Reklama

.

.

úterý 14. března 2017

Zákon o národních parcích jiným pohledem. & Zvedne Miloš Zeman hozenou rukavici?

Jiří Babača
14. 3. 2017
V reakci na vystoupení prezidenta republiky Miloše Zemana v parlamentu ČR k příležitosti projednávání senátní a poslanecké verze Zákona o ochraně přírody a krajiny (hovorově nazývaném Zákonem o národních parcích) jsem si dovolil oslovit několik respektovaných osobností s prosbou o jejich stručný komentář. Mé otázky zněly: „Zajímá mě, co si myslíte o ministerské verzi MŽP a co o senátní verzi tohoto zákona?

A dále co si myslíte o argumentech prezidenta Miloše Zemana, kterými v parlamentu podpořil senátní verzi tohoto zákona?“

Někteří respondenti jako Ilona Švihlíková nebo Tereza Spencerová mi však zdvořile odvětili, že se na tuto problematiku nezaměřují a tudíž nemají na ni žádný názor. Někteří jako Václav Cílek se mi pro změnu omluvili vysokou zaneprázdněností. Europoslanec Jan Keller - člověk, který se k enviromentální problematice občas veřejně vyjadřuje – se k mému dotazu za dva týdny bohužel nedostal vůbec (patrně také pracovní vytížení).

Václav Umlauf z portálu E-republika se však vyjádřil lakonicky: „Zeman byl bohužel v té věci naprosto demagogický a ty parky potřeba jsou, divočina u nás prakticky přestala existovat.“

Vzhledem k tomu, že na Nové republice byl publikován jak přepis projevu Miloše Zemana zde (http://www.novarepublika.cz/2017/02/projev-prezidenta-republiky-milose.html

), tak také rozhovor s jedním iniciátorů senátní verze zákona Tomášem Jirsou (ODS) zde ( http://www.novarepublika.cz/2017/03/senat-schvalil-sumavsky-narodni-park.html ), jsem požádal o stručné vyjádření také ředitele Šumavského národního parku Pavla Hubeného, který na první otázku:

„Zajímá mě, co si myslíte o ministerské verzi MŽP a co o senátní verzi tohoto zákona?“ odpověděl:

„V téhle otázce nemohu být nestranný, neboť na ministerské verzi novely jsem se sám podílel, a senátní verze tu ministerskou značně mění - hlavně pokud jde o postavení národních parků ve struktuře ochrany přírody v ČR a o smysl národních parků, který podle senátního návrhu nejde evropským a světovým směrem, ale v podstatě deklasuje ochranu národních parků na ochranu běžné krajiny.“

U druhé otázky „Co si myslíte o argumentech prezidenta Miloše Zemana, kterými v parlamentu podpořil senátní verzi tohoto zákona?“ ředitel NPŠ odpověděl:

„Myslím, že tým poradců pana prezidenta neodvedl dobrou práci, protože neposkytl panu prezidentovi pravdivé a ověřené informace, a to ani o "Prameni Vltavy", ani o dalších bodech týkajících se Šumavy. Pan prezident ovšem považuje za nejvhodnější, aby byl Národní park Šumava zrušen, a v tom smyslu ladí svá veřejná vystoupení. Z tohoto hlediska je také zcela pochopitelné, že podporuje senátní verzi novely, která v podstatě ruší smysl národních parků. Zasáhlo by to ale nejen Šumavu, ale i další tři národní parky.“

Ředitele NP Šumava Pavla Hubeného jsem se ještě zeptal, zda by byl ochoten pozvat prezidenta republiky Miloše Zemana na prohlídku území NPŠ, která byla zasažena orkánem Kyrill a následnou kůrovcovou kalamitou? Na to mi pan Pavel Hubený odvětil: „Jistě! Já doufám, že pan prezident při nějaké z příštích návštěv Plzeňského nebo Jihočeského kraje si na náš národní park udělá čas. Protože nejpřesvědčivější je pozorování skutečné přírody! A k tomu nakonec národní parky především slouží.“

Můj osobní názor je ten, že není nejlepší začátek nápravy společenských nešvarů umetáním cesty developerům, kteří by rádi z šumavských hvozdů učinili novodobý Klondaik či Las Vegas. Osobně bych se pak velice přimlouval za to, aby prezident republiky Miloš Zeman využil nabídky ředitele Národního parku Šumava a při některé z návštěv Plzeňského a nebo Jihočeského kraje navštívil také Šumavský národní park v doprovodu jejího ředitele a porovnal tak své představy s realitou. A to nikoli z velké výšky jako v minulosti, ale pěkně z blízka. Najde k tomu Miloš Zeman odvahu?

8 komentářů :

  1. Sám jsem několik let v NP Šumava pracoval. Myslím si o sobě, že jsem pragmatik. Nejsem v zásadě o bezzásahový park, chceteli divočinu. Jenom bych uvítal trochu lidský rozměr a smysl pro ekonomickou realitu. Německo je proti nám ekonomickou velmocí a mají proti nám směšný zlomek. My, s prominutím máme holou prdel, ale dovolíme si téměř sedmdesát tisíc hektarů. Jsem lesák a myslím si, že mám vcelku cit pro přírodu. Proto mne docela rozčiluje srovnávání bavorského parku se Šumavou. Šumavský masiv se táhne od jihovýchodu k severozápadu. Z toho logicky vyplývá, že jihozápadní svahy bavorského parku jsou podstatně teplejší, než k severovýchodu obrácená česká část Šumavy. Zatímco na německé, teplejší části vcelku prospívá buk i jedle, na české straně často vymrzají. V těchto polohách nejsou žádnou vyjímkou i letní mrazy. V sedmém vegetačním stupni se mi jedli a buk ještě dařilo vysadit a udržet při životě. V osmém vegetačním stupni rostl jenom smrk, nebo jeřáb. V devítce už rostla jenom kleč.
    Jsem přesvědčený, že bezzásahové území by na Šumavě být mělo. Ale bohatě by postačovalo území velikostí srovnatelné s bavorským parkem a zrcadlově k němu připojené. V konečném výsledku by vzniknul biotop o velikosti cca 30 tisíc ha. Na zbylém území Šumavy měla vzniknout pouze CHKO pod správou NP, na které by se šetrně hospodařilo. Z prodeje dřeva by měl park peníze na svůj provoz a nebyl by odkázaný na státní dotace. Pro místní by se vytvořily pracovní příležitosti a lidé, jak ti místní, tak ekologové, by mohli vedle sebe normálně existovat.
    Soupeření ekologů s lesáků vnímám jako měření pindíků. Obě strany odmítají ustoupit a obě se navzájem napadají z rozkrádání. A obě mají kus pravdy. V lesích se doopravdy krade. Kradou lesáci, ale i ekologové. Lesáci kradou dříví, ekologové peníze daňových poplatníků. Jenom doopravdy zasvěcení vědí, kolik milionů dostala třeba DUHA na "výzkum" Bradáčku srdčitého na Rokytecké slati.
    Je mi z toho všeho smutno. Vidím a slyším spoustu pitomců bojujících za přírodu, ale nevidím ani jednoho, komu o přírodu skutečně jde.

    OdpovědětVymazat
  2. O přírodě a eventuálním NP mají rozhodovat lidé,
    kteří v místě bydlí a hlavně tam pracují.Musí
    být také dostatečně(detailně)seznámeni s uvedeným
    problémem.Nejsem přírodovědec a ekologie mi nic
    v podstatě neříká.To,co probíhalo kvůli kůrovci
    byla jen snaha o zviditelnění,ke kterému snadno
    svedou studentíky,protože jim zaplatí účast.Tak
    se nemůže hospodařit.Něco se znehodnotí,něco ne.
    Byl jsem kdysi NP na německé straně Labských
    pískovců.Ti mají jasno a NP udržují v mezích.
    Možná ,že by se měl někdo zodpovědný poučit,jak
    to ti Němci dělají.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
  3. Celý spor je mimo mísu- samozřejmě nesmí být žádné stavební zásahy do zalesněných oblastí. Jenže rozšíření bezzásahovách oblastí do míst s uměle vysázeným smrkem je stejné zvěrstvo, jako tam stavět hotel. S panem Hricákem souhlas. jogín

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jogíne, každá stavba potřebuje souhlas státní správy. Za porušení zákonů musí být trestáni i státní úředníci a v tom je problém, který ani "bezzásahovost" nevyřeší, naopak i za ni by měl být někdo potrestán, za nečinnost při správě státního majetku!

      Vymazat
    2. Pane Povolný, každá stavba ..., pozorujte vývoj stavebního zákona (pod tlakem stavebnictví, které stagnuje, což je podle našich zbožňovatelů růstu samozřejmě katastrofa. Tak já nevím ...

      Vymazat
    3. Co jsem tak stačila pochytit z té zněti různých výkřiků na adresu Šumavy, tak si čistě selským rozumem myslím, že v oblastech, kde se nachází alpský smrk, ještě dovezený z Rakouska Schwarzenbergy po větrné kalamitě, by po čas jeho obměny mělo probíhat šetrné hospodaření, kde by primárně nemělo jít o výdělky těžařů, ale o obměnu v původní šumavský porost. Pak už nebude třeba, aby se do toho člověk příliš míchal. Dřevo je ale výdělečný artikl a navíc, jak je za něčím ODS a další ptáčci, nemám k tomu důvěru. Takže dle mého, pravda je v této situaci někde uprostřed, ale budoucí bezzásahovost je rozhodně správná cesta. Jen se podívejte, jak u nás ostatní lesy vypadají. Je to katastrofa. A ve finále pak vybíjíme zvěř, která se v zoufalství přibližuje k lidským obydlím, protože už jsme jí její domov totálně rozjebali. Jak tu někdo psal, je to smutné. A ano, miliony neziskovkám by lépe slušely národním parkům, přírodovědným školám a jejich projektům, ministerstvu ŽP a pod. Všechny tyto složky ale více méně selhávají a proti honbě za penězi mají zanedbatelný vliv a tak tu vzniká prostor pro vyžírky, kteří si hezkými slovy akorát mastí kapsu. Jak typicky české!

      Vymazat
  4. Nevšiml jsem si, že by kdokoliv pledoval vznik Klondaiků a Las Vegas na Šumavě. Zaznamenal jsem, že by Zeman a spol. nebránili vzniku nějakého Harrachova, Špindlu, Karlovy Studánky či Pusteven
    v oblasti Šumavy. Zaznamenal jsem, že nemají zájem na návrat těchto, do nedávna hospodářských lesů, do doby prvého osídlování Evropy lidmi a už vůbec nechtějí obětovat Šumavu experimentům s kůrovcem jen pro nějaké odborné publikace několika jedinců. Není jim lhostejné ukradení Šumavy občanům Česka.

    OdpovědětVymazat
  5. 10.30 Bezzásahovost navrátí původní přírodu, jenže za 1000-1500 let. Bohužel. Jak mají vzniknout původní bučiny či jedlobukový les, když je nejbližší buk 10 km daleko? Je potřeba v polohách pod 1000 m přisazovat buky a jedle, jenže se to nesmí. Semenáčky smrku v nižších polohách sežere za 150 let kůrovec znova. Místo bezásahovosti je potřeba přírodě pomoci.

    OdpovědětVymazat