Reklama

.

.

pátek 24. března 2017

Pravdy a lži českých dějin

Stanislava Kučerová
24. 3. 2017  ČNL

„K násilí, jímž byli a jsou lidé a národy ovládáni hmotně, přistoupila jako poslední vymoženost dvacátého století propaganda, která ovládla lidi a národy duševně. Násilí zbavuje lidi svobody vůle. Propaganda je zbavuje svobody úsudku. Proti násilí se bojuje rukama a zbraní. Ale proti nepravdě a neprávu, proti fanatismu a demagogii se bojuje slovem a svědomím. Ve světové při o pravdu a právo asi neplatí přísloví, že moudřejší ustoupí.“ Karel Čapek


Od převratu 1989 nepřestáváme žasnout nad neutuchajícími proudy pohrdavého a nenávistného znevažování našich národních dějin a naší národní kultury, které chrlí většina tisku i televizních kanálů. Hledáme-li zřídla tohoto mediálně šířeného špinění, pomlouvání a tupení naší minulosti, které již patří na veřejnosti k „dobrému tónu“, najdeme objemnou knihu „Češi v dějinách nové doby (1848-1939)“ (Praha 1991,690 s.), kterou pod pseudonymem Podiven (jméno sluhy knížete Václava) vydala trojice autorů P. Pithart, P. Příhoda a M. Otáhal (ten s některými výhradami). Prý zrcadlo, nastavené českému národu. Ve skutečnosti pomlouvačný pamflet, do něhož se promítl příkrý, odmítavý vztah těch německých analistů, kronikářů a historiků, kteří perem podporovali, zdůvodňovali a oslavovali expanzivní činy svých vládců. Historické děje se tu podávají bez lidské účasti a porozumění pro zápas napadeného, ale s povýšeným despektem a zlomyslným pošklebováním agresora. A přitom šlo o osudy generací na léta, staletí. Podiven pohrdá Čechy jako otroky, ale nechce jim dovolit, aby se osvobodili. Odsuzuje opovážlivé Přemyslovce, kteří nechtěli být vazaly římských císařů, pranýřuje troufalost husitů, kteří se opovážili „vykloubit z duchovních svazků Evropy“, tupí stavovské rebely, exulanty, tajné nekatolíky, buditele a obrodiče, austroslavismus, panslavismus, čechoslovakismus, Volnou myšlenku, legionáře, Masaryka, Beneše, první republiku…Nejde tu o historickou pravdu, ale o útok na historické vědomí českého národa. Za cenu zamlžování, bagatelizování, překrucování, ba i vysloveně neslušného pomlouvání, řadí vybrané historické jevy tak, aby byla potvrzena apriorní ideologická konstrukce (čím se liší od rasistické?), že Češi jsou živel zaostalý, primitivní, málo tvořivý, zatímco Němci jsou „státotvorné plemeno“ a nositelé „vyšší kultury“. Podřadní Češi se marně snaží překonat svou nezralost, přízemnost, odvozenost, malost, plebejství. Neprávem se prý dovoláváme slavné minulosti, velikosti svých předků, kulturního bohatství svého národa. Jsou to samé anomálie, kterými jsme uráželi univerzalizmus a jiné vznešené ideje „svaté říše římské německého národa“, vlídnou monarchii habsburskou i právní cítění Němců v našem pohraničí. Nejvíce jsme se ovšem prohřešili tím, že jsme znovu – zcela nezaslouženě – prý lstí a podvodem získali a potom zas ještě obnovili samostatný stát, proti vůli těch, kteří si osobovali právo nám vládnout.

Podle Podivena se Češi od nejstarších dob pouštěli do pochybných dobrodružství proti ozbrojeným nositelům vznešené ideje „svaté říše římské národa německého“ a pokračovali v tom i v rámci c. a k. habsburského mocnářství. Zahazovali se s povrchními kacíři a neprozřetelnými stavovskými odbojníky, pořád si na něco neodpovědně hráli, pořád něco předstírali, vymýšleli si mýty a fikce o vlastní minulosti. Pokoušeli se o obrodu jazyka a kultury, ačkoli na to neměli, jsouce ducha nedostačivého. Jungmann (ó té nepoctivosti!) si vypůjčoval slova od jiných Slovanů, Hanka, kterému nestačily staré pověsti v Kosmově kronice, podvrhl „Rukopisy“ a Smetana, Mánes, Aleš, Myslbek, Zeyer, Fibich aj. (jaká hanba!) nebádali o jejich historické věrohodnosti, ale inspirovali se ve své umělecké tvorbě poetickou krásou básní, které se tu náhle objevily. A Světlá byla nenadaná snaživkyně a Hálek, favorizovaný současníky před Nerudou, se měl stát českým Shakespearem (haha!) a Neruda byl citový deviant, a proto tolik přilnul k národu. Mácha byl dobrý básník, ale to jen dík jakési barokní filiaci své poesie. A Palacký s celou politickou reprezentací šli manifestovat do carské Moskvy (taková ostuda!) a Havlíček byl šovinista, Masaryk venkoncem povrchní myslitel a posléze podlý (!) politik a všechny ty panslavismy, austroslavismy a čechoslovakismy byly jen provokací vznešených idejí německého hegemonismu, založeného přímo „plemenně“ „státotvorným géniem Germánstva“. Češi si nedovedou vládnout (na rozdíl od Maďarů). Nepřestajná nedostačivost české kultury a bažení po nedostižných vzorech se promítlo i do budování Národního divadla (Národ sobě? K popukání. Takový národ!) a Sokolové byli paramilitantní organizace (!) atd. atp.

V antiemancipačním zaujetí vadí autorům všechny projevy českého vlastenectví, nedbání „integrující role křesťanství a katolické církve“ a nerespektování „státotvorného génia německého národa“. A aby nás snad nenapadlo aspoň zčásti se státotvorně integrovat, shromažďují rozsáhlý aparát ideologické munice pro separatistické rozeštvávání nejen Čechů a Slováků, ale i Čechů a Moravanů.

Podle Podivena jsou si Češi svými osudy i v nové době sami vinni. Nemuselo se jim spolu se Slováky podařit národní obrození, úspěšné angažmá v první světové válce, zřízení společného státu a vcelku zdařilé usilování o prosperitu, demokracii a humanitu. Hitler nemusel žehrat na „versailleského zmetka“, ujímat se svých soukmenovců, kteří si přece ČSR nepřáli, nemuselo být „Mnichova“ ani protektorátu. Ve střední Evropě mohl být klid. Jistě, naši předkové mohli jít dějinami i jinou cestou. Polabské a Pobaltské Slovany již hlava nebolí. Ba ani Lužické Srby pomalu také už ne.

Podle Podivena bychom konečně měli uznat „plemennou schopnost vládnout“, které se nám nedostává. Nezasloužili jsme si stejných práv a svobod. Kajme se v pokoře a podívejme se na sebe očima svých protivníků. Dáme Podivenovi za pravdu a rozloučíme se, parafrázujíce slova básníka „Zmoudření dona Quijota“:
„Ach, teď konečně vidíme své bláznovství a hůře – svou moudrost. Jací jsme to byli blázni: Co jsme si toho navymýšleli! Neexistuje svět, o kterém jsme snili. Je nutno smířit se se skutečností a vidět věci, jak skutečně jsou. Celá naše minulost je jen hloupý a směšný sen. Nyní budeme bdít, ó jak my budeme bdít! Není nic velkého v našich dějinách, že, Podivene? Není nic krásného v naší kultuře, že, Podivene? A láska k vlasti? Nemiluje se přece vůbec, jsme-li rozumní, viď, Podivene? Jsi spokojen? Můžeš teď začít tesat epitaf pro náš národ: „Uznal své chyby. Je dobrý. Je moudrý. Je mrtev.“ 
A všechno to mrzké, co méněcenný národ podnikal pro svou sebezáchovu a rozvoj, nezralý, neschopný a nízký od začátku až do konce, může být zapomenuto. Věnujme vděčnou vzpomínku svaté říši římské německého národa i dobrotivému mocnářství rakousko-uherskému. Jejich bohulibý odkaz znovu ožívá v nových strukturách.

Ale teď bez ironie. Zaráží, že renomovaní autoři nepřistoupili k tématice jinak, v rámci „Česko–německého porozumění“ nově, interkulturně, že se nepokusili paralelizovat nezrušitelné protivy a hledat integrující momenty na vyšší úrovni obecnějších, všelidských kulturních hodnot. Místo toho napsali jen pamflet, hanopis, sbírku pomluv a špinění v duchu nejhrubšího nacionalismu – arci, v tom lze spatřovat jisté novum – na domácí půdě a z českého pera – nepokrytě protičeského zaměření. Znám reakce čtenářů, kteří nejsou dost imunní proti podobnému druhu „psychologické přípravy“: „To je hrůza, jak se nám lhalo! Už abychom fúzovali s Rakouskem nebo Bavorskem!“ Anebo: „Bylo nám toho obrození zapotřebí? Mohli jsme být dávno Němci a mít pokoj!“

Autorská trojice, politolog, psycholog a historik, dobře vědí, co dělají. Pod záminkou„léčení národní duše“ a „boření mýtů“ předvedli techniku totální destrukce sebedůvěry národa. Předvedli techniku ponižování, napadání a ničení sebeúcty člověka a jeho identity, založené na národní příslušnosti. Pokusili se znevážit, znehodnotit, znectít všechno, co se v našem vědomí váže k národní historii, národní tradici, národní kultuře. Pokusili se připravit nás o naše národní hodnoty a ideály. Bytost, která je zbavena vědomí svých hodnot, není schopna činu. Národ, zbavený sebeúcty, není schopen hájit své zájmy.

Ptáte se, co přivodilo ten nepochopitelný útok na naši historickou paměť, na naši národní identitu, na smysl našich dějin, na samu existenci národa? Trojice se jménem Podiven patří k odpůrcům předlistopadového režimu. Tito dříve disidenti, dnes příslušníci vlivných politických a kulturních elit, přijali v letech totalitarismu za svou perfidní zásadu „nepřátelé našich nepřátel jsou našimi přáteli“. Z nepřátelství k domácímu socialismu hledali a nacházeli oporu antisocialistických sil u našich sousedů v zahraničí, bohužel zhusta i protičeského revanšistického zaměření. Jejich tehdejší spolupráce se neomezila jen na (v té době aktuální) „studenoválečné“ měření sil mezi západním a východním blokem. Disidenti převzali vstřícně i „nový“ pohled na naše národní dějiny – z dílny německé imperiálně nacionální historiografie.

Máme teď u nás dvojí pojetí společných dějin Čechů a Němců. Jsou to dvě vyprávění, která nemohou být odlišnější. Jejich různost je zakotvena již v dávných dobách. Rakušanka Barbara von Coudenhove-Calergi srovnává obě pojetí přehledně a věcně takto:

1. Podle Čechů přišli Němci do země jako kolonizátoři a dobyvatelé, v německém podání přišli jako nositelé a strůjci pokroku a činitelé vývoje.

2. Doba husitská – pramen demokratických tradic země a počátek evropské reformace podle Čechů, úděsné a hrůzostrašné barbarství podle Němců.

3. Baroko – pro Němce doba kulturního rozkvětu, pro Čechy „temno“, do kterého upadla země po porážce stavovského povstání, ztrátě suverenity, triumfu habsburské protireformace a zničení protestantské elity.

4. Vznik Československé republiky r. 1918 – pro Čechy spravedlnost, návrat suverenity po dlouhých třech stech letech nesvobody, možnost budovat s láskou nezávislý demokratický stát. Pro Němce zneuznání práva na sebeurčení a seberealizaci, až „Mnichov“ přinesl kýženou satisfakci. V očích Čechů rozbití Československa přičiněním „spoluobčanů“ ve službách Hitlera – zrada a zločin.

5. Protektorát – pro Čechy vyhánění z pohraničí, zatýkání, popravy, ponižování, pokořování, nejhlubší poroba, likvidace inteligence (zavřeny vysoké školy, popraveno šedesát universitních profesorů ). A budoucnost? Po vítězství Říše realizace projektu germanizace, deportace, genocidy. Ve vlastní zemi neměl zůstat ani jediný Čech. Podle Němců se Čechům za války nežilo špatně. Nemuseli rukovat, měli co jíst, nebyli bombardováni.

6. Denacifikační odsun Němců z Československa – pro Čechy rozuzlení dávných i nedávných excesů, základ stability evropského poválečného uspořádání. Pro Němce katastrofa a zločin všech zločinů.

Autorka neskrývá podiv nad tím, jak po roce 1989 téma „odsunu“ ožilo. Dříve bylo jak v SRN, tak v Rakousku (kromě spolků vysídlenců) „tabu“. Bylo nepohodlné, trapně spojené s nacismem. Věřilo se, že samočinně zmizí: staří odcházejí, mladí se již integrovali v nové domovině. Paradoxně jako by sjednocování Evropy probudilo démony minulosti. Objevila se „změna paradigmatu“ velikého rozsahu. Mnohým dělá dobře octnout se najednou v roli žalujících, nikoli již žalovaných. Ptají se: A co bude se „zločiny druhé strany“? O svých vlastních již nechtějí slyšet.

I na nás dolehla „změna paradigmatu“ velikého rozsahu. Mnozí dnes vykládají dějiny podle německého vzorového schématu. Říká se tomu „demýtizace“ a postihuje všechna významná období naší minulosti. A není to nijak složité, všechno je prostě naopak.

Nedávno vydané dvoudílné „Zamlčené dějiny“ od novináře Mladé fronty Dnes Tomáše Krystlíka jsou sestaveny věrně podle uvedeného protičeského schématu. Patrně z marketingových důvodů autor vyhlašuje, že je první, kdo vybízí Čechy, aby skoncovali s překrucováním dějin, s kterým začal už Palacký a aby odmítli pajány o slavné české minulosti. Chce být oporou, která dosud chybí, aby se národ vyrovnal s minulostí, opustil falzifikace dějin a přestal dokazovat, že není méněcenný. Asi se nezmýlíme, když vyslovíme domněnku, že Podiven i Tomáš Krystlík měli stejné poradce a stejné zdroje informací. Uznávaná historička Věra Olivová odmítla pojetí spisu jako neodborné, které nadto souzní s německou antidemokratickou historiografickou publicistikou. Mohli bychom tady s tímto „demýtizátorem“ skončit, ale nechci čtenáře připravit alespoň o malou ukázku, aby mohl ocenit autorův vskutku „objevný“ výklad českých dějin. Počínaje Podivenem se tisková i audiovizuální média předhánějí v horlivosti v šíření „nového pojetí“, a tak už dávno víme, že husitství bylo „běsnění, které vraždilo lidi a ničilo evropská města“, že Žižka byl „masový vrah“, že pobělohorská poroba je pouhý mýtus, protože „cizí nadvláda nebyla a vliv církve byl kladný a prospěšný“. Není novinkou ani tvrzení, že „Československo vzniklo r. 1918 jako „umělý, neorganický útvar, nedovedlo najít modus vivendi se svými menšinami a vlastní vinou se rozpadlo“. Úsměvné fantazie, že protektorát „poskytl Čechům pracovní uplatnění, perfektně fungující trh, rozvoj porodnosti a rozkvět kultury,“ lze hravě korigovat realitou: násilné pracovní nasazení celých ročníků mladých lidí pro potřeby vojenského průmyslu převážně v Německu, kvapné sňatky a účelová těhotenství na záchranu před nasazením, nedostatkový přídělový lístkový systém na minimální obživu a ošacení a následkem toho intenzivní výměna zboží mezi městem a vesnicí, černý trh a šmelina nepředstavitelného rozsahu a obávané šťáry německé policie. A kultura? Cenzurou okleštěné skromné zbytky a ponejvíce v skrytu jako snaha po sebezáchově národa v smrtelném ohrožení. Pan Tomáš Krystlík vskutku není ani první ani jediný „demýtizátor“.

Nedávno mě jiný nadějný autor vlídně poučil, že výroky „zubožení“ a „bezpráví“ v souvislosti s pobělohorskou dobou patří „na smetiště dějin“. Nebylo bezpráví, nebylo zubožení. Šlo tehdy o „plodnou spolupráci“, která dala Čechům vysoký standard, výrazně spoluutvářela jejich identitu, naučila je politické spolupráci na mezinárodní úrovni.“

A celé obrození bylo scestné a zavádějící. O tom si mám přečíst novou literaturu. Jsou jí plná knihkupectví a knihovny.

Co na to říci? Je pravda, že se po „Bílé hoře“ mnozí získanými konfiskacemi celých panství obohatili a měli „vysoký životní standard“, jako třeba Lichtenštejn, Dietrichštejn, Piccolomini, Coloredo a kohorta dalších dobrodruhů ze všech koutů Evropy, které panovník štědře odměnil za podporu proti odbojným stavům. Jenomže to nebyli Češi. Počet obyvatel klesl téměř o polovinu. Doma zůstali převážně jen nevolníci, kteří nesměli svou rolnickou práci opustit a víru museli změnit podle nařízení vrchnosti. Žádná barokní nádhera nemůže zastřít skutečnost, že došlo k zubožení českého etnika, které málem přestalo existovat a že arogantní triumf habsbursko-katolické protireformace vnímali mnozí (třeba i Komenský) jako „temno“.

Součástí „demýtizační“ kampaně za diskreditaci Masarykovy první republiky a Benešova poválečného zákonodárství je trvale kritika tzv. „čechoslovakismu“. Masaryk si prý vymyslel československý národ, aby mohl v jednání s presidentem Wilsonem prosadit ustavení nového státu na základě práva národů na sebeurčení. Výmysl? Společní předci ve Velké Moravě. Občas společní panovníci. Po staletí neomezený pohyb oběma směry přes řeku Moravu. Obyvatele na obou březích, byť administrativně oddělené, spojovalo vědomí příbuznosti, malé jazykové odlišnosti, společné studium, společná vojenská služba, vzájemní partneři. Od dob reformace po 400 let byla na Slovensku spisovnou řečí čeština (bibličtina). Ján Kollár mluví o českoslovanské větvi slovanské a soudí, že Češi, Moravané a Slováci mohou obstát jen pospolu. Palacký, Šafárik, Jungmann – ani jediný buditel nezapochyboval o jednotě a vzájemnosti. „Svoji k svému, paže k paži, od Šumavy za Pováží…“ Havlíček kritizoval, že třetina národa žije v maďarském područí a přál si spojení. Věřil, že právě ze Slovenska vzejde časem vůdcovství a síla celého kmene českoslovanského. Ani štúrovci, přestože provedli jazykovou odluku, nepopírali jednotu. Při kladení základního kamene Národního divadla v Praze r. 1868 vyhlašovali za Slováky J. M. Hurban a J. Novák: „Je to i náš den. Jsme příslušníky národa českoslovanského, neb i my k vám náležíme. My vaši jsme, vy naši jste. Neb my všichni jsme Slované – českoslovanského národa“. Je přirozené, že kulturně prožívaná vzájemnost vedla postupně i k požadavku politicky se sjednotit v jednom státě. (Tendenční přetřásání Pittsburské dohody a údajné nedodržení Masarykova slibu je, jak nedávno napsala bratislavská badatelka v oboru státu a práva Katarína Zavacká, ahistorická dezinterpretace ve službách separatismu.)

S uspokojením jsme našli ideové spojence v německých historicích Hansu a Evě Hahnových, kteří nejednou odhalili pravý smysl „nových pohledů“ na československé dějiny. „Nové pohledy“ jsou neseny snahou svalit odpovědnost za to, co se dělo v třicátých letech z německého nacismu na – český nacionalismus. Eva Hahnová našla nedávno podobný výklad i v anglosaském zámoří. Recenzovala knihu Američanky Mary Heimannové „Československo – stát, který selhal“. Ukázala, že je to jen další varianta protičeské propagandy. Tak hned český národ pokládá Američanka za romantickou obrozeneckou fikci. Není-li českého národa, nejsou ovšem ani Češi. A tak autorka mluví o Dobrovském jako o „maďarském rodáku“, o Palackém jako o „moravském protestantovi“a o „rakouském Slovanu“ Dvořákovi soudí, že udělal kariéru jen dík českému nacionalismu. Kdyby toho nebylo, byl by odsouzen hrát ve své vesnické kapele polky, mazurky, pochody. Ale on se vyšvihl „směsí českých nacionalistických skladeb.“ A Henlein chtěl jen demokracii pro své rodáky, kterou jim utlačovatelská ČSR nechtěla poskytnout. Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo smutné svědectví o nepřestajných útocích na naše dějiny. Proč? Eva Hahnová ukazuje, že od svého vzniku stálo Československo v cestě organizaci přeshraničního hnutí, jehož cílem bylo nastolit místo Československé, Rakouské a Německé republiky jedinou Velkoněmeckou říši.
Proti destrukci historické paměti vystupují odborní historikové, učitelé dějepisu, pamětníci, mluvčí vlasteneckých organizací. Ozývají se na stránkách několika málo tiskovin, které jsou jim otevřeny. Jejich hlas je slabý, jde o tiskoviny velmi nízkého nákladu. Většina tisku je v cizích rukou a cizí kapitál nemá zájem udržovat povědomí o českých národních dějinách. Přeje spíše „demýtizátorům“ v cizích službách. Před časem se Bořivoj Čelovský pokusil burcovat národ, který sice získal svobodu slova a tisku, ale ne už prostředky k tomu, aby jí mohl využívat. Vydal brožuru „Konec českého tisku?“ s otazníkem na konci. Brožuru poslal politikům a jiným veřejným činitelům k vyjádření. Většina oslovených byla situací našeho tisku, který je z osmdesáti procent v cizích rukou, nemile překvapena. Ale zároveň většina usoudila, že v době kapitalismu a volného pohybu kapitálu se nedá nic dělat. Někteří s daným stavem dokonce souhlasili, protože prý monopol kapitalistů je lepší než monopol stranických sekretariátů, ztratíme sice suverenitu, ale polepšíme si ekonomicky. A že to vlastnictví našeho tisku je většinou německé? To přece nevadí. Mladí již nemají potřebu bývalé spoluobčany démonizovat. Čelovský vydal brožuru znovu, rozšířenou o tyto a četné jiné podobné odpovědi našich vůdčích osobností. Titul, opět „Konec českého tisku.“ Tentokrát bez otazníku.

Když před dvaceti lety vyšel Podivenův manuál „demýtizace“, většina recenzentů reagovala na knihu silně kriticky. Ale oficiální mínění to přičetlo na vrub tradičnímu chápání českých dějin, jiným vztahem k rozpadu Československa a odsunu Němců po druhé světové válce. Roku 2003 se dostalo knize i reprezentačního vydání v nakladatelství Academia, garantovaném Akademií věd ČR. Milan Kundera kdysi napsal, že národy se likvidují tak, že se jim nejdříve vezme paměť. Zničí se jejich knihy, jejich vzdělanost, jejich historie. A někdo jiný jim napíše jiné knihy, dá jinou vzdělanost, vymyslí jinou historii…Bez odkazu předků a bez vlastní sebeúcty přestaneme být národ. Proměníme se v nevědomý, neodpovědný, manipulovatelný dav. Dopustíme to?

Nedávno se v „Parlamentních listech“ již zmíněný „historik“ T. Krystlík prezentoval šokujícím tvrzením, že „Češi si svůj stát rozbili sami, tím, jak utlačovali své menšiny. A tak prý i kdyby nebylo Hitlera, stát by se jim tehdy, koncem 30. let, rozpadl. V této falzifikaci nejen našich, ale celoevropských dějin, není pan Krystlík sám, a ani není první, jak se před lety vychloubal. Předešel ho „Podiven“ a s ním i jiní zastánci protičeských názorů na ČSR, kteří kopírují nepřátelské hodnotící soudy „prosudetských“ historiografů. Spisovatel Ota Pavel mě před časem informoval, že je i spousta německých demokratických historiků, kteří vystupují jinak. Tak kde je pravda? Ideu naší státnosti formuloval dlouholetý spolupracovník prezidenta T.G.Masaryka a náš dlouholetý ministr zahraničních věcí, dr. Edvard Beneš. Ještě před svým zvolením Masarykovým nástupcem v úřadě prezidenta r.1935, vyhlásil: „Proti hrůzám války stavíme lidství a respekt k lidské osobnosti. Proti politickým doktrínám připouštějícím válku jako přirozený fatální stav společenský – soustavnou výchovu, ukazující, že takové názory jsou přežitkem minulosti a barbarství století předcházejících. Proti autoritativním a diktátorským koncepcím státních režimů – jedině správnou koncepci vývojové demokracie. Proti šovinismu – rozumný vřelý patriotismus. Proti mezinárodní anarchii, výlučnosti a egoismu národů a států – světovou organizaci mírovou, „Společnost národů“ a zásadu solidarity a spolupráce všech národů a států. Proti vyřizování mezinárodních sporů železem – mezinárodní soudnictví. Proti svévolnému rušení smluv a vyvolávání válek – společné zakročení a potrestání viníka sankcemi a tudíž budování kolektivní bezpečnosti, jejímž nástrojem má být i naše dobře vybudovaná a vyspělá armáda i celý náš systém spojeneckých smluv a paktů s našimi přáteli.“

V následujících letech se dařilo držet jednotu státu a jeho demokratický řád. Na podzim 1937, kdy Německo zahájilo přímý nástup k zničení Československa a našlo podporu u anglické politiky „appeasementu“, dařilo se prezidentu Benešovi v čele obrany republiky odrážet úspěšně jednotlivé fáze tohoto útoku, včetně vzorných mobilizací. Zdálo se, že dík našemu spojenectví se zeměmi evropského západu i východu bude agrese nacistického Německa zadržena. Mnichovskou dohodou čtyř velmocí – Německa, Itálie, Anglie a Francie koncem září 1938 však všechny naděje na udržení demokratického míru padly. Zakrátko byl svět zaplaven hrůzami druhé světové války.

Tato historie vskutku nesvědčí o pravdivosti názoru pana Krystlíka o vnitřním rozpadu naší první republiky. Československo padlo jako oběť nacistické agrese a rozpínavosti, která záměrně provokovala separatismus německé menšiny v českém pohraničí. Menšina měla 3 ministry ve vládě, prvotřídní školství, kvalitní kulturu. Chybělo jí jen nadřazené postavení, privilegia z dob Rakousko – Uherska. A tak (kromě hrstky antifašistů) pomáhala Hitlerovi Československo rozbít. A za to, za „historické“ zásluhy při zničení Československa, dostalo přes milion jejích příslušníků Hitlerovu medaili jako významné ocenění činnosti v zájmu Říše.

„Československo padlo. Ale na rozdíl od většiny evropských zemí si uchovalo svůj politický štít čistý. Nikdy se nekompromitovalo politickou dohodou s hitlerovským režimem nacistického Německa.“(V. Olivová)

Novodobé české dějiny stojí přirozeně na tom, že vznik samostatného Československa v době ukončení konflagrace válečných sil r. 1918 byl vyvrcholením snah celé řady generací, které od dob národního obrození hledaly cestu k svobodnému národnímu vývoji a k obnovení jeho ztracené státnosti. Připomeňme aspoň úsilí Havlíčkovo, Palackého, Masarykovo. Ale vznik a existence Československé republiky jsou spojeny i s nejhlubšími historickými kořeny národa. Všechno pozitivní, co naši předkové vykonali, patří k našemu nezničitelnému národnímu dědictví. S úctou a láskou vzpomínáme na Velkou Moravu, na Mistra Jana Husa, Jiřího Poděbradského, Jana Amose Komenského a na celou plejádu literátů, vědců, umělců, myslitelů, kteří pracovali nezištně pro blaho národa a nečekali „Ni zisk, ni slávu“. Oni připravovali a pak udržovali stát pro emancipaci Čechů a Slováků, pro jejich společně vyznávané hodnoty, pro hodnoty humanity, demokracie a svobody, vzdělanosti a kultury. A protože „Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily,“ houfují se dnes nepřátelé i proti osobnostem, myšlenkám a dílům našeho národního kulturního dědictví.

Ve veřejném prostoru jsme denně svědky tendenčního výkladu událostí. Společenské vrstvy, různé skupiny, strany i jednotlivci stylizují své zprávy o událostech tak, aby sloužily jejich potřebám a zájmům. Je to prastarý způsob, jak uplatnit svůj vliv a oslabit protivníka. Už sofisté ve starém Řecku uměli dělat z černého bíle a z většího menší a naopak. Učili tomu za peníze. Pro přítomnost ukázal nezapomenutelně G.Orwell ve své satirické vizi „1984“, jak se bez přestání přepisují dějiny podle toho, která z ustavičně se střídajících velmocí má právě hegemonii a světovládu. Humanistě jsou ovšem přesvědčeni, že nad všemi manipulacemi světa musí existovat historická pravda nepokřivená, nepřekroucená. Pravda českých dějin je základem naši identity. Lživé podání dějin v imperiálním zájmu mocnějších sousedů ohrožuje samu naši existenci.

Polistopadový převrat přinesl nejen pád despotického režimu, ale oživil i rozmanité rozkladné společenské sily. Ožili přátelé bývalého mocnářství i skrytí vyznavači nacismu. Využívají a zneužívají neomezené svobody projevu a tisku k šíření svých obskurních názorů a přepisují naše dějiny ze všech sil. Negují všechny historické tradice, kterých si vážíme a které milujeme. Zvláště si dávají záležet na zpochybnění vzniku ČSR, na znevážení její meziválečné existence, na dehonestaci nového osvobozeneckého boje a vítězství r.1945. Viní nás z bezdůvodné idealizace dějin a dospívají dokonce k závěrům, že naše národní vědomí je fikce, že národ je vlastně přežitek a vlastenectví je jen zdrojem nesnášenlivosti a xenofobního nepřátelství.

Vlastenectví. Láskyplný pocit domova, pocit silné sounáležitosti a odpovědnosti k vlastnímu národu, jeho zemi, jazyku a kultuře nabývá v procesech integrace v celoevropském a světovém měřítku nového významu. Má smysl bránit svůj národ a svou příslušnost k němu i v době postupující globalizace?

Odpověď je jasná. Bez pocitu národní příslušnosti chybí jedinci společenská a kulturní sebejistota, bez takového pocitu je vykořeněný a slabý, bez opory a záštity. Ani v globalizovaném světě nechceme ztratit svou národní identitu, věrnost tradicím a kulturnímu dědictví, které shromáždili naši předkové na své cestě dějinami. A protože musíme přemáhat mnoho sil opačného směru, je na čase oživit své branné síly. Prof. A. Pražák, čelný představitel Pražského povstání r.1945, vydal r.1946 nádhernou knihu „Národ se bránil“. Sleduje v ní naše sebezáchovné zápasy od dob Velké Moravy až po rok 1945. Mysleli jsme si, že tím rokem doba pro sestavování podobných „obran“ odešla. Že ve svobodném demokratickém světě se již nikomu a před nikým bránit nebudeme muset. Denně se však přesvědčujeme o opaku. Potřeba bránit se nejen že nevyhasla, ale výzva čelit znevažování našeho národa je stále naléhavější. Netrpme lži o českých dějinách a o české kultuře. Braňme se.


 Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.


- - -


Použitá literatura:
  • PRAŽÁK, Albert. Národ se bránil, Praha 1945
  • PEŠEK, J. Matka vlast, Praha 1924
  • Kálal, K. Slovensko v české škole, Praha 1918
  • COUDENHOVE-KALERGI, Barbara von. Kein Stoff für das gemeinsame Schulbuch. Die Presse12 z r. 2002
  • HAHNOVÁ, Eva. Úskalí jedné demytologizace. In: Lidové noviny, 23. 1. 2010

Redakce Ing. P. Rejf, CSc. Připravil dr. O. Tuleškov
 

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením jako svou 575. publikaci určenou pro vnitřní potřeby vlasteneckých organizací. Praha, 21. března 2017
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz

69 komentářů :

  1. Cesi jsou uz jen diky havlismu poddani nemecka, cesko protektorat
    A Dvorak zase toto smaze, i kdyz rikam to same co clanek
    Dokavad si cesi nepriznaji chybu tak bude hur, HODNE HUR

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proč bych mazal, když máte v podstatě pravdu a nenadáváte?

      Vymazat
    2. Smazal jste muj rozbor o drzeni zbrani a zakonech sebeobrany na Floride. Nevim proc jste to vy ci vas kolega udelal. Ale stalo se. Je to proto ze v Evrope je zakazano se branit a obet se musi poddat? Proc jste to vymazal?
      Nebyla tam ani jedna nadavka a ani nic o Evrope, porovnani s Evropou bylo na ctenari.

      Vymazat
    3. A Dvoraku, tady priznavate ze jste arbiter na pravdu a podle pravdy mazete ci nemazete. Arbiter na pravdu. Kdyz jste cinkal havlovi, to jste mel taky pravdu nebo byste to radsi vymazal a zcenzuroval?

      Vymazat
    4. Melete hlouposti. Cinkal jsme proti pitomcům, kteří usurpovali moc a místo o lidi se opírali o okupanty.

      Vymazat
    5. Pro 16:12 - nikdo z redakce vám nic o zbraních a sebeobraně na Floridě nesmazal. Zkuste to sem dát znovu.

      Vymazat
    6. Jste sprostej hulvat, Dvoraku. Jen hulvat jako vy urazi jine slovy "melete hlouposti". Jestli vam nedochazi ze jste sprostak tak jste fakt mimo.
      Okamzite se omluvte a posypejte si hlavu popelem. Ja vas neurazel, vy urazite me a zneuzivate pozice mazajiciho cenzora. Znamenam si vas, ostatne citim ze vase zpupnost bude lecena soudnim procesem, ja se soudim rad a vas to proslavi. Zajimave bude jestli budete zbabele zapirat vase psani.

      Vymazat
    7. A nemluvte v mnoznem cisle, neschovavejte se za masu, Dvoraku
      Vy, tedy ty, ty sam si cinkal Havlovi, jasne ze jste nebyl sam, ale Dvorak byl clenem gangu co dosadil Havla loupeznika a vraha co prived Cesko tam kde je. Tim mnoznym cislem jen ukazujete zbabelost, Dvoraku.
      Neumite se postavit za vasi osobni akci. Ja napriklad Havlovi necinkal. Ja mu neveril. Vy jste osobne vinnen za Havlovu hruzovladu. Myslite ze ted tim ze jste otocil jako korouhvicka ze neco napravite?
      Tak se pochoubte kde jinde jste politicky vystupoval? Nebo se i za to stydite?

      Vymazat
    8. Nechte se vyšetřit, hlupáku, a neotravujte pana Dvořáka a diskusi. Jste psychouš, nechte se vyšetřit.MM

      Vymazat
    9. Clanek o zbranich na Floride a ceskem bezbranstvi nemam. Vymazali jste ho, tak ho holt nemate. To je cena cenzury. Mluvil jsem tam o poctu zbrani, a Americke priprave na obcanskou valku, o prave na sebeobranu az do bodu strelby na narusitele, o tom ze ted Cesko dohnalo k sebevrazde cloveka ktery strilel na lidi co mu nasilim nepozvani vnikli do domu, ze treba na Floride plati Castle Doctrine, co znamena, vyzval jsem Honolulu aby potvrdil ci upravil ma slova, je to dulezitejsi namet nez spousty ironickych uvah. Honolulu nemel sanci odpovedet, clanek jste mi smazali, sproste my vy Dvoraku nadavate, mazete Honoluku, nechavate mu zde nadavat do senility a seniority (zaznamenano, utok na tridu obyvatel, na stare lidi, velmi sproste a to je neco za co je treba hnat utocniky k odpovednosti)
      Cesi neumi debatovat, vy jste toho priklad Dvoraku hulvate (nadavate mi)
      Vystipali jste Honolulu
      Zatim vam jde o zivot, ted vas odzbroji a pak nastoupi genocida jako pred 65 lety, ze to berete na lehkou vahu, ze to ironizujete je smutne, ceskosmutne
      No ma cenu psat kdyz me zase zpupne vymazete?
      Uzivejte si, cesi, internetu, brzo vam ho vypnou

      Vymazat
    10. 18:02 ty zapskly cechacku se na rozdil od Dvoraka bojis i podepsat
      Tobe se asi v ceske kolonii a podanstvi libi
      Je divny ze ty me smis urazet, Dvorak te nemaze, holt na sprostych hulvatech jako ty tu stavi to svoje imperium
      Nevim jestli jsi psychous ale vim ze jsi mentalni a osobnostni trpaslik
      A pokud se necham vysetrit, kde ti mohu predat vysledky vysetreni, nebo se bojis osobniho setkani?

      Vymazat
    11. Jeste je tu jedno mozne vysveleni, lzi melouci hulvate Dvoraku, a to je ze jste me vymazal bez cteni, velmi pravdepodobne vysvetleni

      Vymazat
    12. Promiňte, ale stále opakujete hlouposti. Nestačí vám odpovdět jednou? Připojuji se k výšediskutujícímu - dejte se vyšetřit a sem už nechoďte.

      Vymazat
    13. 15:53 Proč? Máš ještě tu drzost se takhle ptát? Ty a celej tenhle spolek lhavých rudých mršin placených Putlerem z peněz, o který kremelský židočekista, tenhle ugrofinskej gauner s krysím xichtem, okradl ruskej národ a slovanskej lid? Co? Si dej moc bacha, hajze mizernej, nebo to u přesdršky na hajzlu neskončí ....

      Vymazat
    14. zKURVENY hyeny se poznaji podle toho ,ze sami nic nevytvori, parasituji na jinych a nenmaji respekt , kolik prace a usili to stoji prinest Novou republiku nam vsem .
      HYENY JSOU ODPAD ZE SMRDUTYCH KANALU.
      PRYC S NIMI.
      CHTEJI VSE ZNICIT.

      Vymazat
    15. GERMANI NAM DLUZI hodne za okuaci.
      A JESTE VICE ZRADNE STATY BRITANNIE,FRANCIE A ITALIE , kteri odhlasovali schvalili S HITLEREM nas zanik.
      Normalni vlada pak musi tyto staty pohnat k mezinarodnimu soudu a vymahat nahrady !!
      Protoze v dusledku toho , pak nas uvrhly do Stalinova komunismu a dusledek toho je i dnesek.
      Zrudy, dalsi /zde a jinde/ toho pak vyuzivaji k nekonecnym obvinenim , jakych jsou jenom parasiticky, nemocny hyeny schopny.
      Je treba je ignorovat a vykopnout odtud , protoze skodi. PRYC S NIMI.

      Vymazat
    16. Kapitolky z dejin , ktere zadny historik, expert z vysokeho uceni nevi a kdyby vedel strach nedovoli neco pronest.
      Phony WAR. Tedy atrapa valky.
      Po "prodeji" CSR Hitlerovi /dluzi nam za ten prodej a zaplati/ Hitler pak mel volnou cestu na Polsko. Zapadni spojenci nehnuli ani brvou /za coz jsou jim dodnes polaci vdecni a milujici spojenci/. Zamer byl aby Hitler mel volnou cestu a zazemi na utok na SSSR. Ale Hitler otocil a nakopal zradne francouze /brity zachranilo more/ do jejich zradnych prdeli. Zrazovali az zradili sami sebe a snazive kolaborovali /Vichy/.
      Mimo starych lodi Roosewelt /obhajce svobody narodu/nedal nic aby si nerozlobil Hitlear a USA se dlouho trasly strachy. Jen proti Japonsku , staci pak pohled na mapu, nasel neco odvahy. Take protoze obrovska vzdalenost.
      Teprve po porazce u Stalingradu a Kurska nasli trochu odvahy se vylodit na Sicilii, kde tezko hledali nepritele.
      Zbabelost Usaku je znama./Pozdeji snad o tom/.
      bezvadny byly ty setkani "viteznych" mocnosti USA a Britannie. Rozhodovat co bude po jejich vitezstvi.
      Britannie "valcila" proti italum az v Lybii a USA nekdu u Australie s japonci.
      Co spojenci Stalinovi slibili , nic nedodrzeli.
      Stalin kdyz slysel USA a britannie tak asi blil kudy chodil. A my s nim s dusledky/.
      Je zajimave ze male narody jsou daleko statecnejsi a postradaji mohutnou zbabelost tech mocnych , a nemocnych !!!

      Vymazat
  2. Největšími nepřáteli našeho národa nejsou jiné národy,ale kolaboranti mezi námi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velká pravda!

      Vymazat
    2. Cinkalkove havlovi?

      Vymazat
    3. Ještě donedávna jsem si myslela, že aspoň Okamura vlastizrádce není. Bohužel jsem se i v něm spletla.

      Vymazat
    4. V cesku jsou ci zbyli dva cisti politici, Konvicka a Sladek
      Ti ostatni zradili. Cesko je zrazeno a jde na jatka, no spis tam nezadrzitelne klouze po klouzacce smrti

      Vymazat
    5. lidé.nenechme se nepřateli této země zdrchat,ničit,zrazet a vyženme je odsud co nejrychleji.Nenavidí nás,prodají nás a vymeni za negroidy a jiná plemena s východu kteří nás chtěji zničit.Haval mnel fotra fašistu je to v dokumentech na internetu a dosahl se sorosem se kterym se setkal udelat spolu s chátrou77 ze státu hnus,kolaboraci a opičí vladu která si nechava klast zaprdky imigrací a jinych zločineckých seskupeni neziskovek rozvracet stat přes cia a germany,kteři již nejsou nemeckem ale zločineckou chatrou třetiho světa kdy každy druhy nemec je muslim,turek a lesba merklova.neurážejte nikdo Český stát a dějiny si převracejte kolaboranti u vas doma se starou.

      Vymazat
    6. jo a nevystupujte anonymne a nepomlouvejte okamuru když se schovavate kolaboranti za zed.radeji ty hovna nepište

      Vymazat
    7. "Největšími nepřáteli našeho národa nejsou jiné národy, ale kolaboranti mezi námi."

      Oni to ani nejsou moc kolaboranti - ta pátá kolona jsou v drtivé chazarští židi, viz chazarsko židovská kavárenská havlérka, mezi nimi je Čechů minimum, jen výjimky potvrzující pravidlo. Taková je role židů všude - ferment společenského rozkladu, na to jsou geneticky naprogramováni svými faraonskými pánečky už desítky generací..

      Vymazat
  3. Lidé bez cti, kteří mohli napsat takovouto knihu, zaslouží veřejné opovržení. Snad jednou k němu dojde. To tak nenávidí svůj národ, nebo jsou snad jiné národnosti? Takové ubohé zneuctívání našeho češství, by však nemělo mít žádný dopad na vlastence. Je nutno vlastenectví stále upevňovat, vytvářením pocitu sounáležitosti. Rodinného, místního, národního a nakonec i evropského.
    Ty rozkladné akce, totiž nejsou zaměřeny jen na Čechy. Působí také na Němce a na všechny evropské národy. Je to součást onoho probíhajícího mixování evropské populace do jedné masy, za současného „obohacování“, velkým procentem neevropské příměsi. Pro povzbuzení politiků, aby v tom byli aktivnější, je jim udělována Calergiho cena. Zatím ji obdržel van Rompuy a Merkelová. Který zlosyn bude další? P.K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cepeli v tu zradnou hrud

      To jsem zvedavy jestli Dvorak smaze tento citat
      Sokolsky vlastenecky citat

      Vymazat
    2. 16.22 Pochod "SPĚJME DÁL" JE YOU TUBE.

      Fuck HITLER. Přicmrdálisté jeho pohrobků smolí "historii" podle AHNENERBE... Ale je nepřijatelné, aby se vydávali za příslušníky Českého národa. Jedná se o "Čechy" jako Zulukafři, nebo Ahasvérové. Pro ně je pojem "Čech" krycím jménem jako pro Cikány...

      Vymazat
  4. Pseudonym Podiven byl špatně zvolen.Lépe by zněl pseudonym Emanuel Moravec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 16.44 Možná by jejich antislovanským srdcím byl bližší Vidkun QUISLING

      Vymazat
    2. Kniha vyšla ještě jednou, roku 2003

      Vymazat
  5. Díky za Váš článek paní profesorko. V té změti blábolů hrnoucí se na nás ze všech stran jste mi dnes skutečně svými slovy pohladila duši.
    Přeje vše dobré.

    OdpovědětVymazat
  6. tak prečo sa Slováci dvakrát na ČSR vykašlali ? - nefungovalo toto spojenectvo v reálnej podobe nikdy - stačilo byť 20 rokov od seba a na pozeranie slovenských a opačne českých filmov je nutný dabing -

    OdpovědětVymazat
  7. Pithartův a spol. kydanec není třeba číst - zajímalo by mně spíše od konce, je to snad nějaký bestseler ? Neboli, kolik výtisků se prodalo ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řekl bych, že bull shit je prodávanější... alespoň u nás v zahradnických potřebách... konkurují mu ještě slepičince - vše sušené a dobře zabalené;-)

      Vymazat
    2. Kniha je ve veřejných knihovnách dostupná.Například Vědecká knihovna Olomouc uvádí pro obě vydání celkem 35 výpůjček. Zhruba tolik mají i jednotlivé publikace Evy Hahnové, ty se ale v prodeji špatně sháněly.Knihy se dnes prodávají obtížně.

      Vymazat
    3. " ....od svého vzniku stálo Československo v cestě organizaci přeshraničního hnutí, jehož cílem bylo nastolit místo Československé, Rakouské a Německé republiky jedinou Velkoněmeckou říši." - a nemuselo to tak být! Sami jsme si jako Slovani šlapali po štěstí. Stačilo aby byli Poláci bývali rozumní, ale od těch se to čekat nedá, ani tehdy, ani dnes, že? Kde už jsme mohli teď být? - http://img15.deviantart.net/8736/i/2013/256/2/e/pakt_ribbentrop___beck_vol__2_by_coszniczego-d6m4e0q.png

      Vymazat
    4. Úspěšnost knihy lze hodnotit podle počtu knihoven ve světě, které knihu nabízejí. To si může každý ověřit na internetu na adrese
      www.worldcat.org
      Po zadání jména autora Podiven jsem zjistil, že je to 45 knihoven ve světě, přičemž jednotlivé státy jsou zastoupeny takto:
      USA 20
      UK 6
      Germany 5
      Canada 3
      Francie, Slovinsko a Holandsko po 2
      Itálie, Švédsko a Polsko po 1.
      Rusové World Catalog neinformují, důvodem bude příprava přepadení této země.

      Od nás hlásí do databáze svoje přírůstky jen národní knihovna. Je možné, že politickým nátlakem a vydíráním (nic nového) byla zakoupena i dalšími knihovnami jako například v Olomouci.

      Kniha je v češtině, takže bude v zahraničí těžko čtena, snad jen nějakým nacistickým vlastizrádným emigrantem nebo tajnými službami, které budou připravovat nějakou operaci ke konečnému dobití (není chyba) Česka.

      World Catalog je užitečný nástroj k tomu, abyste si sami prověřili kdo je kdo, až vám ho budou v televizi nebo rozhlase vychvalovat, jaký je to vědec nebo zasloužilý (spíše častěji podvodný) profesor.

      Nebojte se, lustrujte české pseudoelity a pohrdejte s nimi.

      Vymazat
    5. Děkuji, to jsem nevěděl.

      Vymazat
  8. Stačilo napsat, že Pithart, Otáhal a Příhoda, jsou zmrdi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas, i ja myslim ze je tu tendence pouzivat zbytecnych slov

      Vymazat
    2. Stačilo napsat, že to jsou disidenti z povolání. Nějak se nedivím, že je ani vlastenečtí komouši moc nemuseli...

      Vymazat
  9. Bytost, která je zbavena vědomí svých hodnot, není schopna činu.

    potvrzuji, a dodávám, že se ten stav může stát chronickým

    OdpovědětVymazat
  10. Zmiňovanou knihu jsem nečetla,ale podle toho, jaké názory kolikrát slyším od různých lidí, zřejmě jde o cílenou propagandu pod heslem " my Češi si sami vládnout neumíme a ani si to nezasloužíme. Přesvědčoval mne o tom jeden podnikatel v nábytku a jeden v cestovním ruchu. Nesouhlasím a článek paní profesorky mě moc potěšil. Je teď na nás všech, kteří smýšlíme proti duchu Podivenova veledíla, abychom nejen dětem vykládali pravdivě historii, ale abychom apelovali na školy, pokud v učebnicích dějepisu najdeme podobné hlouposti. Na to musíme být vzdělaní a pevní v kramflecích, abychom dokázali argumentovat. Zdravím Pavla

    OdpovědětVymazat
  11. Pane, když to korupné bylo pro nás - autory - tak zajímavé, že se nedalo odmítnout. Dostali jsme přitom jen zadání, jak ty dějiny národa českého podle nejen duchovních trpajzlíků mají vypadat. Kdoví, zda byste také nebral. Jo, za peníze v Praze dům, říká můj děd, natož braková kniha.

    Máme jen dva historiky, kteří nahlédli do naší minulosti jako vědci a ne kšeftsmani: Palacký, který dějiny skončil nástupem Habsburků, protože by nemohl napsat pravdu a Denise, francouzského historika, který nám napsal pravdu o době Temna a o obrození českého národa z útlaku katolické inkvizice, které také nemohl za Habsburků žádný Čech poctivě napsat. Vše ostatní zavání Pekařinou a je pro mozek myslícího čtenáře nepoživatelné. Je nepochybně pravda, že se lišíme od Němců, Poláků, Maďarů, ba i Slováků, že netrpíme nacionalismem. Je pravda, že po vybití a vyhnání české šlechty po Bílé Hoře nemáme českou modrou krev (přes snahy ČéTé o její vyrobení) a že náš národ je plebejský, obrodil ho český venkov. Je pravdou, že největšími osobnostmi našich dějin byli Cyril a Metoděj, Hus, Komenský, Masaryk, nejznámějším panovníkem v Čechách byl Karel IV. Není pochyby, že Václav svatý byl dílem legend německé katolické frakce a není divu, že jak s jeho legendami bylo zacházeno, že z toho vyšel nejen díky Němcům a katolické církvi jen symbol servility a kolaborace. Zcela dějiny českého národa notoricky pomíjí základ státnosti v období Velkomoravské říše. Škoda, že jsme o tuto minimálně předehru notoricky okrádáni, zejména když nejde o legendu, ale , byť útržkovitě dochovaná fakta.
    Na kydání vlastního hnoje autorů na náš národ si, přes jejich snahu nezvykneme. Právě, že jsme národ plebejců bez "von" a "zu", tak pracujeme trpělivě a neokázale, ale nakonec vždy se kolaborantů a moci peněz podlézavých lidí, byť autorů braku, dokážeme zbavit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. článek vynikající, děkuji

      jen se chci zeptat, to opravdu je nutné stále opakovat tu lež "osobnostech Cyrila a Metoděje", snad už o Velkomoravské říši nějaké poznatky jsou

      Vymazat
    2. Máte můj naprostý, úplný souhlas. Koupení historikové, a že jich je, budou zapomenuti a obráceni v prach, ale lidé v naší zemi budou i bez nich dál žít, pracovat, radovat se a taky i bojovat, když bude třeba!

      Vymazat
  12. Děkuji za tento článek. Pomohl mi se trochu zorientovat a ujistit se, že přemýšlím, jako Čech a vůbec mi nevadí, že jsem nacionalista, xenofob, atd. , jelikož mne tak nazývají vlastizrádci.

    OdpovědětVymazat
  13. když dáváte odvahu druhým může se stát že zjistíte že pro vás žádná nezbyla

    OdpovědětVymazat
  14. Je to sranda - tedy občas také "sranda" - číst některé části takovéto diskuse. Jak se necháváme nachytat provokatéry, jak amatéry tak profíky, a diskuse se zvrhne celkem pravidelně v cosi až opravdu směšného a dalekého od tématu. Bohužel.

    Ale pokud se týče článku, pak mám "dotaz", která verze je pravdivá. Jestliže tu Němci byli dříve než přišli Čechové, pak je naši předkové vykopli ven. Jestliže jsme tu byli my před nimi, pak naši předkové je vykopli ven také. Která verze je pravdivá? V každém případě dostali na frak. Pozval je až pokud vím Karel IV., ale za podmínky, že budou ctít tuto zem jako svou a ctít její zákony. Prostě se stanou našimi rovnoprávnými spoluobčany. Což samozřejmě jak víme z historie moc často nedělali. Chtěli být sami občany bez nás...

    A to je to, co nám nemohou historicky odpustit. Jo a ještě jsme jim "bránili" v snovém životě ve svém heimat Deutchland v první polovině dvacátého století. Je zajímavé, že je neuspokojilo ani pozdější splnění jejich snu. A sranda je v tom, že jim to umožnil především jejich "zavilý" nepřítel Churchill.

    OdpovědětVymazat
  15. Je to paradox. Švýcaři si W.Tella hýčkají, stejně jako Angličané svého Robina H., ale někteří Češi nemohou překousnout J.Žižku. V.J.Horák

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemusím si Žižku hýčkat. O jeho charakteru mám jisté pochybnosti. Ale vojevůdce to musel být opravdu velmi dobrý. Zvládl psychiku davů i taktiku boje. A to se povedlo v historii jenom hrstce vyvolených.

      Vymazat
    2. Pane Vladimíre, musíte si vzít v potaz, že Žižka žil na přelomu 14: a 15.století. Nelze na jeho činy pohlížet dnešníma očima. Důležité je, že měl ideu a odvahu za ní bojovat i "Proti všem". Myslím, že patří mezi světlé postavy naší historie. V.J.Horák

      Vymazat
    3. vladimír hricák Žižka je pro mě největší Čech

      k článku vlastizrádci za mrzký peníz napíšou kdejakou špínu

      Vymazat
    4. 22;33 velky souhlas pro me je Jan Zizka take nejvetsi Cech
      zarathustra

      Vymazat
  16. Pani profesorku miluju.
    Ve vsem ma pravdu!

    OdpovědětVymazat
  17. Ten, kdo se příliš zahledí do své minulosti, zapomene na svojí budoucnost.
    Neohánějme se našimi předky, ale chovejme se tak, aby se námi mohli ohánět naši potomci.
    Nemusím zabíjet Němce na potkání, ale to neznamená, že se před nimi musím hrbit. Pokud jsou v Čechách, musejí dodržovat naše pravidla. A sám za sebe mohu klidně říct, že jsem nikdy nikomu nic neslevil jenom proto, že je Němec, nebo Rakušan. A i rakouskému blbovi jsem jasně naznačil, že je blb a on nebude určovat pravidla hry.

    OdpovědětVymazat
  18. řeči jsou příbytky národů

    OdpovědětVymazat
  19. NEJSME NIČÍ PODDANÍ!
    TO MŮŽE VYSLOVIT JEN ÚHLAVNÍ NEPŘÍTEL ČESKÉHO NÁRODA, NEBO BLBEC!!!
    Podívejte se na ty, co hanobí a zotročují náš národ!
    Havel, Sobotka Přemysl, Sobotka Bohuslav, Pithart, Dienstbier, Hamáček, Falbr, Rouček, Bendl, Baxa, Fiala, Tejc, Němcová, Ruml, Rychetský, ........!
    Jenom zajordánští Slované!!!
    Tak o čem je řeč?!!!

    OdpovědětVymazat
  20. Než se Česko zbaví prokleté fašistické katolické církve,
    církev se postará všemi prostředky aby tady nebylo dobře...jak tomu bylo po staletí*

    OdpovědětVymazat
  21. Pro poskoky, kteří v touze zalíbit se nepřátelům Čechů(a slovanů obecně), jsou při zachycení vhodného větru vždy ochotni poplivat svou historii a své předky, mám jen pohrdání a kdybych měl více sociálního cítění, tak snad i lítost. Musí to mít se svým narušeným sebevědomím těžké.
    Ono jich ve skutečnosti zase tak moc není, o to jsou však horlivější a plodnější v chrlení plivanců. Myslím však, že k neutralizaci jejich snah škodit docela postačuje nevěnovat jim pozornost a své národnostní uvědomění nadále čerpat z vlastních zkušeností, ustálených pamětí a řídit se srdcem.

    OdpovědětVymazat
  22. Zkreslovačů historie je víc. Díval jsem se na televizní Historii o Ukrajině a tam se popisovala německá okupace jako výtrysk vlastenectví, A ejhle, o dvou ukrajinských divizích SS a o účasti ukrajinských milicí na Bábím Jaru ani slovíčko.

    OdpovědětVymazat
  23. když jsme u té historie, jaké území ztratilo německo po druhé světové válce?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Němci dostali, co si zasloužili.
      Teď je řada na vás

      Vymazat
  24. Článek se mi líbil, ale pohoršil mě. Pohoršil mě stejně, jako zpráva o převozu angloamerické vojenské techniky z Německa do Polska přes naše území, aniž by kdokoliv z naší „protektorátní“ politické galérky řekl něco slyšitelného (takhle, kdyby šlo o Tibet, to by Kalousek hrdě běhal s fanglí!).

    Dějiny se přepisují vesele, a víme, odkud vítr fouká. Jsou to pohrobci nacistického, pangermanistického a v podstatě už římskokstolického či západořímského Drang nach Osten – bez ohledu na národnost, ale najdeme tu i sudetoněmecký vliv.

    Vlastenectví je citová příchylnost ke svému kmeni, rozšířená na vlast, ač nám v ní nic významného nepatří. (To by pak už nebylo vlastenectví, ale vlastnictví.)

    Někteří rádoby intelektuálové se snaží povýšit svůj význam tím, že poníží svůj národ a jeho historii. Znají to i jiné národy.

    Husitství a Jan Žižka stáli primárně na parketě mravní, nikoliv národnostní. Byla to vzpoura proti zpronevěře církve proti Ježíšovu odkazu a jejímu zpanštění a korupci. Byla to vzpoura za právo jedince URČOVAT SI SÁM SVOJI VÍRU PODLE SVÉHO SVĚDOMÍ A NE PODLE VRCHNOSTI.
    My můžeme být hrdí zejména na to, že náš národ byl mezi prvními v tomto boji, ač nakonec myšlenka byla zmarněna, jako všechny skvělé myšlenky, když lidé přikročí k jejich realizaci.
    Rozptýlení českých bojovníků jako žádaných žoldnéřů po Evropě, může být také jistým zadostiučiněním pro vlastence, ale pro vlast to byla spíš ztráta.

    Nelze zakončit lepšími slovy, než jsou slova Jana Nerudy: Jest sláva otců krásný šperk pro syny, však kdo chceš ctěn být, dobuď si cti sám.
    PB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane PB, ve svém příspěvku jste řekl mnoho podstatných pravd (mimo jiné, že už západořímská říše dala první impulsy k "Drang nach Osten"), jen jste (asi omylem) gramaticky nepřesně formuloval prvé dvě věty. Předpokládám, že Vás "nepobouřil článek", ale to, "na co článek upozorňuje" a před čím nás varuje!
      Také si velmi vážím postoje a práce, která za tímto článkem stojí a je na nás, šířit ho mezi všemi, kteří jsou schopni jeho obsah vnímat.
      Také proto, že i když to vypadá tak, že se bráníme pouze tlaku "pangermanismu" ( = nechat se poněmčit), tak hlavní (skutečný) záměr tlaku na naší následnou "germanizaci" je jiný!
      A je již zcela zřetelný. Německý národ pro svou "disciplinovanost byl vybrán", aby napřed ovládl a pak zničil všechny národy v EU, potažmo v celé Evropě.
      Protože ti, kteří se již delší dobu snaží zmocnit vlády nad celým světem vědí, že jen tehdy mohou účinně ovládat lidstvo, pokud zničí národní povědomí a tím konečně zlikvidují odlišnosti a specifika jednotlivých národů tak, aby se mohla vytvořit zprůměrovaná masa, jednoduše a schematicky myslících, snadno ovladatelných jedinců.
      Klanících se novodobé modle "multi - kulturního konzumu" , modle, která se schovává za zářnou vidinu "sebeuspokojování za každou cenu" (s minimalizovanými náklady). Tzv. " multi-kulturní mix"!
      (Např. ve Švédsku je již cca 37% populace "nešvédské", velká města v Anglii, ve Francii - víc jak cca 50% jsou většinou muslimští imigranti , atd., )
      Že je to proti základnímu přírodnímu zákonu, že "ŽIVOTASCHOPNOST SPOČÍVÁ V RŮZNORODOSTI",
      se snaží zamaskovat zdánlivou "různorodostí konzumní" nabídky : mnoha druhů I-podů. tabletů, mobilů, PC, aut, relativně levných dovolených, stejných čokolád, sušenek, jogurtů, či piv všech možných chutí, , a tak dál, a tak dál .., které ve svém důsledku jen otupují naší schopnost vnímat rozdíly a současně vytváří mnohé novodobé závislosti.
      I současná "proelitní" sociologie tato fakta úmyslně zastírá, či obchází!
      Dalo by se toho napsat mnohem víc, ale lepší bude, když se to všichni naučíme rozpoznávat ve svém okolí.

      Je škoda, že již tradičně se manipulátorům povedlo z velké části odvést diskuzi pod článkem od tématu k osobním výpadům, apd. A člověk tak zbytečně ztrácí čas.
      Děkuji autorce za její práci.
      Pavel p

      Vymazat
  25. Historie je politická věda stejně jako ekonomie. To za prvé. Každý vědec, který v sobě potlačí stereotypní následování zaběhlých paradigmat a kriticky začne zkoumat autentické zdroje akombinovat je s kontextuálními informace, dojde k závěru, že oficiální historie je větší pavěda než astrologie. Článek je obsáhlý a nabitý informacecemi, takže každému doporučuji si jej přečíst treba vícekrát a identifikovat zdroje dezinformací a historické pavědy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. historie je ústřední náměstí v Hirošimě, které musíte projít den po výbuchu jadrné pumy.
      Pokud tak neučiníte, vrátíte se do doby kamenné.

      Vymazat
  26. Podiven Pithart možná bude navržen na kandidáta do prezidentských voleb. Stojí za ním relikt středověku lidovci. Je to banda ničemů, která je schopna pro víru zabíjet. Nechápu, proč se s nimi v koalici socani peleší? Mám staršího kamaráda, který byl/je hrdý socan, který se na komunisty díval z patra a smál se jim. Ve stáří se dožil toho, že vypadá jako idiot, který prohrál svůj život. Ani mu to nejde sdělit, protože ten šok by neunesl. Dokud je čas, měli by se všichni bývali socani začít lidu omlouvat za svoji debilitu po okouzlení zločineckou demokracií, po které tady máme statisíce nezaměstnaných a miliony otroků, kteří pracují za třetinové mzdy ve srovnání se sousedním Rakouskem nebo Německem.

    OdpovědětVymazat