Reklama

pátek 13. ledna 2017

Známý německý novinář dostal vlčí známku: dělal špatné reportáže z Ukrajiny

Ulrich Hayden
13. 1. 2016  Antifašist, překlad NWOO

Po té, co dostal pětiletý zákaz vstupu na Ukrajinu, získal německý novinář Ulrich Hayden na vlastním případu ukázku toho, co znamená svoboda projevu v zemi vítězné „gidnosti“ (důstojnosti). Obzvlášť pobuřující však je skutečnost, že vláda a centrální německá média zavírají oči k porušování práv svých spoluobčanů vystavených represím Kyjeva.


Velmi rád bych i nadále psal reportáže z Ukrajiny, jak jsem to dělal od roku 1992. Nicméně na konci dubna 2016 jsem byl na letišti v Oděse informován o zákazu mého vstupu do země na dobu pěti let. S mým berlínským kolegou Saadi Isakovem se stalo téměř totéž a ve stejnou dobu. Přitom v Německu, s výjimkou některých specializovaných médií, nebyla o tomto incidentu ani zmínka. Přitom si představte, co by bylo v německém tisku křiku, kdybychom byli vyhnáni z Moskvy,“ – píše německý novinář ve svém článku pro vydání Junge Welt.

Do Oděsy jsme přijeli na pozvání organizace „Matky Oděsy“ k účasti na vzpomínkových akcích za oběti masakru v Domě odborových svazů 2. května 2014.

Když moje letadlo z Prahy přistálo 30. dubna 2016 v Oděse, mluvčí pohraniční stráže mi vysvětlil, že má příkaz z Bezpečnostní služby Ukrajiny zakázat mi vstup do země. Noc jsem strávil v tranzitním prostoru letiště. Druhý den ráno mě stráže doprovodily k letounu Českých aerolinií, s nimiž jsem odletěl zpět do Prahy. Německý pas mi byl vrácen až těsně před nástupem do letadla. V dokumentu byl zápis „Odepřen vstup na Ukrajinu“, k němuž bylo již ručně doplněno „do 26. dubna 2021″.

Jen několik dní po našem vyhoštění se ukrajinská vláda dostala do potíží. 11. května se v mezinárodních médiích objevila zpráva o webu „Mírotvorce“, jehož patronem je jeden z poradců ministra vnitra Ukrajiny.

Krátce poté byl v autoritativním německém vydání Spiegel zveřejněn článek od jeho moskevského korespondenta Christiana Neefa, který nazval článek „Mírotvorce“ obrovskou hloupostí.

Mimochodem, když už jsme zmínili Spiegel, pak jiný novinář tohoto žurnálu – Benjamin Bidder – se snažil ospravedlnit zákaz vstupu, který Ukrajina proti mně zavedla: „A jak by zareagovalo Rusko na porušení svých hranic?“ – napsal Bidder na svém Facebooku.

Přiznám se, že v průběhu tří let jsem opravdu přijel na Krym a východní Ukrajinu z Ruska. V Kyjevě takové jako já nemají rádi, chtějí, aby se na „okupovaná území“ jezdilo výhradně z hlavního města Ukrajiny. Proč jsem se nedržel tohoto pravidla? Protože po té, co byl promítán můj film, „Běžící oheň“ o smutné události v Oděse, prostě jsem se bál navštívit centrální Ukrajinu, protože mě mí přátelé v Oděse i Kyjevě varovali před možnými akty odvety ze strany ultranacionalistů.

Dokument, který jsem natočil spolu s Markem Bensonem, byl uveden v Berlíně v únoru 2015 a je nyní k dispozici ve čtyřech jazycích na internetu. Po dlouhou dobu byl jediným filmem o upálení v Domě odborů v Oděse v němčině. Německou verzi filmu už shlédlo více než 35 tisíc diváků, v ruštině – 115 tisíc. Nicméně zvláštní zájem, až na nějaké výjimky, film v německém tisku nevyvolal. Ale Rusy tento film zasáhl, připomněl jim masakr v běloruské Katyni, kde němečtí vojáci a ukrajinští policisté upálili ve stodole zamčené vesničany – z pomsty za útok běloruských partyzánů na německý Wehrmacht.

Pokud bych, jak to vyžaduje Kyjev, jel do východní Ukrajiny přes hlavní město, musel bych autobusem přes takzvanou „kontaktní linii“, která odděluje střední Ukrajinu a Doněckou lidovou republiku. Měl jsem však vážné pochybnosti o tom, jak by ukrajinská armáda se mnou zacházela.

Za to, že informace o vyhoštění dvou německých novinářů z Oděsy vyplula na širší veřejnost, bych rád poděkoval zástupci z frakce „Levice“ v Bundestagu – Andreji Gunko. 11. května 2016 se díky němu stal náš zákaz vstupu na Ukrajinu předmětem diskuse během „hodiny dotazů“ na německou vládu v německém parlamentu.

Konkrétně Gunko se otázal ministryně zahraničí Marie Böhmerové, zda jsou jí známé informace týkající se osob, kterým byl zakázán vstup na území Ukrajiny, s odkazem na mé jméno a jméno berlínského kolegy Isakova a také dalších. Reakce od vládní úřednice nenásledovala. Na otázku, zda se nejedná o potlačování kritické žurnalistiky, se úřednice vynasnažila vyhnout odpovědi.

Až na počátku srpna jsem obdržel dopis z Ministerstva zahraničních věcí Německa, v němž mi bývalý mluvčí ministerstva Sawsan Chlebi oznámil následující:
Německé velvyslanectví v Kyjevě učinilo dotazy týkající se zákazu vstupu a zjistilo, že to bylo odůvodněno vstupem na území nekontrolované Kyjevem přes rusko-ukrajinskou hranici, což je porušením ukrajinské legislativy.“

Až dosud se Ministerstvo zahraničí Německa nejenže neobtěžovalo protestovat v souvislosti se zákazem vstupu na Ukrajinu občanům Německa, ale ani nedalo žádné posouzení tohoto případu.

- - -

6 komentářů :

  1. Tomu se říká láska a pravda po kapitalisticku... Jak to nevyhovuje... A to bylo furt : komunisti lžou a utajujou... Mia

    OdpovědětSmazat
  2. Aspoň čeští pitomci vidí,do čeho se tolik tlačili
    a koho si vybrali za spojence.Zrádce z r.1938,
    fašounské skopčáky,kteří po celou historii chtěli
    zničit český stát a bandu blbců z Brusele.Škoda
    je,že do toho bordelu zatáhli i ty,kdo tam být
    nechtěli.Ještě máme za spojence ty,kteří stále
    pořádají pochody SS.Čecháčci mít krátký pamjet,
    oni už sapomenout nemecký uniforma.Všichni,kdo
    hlasovali pro vstup do EU jsou vlastizrádci.
    Petr Majevský

    OdpovědětSmazat
  3. ten film stojí zato vidět... je tam ve více verzích s titulky http://lauffeuer-film.de

    OdpovědětSmazat
  4. Je přece jasné, že v EU funguje státní aparát a souběžně ještě jiný aparát. Oto je jasnější,že situace v ČR se nikdy nemůže vyřešit volbami.
    Vždycky bude někdo uplácen, nebo zastrašen.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nejenom v Evropě, ale i ve světě .Osobně jsem toho názoru, že ke změně (nový řád-kreativismus) dojde až s novým vynálezem ovládání lidí, proti kterému nezmůžou ani ti dnešní ovládači, vůbec nic - neboť budou najednou úplně bezbraní, jako 99% lidstva dnes, včetně i nás čtenářů NR. PF 2017 Vám všem.

      Smazat
  5. Volby? Jimi se skutečně změnit moc nedá. Přece jen je ale možné ukázat těm nejzkorumpovanějším, že prebendy mohou skončit. To doufám bude osud většiny tzv. soc. dem politiků, kteří nejsou ani demokraté a ani sociálně cítící, ale jen spolkem těch nejzkorumpovanějších menševiků, kterým je občan zcela ukradený a kteří se starají jen o to, aby si co nejvíce nacpali své kapsy penězi z práce druhých. Soc. dem. nebyla nikdy levicí, ale nyní je to jen sbor, myslící výlučně a na věčné časy na sebe. S kolika občany a v kolika krajích besedoval třeba Sobotka s občany o současnosti a budoucnosti státu? Politici, prezentující tzv. soc. dem jsou jen nafoukaní buržousti - omlouvám se výjimkám, jako je Foldyna nebo Zimola.

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.