Reklama

.

.

středa 15. února 2017

Kdo si přeje změnit Afghánistán na Irák nebo Sýrii? Velitel amerických vojsk v Afghánistánu útočí na Bílý dům.

Stanislav Tarasov
15. 2. 2017      zdroj
Američtí generálové, kteří bojovali a bojují na Blízkém východě, jsou zvláštní národ. Na jedné straně jsou věrni přísaze a plní rozkazy vrchního velitele. Na druhé straně, často vystupují s kritikou politiky současného politického vedení, ale zpravidla až před odchodem do důchodu nebo až když už jsou v důchodu. To se děje tehdy, když nefunguje proces vyvíjení tlaku na prezidenta a administrativu s cílem provedení změn v taktice nebo strategii války nebo v některých aspektech zahraniční politiky. 

Zároveň generálové často apelují na veřejnost prostřednictvím médií, což způsobuje určitou politickou rezonanci. Existuje řada příkladů.

Stačí připomenout, jak se v červnu 2016 objevil v tisku otevřený dopis s výzvou, aby se nesnižoval kontingent amerických vojáků v Afghánistánu. Byl podepsán 13 bývalými vysoce postavenými představiteli diplomatických a vojenských kruhů USA, mezi nimiž bylo 5 velvyslanců a 5 velitelů vojsk v Afghánistánu a také 3 zvláštní vyslanci pro Afghánistán a Pákistán. Připomeňme, že v té době čítal americký kontingent 9 800 osob, z nichž asi sedm tisíc společně se zástupci jiných států, které byly členy koalice, bylo zapojeno do školení a poskytováním pomoci afghánským národním bezpečnostním silám. Skrytý smysl tohoto poselství spočíval v tom, že poté, co v roce 2010 americký prezident Barack Obama podepsal dekret o stažení hlavních amerických sil z Iráku (bylo staženo 200 tisíc osob a zbývajících 50 tisíc vojáků mělo pomoci vojskům nové irácké vlády kontrolovat situaci v zemi, v prosinci 2011 bylo ze země staženo zbývajících 50 tisíc vojáků - pozn. S.T.) v Iráku zůstalo pouhých 200 vojenských poradců. Situace v zemi se potom prudce zhoršila.

Brzy o sobě dala vědět skupina DAEŠ (organizace, jejíž aktivity jsou v Ruské federaci zakázány), která poměrně rychle rozšířila svou činnosti na území dvou států - Iráku a Sýrie. V konečném důsledku to vedlo ke vzniku mezinárodní koalice, vedené USA, k aktivnějšímu zapojení do událostí Íránu, pak k příchodu ruských VKS do Sýrie, vstupu Turecka do války. Takže na Blízkém východě byla vytvořena nová situace s novými geopolitickými charakteristikami a vlastním potenciálem. Nyní se USA začaly vážně obávat, že něco takového, v té či oné podobě, by se mohlo stát v Afghánistánu. Tím spíš, že podle hodnocení samotných amerických generálů americké vojenské jednotky, které v této zemi zůstaly, jsou schopny zajistit bezpečnost základního kontingentu, ale nejsou schopny provést rozsáhlé vojenské operace. V podstatě, jako v Iráku, USA přesunuly v Afghánistánu hlavní nápor války na afghánskou armádu. A tento vývoj událostí již dlouho vyvolává nevoli části amerických generálů.

Proto velitel sil NATO a USA v Afghánistánu, generál Stanley McChrystal požadoval od administrativy prezidenta Obamy dalších 40 tisíc vojáků, kteří by byli odesláni do Afghánistánu. Byl však nucen rezignovat, protože Washington se nezřekl úmyslu převést iráckou zkušenost na afghánskou půdu. Ne náhodou začal v těchto podmínkách v Afghánistánu narůstat vliv tálibů. Zjevně aktivizovali činnost na takzvané druhé úrovni: začali dlouho držet území po útoku, pořádat útok již na úrovni útočné armádní roty. Na konci roku 2015 bylo oznámeno, že skupina DAEŠ aktivizovala svou činnost v Afghánistánu. Tak se v zemi vytvářela irácká realita, což ukazuje, že oblouk džihádismu nebo chalífátu z Iráku a Sýrie začíná zachvacovat i Afghánistán.

Tehdy se v USA objevilo několik možností: buď srazit Taliban s DAEŠ, nebo se zaměřit na boj proti Talibanu a jeho oslabováním otevřít koridory možností pro DAEŠ. Spojit Taliban s DAEŠ se nedaří. V tomto ohledu američtí generálové veřejně popisovali různé afghánské situace a prohlašovali, že DAEŠ prohrává a nepředstavuje vážnou hrozbu". Avšak zvláštní zástupce ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov kvalifikoval situaci v Afghánistánu jako "velmi pochmurnou" a poznamenal, že "tempa růstu DAEŠ jsou tam působivá". V této souvislosti začali někteří západní experti vyslovovat názory, že "v Afghánistánu se možná připravuje předmostí pro evakuaci části teroristů DAEŠ ze Sýrie a zajištění utajené koncentrace značných sil DAEŠ v severním Afghánistánu, vybudování výcvikových táborů pro teroristy ze středoasijských republik a regionů Ruska".

Na tomto pozadí vypadají přirozeně zprávy o kontaktech představitelů Ruska s některými vůdci Tálibánu. Již v prosinci 2015 zvláštní zástupce ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov vystoupil se sdělením o shodě zájmů s táliby v boji proti DAEŠ. Podle něj "v důsledku masivní přítomnosti USA se skupina DAEŠ stala strategickou hrozbou nejen pro nás v dlouhodobém horizontu, ale i pro Čínu, Indii, Střední Asii a Írán". Mimochodem, Moskva dala jasně najevo svůj zájem o změnu vztahu Tálibánu s Kábulem směrem ke spolupráci. To je důvod, proč s přihlédnutím k uvedeným afghánským změnám vyvolává zvýšený zájem názor amerických generálů na současnou situaci. Zvláště v kontextu projevu velitele vojsk USA v Afghánistánu Johna Nicholsona v senátním výboru pro ozbrojené síly a jeho speciálního rozhovoru s "Hlasem Ameriky".

Zaprvé, generál prohlásil, že "patnáct let trvající válka s Tálibánem v Afghánistánu uvízla ve slepé uličce" a abychom se z ní dostali, je "nutno odeslat dalších několik tisíc vojáků". Za druhé, "afghánská vláda postupně ztrácí kontrolu nad územím - v období od listopadu roku 2015 do listopadu roku 2016 činily územní ztráty 15%". Za třetí, 20 z 98 zjištěných teroristických skupin působí v blízkosti afghánsko-pákistánské hranice a "vytvářejí nejvyšší koncentraci teroristických skupin na světě". Dříve Nicholson řekl, že "Tálibán kontroluje asi 10% obyvatelstva, zatímco afghánská vláda zhruba dvě třetiny". Za čtvrté, podle generála se Rusko a Írán snaží uskutečňovat v Afghánistánu koordinovanou politiku a "íránský vliv se šíří do západních provincií Afghánistánu a dokonce do Herátu". Připomeňme, že Moskva a Teherán realizují stejnou politiku i ve směru Sýrie.

"Teze" generála Nicholsona jsou považovány za jeden z veřejných prostředků tlaku Pentagonu na administrativu prezidenta Trumpa v období vypracovávání strategie na Blízkém východě. Američtí generálové se obávají, že Rusko, a nejen ono, se v Afghánistánu, stejně jako v Sýrii, snaží rozšířit okruh partnerů z opozičních sil, nevylučuje ani oficiální Kábul, kteří pak mohou být pozváni na mírové rozhovory o afghánském urovnání. Ale to je budoucnost. Nyní se Rusko snaží odvrátit převedení předmostí DAEŠ ze Sýrie do Afghánistánu, aby nepřipustilo rozšíření extremismu a nestability ve státech, s nimiž hraničí. Teď už zbývá jen čekat na Trumpovy kroky ve směru Sýrie a Afghánistánu, kde má Washington ještě možnost ovlivnit situaci ve vojenském a diplomatickém smyslu. Americký prezident bude muset vzít v úvahu realitu, než přijme důležitá rozhodnutí.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

11 komentářů :

  1. Velitel, je Trump a on si, musí udělat v Pentagonu pořádek.

    Tak ať je jasné kdo, je ten zodpovědný.

    OdpovědětVymazat
  2. Západní "demokratické" země údajně vyhrály studenou válku. Opravdu?

    OdpovědětVymazat
  3. akosi všetkým ušlo, že Rusko považuje Taliban za kamaráta, úlohy sa vymenili

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. akosi vám ušlo, že SSSR už neexistuje, Brežněv je "tuhej" a Rusko je kapitalistická země. V Kábulu už nejsou komunisti ale hlavně: RUSKO a TALIBAN mají už více jak 15 let společného nepřítele a poslední dva roky dokonce dva neřátele. USA + DAEŠ. Obojí je pro Rusko hrozba.

      Vymazat
  4. Na webe koluje video,ako sa stretavaju byvali nepriatelia a vojaci Ruska a Talibanu,kde Talibanci hodnotia Rusov,ako rovnich k rovnim,napriek skutocnosti,ze pocas Ruskej okupacie zahynulo 2 mil.Afgancov.Stali si tvarov v tvar,nie,ze prileti dron a spali cele rodiny.Zapad zabudol na jednu bytostnu vec.Ze zapad raz z Afganu odide,ale Taliban,tam ostane.

    OdpovědětVymazat
  5. Kamarát A7:01, máš to v hlavičke popletené:-). Zaújmalo by ma kde berieš tie rozprávočky o "russkej" okupácii Afgánistánu. V tom máš pravdu, že úlohy sa vymenili a tento Váš maličký, kedysi Sovietskou armádou okupovaný národ sa v súčasnosti stal národom okupantov. Butathóti ako okupanti juhoSrbskej provincii Kosovo, jednotky slovenskej armády v Afgánistánu, na severnom Cypre, v Palestíne, v Lotyšsku pri hraniciach s Rusmi... Môj profil Ukrofil.

    OdpovědětVymazat
  6. Len mi potom nezačni fňukať ako ten notorický troll Pepek Vyskoč, o nejakej (U)krajine a (u)krajinčanoch, ako sa im ubližuje, keď doposiaľ nepoznal nič a nikoho iného len Russko a Rusov, nieto nejaký Sovietsky Zväz či nedajbože Ukrajinskú zväzovú sovietsku socialistickú republiku.:-). Môj profil Ukrofil.

    OdpovědětVymazat
  7. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Pavel-Kopecky-Orban-buduje-zakladny-Sobotkova-vlada-mlzi-475758

    OdpovědětVymazat
  8. I za Trumpa Rusko zůstává hlavním mocenským soupeřem USA. A protože moc v Rusku není jen v rukou Putina,
    SSA-men pořád doufají, že se Rusko při soustavném a všestranném tlaku podaří rozklížit.
    Afghanistán je přirozenou a důležitou součástí tohoto plánu, protože i situace v Turkmenitánu a Uzbekistánu je teď lehce přezrálá.

    OdpovědětVymazat
  9. Jen ať si tam v Afghanistánu pěkně USA zůstanou a pošlou si tam ještě víc vojáčků a z kolonií také. Je jen důležité dostatečně udržovat v chodu Taliban a ostatní bandyty. Pak je to tůze pěkná bezedná kasička pro všechny "demokraty". A je jen na nich aby se starali o to aby se ta pakáž muslimská nerozlézala z toho jejich hnojiště. Kromě finančních ztrát tam USA nikdy nic nezískají. Tuto možnost už tam prošvihli a zadělali si na generační nenávist vůči sobě. Takže ať si v té bažině pěkně jsou až po krk. Obdobná situace se nyní rýsuje i s Jemenem. Nakonec proč nepustit ušákům žilou, když na to mají a dolárky si zase vytisknou? Chtěli to tak ať si to tam užijí. Není kam spěchat s řešením. Na domorodcích přeci nikomu nezáleží. Ti nakonec mohou jít k frau Merkel. Ona je má ráda! Další geniální tah Ruské diplomacie.

    OdpovědětVymazat
  10. Generálové USarmy vždy přijdou s křížkem po
    funuse.Ty řeči mají ukolébat jejich svědomí?
    Každý najednou ví,že se to mělo udělat jinak.
    V aktivní službě to asi nevěděli.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat