Reklama

.

.

úterý 28. února 2017

Víme co jíme?

Jiří Baťa
1. 3. 2017
Přečetl jsem si článek Gabriely Hubáčkové v HaNo, pojednávající o problematice nakupování svačin a občerstvení ve školních bufetech. V poslední době se kolem toho vedly dlouhé, bohužel ne vždy plodné diskuze, které v svém konečném efektu, podle mého soudu, nic nevyřešily, spíše přinesly více problémů, než byly předtím. Nesleduji nijak zvlášť tento problém, po přečtení článku mě však zaujala jedna věc a sice, zda vůbec víme, co jíme. 

Mám tím na mysli ani ne tak druhy či sortiment, ale kvalitu a tzv. zdravotní nezávadnost potravin, protože údajně právě kvůli zdravotní závadnosti (tj. kvalitě) prodávaných potravin byly ve školách zrušeny školní bufety. Jak píše paní Hubáčková kritéria, která nastavilo naše ministerstvo jsou tak důsledná, že jim prakticky neodpovídá většina sýrů, jogurtů a dokonce ani balené mléko. Těch produktů bude jistě mnohem víc takže je otázka, co nebo které z prodávaných potravin jsou ještě kvalitní, nejsou dětem škodlivá, zdravotně nezávadná, jinými slovy, zda jsou potraviny, které jsou vůbec dětmi poživatelná. Jenže jak pisatelka zmiňuje, když si dítě nekoupí jídlo ve školním bufetu, pak si jej přinese z domova, nebo si je koupí cestou do školy. Je to tedy jak se říká, prašť jako uhoď. A jsme u jádra pudla tohoto problému.

Ve školních bufetech, ale stejně tak školních jídelnách, se dostávají ke spotřebě potravinové produkty a zboží, dodávané buďto přímo od výrobců z mlékáren, pekáren, jatek apod., nebo běžných dodavatelů z velkoobchodu např. zeleninou, ovocem atd., tedy zbožím, které jde běžně na pult v supermarketech nebo jiných obchodech s potravinami. Pro školní bufety nebo jídelny zcela jistě neexistují žádní speciální dodavatelé, kteří by dodávali potraviny v nezávadné pro děti či žáky škol. Z toho vyplývá, že i když ve škole bude uzavřen bufet a děti si budou nosit svačinu z domova, nebo si ji koupí v obchodě, donesou si prakticky stejně (ne)kvalitní, tedy (ne)závadné potraviny, které by jinak koupili v bufetu. Stručně řečeno nečekejme, že si děti z domova donesou kvalitnější, tedy nezávadnou svačinu, než kterou koupí ve školním bufetě (cena je věc druhá), nebo že ve školní jídelně vaří z lepších potravin, které jsou zdravotně nezávadná, protože stejně všechny pocházejí ze stejného zdroje, jako když je kupuje spotřebitel pro domácnost.

Tím se však již ministerstvo asi nezabývá. Hlavně, že jsou z obliga tím, že zabrání dětem či žákům v nákupu „nekvalitních“ potravin a nápojů v bufetu, což nejen nic neřeší, jen to dětem či žákům komplikuje jejich průběžné stravování či občerstvení a jedna či dvě prodavačky přijdou o práci. Ministerstvo si tímto opatřením kryje záda v domnění, že tím uchrání děti či školáky před konzumací zdravotně nevhodných potravina tím chrání jejich zdraví. Co a zda kvalitní a nezávadné děti jedí doma, je již nezajímá. Přitom by by měla paní ministryně bušit na dveře ministerstva obchodu, resp. kontrolních orgánů a požadovat, aby celková kvalita zboží a jeho zdravotní nezávadnost, především potravin, byla na takové úrovni, aby nebylo nutné dělat např. zvláštní opatřením zákazem prodeje ve školních bufetech, čímž se vůbec nic neřeší, protože jiné, než stejně (ne)kvalitní a (ne)závadné potraviny a produkty stejně nelze jinde koupit. Pokud snad ano, jako např. bioprodukty a spec výrobky a pod., pak ale za vysokou cenu, což ne každý žák by si mohl dovolit.

Kvalita a nezávadnost potravin je vůbec problém současnosti a společnosti. Na co dnes člověk sáhne, to má nějaké negativa v podobě pesticidů, Eček, Béček, umělých přísad, tužidel, různých náhražek atd., takže skutečně je značný problém nakupovat kvalitní a nezávadné potraviny, jako tomu bylo dříve, za totality. Nebyl sice takový výběr, ale kvalita rozhodně převládala nad kvantitou. Chléb byl chlebem, mléko mlékem, sýr sýrem, máslo bylo máslem, med byl český a takto by bylo možné dál pokračovat. Pravda, chléb sice nevydržel týden (protože se stačil sníst), mléko se muselo převařit (pokud se včas nespotřebovalo), máslo se dalo krásně a lehce namazat, vajíčka byla čerstvá (a ne půl roku chlazená), salám a klobásky byly samé kvalitní maso, zelenina za hubičku a z domácích polí a limonády s přírodním sirupem a bez různých extraktů, které v dnešních nápojích sice dodají na chuti, ale o to více jsou zdraví škodlivá.

Téměř všechny potraviny a potravinové produkty se nějak „vylepšují“, hlavně tím, že se např. prodlužuje trvanlivost, nahrazují umělými přísadami, umělými tuky, maso v salámech a uzeninách se nahradí strouhankou, rozemletými kostmi nebo kůží, obohatí želatinou a věrohodně obarví umělými barvivy a spotřebitel, protože je to na pohled, ale i chuťově přijatelné ani neví, co s prominutím, sežere. Je samozřejmé, že nám spotřebitelům, ale hlavně a především dětem a mládeži takové potraviny nesvědčí. Je otázka, čím lze tyto stávající nevhodné potraviny nahradit, resp. jejich výrobě a prodeji zabránit. Tím, že se zavře školní bufet určitě ne.

Stručný komentář redaktora (Ivan David):

Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co opravdu vědí. (Karel Čapek)

Chápu dobrou snahu autora, který má pravdu, pokud platí premisa, že ve školních bufetech má být jídlo a pití "zdravotně nezávadné" a autor tím míní různé umělé přísady a domnívá se, že jsou nezdravé, až dokonce nebezpečné. Pak je pravda, že jídlo přinesené odjinud nebude lepší (ani horší).

Jenže problém je hlavně v obsahu cukrů a tuků. Děti mají sladké rády a nehloubají (krom dívek v pubertě), jestli se po tom tloustne a kazí zuby. Nevadí jim, že člověk tlustý je línější než by byl týž, kdyby tlustý nebyl. Kšeft je kšeft a tak nabídka vychází vstříc chuti. a chuť se dá podporovat návykem na sladké a velké objemy. V USA se sladké potraviny ještě více přeslazují. Po sladkém je brzo velký hlad a tak se pěstuje návyk, psychická a fyzický závislost.
Za První republiky prodával školník mléko, i v dobách socialismu se ve škole poskytovalo mléko, pokud se pamatuji, tak zdarma. Motivem byla snaha hlavně o dodávání vápníku do rostoucích organismů. Jako ministr zdravotnictví jsem byl přemlouván ministrem zemědělství k podpoře "mléka do škol". Motivem byla především podpora odbytu mléka a udržení výkupních cen. 
Ano leccos je jinak, za našich studijních let nebývaly ve školách kuřárny, pamatuji se, jak byl na gymnáziu při kouření na záchodě přistižen ředitelem jistý později známý Vladimír Dlouhý. Kdepak dnes, dnes je svoboda, neomezení, nepřekážení, nenucení. a také mimo jiné nezdraví a nevýkonnost.
A víme, že děti se dnes navíc příliš nepohybují, sportovní aktivity jsou drahé, sportoviště bez peněz většinou nedostupné a o úžasné přitažlivosti monitoru víme i my své. 
Jak krmí děti rodiče, to je jejich odpovědnost, pokud je krmí škola, je to odpovědnost školy. 
Různé přísady, které odpovídají za příchuť, barvu, konzistenci a jiné vlastnosti potravin jsou lidem obecným pokládány za škodlivé. Co je to ta škodlivost, čím jsou škodlivé, jak mnoho a zda vůbec, to se neřeší. Většina lidí to neví, jsou přesvědčeni ale nijak se nepřesvědčili. 

Naše řeč je moudrá, dělá zásadní rozdíl mezi "jsem přesvědčen" a "přesvědčil jsem se". (Karel Čapek)

Zde nemám na mysli autora článku, pana Jiřího Baťu. Znovu zdůrazňuji: on má ve své úvaze pravdu. Jen vychází, podle mého soudu, z chybné premisy, chybné představy o tom, co je smyslem omezení nabídky školních bufetů. 

"Odborníků" na výživu je jako kdyby nasypal. Každý jí, a velkou většinu dost zajímá, co. Těžko se může vydávat za architekta někdo, kdo nic nevyprojektoval a nepostavil, je snadnější být léčitelem, stačí talent televizního kazatele, sebevědomé a pro naivní lidi přesvědčivé vystupování. Odborník na výživu by se musel vyznat nejen v potravinách, technologii potravinářské výroby, ale také chemii, fyzice a fyziologii a patologii trávení, v biochemii a fyziologii metabolismu, v obezitologii, gastroenterologii a řadě dalších oborů, samozřejmě metodologii a metodice experimentální práce, statistice, atd.. Nevím, jestli existuje někdo s takovým profilem vědomostí... Jenže existuje hodně neodborníků a ti mají různé dojmy.

27 komentářů :

  1. Cesi jedi jedy ktere se v nemecku nesmi davat ani prasatum, proto ta epidemie vrazedne a hruzne rakoviny strev

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíte kafilérní produkty hojně využívané k výživě podvedeného a okradeného národa, aby nepošel hlady? Samozřejmě i v Německu je zájem na zisku z chemoterapií, takže se některá éčka nemusejí uvádět ve složení. Až se i u nás lidé naučí číst složení průmyslově vyráběných potravin, tak na oko zmizí i éčka spotřebovaná během jejich výroby. Hlavní hygienik se formálně nažere a koza západní farmakomafie zůstane celá.

      Vymazat
  2. Jaká epidemie, blbe? A jak to, že se Češi dožívají o 7 let déle než za komančů a o 8 let déle než Rusáci, když jedí jedy?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, bude víc raka! Váš glyfosátový král Andrej Babiš.1. března 2017 1:42

      Poslyš Ajnštajn a není to jako s tím průměrným platem, kterého se většina ovčanů nedožije?

      Vymazat
    2. Epidemie rakoviny, teplých hvězd a rudohnědých pruhů slouho jedovatě nasycený rakovinotvorným glyfosátem stejně jako tvé nic netušící oběti v zemích pod americkým jhem.

      Vymazat
    3. Moje svačiny za komančů: Od neděle v pondělí bábovka, další dny chleba z máslem se sádlem, k tomu jablka, hrušky, švestky,nějaká oplatka, občas šunka, paštika.... dostávali jsme ochucené mléko. Pro troubu 0.08. Měli jsme jako děti dobrý zdravý základ, oproti dnešku nezávadnou potravu, proto je ten život těchto tenkrát dětí dnes delší. Počkám si, kolika let se budou dožívat dnešní děti, s vysokým tlakem v deseti letech, obézní, bez imunity na cokoli odkojené kolou a hamburgrem. Nechlub se cizím peřím! A hlavně, na tu svačinu a oběd bylo vždy a nemuselo se žebrat o příspěvek na to v televizi!

      Vymazat
    4. Ten, kdo to nevidí jako 6:59, trpí absencí ducha. T

      Vymazat
    5. Dožívají se déle díky dobrému zdravotnictví za socializmu !! Zjistěte si, jaký byl průměrný věk dožití v roce 1939 a potom v roce 1989 a nepištte nesmysly !!

      Vymazat
    6. 13:56

      1960...Češi se dožívali o rok déle než Němci
      1990...Češi se dožívají o 4 roky méně než Němci.

      Jasný výsledek vlády komoušů, komouškého zdravotnictví a komoušských potravin, černé na bílém. Táhněte už s tím vaším socialismem konečně do prdele!

      https://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_dyn_le00_in&idim=country:CZE:SVK:HUN&hl=cs&dl=cs#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=sp_dyn_le00_in&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE:DEU&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

      Vymazat
    7. Rok 2017 lidé se díky zdravé podstatě a tří čtvrtin života v socialismu dnes dožívají pokročilého věku. 15.01 Odpověz kolika let si myslíš, že se budou dožívat dnešní ,,kapitalistické" děti jak zde psáno, v dětství trpící nadváhou, vysokým tlakem, cukrovkou, žívící se v Mc Donaldu, KFC...bez pohybu, dřepící u počítačů. Klidně půjdu se socialismem do prdele ale, že by tady bylo ve stravování něco lepšího než tenkrát? Jo, nebyly banány...

      Vymazat
    8. 15:01
      S dovolením bych doplnil co jste jistě nedopatřením opomněl

      2014...Češi se stále dožívají o téměř 3 roky méně než Němci

      A to přes zrušení většiny průmyslu prokazatelně zatěžujícího životní prostředí(který Němci a ostatní vyspělé země už dávno přesunuly do rozvojových zemí), přes značné omezení kouření(nekonec nejlépe se skutečně vše řídí přes peněženku - cigárka za socialistických 6 korun, proč si nedopřát, že? Ale za kapitalistickou stovku, to odnaučilo přemnohé kuřáky), přes odstranění embarg a dostupnost všech léků a zdravotních přístrojů, přes neustávající vědecký pokrok...

      Prozraďte mi, jak je to jen možné?

      A to se nebavíme o tom, že Německo nebylo jedinou kapitalistickou zemí. Existovaly i jiné mimo ten spolek nejrozvinutějších. A ty i "přes" své kapitalistické zřízení za námi výrazně zaostávaly(nejen ve zdraví). Jak je to možné?

      Vymazat
  3. Pro zajímavost: sůl NaCl není v seznamu ,,éček" , ačkoliv například na výskyt hypertenze má podstatný vliv, ale nikdo se jí nebojí. Naproti tomu třeba E300 nebo E330 jsou kyseliny askorbová a citronová, s nimiž těžko napáchat škody na zdraví.

    OdpovědětVymazat
  4. Za komunistů bylo téměř vše pod ČSN, kterou dělali odborníci. Nevím, zda to bylo dobře. Za její porušení byly věru tvrdé tresty. Ale asi by nějaké mantinely, zejména co se potravin týče, měly být.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za komunistů by Agrofert byl zavřený za produkci toxického odpadu vydávaného dnes za "potraviny". Babiš by dostal 15 kriminálu. Po zrušení ČSN je z něj miliardář a ničí a pak za babku skupuje jeden potravinářský podnika za druhým. Až to tady ovládne tak už nás donutí žrát jen ty jeho odpadní produkty.

      Vymazat
  5. https://cz.sputniknews.com/nazory/201703014835358-odpad-jidlo/

    „Šoupneme jim tam odpad, který bychom sami nejedli”.
    06:14 01.03.2017(aktualizováno 08:24 01.03.2017)

    Marek Kolman

    O tom, že sýry, nápoje, masné výrobky, dodávané transnacionálními korporacemi do zemí Starého světa jsou, co do kvality, mnohem lepší než obdobné výrobky, vyvážené na východ Evropské unie, se diskutuje už dávno. Visegrádská skupina hodlá na summitu na úrovni premiérů iniciovat zákon, zakazující podobnou diskriminaci.

    Laboratorní testy na Slovensku potvrdily, že potraviny, dodávané do obchodů v Rakousku a na Slovensku, jsou, co kvality, rozdílné.

    Podobný průzkum již v roce 2016 provedla Česká republika, a stejně jako u průzkumu, provedeného na Slovensku, zjistila odlišnou kvalitu a složení potravin v Česku a zemích EU — konkrétně v Rakousku a Německu, řekl v rozhovoru pro Sputnik pražsky politolog a občansky aktivista Jan Miklas.

    Na popud ministra zemědělství Mariana Jurečky byla podána stížnost k Evropské komisi a rovněž bylo upozorněno na to, že navzdory stejným obalům a deklarovanému složení výrobků je kvalita potravin různá. Nicméně Evropská komise se tímto odmítla zabývat s tím, že to nepovažuje za závažný problém. Nyní s podobnou iniciativou přichází Slovensko, ale chce ji přednést jako společnou iniciativu zemí V4, aby měla iniciativa větší váhu.

    Bude tato iniciativa úspěšná a dokážou na toto téma vystoupit země V4 jednotně a nenechají se zastrašit EU?

    Je to stále otevřená otázka. Lze totiž očekávat, že Brusel bude podobnou iniciativu "torpédovat" a snažit se ji obejít. Problém je v přístupu a postoji starých zemí EU vůči jejich novým východním členům EU (země bývalého socialistického bloku) které jsou ze strany "starých" zemí EU — například Německa, které de facto ovládá EU, vnímány obecně jako méněcenné. A to se projevuje i v přístupu k rozdílné kvalitě potravin ve stylu — "šoupneme jim tam odpad, který bychom sami nejedli". Argument opačné strany (staré země EU), že lidé z těchto zemí jsou zvyklí na "jiné složení potravin" (rozuměj horší) — je pokrytecký a neobstojí. Nehledě na ještě nehoráznější fakt, že tyto "podřadné potraviny" jsou často dokonce i dražší, než stejné, ale kvalitnější výrobky na západě.

    Jan Miklas je přesvědčen, že vina je ale i na samotné V4, že celá léta tuto skutečnost snášeli a nedokázali se ozvat, což v širším kontextu jen potvrzuje «koloniální" postavení nových zemí EU a jejich podřadné vnímání západem, což se za celá desetiletí nezměnilo.

    Podle mínění českého politologa je současný návrh Slovenska zdravě razantní a sebevědomý (víc než dřívější česká iniciativa). Slovensko je totiž připraveno — v případě že Evropská komise bude chtít jeho návrh na vyrovnání kvality potravin shodit ze stolu — se s Evropskou komisí i soudit. A v případě neúspěchu upřednostnit domácí výrobu, což je zcela správný přístup.

    „Ostatně v době socialismu tyto země využívaly především domácí produkci, která byla — dle tvrzení lidí — často kvalitnější než nynější produkce pod značkou "made in EU". Jako pozitivní příklad lze uvést třeba Rusko, které již v době před sankcemi ze strany EU mělo a má i nyní mnohem přísnější normy na kvalitu potravin a nenechá si zavážet trh podřadnými produkty ze zemí EU jako bývalé země východního bloku. Ostatně i z vlastní zkušenosti z mých návštěv Ruska jsem se přesvědčil, že například ruské domácí sýry chutnají lépe, než ty z produkce EU, dodávané zemím bývalého východního bloku", — řekl Miklas.

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za dodatek p. Davida. Pan Baťa rošinku hovořil o trochu jiné věci. Ale asi jde v současné o trvrzení, že chceme potraviny jako jsou na západ od nás. Mohou být, to asi není problém, ale co budou říkat spotřebitelé až za kvalitnější potraviny zaplatí také vyšší cenu? Obchody nabízejí to, co zákazníci (ve většině) požadují a také kupují. I ti kritizovaní poláci dokáží vyrobit kvalitní potraviny, sám jsem v Polsku pracovně pobýval a byl jsem velmi spokojen. Oni říkají posíláme vám to co chcete.Vašek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímaví je, že za kvalitnější jídlo (dle laboratorních rozborů bez náhražek) platí Rakušané a Němci méně než my. Nejenomže mají DPH na jídlo 7% a my 15%. To si přičtěte na triko Babišovi. Oni mají způsob jak nekvalitní jídlo vytlačit z trhu. Ale v Rakousku by se holt Babiš nestal za 20 let miliardářem. Napřed přes rzné Grossy ovládal politiku na dálku aby byly normy podle toho jak potřebuje a nyní to přímo řídí rovnou zvlády. A přes EET, kontrolní hlášení a další nesmysly lidkviduje na Agrofeetu nezávíslé producenty. Babiš patří na kandelábr

      Vymazat
  7. Ať žije vyhláška, která určuje stejnou správnou svačinu pro sedmiletou holčičku a čtrnáctiletého kluka puberťáka.

    OdpovědětVymazat
  8. No, když si vzpomenu, čím tady jezedáci hnojili v sedmdesátých a osmdesátých letech, to jsme museli jíst fakt super zdravé potraviny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mohl byste mi to prosím připomenout? Já si pamatuji že hnojili zejména kravským hnojem(v každé vesnici stál kravín, tak ho bylo všude dost), močůvkou a z chemických zejména NPK. Nejsem si jist, jestli to bylo primárně druhem hnojením, ale potraviny skutečně byly zdravé a v neposlední řadě také chutné. Ze zbytků po zpracování, jako jsou třeba drůběží kostry, se dělala masokostní moučka. Dnes se z toho dělají "lahůdkové párky". Dobrou chuť. Obrovský propad kvality potravin po plyši, zvláště co se týče masa a masných výrobků, ze mě udělal téměř vegetariána. Radši si uchovám v paměti autentickou chuť jednotlivých potravin, než si zvykat na ty nepoživatelné hnusy, drze označené jako "tradiční" apod. a riskovat tím zdraví. Když mám chuť na maso, tak si koupím od známých pár kilo bůčku a vyudím si skutečné uzené, které dnešní mladí v životě nepoznali a už asi nepoznají.

      Vymazat
    2. 12:45
      Pane bože, to je ale debil. Tak jemu jde tak strašně moc o zdraví a sežere "pár kilo" vyuzeného bůčku. Největšího rakovinotvorného a karciogeního humusu. Nad tím zůstává rozum stát.

      Vymazat
    3. Jezeďáky nechte být, rozváželi chlévskou mrvu dokud jim západní demokrad, nejprve eurounijní kvóty a posléze válečné a sankční štvaní, nepobil stáda dojnic s dopadem na nezaměstnanost a vylidnění vesnice. Já jsem se přesvědčil, narozdíl od Vás, který jste ideologicky přesvědčen, že granulované hnojivo superfosfát není nic jiného než pro rostlinu životně důležité prvky N,P,K (dusík, fosfor, draslík) a pole se práškovalo také vápnem, což si každý spočte, že oproti hnoji v půdě následně chybí hořčík a stopové prvky. Pokud převedeme téma na postřiky, tak můžeme srovnát endokrinní disruptory pesticidů sedmdesátých a osmdesátých let, jejichž používání vzhledem k nárůstu nádorů prsou evidentně přibylo (možná i díky volné směnitelnosti koruny a dostatku valut), s dnes natvrdo rakovinotvorným glyfosátem, který si servítky nebere a to pak můžete jíst ovoce a zeleniny kolik chcete, když natvrdo vypíná ochranné funkce organismu.

      Vymazat
    4. Aha, takže všechny ty chemické sajrajty, který tu produkovaly naše chemičky, byly vlastně jen neškodný přírodní produkty.
      Tak to jo.

      Vymazat
    5. 13:11
      Můžete prosím doložit svou hypotézu, že domácí vyuzený bůček(tzn. nenarvaný dusitany pro rychlou zpracovatelnost, ani chemikáliemi určenými k navození iluze uzení, zvýšení hmotnosti a nezbytnému prodloužení trvanlivosti, jako je tomu u kupovaných jedů, kterými se dobrovolně a s nadšením idiota nechává otravovat velemozek jako vy), je při mém velice střídmém konzumování "největší rakovinotvorný a karcinogení(sic!) humus"? A rovněž prosím o vysvětlení rozdílu mezi pojmy "rakovinotvorný" a "karcinogenní". Předem děkuji za jistě poučné a při vaší nepřehlédnutelné oduševnělosti i mimořádně zábavné čtení.

      Jinak, poučné je zhodnocení situace panem Steihauserem ze Svazu zpracovatelů masa už v roce 2003. http://www.cszm.cz/clanek.asp?typ=7&id=452
      Zvláště mladým hlupáčkům lze jen doporučit, aby se jim v makovici také rozsvítilo.

      Vymazat
  9. Vidíme, cítíme a chutnáme, co jíme, ale že bychom věděli? To snad jedině, že bychom si to sami vypěstovali a k jídlu připravili. Žádná klasa, žádné eko, žádné farmářské trhy.... Zahrádkáři ví, jak je to se zeleninou, domkáři navíc jak je to s vejci...

    OdpovědětVymazat
  10. Rozšířil bych diskusy i o další druhy zboží mimo potravin. U těch se to již celoevropsky profláklo, že v koloniích se doslova žerou blafy a odpad. Co by také porobené a zkolonizované národy jako měli žrát? Jsou to přeci podlidé, jak nám denně ukazuje Brusel. A podporovat nějakou domácí produkci? Zbláznili jste se? Stačí se podívat na to co roste na našich polích! Jen technické sračky co ničí půdu.Přeci se nevyplatí pěstovat brambory, žito, pšenici, ječmen, cukrovou řepu, okurky, len, cibule, mrkev a když tak musí být dobře geneticky upravené. Toto je přeci stará praxe Anglického, ale i Francouzského, Německého a Italského koloniálního impéria. Podívejte se na kvalitku ostatních výrobků a nenadávejme na Čínu. Co si u ní obchodníci objednají v takové kvalitě a ceně to dodá. Podívejme se na renomované oblečení dělané v Barmě, na Thaiwanu, Bangladéši, Indonésii atd. Samá kvalitka a hlavně ty ekologické barvičky a matroše, navíc nevadí že to tam dělají děti a ženské za sotva sebe uživení. No a co třeba spotřební elektronika? To je také superkvalitka od renomovaných značek vyráběná v Honkongu, Makau, Jížní Korei, na Filipínách, v Indii atd. Nevadí, že to zákazníkovi vydrží 2 maximálně 3 roky a pak se to neopravitelně porouchá a běž si koupit nový. Na řadu výrobků už ani nemáte servis. Rovnou se počítá s tím, že se nevyplatí. Stačí jednorázový krám pěkně zabalit, udělat reklamní kampaň, zvláště mladým napatlat do hlavy jaká že to je značka a šup do prodeje. Kdepak je doba, že žehlička vydržela 10 let, lednička vydržela 20 let, pračka 15, televize 15 let, rádio 20 let, gramec 30 let, auto 30 let až se stalo veteránem. Dnes je důležitý vzhled (design) a aby to mělo fůra naprosto debilních nevyužitelných funkcí a pro blbečky hodně světýlek a blikátek a hlavně display na patlání prstem. Kdepak je nábytek, který si koupil člověk na celý život a vydržel několikeré stěhování? Dnes Vám dodají haldu prkýnek a universální návod a doma si dodělej sám. Že by podpora národního kutilství? A co třeba boty? No starej Baťa by se za takové křumple na jednu sezónu musel stydět. Hlavně že jsou módní, ale matroš umělá sračka. Tak to je spotřební kultůra. Jen jaksi nám naši velemoudří vůdci zapomněli říci, že za 27 let jsme se propracovali za jejich báječného vedení od stavu rozvinuté země do stavu rozvojové země (dříve kolonie nebo postkoloniální země). Že za 1 korunu si vůbec, ale vůbec nic nekoupíte. Tak co vlastně můžeme čekat v kolonii Čechichije nebo už opět protektorátu od těch našich "elit".

    OdpovědětVymazat
  11. odpadky pro občany eu 2 kategorie

    OdpovědětVymazat