Reklama

.

.

středa 25. ledna 2017

Vězni mají zákonnou povinnost pracovat, ale není pro ně dost práce

Jana Maříková
25. 1. 2017
Prezident republiky se mýlí, když tvrdí, že je třeba zavést pro vězně zákonnou povinnost pracovat. Tato povinnost je uzákoněna v § 29 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, který stanoví, že „odsouzený, který byl zařazen do práce, je povinen pracovat, pokud je k práci zdravotně způsobilý.“. Problém je v tom, že pro všechny vězně neumí Vězeňská služba zajistit dost práce. Což ostatně neumí ani pracovní úřady pro lidi pobývající na svobodě.


Se zaměstnáváním vězňů byl od zrušení socialistického zřízení vždy problém. V tržním hospodářství není možné žádnou firmu nutit, aby zadávala práci vězňům. Nebo aby je na práci najímala. Jsou s tím spojeny nemalé organizační problémy. Vězně lze v zásadě rozdělit do dvou kategorií. Na ty, které je možno poslat pracovat mimo areál věznice a ty, které je možno zaměstnat pouze v rámci areálu hlídaného vězeňskou službou. Vězně odsouzené za méně závažné delikty do věznic s dohledem a v některých případech i s dozorem lze poslat na práci i za vězeňské zdi. Odsouzenci z věznic s dohledem, což je nejméně „tvrdý kriminál“ jsou zcela běžně používáni k pracím pro obce nebo kraje, jako je úklid chodníků, odklízení sněhu při kalamitách apod. V případě práce pro stát nebo jeho firmy či obce a kraje nebo jejich organizace vězeň dokonce nemá ani možnost odmítnout nástup práce. U soukromých firem může podle § 30 odst. 4 a 5 odmítnout pro konkrétní firmu pracovat. Například pokud je ve firmě závažným způsobem zanedbávána bezpečnost práce. A to tak, že by tím bylo ohroženo zdraví nebo život. Což je ostatně stejné jako u člověka, který za mřížemi nepobývá. V praxi se to však děje minimálně. Drtivá většina vězňů chce pracovat a má o práci zájem. Z mnoha důvodů. Předně si prací mohou vydělat peníze. Za dobu, kdy „sedí v base“ jim vzniká závazek uhradit náklady na své věznění, resp. jejich část. Pokud vězeň pracuje, tak je mu větší část výplaty strhávána na „stravu a ubytování“. V případě pokud má soudem uloženu povinnost náhrady škody, tak část jde přednostně na tento účel. Část mzdy je mu však vždy ponechána a je mu ukládána na jeho zvláštní účet. Vězeň, který pracuje, tedy neodchází na svobodu s dluhem, ale naopak s aspoň nějakými úsporami. Z vydělaných peněz si také může ve vězeňské kantýně koupit něco „na přilepšenou“.

Druhou a poměrně zásadní motivací k práci je ve vězení především strašlivá nuda. Člověk, který nikdy „neseděl“, nebo nebyl dlouhodobě nemocný tak, že by nemohl pracovat nebo chodit ven, si to většinou ani neumí představit. Nicnedělání člověka velmi rychle přestane bavit. Ve většině případů nejpozději v řádu týdnů. Ale v případě několikaletého trestu to má na člověka velmi devastující účinky na psychiku. Lidově řečeno by se z toho člověk zbláznil. I proto se vězni snaží dostat na práci aspoň na částečný úvazek. Pracovních míst je však bohužel méně než uvězněných. Ostatně je jich méně i než je nezaměstnaných na svobodě. Takže se není čemu divit. To je důsledek globalizovaného kapitalismu.

Některé vězně lze vozit na práci do hlídaných továren, které nejsou součástí areálu věznice. Až někdy na silnici potkáte bílý autobus s fialovým pruhem, tak vězte, že to vezou vězně do práce nebo z práce. Takto si získávají pracovní sílu některé větší nábytkárny nebo strojírenské podniky. Není jich ovšem mnoho. Námětem k zamyšlení – nejen pro prezidenta republiky, ale hlavně pro zákonodárce, by měla být taková změna zákona o veřejných zakázkách, která by zajistila práci vězňům. Je poměrně málo známým faktem, že vězni vyrobili veškerý nábytek pro Poslaneckou sněmovnu. A kdo jej někdy viděl může potvrdit, že to není žádný „šunt“, ale fortelná a pěkná řemeslná práce. Stálo by minimálně za úvahu vložit do zákona požadavek, aby veřejná správa (stát i obce) měli povinnost při zadávání určitých typů veřejných zakázek oslovit napřed vězeňskou službu – respektive firmy, které zaměstnávají vězně. A teprve potom dát zakázku na civilní trh. Není mi například jasné, proč si stát touto cestou nemůže zajistit výrobu např. dopravních značek. Dříve takto vězni vyráběli „espézetky“. Ale holt nějak blbě aplikujeme požadavky EU na hospodářskou soutěž. A jsme v tom bruselštější než Brusel.

Ještě složitější je to se zajišťováním práce pro trestance ve věznicích s ostrahou a zvýšenou ostrahou. Tedy v nejtvrdších kriminálech, jako jsou Valdice nebo Mírov. V nich „sedí“ nejtěžší zločinci. V jejich případě je možné práci organizovat pouze v provozech umístěných v rámci areálu střeženého vězeňskou službou. Což samozřejmě představuje nemalé organizační a logistické problémy související se zásobováním, zajišťováním odborné údržby strojů, na nichž se vyrábí apod. Přesto je např. ve věznici Mírov, kde si trest odpykává nejznámější český vězeň Jiří Kajínek, zaměstnanost vězňů na průměrné úrovni 60%. To neznamená, že by 40% z nich nic nedělalo. Pracují skoro všichni. Ale v práci se střídají na částečné úvazky podle toho jaká je zakázková náplň. Kajínkovi kolegové vyrobili nábytek například pro ombudsmana.

Jestliže chce prezident republiky něco konkrétního pro větší zaměstnanost vězňů vykonat, tak by mohl dát Kanceláři prezidenta republiky příkaz, aby napříště co nejvíce zakázek realizovali cestou dodávek od Vězeňské služby , nebo od firem, které s ní spolupracují na zaměstnávání vězňů. Místo toho, aby Správa pražského hradu účelově rozdělovala opravy zdí na několik oprav, aby to byly podlimitní zakázky, které je možno zadat bez výběrového řízení (jak konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad), by napříště mohli udělat jednu velkou zakázku, kterou svěří nějakému „basastavu“. A možná by to vyšlo i levněji.

21 komentářů :

  1. Myšlenka článku je dobrá. Je správné dát vězňům příležitost pracovat. Dokonce bych si myslel, že by to měli mít jako povinnost. Jejich práce by potom měla využívat nejen Správa pražského hradu, ale všechny vládní, či státní instituce (pokud takový typ prací jsou vězeňské podniky schopny dodat). Určitě by také mohli pracovat v zemědělství, v zelinářství, to je náročné na manuální práci. Pokud se EU nelíbí, ať si trhne, ty její direktivy vedou jenom k úpadku Evropy. P.K.

    OdpovědětVymazat
  2. Pan prezident se ani v tomto případě nemýlí, jen formou provokace předložil problém zaměstnávání vězňů k širší diskuzi. To ovšem nebrání těm, kteří "nechápou", si do něho "kopnout". L.S.

    OdpovědětVymazat
  3. Zavádějící článek. Prezident měl pravdu. Vězňové zákonnou povinnost pracovat prostě nemají.
    Mohou být zařazeni do práce to ano, rozhodnutím věznice, ale jen takové, kterou zajišťuje sama věznice. jejich zaměstnávání u obcí, krajů a jeich organizací je pustá teorie, v praxi téměř neznámá.
    K zaměstnání vně u jiných podniků je nutný předem jejich souhlas. Nikoliv to, že "práci mohou odmítnout třeba kvůli bezpečnosti práce". Nemusí odmítat nic, předem by musel být jejich souhlas, dost rozdíl. To je hodně zavádějící tvrzení, co jste uvedla paní Maříková...
    Heriot.

    OdpovědětVymazat
  4. Správný prezident by měl usilovat o to, aby se do ústavy vrátilo právo každého člověka na práci. To by ovšem nesměl likvidovat socialismus. T

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 10:52 A co ještě pan prezident provedl ? Neutírá vám denně zadek ?

      Vymazat
  5. Paní Maříková, nepleťte se do věcí, kterým nerozumíte. Odsouzený má právo nabízenou práci u soukromo-podnikatelského subjektu odmítnout. Jinými slovy, odsouzení k trestu odnětí svobody nemají generální povinnost pracovat.Odsouzení, kteří dali písemný souhlas, a pracují pro podnikatelskou sféru, ho mohou kdykoliv odvolat. Oprávněné zájmy odsouzených osob, v této věci,vůči zaměstnavateli, pak zastupuje VS ČR, jako, sui generis, jejich "odborová organizace". Na stát ČR, jako zaměstnavatele, se to pochopitelně nevztahuje. Práci pro vězně, v podnikatelské oblasti, zde omezuje, asi už archaická, Úmluva Mezinárodní organizace práce.

    OdpovědětVymazat
  6. Jde o to, aby získali pracovní návyky. Místo tělocvičny, kde se válejí s činkami, mohou převážet písek z jednoho rohu do druhého. Přenášet cihly a neustále chodit se smetákem a zametat. Tyto činnosti vypadají jednoduše, ale naučit to nemakačenky ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně. Zrušit tělocvičny a posilovny. Není v zájmu národa, aby kriminál vychoval zápasníky, boxery, rváče; ale kopáče, asfaltéry, svářeče, metaře, popeláře, ... a komu to doopravdy pálí, může PO PRÁCI večerně vystudovat.

      Vymazat
  7. Paní Maříková má pravdu.Zažil jsem to a ne jako zaměstnanec VSČR,která nemá dosud jako jediná svůj ETICKÝ KODEX.Ve věznicích dochází k podvodnému čerpání EUrofondů pochybnýmy rekvalifikacemi,ředitelé jsou špatní manažeři a veškerý potenciál vězeňské práce je rozkraden pro soukromé kšeftíky zaměstnanců.Jen v Příbrami jsem za hodinu byl schopen propočítat ůspory na osvětlení a elektroinstalaci a místo toho dál svítí halogeny,zatímco vězeň má středověk bez teplé vody.Proberte se laskavě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hmm, tak vězeň má středověk bez teplé vody... Pane, kdyby měl středověk, měl by i vodu a kus plesnivýho chleba na příděl, seděl by jako v USA v řetězech; pravda, seděl by jenom do nejbližšího svátku, kdy by ho kat a pacholci mrskali pěšky na poslední cestu na lidovou veselici k šibenici. A osvětlení šibenice by bylo levnější, než iluminace fotbaláku okresního přeboru.

      Vymazat
  8. Další věc.Student studující peniterciální péči se po studiu k práci ve věznici nedostane,neb je obsazena bývalými dozorci,kteří si před dosažením výsluhových let udělají v Brně rychlobakaláře,nebo Mgr.a pokračují jako tzv.civilní zaměstnanci v roli vychovatelů a pedagogů.Maso do kuchyní se pyramidálně rozkrádá,takže potrava je nevýživná,bez práce či rodinné podpory je vězeň se 100kč sociální podpory na měsíc odkázán na lichvu a navíc je ohrožován cikánskými gangy jež ve věznicích působí na bázi kmenové přirozenosti v nejhorší téměř zvířecí podobě,kdy vás násilně okradou o majetek.Věznice se tedy stávají líhní nácků,neboť normální běloch se zážitkem z věznice odchází jako kovaný rasista.Hodiny bych mohl pokračovat ve výčtu nestoudností o kterých lidé nemají tušení.Dovolenka to rozhodně není.Je to souhrn mnoha dalších trestů v trestu nad rámec zbavení osobní svobody.Středověk je asi nejvýstižnější pojmenování.

    OdpovědětVymazat
  9. Dále.Co asi udělá vězeň propuštěný v pátek s 500kč na cestovné,když nejdříve v pondělí může dostat 1000kč nárokové podpory po propuštění?Bydlení ani stravu za to nepořídí,práci nedostane.Během víkendu udělá násobné škody jen aby přežil.Oni se vracet nechtějí a jsou z toho převážně frustrováni,ale systém je takto nesmyslně nastaven.

    OdpovědětVymazat
  10. To se všechno ještě spraví, uvidíte. V ČR je vězeňský průmysl ještě v plenkách, zatím jen zkoušíme zvyšovat počty zavřených. A docela se nám to daří. Možná jednou bude zavedeně povinná vězeňská služba, t.j. každý dospělý si povinně odsedí cca rok, aby mohl efektivně pracovat.

    OdpovědětVymazat
  11. Pan Švec je obyčejný lhář,pokud se týká stravy
    a teplé vody či jiných výdobytků.I když jsem v
    báni nikdy nebyl osobně(pomíjím dovoz do kantýny)a jsem tomu rád, měl jsem v base přímého příbuzného.
    Podle jeho vyprávění si já nemohu dovolit takovou
    snídani,jako mají vězni v kriminále.Jak bylo
    nedávno uveřejněno,měsíční náklady na jednoho
    vězně činí 26 000.-Kč.Tak ať pan Švec se svými
    vylhanými slovy zase jde tam,odkud přišel.Rád
    bych věděl,kdo z pracujících má takovou částku
    pro sebe.Co se děje po propuštění nevím.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jste mimo mísu pane a neurážejte laskavě.

      Vymazat
  12. 1 vězeňský osoboden (náklady na vězění 1 osoby za den) činí cca 1.300,- Kč. Loni nás vězeňství stálo 7,9 miliardy za věznění 16 tisíc osob. To jsou však náklady za všechno. Stavby a údržby kriminálů, jejich hlídání a až na konci strava vězňů. Problém je v tom, že nemáme "samofinancující" věznice. Ono nejde všechno pokrýt vlastními silami. Ale třeba Rakušané mají basy stavěné jako koplex s vlasním zemědělským provozem, kde si vězni chovají dobytek a drůběž a pěstují polní plodiny. Nejen pro sebe na jídlo, ale i na prodej. A hned je pro ně i víc práce. Jenže u nás vše nakupujeme od externích dodavatelů. Přes věřejné zakázky. A je v tom obrovská korupce. Celé vrchní patro vězeňské služby je zralé na to skončit na opačné straně mříží.

    OdpovědětVymazat
  13. z článku: "Problém je v tom, že pro všechny vězně neumí Vězeňská služba zajistit dost práce. Což ostatně neumí ani pracovní úřady pro lidi pobývající na svobodě."
    K těm úřadům práce - Úřady práce nechtějí konkurovat zprostředkovatelnám práce, brigádním agenturám a jiným "dobročinným" společnostem, ve kterých najde spoustu práce mnoho příživníků a parazitů, kteří by jinak byli nezaměstnaní nebo museli dělat nějakou "podřadnou" práci, kterou raději zprostředkují než aby se o ni "umazali". Ve všem je vidět pokrok. Myslím že podobně je to i s prací vězňů. Už třeba jen představa že by si některé služby mohli pomocí vězňů poskytovat vězeňská správa sama, je pro externí dodavatele noční můrou. Pokud se na vězeňské práci nedá něco pořádně trhnout ze státu, nic nečekejte, na nekvalifikovanou práci tu máme cizince, doktory a inženýry z Ukrajiny kteří nechtějí na frontu jsou flexibilní. Práce pro vězně by musela být stálá, s pevnou pracovní dobou, dlouhodobými kontrakty. To je naprosto proti požadavkům divokého kapitalismu.

    OdpovědětVymazat
  14. Pan Majevský tam nebyl vyprošuji si aby říkal že lžu.Jeho příbuzný seděl kde?Ve věznici typu A,B,C,D?Věznice od věznice je to jiné,jednotný systém neexistuje.Teplá voda hodinu 2x týdně.Maso ve stravě je vzácnost.Samé knedlíky.Snídaně.Ano 2rohlíky,jogurt,jablko.To není nadkomfort.Velká část věznů nemá ani snídani ani druhé jídlo,protože z nedostatku příjmů jsou nuceni prodávat svoje jídlo.Vůbec nemáte ponětí.Takové informace jako má pan Majevský říkají sráči,kteří ve věznici dostávali přes držku,nebo museli někomu sloužit.Frustráti.Ti co vypovídají v TV jsou ůplně nejlepší.

    OdpovědětVymazat
  15. Pan Majevský píše jak kdyby vězeň snad dostával těch 26000.Vy jste mimo.Z každé 1000 od rodiny mi věznice vzala na náklady trestu a ze zbylých 500 jsem platil zdrav. poplatky a nákupy v předražené kantýně.

    OdpovědětVymazat
  16. Aktuálně máme v basách asi 22 tisíc lidí. Z toho je 2 tisíce ve vazbě. To je ještě větší problém. Ve vazbě je dokonce zákonem zakázáno vězněným přidělovat práci. Vazba u nás může trvat až 2 roky. Což je hrůza. Právě MUDr. Rath ve své knize Přisedněte si popisuje absurdní situaci, kdy věznice v Litoměřicích v době kdy tam seděl neměla a to dlohodbě žádného lékaře. Přitom je lékař povinným "vybevením" kriminálu. On tam seděl a nabízel, že by tu práci dělal zatím co tam bude. Je dvouatestovaný internista a má funkční licenci i na praktického lékaře. Jenže mu to nepovolili, protože zákon zakazuje dávat práci vazebně stíhaným. Takže když nějaký vězeň v Litoměřicích onemocněl, tak ho sanitka s eskortou vezla do Prahy. Což se taky zatraceně prodraží. Prostě absurdistán. Na to by se měl pan prezident zaměřit.

    OdpovědětVymazat
  17. Jeden takovej "basastav" o němž píše autorka a který doporučuje používat na opravy na Hradě je v Brně Bohunicích. Uměj stavby i rekonstrukce a mají s celkem pestré portfolio různých řemeslníků. Podle toho jaká je sezóna a kdo zrovna sedí umí většinou udělat stavbu i bez subdodávek. Jak je dnes módní outsourcingu. A myslíte, že je na stavby a opravy jiných věznic používá Vězeňská služba? Kdo tipuje, že ne, tak má pravdu. Holt vlastní organizace se svými "svěřenci" neumí dávat řediteli úplatek. Takže jiné basy a opravy na ministerstvu raději dávají zahraničním firmám.

    OdpovědětVymazat