Reklama

.

.

neděle 9. dubna 2017

Etapy manželského soužití - tip kulturního referenta

Viktoria Bulitko

9. 4. 2017, Petr Ďoubalík - Dizel Šou (11. 3. 2016), Jak se mění vztahy v rodině aneb píseň o šťastném páru, zpívají Viktoria Bulitko (Виктория Булитко) a Evgenij Smorigin

Video, překlad: Ďouba

Přidávám další ukázku ze zábavního ukrajinského pořadu Dizel Šou (Dizel Studio). Viktoria Bulitko je šoumenka, kterou Ukrajincům závidím.








Podobně tak další aktéry pořadu. Nacházím u nich to, co mi jinde (u nás) chybí: vtip, myšlenku, absenci vulgarit, kvalitu provedení. Nebojím se použít slovo "Umělci".
Co víc, oni chrlí stále nové a nové scénky, písničky, parodie na ranní zprávy. Přesto jen výjimečně vypustí něco slabého. Škoda, že nedovedeme přebírat do naší TV i něco podobného, věřím, že by se naši diváci dobře bavili.

Na Nové republice již bylo:
2. 11. 2016 - Něco veselejšího z Ukrajiny, zde
6. 11. 2016 - Jak přemluvit muže na sex, zde

Titulky do videa nelze vložit, proto přikládám překlad formou textu, video je na konci:



Někteří muži se zajímají, jestli může být "zlatou svatbou", když prožili 50 let s 5 různými ženami.  A naše následující píseň je o šťastném páru.

Jsme svoji právě měsíc a u nás je vše ok. 
Každý den děláme "tamto"... (pochopili jste), a chodíme po bytě nazí. Jsme nejšťastnější na světě a samozřejmě budeme mít děti!
Každý den v bytě hlasitý smích a budeme rodinou, ne takovou, jak všechny.
Zaja, Zaja, Zaja, Zajíčku můj, uti, uti, puti, pusinko moje, nádobí umyjeme společně, jasně jsme rodina, a odpadky kdo by vynesl? Já! Ne já! Ne já! Hihihi...

Jsme spolu přesně rok.
A u nás je téměř vše ok. No, skoro... ano. Je pár drobností, které nás rozčilují, samozřejmě. Co vydrží, to se bude mít rádo, říká maminka, to přejde.
(Стерпится, слюбится, vysvětlení)
Nemusel by pohazovat ponožky po bytě, chodím a sbírám je, jako bych byla houbař...
Co máme k snídani? Ó, zase míchaná vajíčka, a z dvou vajec míchanice - děkuji za překvapení.
Zaja, Zaja, Zaja, Zajíčku můj, nádobí ty umyješ? Jasně, vždyť jsem otrokyně. A na odpadky jsi ty na řadě. Včera byla na mě řada. Ty co, ty mě nemi... Já tě milu..., ale řada je na tobě.

Jsme svoji roky 3.
Přesně 3! Jako vždy si nepamatuješ datum. Přesně 3. U nás není vše úplně ok. To je mírně řečeno. Řekl bych - úplná zadnice u nás.
Vůbec se k sobě nehodíme.
Jsme absolutně různí. Na tom všem jsi ty Zaja vinna!
Co, já vinna?
Ty za to můžeš.
Tak já za to můžu?
Co, snad já jsem na vině?
Ty jsi vinen!
Já vinen?
Ty vinen!
Já?
Ty!
Já?
A kdo?
A kdo? A kdo? A kdo? Te te te te te te te, ááá, sssss! Áááá!
Zaja, Zaja, Zaja, Zajíčku můj, zítra jedu k mámě.
Ó, týden bez tebe! A nádobí...
Ty!
A odpadky...
Dobře, já! Taková jsme družná tříletá rodina!

Jsme svoji 10 let... (tichá domácnost)
Zaje, zajeb...
Hele, rozvedeme se a hotovo.
Pojď, rozvedeme se, dávno o tom sním.
Hotovo, zítra jdeme k soudu.
Zítra nemohu, mám kadeřnici. Pozítří...
Pozítří nemohu, to musím dělat auto...
Dobře, to není důležité, hlavně že jsme se rozhodli.
Rozhodli.
Fúúú...

Jsme spolu 20 let.
A ty víš, že naše dcera se chce vdávat?
Za koho? Za tamtoho? On je nijaký, ani odpadky nevynese, ani nádobí...
No nic, co vydrží, to se bude mít rádo...
Ano...

Jsme spolu 30 let - ?
A u nás je vše ok. Děti již vyrostly a teď můžeme dělat čertoviny (lumpárny). Každý den děláme "tamto"...
To jo, bylo by možno každý den, ale za měsíc párkrát...
No co...
Odpadky vynesu, jdu...
Ať stojí...
Ty o odpadcích teď?
Zaja!
Zaja, Zaja, Zaja, Zajíčku můj podej bonbónky...
Zaja, ty nesmíš. Mě pozvali do sauny staří přátelé...
Jen ale bez toho (pití)...
Zaja...
Bojím se o tebe...

Jsme svoji 46 let...
50! A u nás je vše ok.
Doktoři tak řekli.
Každý den pícháme si injekce...
A chodíme po bytě nahatí.
To je blázínek.
Odpadky, Zajo, se stále obtížněji vynášejí...
Co odpadky, nás s tebou brzy vynesou...
Doufám, tebe první vynesou a já ještě popiju...
Vsadím se, že dřív tebe! Mé zuby jsi neviděl? 1)
A to, že Zajenko zuby nemáš, to je dokonce velmi pozitivní moment...
Ty jsi starý hlupák!
Co? Kousat jsi mě přestala...
Á, ahá...
Zaja, Zaja, Zaja, Zajíčku můj, jak já tě mám ráda...
I já tě mám rád.
Vždyť jak bych byla bez tebe...?
A já, jak bych bez tebe...?
My nemůžeme být jeden bez druhého, Zajenka moje!

1) dotknout se zubu = vsázet se, přísahat


6 komentářů :

  1. Velmi hezké představení, škoda že něco podobného neumí u nás, inteligentní humor bez vulgarit už TV a ani na ČT není...(pokud to není ze starých archívů)

    OdpovědětVymazat
  2. A pravdivé. Mohu potvrdit.

    OdpovědětVymazat
  3. Sklenář Pavel9. dubna 2017 18:48

    Konečně jste se zase objevil pane Ďoubalíku, super. Byl jste včera v Jihlavě, jako já? Strašně Vám fandím a podporuji Vaše lidské příspěvky v dnešní pochmurné době. Díky Vám je tento portál o level víš. Díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Vás Pavle, děkuji za příjemný komentář. V Jihlavě jsem být nemohl, moc mě to mrzí. Bylo tam tolik zajímavých lidí, se kterými bych se rád potkal. Věřím, že v budoucnu najdu více času, abych mohl kolegům z NR pomáhat. Nahromadilo se mi tolik krásných věcí, musím se podělit s ostatními, jen nevím, čím dřív začít... Díky, Ď.

      Vymazat
  4. Ukrajina prostě ještě nedosáhla fáze postmoderní společnosti. K.

    OdpovědětVymazat
  5. Fakt to bylo zábavné? Asi mám špatné chápání komediálních hodnot! Je to ve mně! Nemám rád věci vtipné svojí morbidností. Vůbec třeba nerozumím USA veselohrám, kde se střílí, vraždí... Ale jsem zřejmě zaostalý a nechápu pokroky kapitalismu a potřebu doby.

    OdpovědětVymazat

Reklama