich hodně a loučili jsme se s ním i my děti.S dětmi,mými kamarády,když se přijel po letech,tuším v 1972,podívat a navštívit kamarády,nikdo jim neotevřel,báli se s nimi promluvit a to už jsme byli dospělí.Jenom u nás našli dveře otevřené.Takže opravdu záleželo na každém z nás,jak jsme se postavíme i dnes,zda se rozhodneme pro svobodu,nebo se necháme semlet EU a mutikulti a ztratíme vše.Pokud někdo pozná tyto příběhy,ozvi se.

      Vymazat
    5. 8:58 milá zlatá,taky to pamatuju.Jo věřili jsme ve slušnost a bezůhonost.Ale vstup mezi "dospěláky" následně střet s životní realitou byl,nevím jak u vás,ale pro mě otřesný...Přišel r.'68 a zas se věřilo,jenže moc dlouho to nevydrželo,že?Materielně jsem se tenkrát taky neměl špatně,ale psychicky ouzko a občanský nedůstojně.Dnešni realita je o tom,v čem se žilo,jedná generace na změnu je málo.Ale i tak Pánbůh zaplať za to.

      Vymazat
    6. Sokol byl zakázán za okupace německé a potom za dob minulého režimu. Byl přejmenován a začleněn do tělovýchovných jednot. Mnohde se na vesnicích tělovýchovná jednota jmenovala TJ Sokol Prdelková Lhota, ale právě to TJ znamenalo součást ČSTV, nikoliv členství v Sokole jako celostátní samostatné organizaci. I když jsme chodili do Sokola cvičit a pořád se tomu baráku říkalo Sokolovna.

      Vymazat
    7. ad 26. ledna 2017 10:29 Myslím, že není vhodné opakovat zevšeobecnělou myšlenku "Kryla to zabilo" i když je jasné, že první chápal, kam to směřuje. Dle před několika lety publikovaných vzpomínek chtěl navázat spolupráci s tehdejším předsedou komunistů Svobodou, na toho byl spáchán atentát s použitím nože. Nakonec přežil. Kryl dle svědectví jeho blízkého známého velmi dbal o stav svého zdraví, přesto údajně zemřel na nečekaný infarkt.

      Vymazat
    8. Název SOKOL byl skutečně zakázán.Zákaz
      platil pro cvičení,které se jmenovalo
      ZRTV.Základní a rekreační tělovýchova.
      Neplatil však pro názvy vesnických klubů,
      které se správně jmenovaly TJ Sokol.
      Petr Majevský

      Vymazat
    9. Jo název SOKOL...! Takže ne Sokol, jako takový... to je třeba si ujasnit!!! Vážení!
      Ono není zákaz jako zákaz. I dnes se přejmenovává to, co by připomínalo dobu socialismu a nikdo z těch pitomců, co tu překrucují minulost neřekne, že se to zakazuje... Takže velevážení ! Zapněte zdravý rozum a nelžete sami sobě. Vemte jeden metr na obě doby...
      J.C.

      Vymazat
  6. Když jsem já byl tenkrát kluk, to řeky byly čistší, tráva zelenější, nebe modřejší, cesty prašnější atd atd. Jóóó - to za císaře pána - to byl panečku svět - vzpomínávali staříci za mého dětství :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jo je to sranda dívat se jak jde svět čím dál víc do..a mít z toho legraci

      Vymazat
    2. Mám srandu z toho, jak zde pisatel plácá nesmyly. Např. že chodil do zakázaného Sokola. Sokol NIKDY zakázán nebyl!!!! Já totiž tu dobu také moc dobře pamatuji. Je pravda, že ten, kdo držel hubu a krok, skotačil v pionýru apod. nikterak perzekuován a buzerován nebyl. Kdo měl ale vlastní názor, a nechtěl skákat jak soudruzi pískají, tak s tím bylo zle!!!

      Vymazat
    3. To že byl Sokol zakázán vykřikují samy sokolové takže si to račte vyřídit s nimi ....a tím , že to sám zmiňujete jen potvrzujete jak se lže o době minulé.
      A pokud mluvíte o držení huby a kroku. Víte je těžké přimět ke vzpouře ty kteří nemají hlad, není jim zima, mají střechu nad hlavou, práci, lékařskou péči, nebojí se na ulicích, je jim přístupné vzdělání, kultura, odpočinek ....proto je tak snadné vyvolat vzpouru v dnešní době a bylo tak těžké vyvolat v době minulé

      Vymazat
    4. 11.17 Zákaz Sokola? SOKOL, jakožto tělocvičný spolek, byl zahrnut to celostátního ČSTV - Československého svazu tělesné výchovy... kam byly zahrnuty i např. DTJ a VŠECHNY sportovní a tělovýchovné organizace.

      Problém ovšem nastal politicky angažovaným spoluobčanům, kteří svoji politickou činnost maskovali nálepkou vlastenecké tělovýchovy...

      Vymazat
  7. Pan Hrabica zřejmě žil do roku 1989 v jiné zemi a o životě v té době u nás má asi informace z druhé ruky. Jinak by nemohl psát takové kraviny. Omlouvám se ale jinak se to nedá označit.Pane Hrabico styďte se .Lžete jak když tiskne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nestyďte se a buďte konkrétní , v čem to pan Hrabica lže? Rádi se všichni poučíme no a přihoďte své vlastní zlé zkušenosti.
      Rád je slýchám třeba od souseda , který za pár korun (tehdejší hypotéky) postavil všem svým dětem domy. A vysvětluje teď svým pravnoučatům, která z nástupního platu nemají ani na pronájem bytu , jak strašně těžce žil :))))

      Vymazat
  8. Na rozdíl od Vás, od mnoha se jmenuji! Mám jméno i příjmení. Vždycky jsem se jmenoval! S těmi, co se nejmenovali a soudili, jsem se také potkával. A také já si jich, stejně jako oni, vůbec nevážil. Přesto si žijte dobře a v klidu.

    OdpovědětVymazat
  9. Je mi 76 let a pamatuji dobu, kdy se říkalo:kdo nepracuje ať nejí. Proč to dnes neplatí pro cikány? Dnes se mladým vtloukají do hlavy zločiny komunismu ale zamlčují zločiny kapitalismu, kdy se naše zem stala pouhou kolonií bohatšího západu, který si přivlastnil vše co mělo hodnotu, za asistence našich hrabivých spoluobčanů. Celá slavná "revoluce" byl podvod na hlupácích, jinak nelze nazvat lidi co když viděli kam to spěje nevzali vidle a nevyhnali šmejdy. Dnes volí Babiše, který se tváří jak je poctivý a "všichni kdradnú" jen já to napravím.A řítíme se do korporátního otroctví i ti co nechtějí, když slovo vlast, národ, láska k vlasti je pro politiky Sobotka a spol. sprosté slovo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mýlíte se, pro Sobotku a ty jeho jsou pojmy vlast = Izrael, národ = vyvolený, láska k diasporám a k vyvolenému národu, k pietě a výdobytkům holokaustu - až zcela na prvním místě. A co je jim po přáních stáda Gójim, ze kterých žijí a tyjí? To, co předvádějí. Dojíš, tak se snaž. Nedojíš? Děláš problémy? Na porážku, nebo zcepeň sám!

      Vymazat
  10. Ano byla to doba zákazů a příkazů. Lidé museli chodit do práce, jinak byli stíháni za příživu a museli makat v kriminále. Parazitování - lichva, hazard, podvody, byly zakázány, stíhány a trestány, nikoli propagovány. Dluhy státu byly splaceny. Školní mládež musela chodit na brigády v zemědělství. Bezdomovci nesměli chcípat na ulicích. Zdravotnictví a školství bylo poskytováno zdarma, rakreaci za pár šupů si mohl dovolit každý kdo měl zájem. Zákony byly přísné a jejich dodržování vymáháno a prosazeno. Lži byly usměrněny do jednoho příslušného toku, takže se každý v nich orientoval nikoli jako v chaotické záplavě lží dnes. Lidé se k sobě chovali lépe než dnes. Bývalo více humoru mezi lidmi i srdečnosti. Perverze byly zakázány, rodina - základ státu - podporována. Muslimslá hrozba a teroristické útoky neexistovaly.

    OdpovědětVymazat
  11. Pan Hrabica mohl zmínit také to, co si nepamatujeme. Nepamatujeme si nezaměstnané, žebrotu a bezdomovce, okradené o úspory krachem kampeliček a podobných útvarů, rodiny zničené gamblerem, lži vyvracející jiné lži, bulvární strkání rypáků do životů jiných a nemravné zveřejňování. Umrzání lidí na ulicích. Pomoce státu nepřátelsky založeným imigrantům a sbirky na domácí občany postižené tragédií. A mnoho dalších hnusáren, na které pan Hrabica v touze po plivání na dobu slušných mravů (při porovnání s dneškem) po bolševicku zapomíná.

    OdpovědětVymazat
  12. Inu pane Hrabico, ten, článek se Vám opravdu nepovedl. Uvádíte vyslovené nepravdy, které by se hodily tak na školení party pana Jandy a ne k lidem, kteří mají paměť. Máte to zapotřebí ?
    Ta hloupost s domovní důvernicí a délkou vlasů. Pamatuji doby, kdy byla móda ježků, každý kluk musel být na ježka, pak bítlovské dlouhé vlasy, někdy proti tomu učitel ve škole brojil, ale zcela bez výsledku. Vše jsme si vyzkoušeli...Domovní důvernice a délka vlasů, kde jste na tom proboha přišel ?
    A ty fota cedulí, čemu se jimi vlastně vysmíváte ?
    Že MNV chtěl mít pořádek v obci ?
    Že díky enormnímu nasazení veterinářů, zemědělců a státních orgánů byly zlikvidovány dvě velmi nebezpečné nákazy zvířat, smrtelné choroby přenosné na člověka - brucelóza a tuberkulóza skotu ? Že se ozdravené chovy takto označovaly ?
    Haha, to je tedy legrace pane Hrabico...
    Heriot.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No a je třeba dodat, že když se nám povedlo mít zdravá stáda skotu a zdravé chovy prasat a drúbeže přišlo EU a máme zase ho..no. Děkujme hadrovému převratu.
      Václav

      Vymazat
    2. Domnívám se, že dochází k nedorozumění.
      Zvlášť v některých příspěvcích.
      Podstata článku vidím v tomto :
      1. Velký povzdech nad tím, že nám všem neustále "někdo" vládne"!
      A nejenže my proti tomu skoro nic neděláme, ale ještě nejsme schopní (spíš ochotní!) si ty podrazy na nás a naše vlastní chyby pamatovat!
      2.Konstatování, že díky vysokému věku toho člověk již opravdu hodně zažil. A stručný výčet toho, co zažil pan Hrabica.
      A co se ho osobně dotklo, protože každý z nás má jiné zkušenosti v té samé době a v té samé společnosti.
      (Proto např. diskutovat o tom, zda byl Sokol oficiálně zakázaný, či ne je nesmysl. Je to totéž jako, zda byli soukromí zemědělci u nás za socialismu zakázaní, či ne? - Oficiálně nebyli a pár jich dokonce přežilo do podrazu. Pro nevěřící pražáky - když se jezdilo autobusem z Holešovického metra na Prosek, pod proseckým kopcem bylo soukromé hospodářství. Přesto celkově byli!)
      3. Článek není špatný. Takovýto úhel pohledu již delší dobu zveřejněn nebyl.
      Jen je škoda, pane Hrabico, že jste článku nedal srozumitelné vyznění. Jinými slovy "poslání". Pokud tím náhodou nemyslíte, že je naším údělem být "stále ovládáni" ( = "Paragraf se najde.." -což by bylo příliš zkratkovité.)
      4. Ti, kteří zažili jinou skutečnost než autor, by se měli, stejně tak jako pan Hrabica, snažit zjistit, která skutečnost celkově ve společnosti převládala.
      Pavel p

      Vymazat
    3. Pane Pavle P.
      U p. Hrabici je problém, že ve svém zajímavém zamyšlení prostě použil nepravdivé reálie. Také dost trapný pokus být vtipný s těmi cedulemi. Tím ho znehodnotil.
      Proč to udělal, nevím.
      Ale všiml jsem si, že to je dnes jakýsi trend, či móda, nevím jak to nazvat, mezi intelektuály. Aby si asi nezadali, tak před kritkou současnosti musí nejprve plivnout na minulost. Asi chtějí předvést jak jsou objektivní, nezaujatí, či co, nevím.
      No a pak to dopadá jako tohoto článku.
      Heriot.

      Vymazat
  13. Hrabicovi přeskočilo a kálí na svůj život, kdy chodil do průvodů, zdravil soudruhu a čest práci.

    OdpovědětVymazat
  14. Pane Hrabico,jak říkáme my v Ostravě"vy jste,ale cyp"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Správně se říká "u nás na Ostravě, a cyp jak lampa a sviti jak petrolejka"-:-)-:)

      Vymazat
    2. Panu Hrabicovi enem málo hrablo,ale je to cyp jak lampa.To má stoho, že si pořádně nehrábl, myslím tím pořádnů robotu. Ono by jim tym cypům jinak dřivějška pamatovalo.

      Vymazat
  15. Inu, není člověk ten, aby se zalíbil lidem všem! Suďte jiné až do konce světa, pak ze slušností nejdále dojdete. A Ty tabule? I ony, včerejší a předvčerejší jsou svědectvím doby, stejně jako tabule na Letišti Ruzyň - Airport Vaclav Havel - tedy na portu Václava Letiště! A Ty vlasy? Když se konal Festival humoru na Haškově Lipnici byli všichni dlouhovlasí ostřihání dohola...Říkali jim Dlouhé vlasy krátká paměť...Ale paměť nelže! Vždyť máme dneska i Paměť národa, Orwellovu Farmu zvířat, máme Hermana a strýčka Bradyho...

    OdpovědětVymazat
  16. Došel jsem k poslednímu příspěvku a zároveň i závěru, že A.A. měl pravdu o mnoha paralelních světech stejně jako G.G. s výrokem: "A přece se točí!" L.

    OdpovědětVymazat
  17. Pane Hrabico, pamatujete dost, o fous více než já. Nepamatuji poslouchání Londýna, nebo Moskvy, ale až Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky a výborného Radia Luxembourg.
    Ale tak jak jste to napsal, by člověk řekl, že už to snad horší, ani být nemůže. A to je velký omyl, může to být ještě mnohem horší.
    I když, možná jsem to špatně pochopil, třeba to je řečeno v tom: „Člověk? Paragraf se najde!“
    P.K.

    OdpovědětVymazat
  18. Jste hodně moudrý člověk! I v konstatování, že všechno může být ještě mnohem horší, dávám za pravdu!

    OdpovědětVymazat
  19. Móda vlasů a domovní důvěrníce... O vaši maminku, pane Hrabica, snad nešlo. Byla doba módy na ježka - za J.F.Kennedyho; pak móda "nemám na holiče" za Beatlesáků, kdy byla snem mládenců "deka až na (_!_)", móda VŠI VEN ... kdy vás při nástupu do kriminálu a na základní vojenskou službu už OD DOBY CÍSAŘE PÁNA volepali do hola... takže, když plešatej na Hálu zašel do hospody od galerky, obvykle přišel místní ježíšek s dotazem "KDY TĚ PUSTILI?"...

    Dnes zase hnutí "I veš je živý tvor" či nějak podobně zavedlo módu dredů a stovek drobných copánků, původně vzniklou jako snaha přírodních kudrnatek mít účes z na záda splývavých vlasů jako jejich bílé idoly... A jako se V URČITÝCH DOBÁCH oficiálně psalo Masarykovo nádraží jako "Nádraží Praha střed" a přesto se mu říkalo a říká MASARYKOVO NÁDRAŽÍ tak i Letiště Praha Ruzyně, i když se dočasně, díky slovenskému židu Feničovi, píše podle krále opilců tříurňáka, co má karikaturu i v USA v Kongresu, je a bude pro české vlastence LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ. JIINAK SE JMENOVALO VŽDY JENOM ZA NĚMECKÉHO PROTEKTORÁTU. I "KULAŤÁK V DEJVICÍCH" se jmenuje v záři doby různě; za prvního protektirátu to byl WEHRMACHT PLATZ, nedávno náměstí průserové revoluce, co měla krycí jméno Říjnová, když ji spáchali až v listopadu; a teď pro změnu VÍTĚZNÉ NÁMĚSTÍ, když po redukci AČR na velikost vládního vojska toto místo v Itálii působí v cizím zájmu v nebílém světě... a když Německá policie může zase legálně působit na celém území ČR, což od zrušení GESTAPO nemohla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...ano,vši jsou společenská zvířátka a jako taková i ony mají svá práva....

      Vymazat
  20. a take pamatuji dobu kdy herki a herečki z donuceni a hrozbou useknuti hlavy museli hrat v každem komunistickem bijaku o čete nemluvě

    OdpovědětVymazat
  21. mě zase vnutili třipokojovy byt že ho nesmim odmitnout leda když dam vypověd a když chtěl mistr aby jsme makali tak musel dojit pro basičku piviček

    OdpovědětVymazat
  22. Musím také přidat trochu šťávy:
    U nás v Dejvicích NIKDY Sokol zakázán nebyl ...dokonce hospoda U Sokolovny na rohu Dejvické a Bubenečské se stále honosí tim starým
    názvem...kam si sokolníci od vedle chodili zchladit od cvičení rozpálená těla ! a ty nádherné tělocvičny!chodili jsme cvičit od dětství i na tàbory se se Sokolem jezdilo běžně...pionýrské tàbory ,Sokol -všechno jedno -hlavně,že to fungovalo...ta úleva pro naše rodiče (z jednoho turnusu do druhého všechny 3 děti!!!!!
    po celé prázdniny !!!!
    jituš

    OdpovědětVymazat
  23. Pane Hrabico, nomen omen..Asi máte nahrabáno, takže plácáte poučky ve stylu Dr. Borna. kočí Pecold by se pozvarcel!

    OdpovědětVymazat
  24. Hrabica? Kdyby nepsal ty jeho "vzpomínky na objednávku".vite pro koho tak čím by se živil když v životě na pořádnou práci nesáhl.

    OdpovědětVymazat
  25. Hrabica ostříhaný podle přání domovní důvěrnice se ozval s inteligencí mu vlastní. Bravo!!!

    OdpovědětVymazat
  26. Také jsem pamětníkem - trikolor v klopách v květnu 1938, pak hákových křížů na klopách a pak také židovských hvězd..... Ale jsem také pamětníkem těch, co v dobách zlých a ještě horších neopouštěli jen pro vlastní profit svoji zem, nebo ji za Jidášův groš neprodávali, jsem pamětníkem doby, kdy se považovalo za povinnost živit se poctivou prací a lidé si říkali jedni bratře - sestro, jiní soudruhu - soudružko. Málokteří se posmívali těm co dělali a druzí práci vdávali čest. Říkalo se také paní a pánové a ne dámy a pánové. A zdravilo se běžně dobrý den, nazdar a ahoj, rukulíbám vypadlo z módy. Asi celý život jsem prožil s lidmi, kteří udávali - jistě neojodpornější byli ti za německé okupace, většinou Češi, co se "dali" k Němcům, pak čeští skopčáci. Těch ale byla mizivá menšina, pořád zde byla obrovská většina těch, co žila ve víře ve svobodu, sociální spravedlnost, právo a pravdu - a vždy - tedy stejně jako v minulosti i dnes se našli tací, kteří sice křičeli o demokracii, lidských právech, svobodě - a vždy přitom mysleli jen na sebe, sebe, sebe. Patřím k pamětníkům, kteří prošli hromadou nadějí, že bude lépe a že stojí pro to lepší dobře pracovat, budovali jsme svět bez nezaměstnaných, bezdomovců, žebroty, AIDSu, narkomanů a chudoby a nepotřebovali jsme k tomu žádné rudé knížky - ostatně ti co je vlastnili nemalou měrou věřili jen na svůj osobní prospěch a proto se tak úspěšně etablovali ve všech režimech, včetně toho současného, kapitalistického. Na území dnešní ČR žilo po válce 7 milionů Čechů - a ti se do r. 1989 pomnožili na milionů 10, národ počtem občanům vzkvétal - a nevymíral, jako dnes - a kupodivu nepotřeboval gastarbeitry - ale přitom dokázal vždy dobře přijmout a ve svůj prospěch vstřebat uprchlíky z války v Řecku a jinde. Žil jsem v době, kdy jsme se usmířili i s tisíciletým nepřítelem našeho národa - Němci, kdy jsme přestali vyzvedat rekatolizaci naší země po Bílé hoře - dobu Temna, ale na rozervání útrob našeho národa z té doby nezapomínáme. Nezapomínáme na inkvizici, ani na upalování čarodějnic v době dávno a nedávno minulé, i v současnosti. Jsme různě staří, prošli jsme různými profesemi, zkušenostmi, nadějemi i jejich zhroucením, ale přesto naprostá většina pracovala pro rozkvět národa a země. A ani inteligence v tomto směru v naprosté většině nezklamala a naopak přečasto stála příkladem. Že ne všichni ctili heslo, že faráři, kantoři a doktoři neopouští svůj národ děj se co děj jen naznačuje, že odpadlíků bylo v poměru k celku málo. Zabýváme se stále dokola všemožnými neduhy, kterými se projevili jednotlivci a národ, těch 10 milionů, jako by zde nežil, nevytvořil zhola nic ani rukama, ani duchem - jen těch pár, často ale zase za Jidášský groš, sloužili těm, kteří nás chtěli přetvořit údajně k obrazu svému, ale přečasto a někdy zcela jen k obrazu poslušných sluhů a služek svým zájmů a potřeb.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 17:38-palec nahoru pane X, je to zatím nejlepší co jsem na NR četl včetně úvodních článků!

      Vymazat
  27. Hrabico,
    pokud nemáš, co říci, raději mlč, respektive drž hubu a na republiku už nelez !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 18:08- vždyť nic neřekl, jen zavzpomínal. V čem jste se poznal?

      Vymazat
    2. 18:17 Ale řekl, hlavně o sobě. Jestliže vydává ceduli z ilustračního fota a následující vzpomínky za důkaz někdejší nesvobody a hanebnosti tehdejšího režimu, tak člověk musí pochybovat o jeho duševním zdraví. To je důvod rozzlobenosti většiny diskutujících.

      Vymazat
    3. 3:06- i číst se musí umět. Já ty cedule také znám i dnes jsou podobné. Pan Hrabica píše o lidech, které potkával, proto ta "rozlobenost".

      Vymazat
  28. Pane Hrabico, neměl by jste svou evokaci minulosti
    vysvětlit? Také já (r.1946) jsem z toho trochu zmatený. Chválíte, nebo haníte? V.J.Horák

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Horáku, co Váš život, chválíte nebo haníte?

      Vymazat
    2. Miroslave, ono je to poměrně jednoduché. Kdo se choval tak, že se nemusí stydět, tak prožité roky chválí. Kdo se musel stříhat u holiče podle přání domovní důvěrkyně tak haní a kálí na minulost.

      Vymazat
  29. Pane bože ,
    co ten p.Hrabica udělal tak strašnýho?
    tak se mu trochu rozjel článek -no a co ?
    není vždycky çlověk v top formě!
    jiný články byly dobrý..
    j.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Trapně se přizpůsobuje. Někdo zdravil dobrý den a po listopadu s gustem čest práci, a těm co předtím zdravili zásadně čest práci, lezli oči z důlků. Někdo musel chodit ostříhaný podle přání domovní důvěrnice. Prostě nic strašného.

      Vymazat
  30. Sbohem a šáteček, dalo by se poznamenat...

    OdpovědětVymazat
  31. Ja zase pamatuju kdyz me media rikali ze sasek Trump se nikdy nemuze stat presidentem

    OdpovědětVymazat
  32. Třemi slovy hrabica je korunovanej vůl./úmyslně malé h/

    OdpovědětVymazat
  33. Pan Hrabica napsal osvěžující článek o sobě, nikoli o době. Po válce se vyučil soustružníkem v ČKD Stalingrad Praha. Vystudoval střední i vysokou školu. Následně také absolvoval odbornou přípravu na vědeckou práci v Praze a Moskvě. V polovině 50. let prošel vojenskou základní službou u Strážního praporu Ministerstva národní obrany. V té době měl možnost setkávat se i s tehdejšími ministry Čepičkou a Lomským i jinými vysokými vojenskými činiteli, například také s generálem Svobodou. V průběhu 50. a 60. let působil v Československém svazu mládeže. Ve druhé polovině 60. let zastával funkci tajemníka ÚV ČSM. Doporučení od domovních důvěrnic dostával kladná.

    OdpovědětVymazat
  34. 12:55- vidíte a to je ono! Já pochopil, že pan Hrabica takový zůstal a spousta jeho "soudruhů" se měnila dle doby. Proto to zrcadlo pro druhé a jejich "nevrlá" ozva. Jako nekomunistovi je mi milejší i "stalinista", než konjukturalisté a že jsem jich také hodně poznal.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 12:55 výborně! Ano, v tom to vězí. Naši Hrabicové. Když jsou ambice větší než schopnosti a charakter pod psa. Doufejme, že pan Hrabica zůstal jen u svého a svých potomků střihu podle přání své domovní důvěrnice. Kterou samozřejmě demonsrativně volil a všude vychvaloval.

      Vymazat