Reklama

.

.

úterý 21. února 2017

Asuánská přehrada - pyramida socialismu


Yekta Uzunoglu
21. 2. 2017
O Asuánské přehradě jsem slyšel jako žák gymnázia v 60 tých letech, následně v ČSRR ve všech médiích. Měla to být tehdy jedna z největších staveb socialismu a rozhodne největší přehrada nad rozbouřeným mýtickým Nilem. Nevím, z jakých důvodů, se Asuánská přehrada v té době stala střetem východu se západem. Západ se snažil všemožné očernit stavbu, kterou zpočátku chtěl financovat. Po znárodnění Suezského kanálu egyptským prezidentem Gamálem Násirem, pod nátlakem Anglie, USA či Světová banka, odmítal západ cokoliv o přehradě slyšet. 


V ten okamžik vstoupil do hry Sovětský svaz a začal přehradu stavět, celý západní svět ze snažil stavbu zpochybnit i pomocí desinformační kampaně.

Bylo to někdy v roce 1974, kdy můj průvodce po lékařské vědě, můj spolubydlící, dnes prof. MUDr. Pavel Marťásek navrhl, abych společně s ním navštívil volné přednášky akademika Charváta, zakladatele české endokrinologie na III. interní klinice I. FVL - UK na "Karláku".

Návštěvníků nebylo, bůh ví kolik, scházeli jsme se každý čtvrtek podvečer v posluchárně III. interní kliniky, nanejvýš to bylo tak 12-14 lidí. Někdy mi přišlo smutné, že když ctihodný pan prof. Charvát byl aktivní na klinice, v posluchárně údajně nebylo jediné volné místo, a nyní, když byl v důchodu, chodilo tam tak málo lidí.

 Název jeho série přednášek zněl "Člověk a jeho svět", šlo o filozofické úvahy pana akademika Charváta, které byly k "nezaplacení"! Když třeba říkal: "člověk se těšil na ráj a bál se pekla, my jsme mu ráj sebrali a nechali jsme ho samotného se strachem z pekla“. Pan profesor též přednášel o Asuánské přehradě, kterou z gruntu zpochybnil, třeba tím, že za pár desítek let taková stavba bude naplněna samotným bahnem, které přináší voda v zimních a jarních měsících. Věřili jsme mu každé slovo, vůbec jsme si nepomysleli, že i taková kapacita, jako byl akademik Charvát, by mohl být ovlivněn západní desinformační kampaní.

I všude na západě bylo slyšet i mezi intelektuály, že přehrada změní mikroklima, či váha vody v nádrži způsobí trhliny a tím zemětřesení a následně vzniknou trhliny v hrázi a voda smete nejen Káhiru, ale i Alexandrii ze zemského povrchu.... těch hororových scénářů byla řada a byly jich plné noviny, tenkrát na západě....

Nehájím sovětský režim, jen se snažím popsat to, co odehrávalo kolem jedné přehrady někde v Africe a jak jsme byli zmanipulováni samotným demokratickým světem.

Přehrada byla nakonec dokončena a je již 45 let plně funkční. Na začátku pokrývala veškerou elektrickou spotřebu celého Egypta a i dnes dodává nejméně 23 % elektrické energie Egypta, mikroklima se změnilo, to je pravda, ale jen k dobrému, v té oblasti není takové vedro, jak bývávalo a jsou tam deště a nikoliv sucho, které způsobuje rozšíření pouště na úkor zemědělské půdy. Asuán je zásobárnou vody se svými 50.000 km dlouhými kanály pro miliony a miliony zemědělců, kteří žijí a produkují jen a jen díky přehradě! Egypt už víc než 55 let nezná, co jsou zničující záplavy Nilu a miliony a miliony cizích a vnitřních turistů putují ročně k Asuánu.

Nastalo zemětřesení v sile 5.5 stupňů Richterovy stupnice, hráz neprotrhla, ani bláto z Afriky nenaplnilo přehradu a Násirovo jezero se stalo rájem Egypta.

V starodávných dějinách prošly Egyptem desítky faraonských dynastií, které za sebou zanechaly obrovské, jedinečné pyramidy, jako bezpříkladné kulturní dědictví.

Ale tato Asuánská pyramida socialistické dynastie, byla, je a nadále zůstane jako jediným zdrojem života k přežití těch milionů a milionů nejchudších i po Sovětském svazu, po socialismu. Pyramidy faraonů postavili ti nejchudší i za cenu toho, že mnoho z nich nechalo na stavbě své životy…- Pyramidy faraonů dnes slouží jako kulturní dědictví Egypta, ale ta Asuánská přehrada stále slouží těm nejchudším...

13 komentářů :

  1. V hodně otázkách se věřilo západní propagandě jak se máme špatně, jak špatné jídlo konzumujeme, jak nám politici lžou když říkají, že i na západě je chleba o dvou kůrkách a my jsme mysleli, že tam na západě vše je krásné, všichni tam žijí v ráji. Výsledek propagandy byly vidět hned několik let po sametové revoluci, kdy jsme zjišťovali, že opravdu je na západě chleba o dvou kůrkách a že západ se s námi vůbec nebude babrat a za naší naivitu draze zaplatíme a budeme platit jako ta nejposlednější kolonie. Voda, vzduch, firmy a banky, vše patří západu. Máme nejdrahší internet, mobilní telefonování, potraviny, bydlení a to v absolutních číslech, že tedy máme osminové platy v porovnání se západem, ale ceny všeho máme vyšší než na západě. Západ byl úspěšná v propagandě ne jenom ohledně přehrady v Egyptě, ale také v dělání dojmů, jak na západě vše je geniální a bez poskvrny. Přitom západ vedl vyhlazovací válku v Koreji, Vietnamu, Angole, Čile, Argentíně. Nyní nás západ ždíme jako malinu a nepřestane dokud bude co ždímat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slovo potraviny bych nahradila označením potravinové náhražky.
      Ivana

      Vymazat
  2. Řekněme to otevřeně - západ = kapitalismus. A v tom to je. T

    OdpovědětVymazat
  3. Kdo skutečně chce,ten si vždy najde důvod k tomu,
    aby byl proti.Proto beru názory všech stran,dám
    je proti sobě a ve středu(přibližně) mezi nimi se
    dá najít pravda.Nic není černé nebo bílé.Na to se
    dost často zapomíná.Jak kdysi prohlásil učenec.
    Šedivá je teorie,ale barevný strom života.Já jsem
    raději v té barvě.I když před smrtí.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takže pravda je někde mezi Hitlerem a Stalinem?
      Ty jsi ale exemplární pablb, Majevský.

      Vymazat
    2. 1801 idiot jsi sam pan Majevsky pise dobre

      Vymazat
    3. Otázkou je, kdo a co položí jako protiklady. Není to tak dávno, kdy to měl být socialismus a kapitalismus.

      Vymazat
  4. 18:01
    Zase jandoputnovohon bez vlastní myšlenky....inu,bez mozku se špatně myslí!!!!

    OdpovědětVymazat
  5. ii 007
    Pravda je ,ze Zapad pomohl jen v pripade , ze mel z toho taky zisk , jinak nic nedelal. Rusove pomohli i bez zisku zato ze tim ziskali spojence a oslabili Zapad . Taky Zapad se bal agresivity muslimskeho sveta a pravem , jak vime dnes. Kdyby muslimsky svet byl silny ekonomicky to je i vojensky, Zapad by tim mohl poskodit svou posici a pravdepodobne by mel mnoho vojenskych konfliktu , diky potreby nafty a arabske staty by asi prodavali naftu , jak pratelum tak nepratelum zapadu , coz je primo ohrozovani zapadu. Podpora Nasirovskeho Egypta kazdopadne oslabila posici Zapadu v Egypte.

    ii 007

    ii 007

    OdpovědětVymazat
  6. Haha - článek je lživý. Přehradu sice stavěly naše firmy (můj otec tam pracoval několik let i s námi dětmi, byl jsem 13-ti letý), ale pouze asi z 1/3. Zbytek byl Západ - velmi dobře si ještě pamatuji, jak například beton dodávala jedna západoněmecká firma, můj otec tam řídil právě nákupy stavebního materiálu. Pořád nadával na opožděné termíny dodávek.
    Jak to bylo s financováním přesně nevím, ale fyzicky socialistické firmy (kromě nás i ruské, bulharské) tam pokrývali asi 30% činností - zbytek byl Západ.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Netroll anonyme 18:49

      Poté co Nízká Asuánská přehrada v roce 1946 téměř přetekla, bylo rozhodnuto o stavbě nové přehrady, neboť i druhé zvýšení hráze Nízké přehrady se míjelo účinkem. O stavbě nové přehrady, situované 6 km proti proudu od původní přehrady, bylo rozhodnuto roku 1952. Finance na stavbu měla poskytnout Světová banka, která však později na nátlak USA půjčku ve výši 270 milionů dolarů zamítla. Důvodem byla narůstající sovětsko-egyptská spolupráce, která vyvrcholila dohodou o uznání Čínské lidové republiky. Egyptský prezident Gamál Násir na situaci reagoval znárodněním Suezského průplavu s úmyslem použít výnosy k financování stavby nové přehrady. Toto rozhodnutí uvrhlo Egypt do mezinárodních problémů (viz Suezská krize). Na financování stavby se nakonec podílel Sovětský svaz, který poskytl Egyptu také stroje a přibližně 2000 inženýrů. Na stavbě se podíleli také přední světoví odborníci ze všech oblastí (stavitelství přehrad, vodní management, sociální, ekonomické a environmentální). Projektování a plánování stavby měli na starost především němečtí inženýři.
      Základní kámen byl položen 9. ledna 1960 a stavba byla slavnostně ukončena 15. ledna 1971. Nádrž objemu 165 km³ se začala plnit už v průběhu stavby roku 1964 a plné kapacity přehrady bylo dosaženo až roku 1976.

      Vymazat
    2. pro 21:13

      ale vždyt ty informace příliš nevyvrací příspěvek z 18:49 . Naopak potvrzuje.

      Vymazat
  7. Dôležitý je nápad, odvaha, zastrešenie akcie. O technológii elektrárne sa neuvádza nič. Betón? Podružná záležitosť. Percentá = domnienky.

    OdpovědětVymazat

Reklama