Reklama

.

.

pondělí 6. března 2017

Senát schválil Šumavský národní park pro lidi, Sněmovna pro vědce a ekologické aktivisty



Exkluzivní rozhovor se senátorem Tomáše Jirsou (ODS):
Martin Kunštek
Vy jste se v Senátu hodně angažoval ve věci pozměňovacích návrhů k novele zákon o ochraně přírody a krajiny s nimiž Senát vrátil návrh zákona Sněmovně. Můžete nám popsat v čem spočívá rozdíl mezi sněmovní a senátní verzi novely? "
Hlavní změna je, že Senát z vědeckého parku s nadpoloviční divočinou či bezzásahovostí udělal opět normální středoevropský národní park podle IUCN, tedy pro park pro lidi, ne pouze pro vědce a ekologistické aktivisty. V podstatě by park fungoval tak jako dosud.


Čím si vysvětlujete, že poslanci nakonec Senát přehlasovali a prosadili původní sněmovní verzi? "
To má řadu důvodů. ANO mělo nařízeno hlasovat pro vládní verzi. Vládní koalice nakonec dala dohromady pouze 78 hlasů, ale vládu zcela podpořila TOP 09 a STAN, kteří se z nějakých důvodů spojují se zelenými. A všichni byli pod obrovským mediálním tlakem Hnutí Duha. 
Účastnil jste se vyjednávání s poslanci. Cítil jste v pozadí nějaké politické tlaky ze strany vlády, nebo dokonce přítomnost nějakých „paralelních motivací“ např. od ekologických sdružení?
Základem hlasování v poslanecké sněmovně je dohoda mezi Andrejem Babišem a nevládními zelenými organizacemi. Bylo to i ve zprávách. Jak konkrétně ta dohoda zní nevím, ale obě strany potvrdily, že se dohodly. A Hnutí Duha za to dostala Šumavu. Mediální tlak, který vyvolalo na podporu vládního návrhu  zákona, byl obrovský.
 Mezi lidmi ze Šumavy se hodně mluví o tom, že kolem národního parku Šumava „lítají“ obrovské peníze. Místní dokonce hovoří o tom, že Ministerstvo životního prostředí rozdává různým ekologickým sdružením angažujícím se ve prospěch zachování současného zbídačeného stavu šumavských lesů obrovské prostředky na různých grantech a dotací ze státního rozpočtu a z fondů EU. Místní lidé o tom hovoří v podstatě jako o korupci za státní peníze. Máte jako zákonodárce v tomto směru nějaké poznatky? "
Ano, vše potvrzuji. Peníze dostávají jak nevládní organizace na svoji činnost a propagaci divočiny, tak někteří vědci na výzkumy šumavské divočiny. Dokonale je například zdokumentováno, jak asi před třemi lety  Hnutí Duha získalo grant z Norských fondů na "Zvýšení demokratického rozhodování o NP Šumava", asi 1,4 milionu korun, za které vyrobilo kampaň na shození senátního návrhu zákona o Šumavě.
Máte nějaké poznatky o tom, že někdo má zájem na tom, aby Šumava nebyla místem živého lesa, ale aby se ta spoušť časem přeměnila na poušť. Mě taková představa připadá otřesná, ale slyšel jsem to od několik místních lidí v okolí Svatého Tomáše. Proč by proboha někdo něco takového měl chtít?
Přečtěte si něco o filosofii divočiny, myslím, že se ten jejich žurnál jmenuje Sedmá generace. Je to filosofie, jako byl třeba komunismus. Pro ně je "divočina" droga. A vědci se na tom přiživují svými výzkumy, protože to co se děje s lesy na Šumavě je v evropském prostoru neopakovatelné, vlastně nemyslitelné. Soudní znalec ing. Simon spočítal, že škody na životním prostředí, ztráty lesa, vody, kyslíku atd. jsou asi 43 miliard. Kdyby se to dělo kdekoli jinde, šli by aktéři do vězení. Ale druhý znalec dal razítko na to, že v národním parku nemohou žádné škody na životním prostředí vzniknout. A je hotovo. Naše společnost je příliš bohatá a příliš zpovykaná, že to dovolila. Pro Šumavu je to ale tragédie. 
Ekologičtí aktivisté senátory obvinili z toho, že svými pozměňovacími návrhy chtějí způsobit zabetonování Šumavy developery. Můžete se k tomu nějak vyjádřit. Co by se na současné praxi změnilo pokud by poslanci byli bývali přijali Vaše pozměňovací návrhy?
Je to opět zelená propaganda. Lživá propaganda. Od roku 2000 nás zelené nevládky obviňovali, že chceme na Šumavě kácet, těžit a prodávat dřevo. Měli miliony na kampaně a veřejnost na to slyšela. Když se ukázalo, že nikdo z politiků nikdy nic netěžil, naopak, nejvíce se těžilo za zelených ředitelů parku, zkusili to s developerama a s obchodováním s pozemky. Je to opět vylhaná kampaň, na kterou ale mají peníze.
Před projednáváním zákona vráceného Senátem se u poslanců za přijetí senátní verze přimlouval i prezident republiky Miloš Zeman. V jeho projevu zazněly některé dost otřesné informace jako, že původní pramen Vltavy vyschl a aby se to „ututlalo“ tak jej správa parku přenesla o několik kilometrů dál. Nemalou část Vašeho senátního obvodu zabírá právě Šumavský národní park, takže předpokládám, že máte situaci zmapovanou. Jak to tam ve skutečnosti vypadá?
Prezidenta si za jeho projev vážím. Ve všem měl pravdu. Bohužel situace je taková, že on je jeden z mála statečných, který se takto otevřeně může k zeleným ekologistům vyjádřit.
Prezident republiky rovněž uvedl, že v důsledku nezasahování proti kůrovci uhynulo 60 tisíc stromů. Můžete tuto informaci jako místa znalý potvrdit?
Já mám informace, že díky prosazování divočiny uschly na Šumavě tři miliony stromů. Na to jsou poměrně přesné statistiky. Kdyby někdo řekl otcům zakladatelům v roce 1992, že pod dozorem státní ochrany přírody uschnou na Šumavě tři miliony stromů, považovali by vás za blázna. Nikdo si to takhle nepředstavoval. Je to státem řízené šílenství.
Nechci se tvářit jako stoupenec minulého režimu, ale za takovou spoušť by podle mě za „bolševika“ někdo dostal hodně dlouhý kriminál. Jak je možné, že v demokratické společnosti to došlo tak daleko, že se nám obrovská část Šumavy přeměnila v „zónu smrti a zmaru“?
Jak jsem řekl, jsme bohatá a zpovykaná společnost, která pomocí zelených bláznů ničí sama sebe. Podobná situace se vyvíjela posledních padesát let v USA, popisuje to kniha Patricka J. Buchanana "Smrt Západu", až Američané jako záchranu zvolili Trumpa. Ostatně, podobné sebezničování předvádějí nevládní organizace a někteří politici s vítáním migrantů.
V ČR máme několik národních parků. Navštívil jsem je postupně všechny, ale nikde mi to nepřišlo tak už na pohled katastrofické jako na Šumavě. Třeba Krkonoše jsou zelené. Stejně tak v Česko saském Švýcarsku rostou normální živé stromy a ani v Podyjí, které jsem sice neprojel celé, jsem neviděl nějaký souvislý pás mrtvých stromů. Čím to je, že zrovna Šumava to takto hrozně „odskákala“? Čím se Šumavský park liší od těch ostatních?
Sám nevím, čím si nešťastná Šumava jejich pozornost zasloužila.  Pravděpodobně tím, že necháte-li přemnožit na Šumavě kůrovce, stoprocentně vznikne kůrovcová kalamita, zmar a ta jejich divočina. Jako vedlejší produkt vzniká vynucené kácení v pufračních zónách a miliony korun za prodej dřeva. Ale pozor, celé to řídí ministerstvo životního prostředí a zelené vedení Národního parku.  
Zaráží mě ještě jedna věc. V Krkonoších normálně funguje turismus. Staví se tam hotely, budují se i nové sjezdovky a lanovky. To místo se prostě rozvíjí a postupně začíná celkem slušně prosperovat. Místní lidé se odsud nestěhují pryč, protože tam mají práci a většina z nich si třeba letošní zimu docela pochvaluje. Naproti tomu Šumavu jako by někdo „zaklel“. Přitom i z Krokonoš byla po válce odsunuta většina obyvatelstva. Dnes to ale vypadá úplně jinak. Na Šumavě je naopak sem tam nějaký ostrůvek kde najdete třeba nějaký hotel nebo penzion, kde se můžete občerstvit a ubytovat, ale celkově region působí dost zuboženě. Přitom na druhé straně hranic v Rakousku, kde mají stejné přírodní podmínky to docela žije a místní vypadají o dost spokojeněji. Čím to je, že na naší straně Šumavy to nefunguje?
Protože ti zelení blázni považují turismus a rozvoj za škodlivý. Filosofie divočiny jde opačným směrem. Svléknout se a na stromy!
Několikrát jsem četl, že pod troskami bývalého lesa už se objevují nové semenáčky a že les ukazuje svoji sílu se sám obnovit. Přiznávám, že jsem neprošel Šumavu křížem krážem, ale tam kde jsem byl jsem nic takového neviděl. Vy jste při setkání s místními starosty asi viděl víc. Jak to tedy je s tou zázračnou schopností lesa se sám obnovit?
Určitě se někde lesy obnovují, pod uschlým lesem již nějaké semenáčky byly a ty nějak rostou. Ale na mnoha hektarech se les neobnovuje a krajina vysychá. Pro ty blázny je to divočina, ale pro normální lidi tragédie.
Nemáte obavu, že za pár let bude Šumava vypadat jako Rocky moutains (Skalisté hory)? Tedy, že po odumření stromů déšť odplaví i půdu a postupně vyschnou i všechny prameny. To už by totiž byla katastrofa národohospodářských rozměrů, která by nepříjemně zasáhla podstatnou část Čech. Přece jen na Šumavě pramení velká část českého vodstva a jejich vyschnutí by mohlo životně ohrožovat i Pražáky – včetně těch, kteří se jako aktivisté jezdili poutat ke stromům aby bránili kůrovce …
Ti poslanci, kteří dnes hlasují pro vládní předlohu, ti, kteří přehlasovávají Senát a chystají se přehlasovat veto prezidenta, budou zodpovědní za tuto tragédii, bez ohledu na to, že to domluvili Babiš s Brabcem a zelenými nevládkami. Jednou se budou zodpovídat svým dětem, proč to dopustili.
Co je podle Vás nutné udělat, aby se Šumava stala znovu místem živé přírody, kde roste živý les a v něm žijí živá zvířata?
Prezident říká, že řešení je zrušit národní park. Má pravdu, kdyby tam nebyl národní park, příroda by se musela normálně chránit. Musí se změnit politická reprezentace a vrátit se k normálním konzervativním hodnotám. Prostě zelený les je lepší než suchý les. Ale současná vládní koalice podporovaná TOPkou vám tvrdí opak. Pro Babiše s Brabcem je to obchod, pro Sobotku jeho levicový progresivismus, pro Kalouska honění městského liberálně zeleného voliče. A pro Šumavu smrtící kombinace. 
Loni jste obhájil senátní mandát, takže máte před sebou ještě nejméně pět a půl roku možnosti zkusit v tomto směru zákony upravit. Předpokládám, že snahu asi nevzdáte. Jako krajan právě z Vašeho obvodu si dovolím na závěr zeptat, co do Vás v tomto směru můžeme čekat?
Bude-li  vládní návrh přijat, všichni aktivisté a vědci se vyviní ze své odpovědnosti a nebude koho popohnat před soud. Proto ten obrovský tlak na přijetí tohoto zákona. Jen co vyhrajeme volby, zrušíme nejen EET, ale i financování nevládních ekologistických organizací. Zastavíme poblázněné financování výzkumů šumavské divočiny. A přijmeme zákon, který zachrání ze zelené Šumavy to, co se dá zachránit. A budeme sázet, sázet a sázet nové stromy.

19 komentářů :

  1. Skanzeny - stěhujeme stavení našich předků a snažíme se je uchovat jako muzeální kousek. Boubín- to jsme se učili, že je to takový skanzen, nedotčený les , malý prales - o něm jsem už desetiletí nic neslyšel, kam se poděl. Dělat ale skanzen z obhospodařovaného gruntu mi připadá poněkud scestné. Tedy dělat skanzen z ještě do nedávna obhospodařovaných lesů? A navíc si myslet, že se vyrábí prales? Nechce se mi věřit, že tolik bláznů se nám sešlo v "akademickém" světě a také ve světě kariérních politiků.
    Ale možné je vše, zejména to, co se pojmenuje "akademik /akademie" zavání blbostí. Včera jsme byli svědky, jak filmový paskvil, zvaný Masaryk, je právě takovými "akademiky" glorifikován. Chudák Jan Masaryk, člověk, jak se říká, z masa a kostí, člověk lidu, občan mezi občany a takové s prominutím "zmrvení". Co/kdo donutil scénáristu a producenta i režiséra k tomu, aby nám osobnost Jana Masaryka zhnusil? Pomsta za únor 1948, kdy setrval "mezi svými", kdy lidi neopustil, nezradil? Hlavní představitel zřejmě sám pocítil hluboký stud a zachoval se jako Masaryk, vešel i odešel z Rudolfina zadem. Rudolfinum! Tam chodíval Jan Masaryk bez ochranky na koncerty Pražského jara, tam se bavil s občany. A sám dovedl temperamentně sáhnout do kláves klavíru. Lituji Rodena, i on se cítí jedním z občanů Česka, a ne nějakým akademickým nabobem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karel Roden je také sukničkář?

      Vymazat
    2. Tady pochybil Miloš Zeman. Kdyby podpořil parlamentní verzi, určitě by prošla ta senátní.

      Vymazat
    3. To 17:04Myslím si, že je to generační problém.Stači se podívat na současně produkované filmy, ty filmy režirují a točí lidé především mladí, kteří si nedělají žádné starosti s tím jak ten film vypadá, co sděluje divákovi a hlavně jak je přesvědčivý. Prostě ti tvůrci to tak visí a hlavně si myslí, že oni jsou určující pro to co je pravda, co je skutečnost.

      Vymazat
  2. Na tyto pozemky v parcích si brousí zuby církev.!
    Politicky prosazují další ničení vlasti a rozkrádání.*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Církev o nic jiného než o hromadění mamonu zájem nemá. Nějací věřící jí mohou být ukradení.

      Vymazat
    2. Nedělejme si iluze, že prezidentu Zemanovi jde o blaho chudých vesnických domkářů stěhujících se a dojíždějících z pohraničních horských oblastí za prací, plebs mu byl vždy ukradený a zrovna tak si nedělejme iluze, že sluníčkářům a vítačům jde o něco jiného než o zachování dotačního titulu. Za oponou politického zákulisí se už houfují zájemci z řad zbohatlíků a nakradl si miliardářů, toužících vyrovnat se KABALOVI, o stavební pozemky v chráněném krajinném území, což bylo dosud nemyslitelné a jež jako jediné v republice nejsou zamořeny jedy. Nevzhledné nové Southforky porostou jak houby po dešti a uschlý Boubín se bude rozšiřovat! Nic jiného od obecních kulichů, krajských pijavic a kolaborantské vlády zlodějů neočekávám, v opačném případě bych byl příjemně překvapen.

      Vymazat
  3. Vyjadřovat se k Šumavě není asi jednoduché, kdysi se tam běžně žilo, bylo podstatně méně lesů, byly pastviny, které se obhospodařovaly. Stačí se podívat a porovnat fotky Seidela s Vítkova kamene na Alpy před 100 lety a dnes.... tolik lesů tam tehdy nebylo, o Disneylandu jménem Lipno je zbytečné psát. nevím zda se v senátním návrhu skrývá nějaká developerská zlodějna? ale stačí , když si rozkliknete na mapy.cz leteckou mapu 03 a poslední,(oblast Prášil, kolem jezera Laka...), za to by opravdu někdo zasloužil kriminál .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šumavský pseudopark připravovali kamarádi Krejčí a Hubený, pod vedením "odborníka" zpoza Velké louže. Ti přemlouvali v prvopočátcích šumavské starosty, jak to bude príma, mít takový parčík, jak se jim turisté jen pohrnou a že to vlastně bude jako teď, vlastně žádná změna je nečeká. A po 25 letech "konečné řešení" čeká i Černé jezero.V době před Hubeným se tam každý jednotlivý kůrovcový strom okamžitě vytahoval ven. Hubený to zakázal, takže už 3/4 stěny jsou sežrány. Ještě 2 teplé roky, aby mohl kůrovec udělat víc vln za sebou a je vymalováno. Koho zajímá, že se v dřívějšku nosila zemina na sázení stromů nahoru v nůších. Totéž je možno říci o celé Jezerní hoře. Za socialismu by je zavřeli za sabotáž, za okupace by asi šli šupem do koncentráku. Za současné "demokratury" jsou to ale velcí odborníci na přírodu.

      Vymazat
  4. Nemyslím,že likvidace Šumavy je cílem politiků.
    Je to cílem zelených ekoteroristů v čele s tím
    mladým Stropnickým.Je to stejná svině,jako fotr.
    Kromě toho se senátor v jedné věci mýlí.Zmínka o
    veřejnosti,že tomu věří,je zcestná.Je pravdou,
    že někteří občané,např.ze Zlína,se vyjadřovali
    skutečně negativně o likvidaci kůrovce.Nebyli to
    lidé,kteří tam žijí.Když šli odpůrcům do lesa
    podat vysvětlení,někteří s holemi v rukách,tak
    se na místě neobjevil jediný odpůrce likvidace
    kůrovce.Druhý den jich tam bylo opět mnoho.Není
    třeba si něco nalhávat.Ti protestující dostávali
    za svou účast zaplaceno.v 99% to byli studenti
    vysokých škol,protože měli volno.Po zahájení
    jejich školního roku zmizeli jak pára nad hrncem.
    Ti studenti,kteří by měli v budoucnu být vedoucí
    silou národa.Budou jen protejné svině,jako jsou
    jejich zaměstnavatelé-ekoteroristé!Pro peníze
    udělají všechno,bez uzardění!
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
  5. Petr Majevský jo dobře napsáno souhlas

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Kunšteku, není pravda, že se z krkonošských obcí lidé nastěhují - mátemo žnost vyhledat ve statistikách. Se současnou zimou lze být "spokojeni", protože po třech zimách téměř bez sněhu, napadlo "normálně". A "betonová" loby v Krkonoších - neznáte boj tamějších obcí proti bytovým domům pro rekreaci, bytů "třetího bydlení" na úkor prostředí i trvalých obyvatel?

      Vymazat
    2. 0:48 možná nevíte, tak doplním: Pane Kunšteku, udělejte si čas a poptejte se v krkonošských obcích starostů, podnikatelů, provozovatelů ski areálů, stavebních úřadů, ubytovatelů jak snadno nebo obtížně mohou zřídit sjezdovečku, sjezdovku, lanovečku lanovku nebo jen rozšířit existující, poptejte se tvůrců územních plánů a rozvojových záměrů. Na úspěch čehokoli většího musí být sakra dlouhé prsty. Nakonec, domníváte se, že zatížení území, pokud má zachovat přírodní charakter, je nesmyslný parametr?

      Vymazat
    3. Šumava mimo Boubín je divočina vytvořená v minulosti člověkem za účelem hospodářského využívání smrkových monokultur.

      Vymazat
    4. Kdysi používal "ekologista" selský rozum, bohužel ten dnes už nikde není k sehnání.

      Vymazat
    5. Vždy jsem si myslel , že národní parky jsou především posledními útočišti živočichů a rostlin před lidmi. Že je to místo pro vše živé co jsme "vyčistili" z měst , kde už máme vesměs mrtvou kulturní přírodu , kde na anglickém trávníku přežije sotva mravenec, a na tvarovaných stromech sem tam kosák. A teď zjišťuji , že národní parky jsou jen dalším hřištěm pro lidi. Pro uřvance o ekologických teroristech...což v překladu znamená, že ti uřvanci se cítí být terorizování přírodou v její přirozené podobě. Zřejmě jsou terorizování tím, že mají co dýchat, pít, jíst. Tihle uřvanci jako si jako první jedou léčit nervy do lázní a lázeňských parků, do tropických rájů apod., a to vše jen proto, že všechno živé ve svém okolí už zničili a musí za tím jinam.
      Někdy slýchám , že ničení ostatních druhů života je vlastně evolucí , kde vítězí jen ten nejsilnější. Vím , že člověk je schopen zvítězit (zničit) nad vším živým ....jen nevím k čemu mu takové vítězství bude. Údajně jsme nejiteligentnějšími tvory na planetě...když si uvědomím , že jsme jediní kdo si likvidují prostředí nutné k přežití...začínám mít dojem , že inteligentnější je i ten mravenec.

      Vymazat
    6. Částečně souhlas, částečně nesouhlas. Faktem je, že si lidstvo vědomě pod sebou "odřezává větev na které sedí". Na druhé straně je příroda lidstvem už několik staletí "zkrášlována" a regulována. Pokud v tom nebude člověk pokračovat bude její prozatimní rozmanitost převálcována invazivními druhy.

      Vymazat
  6. Eroze je taky přírodní proces a Sahara je taky divočina.

    Umělá výsadba původních dřevin a developeři jsou dvě poměrně odlišitelné věci.

    Člověk by řekl, že na takový postřeh není potřeba VŠ diplomu, ale to by se mýlil. Ve skutečnosti dneska je potřeba nejmíň Bc. titul, aby je vzdělanec uměl, a mnohé další k nim, zmotat líp než decimálku a Dalmácii. (Optimálně pak v textu právního předpisu. )

    Kdyby v p*deli byly ryby, a kdyby u nás fungoval právní stát nejen vůči sockám a plebsu, tak by na ochranu Šumavy před developery stačily stávající předpisy. (Praxi ovšem ukazuje modravská stavba nejúspěšnějšího českého krejčího, kterou by si za totáče nejúspěšnější rusínský krejčí postavit nedovolil. Na této praxi vládní verze nic podstatného nezmění.)

    Přes uvedenou výhradu, tvrdím, že legislativně to není žádný kámen mudrců, nastavit režim stavební uzávěry s jasně danými výjimkami, aby se nezarazil rozvoj obcí a například nebuzerovali místní lidi, kteří si zjevně chtějí jenom zvelebit bydlení, a ne stavět euroakvapark za dotace. Celé to lze posichrovat tak, aby to nestálo na jednom stavebním úřadu, který se může jako každý zbláznit nebo nechat podplatit a pro mě za mně, ať je tam nakonec třeba sankce zastřelení nebo ekologického zkompostování s celou svou rodinou, když to někomu udělá dobře. (Ta poslední sankce je samozřejmě blbý vtip, ale čistě legislativně technicky by to v podstatě nijak nerušilo. Na rozdíl od věcí, které po iks měsících furt strašily v obou verzích, i té zamítnuté senátní.)

    A druhá věc by bylo jasně říct: v zájmu záchrany retenční schonosti krajiny, ochrany vodních zdrojů a tak dále, se navrhuje výsadba tolika a tolika sazeniček původních dřevin v takové a takové skladbě, bude to po etapách a, b, c, trvat dobu iks, stát ypsilon peněz, které se vezmou z těchhle kapitol a zaměstná se na tom zet lidí. Doprovodná opatření na ochranu divoké přírody by vypadala takto. Ve výsledku má cílové území vypadat takhle. Nic víc, žádné lunaparky. A pojďte se milí hlubinní ekologové seriózně hádat, že je tohle špatně a že je lepší váš přístup "k pralesu skrze poušť".

    Místo toho se podařilo diskusi úspěšně shodit na úroveň tetřevů kontra lunaparků a Zemanových nepřeříznutých aktivistek. Takže jak říkával v Jelcinově Rusku Černomyrdin, snaha byla ta nejlepší, ale dopadlo to jako vždycky.

    - vr -

    OdpovědětVymazat
  7. Kolem 90% Šumavy je umělá monokultura smrku. Původní bučiny a jedlobukový les skončily ve sklářských pecích a hamrech. Schwarzenbergové nechali vysázet smrky- rostou rychle a rovné dřevo se platí. Jenže obnovení původní přírody bez zásahů bude trvat víc než 1000let. Rozšiřování bezzásahových zón pod 1000 m vytváří líhniště kůrovců, protože při vyšší teplotě mají víc generací. A semenáčky smrků na kůrovcových holinách sežere kůrovec po 100 letech znova. Jsou jen dvě rozumná řešení- hospodářský les s protikůrovcovými zásahy nebo výsadba původních druhů v nižších lokalitách. jogín

    OdpovědětVymazat