Reklama

.

.

úterý 24. ledna 2017

Šumava v kleštích

Zbyněk Fiala
24.1.2017    Vaše věc
 

Zákon o ochraně přírody a krajiny, který se projednával, má sice obecnou platnost pro všechny čtyři české národní parky, ale jen na Šumavě je kořist, která se zdá majitelům velkých peněz dosažitelná. Jenže turisti tam jezdí právě proto, že je před turistickým zprůmyslněním uchráněná.


V českém senátu proběhla další bitva o budoucnost Národního parku Šumava. Krev za zákon, který má v českých národních parcích uchovat divokou přírodu, prolévala v roli zpravodaje lidovecká a zelená senátorka Jitka Seitlová. Vyjednávala, nabízela kompromisy, ale nakonec neuspěla. Debata uvázla v minovém poli nepřehledných zájmů, kde se zcela promíchaly frontové linie.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) mohl jen přihlížet, jak vládní návrh prakticky rozvrátilo třicet pozměňovacích návrhů jeho stranického kolegy senátora Jaroslava Větrovského. Také ČSSD byla rozštěpena na vládní křídlo, které hájilo divočinu, a hradní křídlo, které si podalo ruce s vojvodou šumavských privatizátorů, českokrumlovským senátorem za ODS Tomášem Jirsou. Odpůrci zákona byli ochotni prohlásit libovolný nesmysl.

Někdo mluvil zcela z cesty, jako předseda Senátu Milan Štěch za ČSSD, který vprostřed bitevní vřavy, sám v hradní zbroji, přispěchal s informací, že „v posledních letech poměrně dost jezdím na soukromé dovolené do Rakouska a do Německa, zejména do podalpských a alpských oblastí. A musím říct, že mají štěstí. Oni toho kůrovce tam asi nemají, nebo já jsem na něj nikdy nenarazil. Ale zato jsem narazil na to, že prakticky na každém kroku jsou lanovky, vyjedete nahoru a je tam velmi turistický ruch a je tam velmi velké množství nabídky sportovního využití tohoto přírodního bohatství.“

Jenže řeč se vedla o Šumavě, o národních parcích a o tom, jestli jsou lepší pařezy, nebo souše. Kdyby si senátor Štěch prohlédl šumavské vykácené plochy, kde i po letitých pokusech o zalesňování stále dominují pařezy, a pak se podíval na bavorskou stranu a prošel obnovený les, který vznikl pod soušemi, mohl by pronést něco více k věci. V Národním parku Bavorský les se samozřejmě chodí pěšky, a je to úžasný zážitek.

Totéž se odehrává i na české straně, pokud les dostal příležitost. Také ministr Brabec tam nejprve musel párkrát zajít, aby si ujasnil, o co tu jde:


„Když jsem to poprvé viděl, tak já jsem byl také zděšen, protože jsem viděl jakoby suchý les. Říkal jsem si – to je po tom Kyrillu obrovský rozsah katastrofy. Když jsem tam pak začal chodit víc, tak už jsem viděl, že to není mrtvý les, že to je jenom mrtvé svrchní stromové patro, ale to neznamená mrtvou krajinu. Ta obnova tam opravdu probíhá.“

Ale i s tím turistickým ruche„/Senátoři/ nepodpořili vládní novelu zákona, která nedávno prošla Sněmovnou, a to dokonce s ústavní většinou poslaneckých hlasů. Nepřejí si, aby víc než polovina území národních parků patřila svobodnému vývoji přírody, jako je tomu jinde v Evropě a jak si to přeje podle průzkumu většina našich občanů.“m byl Štěch vedle, tedy s náznakem, že Šumavu o něco připravujeme.

„Kdyby tam nebylo nic pro turisty, tak by na tu Šumavu nejezdily dva miliony lidí,“ poznamenal suše ministr Brabec. „Myslím si, a pan starosta Schubert mi to určitě potvrdí, že když se povede počasí teď v zimě, nebo když je hezky v létě, tak Modrava praská ve švech a vypadá to tam jako na Václaváku. A myslím, že mnohdy ti starostové už říkají, že by to chtělo možná trochu limitovat.“

Ale developerů je tam také slušně. Cena pozemků na Modravě se neliší od pozemků v Praze. Obchodovat se s nimi dá, přinejhorším skrytě, se smlouvami až na dobu, kdy bude dostupné i stavební povolení. Proto se v Senátu odehrávaly hrátky s pojmy „zastavěná plocha“, „zastavitelná plocha“ a „kulturní krajina“, do jejichž mezer by se potřebná razítka dala vklínit. Další spor byl o to, jestli státu ponechat předkupní právo jako poslední obranu před výstavbou disneylandu. Uvolnění ochrany přírody v národním parku by zase mohlo natolik znechutit ochránce přírody, že nad tím mávnou rukou a časem by se mohl národní park úplně zrušit.

Senátor Zdeněk Berka za ČSSD popisoval přesně opačný vývoj, který se odehrává v Bavorsku, na protější straně hranice. Mimochodem, zakládal se také na území zničeném kůrovcem, proto se tak snadno upustilo od hospodářského využití. Sám senátor říká:

„Rozhodující argument pro podporu návrhu zákona jsem získal z materiálů Národní park Bavorský les. Byl založen v roce 1970 svobodným státem Bavorsko na rozloze 13 000 ha. V roce 1997 byla tato plocha rozšířena na 24 000 ha, přičemž původní část národního parku již byla ze 75 % bezzásahová. Při rozšiřování v roce 1997 obce také nesouhlasily a výsledkem byla dohoda o odkladu rozšíření přírodních zón na plochu 75 % až do roku 2027. Tento termín je závazný, všechny strany ho respektují.

Před založením bavorského národního parku v roce 1970 tam měli asi 100 tisíc turistů, v roce založení už to bylo 250 tisíc, v roce 1974 milion a v roce 2014 při přesném sčítání 1,3 milionu turistů, kteří tam utratili 43 milionů euro. Většina návštěvníků tam chápe určitá omezení vyplývající z omezeného pohybu po vyznačených stezkách a 94 % se necítí ochranným statutem národního parku nijak omezeno.“

Národní park tedy může být zdrojem prosperity regionu. Ale rychleji se dá zbohatnout na spekulaci s pozemky, které jsou nejprve levné, protože se na nich nedá stavět, a pak jsou najednou astronomicky drahé, protože se zákaz prolomil. Šumavská kořist tedy stojí za to, aby se vydávaly peníze za služby PR agentur. Hledám je za trikem, kterým se má odpůrcům sebrat argumentace o funkci zdravého lesa pro zadržování vláhy.

„Obava, že s usychajícím lesem Šumava vysychá, je naprosto oprávněná. Je známo, že vzrostlý les na horách tzv. vyčesává vodu z mraků, odborně se to nazývá horizontální srážky. Na hřebenech Šumavy, to je ve výškách 1000 a 1100 metrů, činí horizontální srážky několik set litrů na metr čtvereční za rok. To znamená, že úhyn 10 000 ha lesa znamená řádově ztrátu několika milionů kubických metrů vody. Živý les je chladný, udržuje nad sebou mlhu, udržuje oblačnost.“

Kdože to řekl? Senátor Tomáš Jirsa z ODS. Má to nejspíš od docenta Jana Pokorného, odborníka, ke kterému mám nekonečnou úctu. Pravidelné plochy zdravého lesa – a také nějaké té vlhčí plochy - jsou nejlepším způsobem, jak zmírňovat klima a uchovávat vodu v krajině. Kdybyste se zeptali Duhy, řekne vám totéž.

Spor je v něčem jiném. Šumavský smrkový les tak snadno podlehl kůrovci, protože byl monokulturní, všechny stromy stejně staré a ve věku, kdy začínají být zranitelné. Souše moc vody nezadrží. Když je však vykácíme, budou tam holiny, které se obtížně zalesňují a vyschnou ještě rychleji. Musíme to tedy pár let vydržet a umožnit přirozenou obnovu. Ve stínu skrytu mrtvého stromu mají semena větší šanci. Zahrnuje i přirozený výběr, protože semena mohou pocházet jen z těch nejotužilejších hrdinů, kteří kůrovce přežili. Les se také bude obnovovat postupně, nebude jednověký. A bude pestřejší, s větší biologickou diverzitou, se kterou přichází i větší odolnost. Jako v tom Bavorsku.

Avšak u velkých kluků bavorský příklad netáhne. A to, co by chtěli, jim pořád někdo kazí. „Hlavní spor, který vedeme, je s mediálními kampaněmi Hnutí Duha,“ stěžuje si senátor Jirsa. Běduje, jak dopadl předchozí pokus o ovládnutí terénu senátním návrhem zvláštního zákona o šumavském národním parku. Podle Jirsy je na Duhu každý krátký:

„Ten senátní zákon byl připraven ve spolupráci obcí, krajů, schválila ho Rada parku, Jihočeské krajské zastupitelstvo, Plzeňské krajské zastupitelstvo, Svaz obcí, a tady prošel 50 : 2. Jenže Hnutí Duha dostalo grant z norských fondů 1,4 mil. korun na posílení demokratického rozhodování o Šumavě a za ty peníze vytvořili neuvěřitelnou kampaň, že ten senátní návrh je stvořen pro developery, kšeftaře s pozemky, že má za cíl vykácet Šumavu, a to se mlelo v médiích, a poté poslanci na základě těchto vět z kampaně zákon odmítli.“

Kde už jsme mohli být, kdyby každý dokázal využít každé kačky jako Duha!

I teď Duha říká, že senátní vykostění vládního návrhu znovu otevírá prostor pro developery a kšeftaře s pozemky. Konkrétně varuje, že to, co prošlo zejména v podobě třiceti pozměňovacích návrhů senátora Větrovského, znamená že

· významná část lesů národních parků bude převedená do režimu trvalého hospodářského využívání (bod 10. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· rozvoj obcí bude mít v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody (bod 1. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· ze zákona se vypustí dlouhodobý cíl chránit nerušený vývoj přírody na převážné části rozlohy národních parků

· zákon oslabí až znemožní ochranu přírodní zóny s divokou přírodou (body 9, 19, 20 a 22 pozměňovacího návrhu senátora Větrovského) mimo jiné zavedením nevhodné a matoucí terminologie

· umožní budovat umělé vodní nádrže pod záminkou zlepšení retence vody (bod 2. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· nedůvodně nařídí správcům parku udržovat asfaltové cesty, a to i ty, které už v oblastech vymezených pro divočinu vůbec nikdo k ničemu nepotřebuje (body 7 a 22. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· umožní lov všech druhů zvěře v přírodní zóně národních parků (bod 21. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského).

Návrh senátora Větrovského prošel těsnou většinou - z potřebných 37 získal 38 hlasů, připomíná Duha a vyjadřuje naději, že to Poslanecká sněmovna, kam se zákon vrací, odmítne.

Zároveň s úctou připomíná jména těch, kdo v Senátu bojovali za uznání základních principů národních parků. Jsou to senátoři Jitka Seitlová (KDU-ČSL a SZ), Eva Syková (ČSSD), Václav Hampl (KDU-ČSL a SZ), Zdeněk Berka (ČSSD), Václav Chaloupek (nez.), Petr Orel (KDU-ČSL a SZ), Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL) či Jan Žaloudík (za ČSSD).

Nevzdává se ani noční můra senátora Jirsy v podobě experta na ochranu přírody Hnutí DUHA Jaromíra Bláhy. Ten označil senátní znění zákona za ničivé pro další fungování našich národních parků, ale připomněl i poměr sil, který napovídá, jak to asi dopadne:

„/Senátoři/ nepodpořili vládní novelu zákona, která nedávno prošla · významná část lesů národních parků bude převedená do režimu trvalého hospodářského využívání (bod 10. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· rozvoj obcí bude mít v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody (bod 1. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· ze zákona se vypustí dlouhodobý cíl chránit nerušený vývoj přírody na převážné části rozlohy národních parků

· zákon oslabí až znemožní ochranu přírodní zóny s divokou přírodou (body 9, 19, 20 a 22 pozměňovacího návrhu senátora Větrovského) mimo jiné zavedením nevhodné a matoucí terminologie

· umožní budovat umělé vodní nádrže pod záminkou zlepšení retence vody (bod 2. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· nedůvodně nařídí správcům parku udržovat asfaltové cesty, a to i ty, které už v oblastech vymezených pro divočinu vůbec nikdo k ničemu nepotřebuje (body 7 a 22. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

· umožní lov všech druhů zvěře v přírodní zóně národních parků (bod 21. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského).Sněmovnou, a to dokonce s ústavní většinou poslaneckých hlasů. Nepřejí si, aby víc než polovina území národních parků patřila svobodnému vývoji přírody, jako je tomu jinde v Evropě a jak si to přeje podle průzkumu většina našich občanů.“

Senátoři možná zapomněli, že ve druhém kole senátních voleb se dostavilo jen 15 procent voličů. Jen každému sedmému stálo za to, aby věnoval čas instituci, která je tu trochu navíc. Pomohlo by, kdyby si to senátoři pověsili nad předsednický stůl? Těžko říci. Mohlo by to svádět k představě, že o lidi tu až tak moc nejde. To developeři a další „velcí kluci“ jsou uznalejší.

Zbyněk Fiala

13 komentářů :

  1. mužou děkovat bolševikovi že šumava vydržela čtyřicet let bez jakekoliv pohromy zato nova doba a novi pani tak těm davam tak pětlet než ji rozřežou a z pilin postavi kolotoče na každe větši pasece

    OdpovědětVymazat
  2. To je skutečně zoufalství. T

    OdpovědětVymazat
  3. No, bohužel se v kauze Šumava kdysi angažoval negativně i současný prezident Zeman, čímž mne už tenkrát dost naštval. Opravdu je asi někdy příliš důvěřivý a naivní a nebo je tak posedlý růstem ekonomiky a investicemi, že pro ně nevidí neslyší. Přitom, pozitivní příklady máme, stačí je jen následovat. Ovšem my už jsme dávno přivykli tomu, že co jde jinde, nejde u nás. A je toho bohužel mnoho, Šumava je jenom jeden příklad. Holt už nám tady toho moc k vykradení nezbývá, tak vyvážíme surové dřevo jako banánová republika do zemí, které si svoji přírodu přísně chrání a nakonec i na tom vydělají. A smějí se blbým Čechům, jak si řežou větve pod vlastní prdelí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 12:57-Nejenom kdysi, jde osobně lobovat do PS, tak doufám, že bude mít logické argumenty. Pravda je, že obyvatelé tamních obcí nechtějí být jen součástí "skanzenu" pro "zelené", kteří tam nežijí.

      Vymazat
  4. To se mi fakt líbí jak nám zase Pražák káže jak máme v Jižních Čechách žít. Schválně se přijeďte podívat na údolí Černého jezera nebo na Plešný. Hrůza a děs. Dodnes po Kyrilovi spoušť. Je to jako po pádu tunguzského meteoritu. Sucho. Hladiny jezer o několik metrů níže. ŽÁDNÝ samostatně vznikající život se neobnovuje. Semenáčky nerostou. Smena totiž nemají odkud přilétnout. Jediná cesta je to znovu osadit původním smíšeným lesem. Tedy i listnáči. A dělat údržbu, dosadbu, prořízky. Prostě obnovit les, ale ne monokulturu smrkovou Schwarzembergovskou. Jenže tomu se už několik let brání. A půdní eroze pokračuje. Za pár let to bude samá skála jako v Jugošce. Hlavně, že Duha a další "neziskovky" čerpají dotace. Jirsa má pravdu. Ten jeho zákon o národním parku byl náhodou dobrý. Jenže problém je v tom, že Agrofert se dohodl s Duhou, že je tady ještě pár let nechají řádit. A pak to Babiš dostane k vyplundorvání. A to i s pozemkama. Nikdo se nediví, že je jakési příměří mezi ekoteroristy a ANOfertem, který ovládá MŽP? A s ním i dotace... Za každou sviňárnou v téhle zemi momontálně hledej Babiše!!!

    OdpovědětVymazat
  5. 13:25-Nevím,koho myslíte pod pojmem Pražák.Pokud
    vím,tak je Babiš blbý Slovák a lidé z jeho ANO
    jsou sebrankou z celé republiky.Ale je módou vše
    shodit na Pražáka.Nemohu popisovat situaci na
    Šumavě,protže tam nežiju a neznám ji.Zákon má ale
    řešit situaci všeobecně a na konkrétních místech
    má ostatní řešit vedení tohoto místa.Ostatní tak
    mohou jenom sledovat dění.Místní lidé a vedení
    mají největší právo rozhodnout o nejlepším řešení.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
  6. pane majevsky babis je sice slovak coz je pro nas nestesti ale blbej neni s tema prazakama mate uplnou pravdu

    OdpovědětVymazat
  7. Jo, a to bylo právě předmětem senátního návrhu zákona o Šumavském národním parku, který spolu s místními samosprávami a s kraji Jihočeským a Plzeňským dal dohromady a předložil senátor Jirsa. Je to sice člen ODS, ale velmi rozumný člověk a v této věci se angažuje pro lidi. Na rozdíl od socanů a ANOferťáků, kteří návrh zákona ve sněmovně zamítli. Místo toho vláda - resp Agrofertní ministr životního prostředí předložili paskvil, který senát nyní vrátil. Podle původní verze by se opět rozšířila plocha tzv. bezzásahových území, kde může kůrovec neomezeně ničit. Okleštila by se území obcí. A místní by si bez souhlasu vedení národního parku nemohli ani opravit kůlnu na dvoře. Dementní byl už způsob vyhlášení národního parku Šumava, který na rozdíl od ostatních nemá vlastní zákon. Chránit schwarzenberghovskou smrkovou monokulturu z 19 století je z hlediska ochrany přírodního dědictví holý nesmysl. Původní hvoz, který na Šumavě rostl byl smíšený les. Ten je dnes asi na 4% plochy národního parku. Takový les odolává kůrovci a z větší části odolal i kyrilovi. Pokud bychom chtěli skutečně chránit přírodu, tak by mělo být pásmo vyhlášeno na tomto prostoru. Po Kyrilovi se mělo ihned zasáhnout. Napadené dřevo odvézt a udělat ochranné záseky aby se kůrovec nešířil. Ihned poté se mělo začít s vysazováním smíšeného lesa ve skladbě podle toho původního, který zde byl před schwarzemberkovskou lesní fabrikou. Jenže to by Šumavu nesměli mít ve správě ekoteroristé, ale ochránci životního prostředí a lesáci. Nevím proč se furt argumentuje jako vzorem Bavorským lesem. Ten je pěkně zkryplený , což se ukázalo při kyrilovi kdy dostal taky pěknou ránu. Opravdu doporučuji napřed se přijet na Šumavu podívat a pak z Prahy od dřevotřískového stolu něco psát. A taky se zkuste v té Praze, kde sídlí s. p. Lesy ČR, zeptat kdo dostává nejvíc zakázek od této státní firmy... Doufám, že Vás nepřekvapí, že to jsou podniky z Agrofertu. To by byl námět na článek. Je to v miliardovém rozsahu!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Malá technická. LČR mají sídlo v Hradci Králové. Ale jinak se srovnáváním Šumavy s Bavorským parkem také nesouhlasím. Dnes probíhají klimatické změny, ale ještě před nějakými 10-15 lety byla západní část Šumavy hodně studená. Okolí Poledníku, Javoří pily, Medvědí a Studené hory, Luzenského údolí,...převládaly lesní typy 7 a 8. Vzácností nebyly ani devítky. Dostat a hlavně udržet v těchto lokalitách jiné dřeviny, než smrk, jeřáb a kleč bylo téměř nemožné. Nejméně obrok paseky vymrzaly i v červnu a červenci. Navíc po změně stromového patra došlo i ke změně bylinného patra. Mechy a nízké druhy trav vystřídaly trávy vysoké, které bránily přirozené obnově a umožňovaly obrovský nástup drobných hlodavců, kteří decimovaly výsadbu i sporadickou přirozenou obnovu.
      Šumava není místem pro tak rozsáhlý experiment. Člověk jí do předkalamitního stavu dostal a člověk by jí měl pomoci vrátit její původní tvář. Ale rozhodně ne tím, že jí téměř ze dne na den ponechám osudu. Sto let trvala předkům její přeměna a nejméně sto let by měla trvat její náprava.

      Vymazat
  8. prazakem muze byt pouze clovek co se v praze narodil a zije
    .rozumime si vy pitomc.i

    OdpovědětVymazat
  9. Nejvíc se mi na této, ale nejenom této, kauze "líbí", že o Šumavě, Doupově a jiných atraktivních lokalitách rozhodují pražáci, budějovičáci,.. , prostě lidé, kteří do těchto lokalit jezdí na kola a běžky. Nikdo z nich tam trvale nežije. Nikdo nezná, nebo znát nechce, jaké příjmy tam přinesl turistický ruch. Už dnes je většina šumavských penzionů poloprázdná a stavba nových slouží jako skvělá šance na stavbu dotovaných rekreačních zařízení pro zbohatlíky. Stručně na vysvětlenou. Zbohatlík koupí parcelu a zažádá si o dotaci na stavbu penzionu. Po dostavbě nasadí takové ceny, že se jeho penzionu 90% turistů širokým obloukem vyhne. Jenom na Srní je několik penzionů, ve kterých jsem několik let neviděl jediného návštěvníka.
    Na Šumavě je nouze o práci. Zaměstnanci penzionů berou směšné mzdy a v lese je práce stále méně. Působí to dojmem, že jde o cílenou kampaň na vysídlení Šumavy, aby pražákům nepřekáželi.
    Nesnáším, když někdo rozhoduje o druhých. Když mi nařizuje, čím a v čem budu topit. Když mi někdo zakazuje řezání dřeva a sekání trávy o víkendech. Pojďme založit občanské hnutí, které si dá za cíl, zákaz používání aut v Praze. Ať chodí pražáci po svých, nebo používají metro. Ať si zkusí, jaké to je, když kecají druhým do života.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám tu takové vylepšení Vašeho návrhu. Pražáci o víkendech nebudou smět používat automobily v rekreačních zónách a oblastech turistického ruchu. Kam nejede vlak nebo autobus, dá se dojít pěšky. Chacha. Q.

      Vymazat
  10. Argumentace "Pražáci", "Budějovičáci", "místní" je chorá. Buď má dotyčný vyargumentovaný názor, nebo hlásá pitomost.
    Národní park Šumava nepředstavuje celou Šumavu. Klidně ať si na Šumavě, v Krkonoších, ve Vysokých a Nízkých Tatrách aj. místní hospodaří jak chtějí, ale nikoli v národním parku. Není to místní park, nýbrž národní. Má význam pro celý národ. On každý kousek přírody má význam také pro ostatní svět, nelze připustit, že já/my si na svém uděláme cokoli bez ohledu na okolí. Pokud si začneme účtovat, kdo kolik komu poslal emisí, vody, splašků, uložil odpadů, dodal písku, dřeva, rudy, zboží, tak se z toho nejen zblázníme, ale rozcupujeme celistvý přírodní organismus na nefunkční drobotinu. Platíme mořským národům za vodu vypařenou do oblak, Francouzům a Němcům za průchod dešťových mraků? Příroda i lidská společnost nefungují jako náhodná hromada jednotlivců, svých vysokých kvalit dosáhla příroda i lidská společnost jako nějak fungující celek, vesměs nevědomky, lidé někdy i vědomě.
    Národní parky májí lidem, namyšleným svým pavěděním, ukázat, jak to vlastně v přírodě funguje, abychom měli možnost pokorně poznat, jak to jinde vědecky, ekonomicky, developersky, stavbařsky ničíme, či neefektivně využíváme.
    Nechme přírodu někde makat samu a koukejme se od ní něco naučit pro obhospodařování území jinde. Způsoby hospodaření v hospodářských lesích netahejme namyšleně na jádrové plochy národních parků. Maoisté kdysi vybili miliony vrabců, protože jim zobali obilí. Příští léta přišly hladomory, protože tím narušili potravní řetězec a myši jim sežraly více obilí než nešťastní vrabci.
    Sokrates nebyl žádný moula, ale tvrdil "Vím, že nic nevím". Je to už 2500 let, ale přesto po světě stále chodí miliardy lidí, kteří si namýšlí, že myslí. Chce to trochu pokory a alespoň někde nestrkat nos, ruce a peníze někde do procesů, o nichž se jen myslíme, že o nich něco víme.
    KR

    OdpovědětVymazat