Reklama

.

.

sobota 22. dubna 2017

Fatální omyly vyšetřovatelů protektorátních restitucí

Jiří Jaroš Nickelli
22. 4. 2017  České národní listy

Orgány, které dnes vyšetřují tzv. restituční kauzy potomků protektorátních aktérů, po nichž chtějí dědit obrovské majetky, patřící dnes státu - a to nejen pozemkové úřady, ale i žel některé soudy, se dopouštějí často fatálních chyb v hodnocení základních měřítek kolaborace s III. říší. Přitom nález Ústavního soudu z r. 2004 Colloredo-Mansfeld nabádá orgány i soudy, aby si v případě nejasností, tyto ověřily důkazy oborů historie a archivnictví. Zhusta se tak ovšem neděje dostatečně! Podívejme se na tyto omyly blíže.


První a doslova fundamentální omyl, je pouhé formalistické hodnocení přihlášky k němectví - tzv. Fragebogenu (v otrockém překladu "okruhu otázek"). Fragebogen byl nejtvrdší kádrový dotazník všech dob. "Kam se hrabe bolševik" se svým kádrováním! Ve své knize "Umlčená Osvětim" (Vydavatelství Jarošová, Brno-Líšeň 2016,I. vyd., bibliofilie) jsem podal v exkursu o přihlášce "Fragebogen zur Feststellung der Deutschen Volkszugehörigkeit" na stranách 155 až 166 velmi podrobný rozbor této kruciální přihlášky nejen k němectví, ale ke III. reichu. Řada dosavadních badatelů (zejména z tzv. ÚSTR) takto formalisticky Fragebogen hodnotí, což je naprosto nesprávné a bludné. Horší je, když na toto hodnocení přistupují kompetenti různých vyšetřujících orgánů.

Co to byl a co znamenal Fragebogen pro žadatele? Byla to nejen formální přihláška ke stanovení žadatelovy národnosti, nýbrž též přihláška závazku ke III.říši, k jejímu "Herrenvolku" - panskému národu. A to na rasovém základu stanoveném tzv. norimberskými zákony! Nešlo pouze o to, že žadatel se veřejně a úředně přihlašoval k německému národu, k německému "soukmenovectví" (Volksgenossenschaft). Šlo rovněž o to, že prokazoval své tzv. árijství, a to u tzv. běžných soukmenovců do čtvrtého pokolení obou pokrevních linií, a u šlechty do pěti pokolení obou linií. Tj. dokazování bylo ohraničeno pro tehdejší občany roky 1800 a pro šlechtu dokonce rokem 1750! Každý žadatel, který toto prokázal, musel podpisem po čtrnáctidenním povinném rozmýšlení stvrdit, že je "dokonalým arijcem", což byl princip,který demokratické státy odsuzovaly v Ženevě a jinde již tenkráte. Arijství u Fragebogenu prověřovaly státní a stranické orgány Říše,a to i v protektorátu! Tak každý žadatel Fragebogenu byl nejen prověřován okupačním Oberlandrátem, nýbrž i orgány NSDAP, potažmo vyššími říšskými orgány, jako byl například Ahnenerbe. Takové prověřování pak z tohoto hlediska přímo vylučovalo otázku tzv. nátlaku na žadatele. Žadatel podepisující pod nátlakem, by pro Říši nejen bezcenný,ale i mohl být nebezpečný svou nespolehlivostí - a především nesměl navršovat kolaboraci dalšími skutky! Zjištění nátlaku kontrolními orgány by pak znamenalo zvláštní postih agresorů nátlaku - přinejmenším tzv.Sonderbehandlungem,což znamenalo zvláštní říšské nebo stranické soudy a koncentrák nebo i smrt! Samotný příklad fatálního omylu vyšetřovatelů prokazuje i sama kauza Colloredo-Mansfeld, v poslední době vystavená vrácení od Ústavního soudu nižším obecným soudům - jež jak se zdá, se potácejí od jednoho řešení ke druhému bez kýženého závěru. Co bylo selháním v dané kauze? Bylo to uvěření žadatelům, že jejich případ měl tzv. rasové pozadí persekuce,a tudíž mají na restituce nárok. Kdyby vyšetřovatelé od počátku přihlédli k reáliím Fragebogenu, takový obrat kauzy by vůbec nemohl nastat. Je známo, že příslušníci rodu Colloredo-Mansfeld sami podali tyto Fragebogeny. Je to dokonce zveřejněno v odborných publikacích, jakou je CUI BONO RESTITUCE, a jiné. Tudíž bylo vyloučeno podle reálií postupů Říše, aby jako "neárijci" vůbec vyplnili takové přihlášky a byli prověřováni. Jako neárijci by skončili v transportech smrti. Tento formalistický přístup tudíž jen zbytečně prodloužil kauzu beztak problematickou od samého počátku a poškodil občany daného regionu, dodnes tonoucí v právních nejistotách!

Další fatální omyl vyšetřovatelů protektorátních kauz spočívá v přesvědčení, že stačí prověřit období chování žadatelů o Fragebogen v počátku okupace. Orgány v mnoha případech pomíjely vyšetřování chování protektorátních aktérů během celé doby okupace, anebo se při tomto vyšetřování vymlouvaly na čas vyšetřování, na dobu tak vzdálenou od konce okupace, že prý příslušné doklady nelze dohledat! Tím ovšem jen potvrzují prvotní hrubou nedbalost státu, který, jak pravil přednosta Pozemkového úřadu Blansko Ing. Skřipský, měl "s péčí řádného hospodáře" pečovat o všechny tyto doklady, nikoli je selektovat a trpět jejich ničení, ztráty a dokonce krádeže, jak se to například stalo na Městském úřadě v Rájci-Jestřebí! Stát tu od počátku vyšetřování v mnoha případech projevil hrubou nedbalost - tak chybějí u kauzy Salm doklady vyšetřování tří komisařů ze září 1945, chybějí registrační karty nacispolků v originále, dále dokonce i cenné reálie jako prapor Kriegerkameradschaft a fotoalbum Kriegerkameradschaft v odhadní ceně cca 750 tisíc korun! V kauze Walderode chybějí dokumenty o abwehru a wehrmachtu, v jiné kauze na Moravě dokumenty o NSDAP otce a dcery, apod. Toto vše zavinil sám stát hrubou nedbalostí ve sledování, zajišťování a uchovávání protektorátních a říšských dokumentů - a i vlastních dokumentů vyšetřování z let 1945 a dalších! A nelze se vymlouvat jen na "revoluční chaos osvobozeného státu"! Tak například album Kriegerkameradů Rájce, kde byl dle vyšetřovatelů fotografován pan kníže, reálně existovalo, bylo zajištěno u nacisty Tugemanna, vrchního účetního Salmova panství, bylo dle protokolní knihy města dokonce veřejně vystaveno v Rájci na policejní stanici - a dnes je ukradeno! Kdo je viník ? Pan stát. Strpěl to a nezajistil nic.

A konečně další omyl vyšetřovatelů spočívá v ignoraci skutků žadatelů - protektorát netrval jen jediný rok, za dobu okupace řada žadatelů o Fragebogen navršovala svou kolaboraci různými dekretálně nepřijatelnými skutky, ať to byl vstup a příspěvky různým naciorganizacím, nebo veledary na wehrmacht, nebo přijímání tzv. Mutterkreuzů za které byly obrovské privileje na ošacení, obuv, otop a dokonce na bankovní úvěry, dokonce vstup do NSDAP, projevy soustrasti s umrtím katana Heydricha, potkávání se s reichsprotektorem Neurathem - skvělý dokument o patolízalství protektorátní šlechty vůči Neurathovi přinesli prof.Pavlíček a doc.Benda ve své knize o majetkových restitucích šlechty po roce 1989. Tam je doposud neznámý seznam podepsané šlechty dolézající k reichsprotektorovi, u kterého loajální vlastenec ČSR se směl objevit jen v jediném případě - jako zatčený nebo vězeň!

Co měly učinit soudy v takových kauzách? Měly prohlásit nepřezkoumatelnost těchto kauz, přiznat zavinění státu v otázce dokumentace, a zarazit je navždy podle platných dekretů. Dále měly přezkoumat celé období kolaborace jednotlivých aktérů a správně je vyhodnotit. Nestalo se všude - a stát se potácí od jedné protektorátní kauzy ke druhé. Ke škodě vlastních občanů a své vlastní.



Jiří Jaroš Nickelli
předseda Historicko dokumentační komise
ČSBS Boskovice

16 komentářů :

  1. Za peníze v Praze dům. A samozřejmě také dvory - třeba i soudní. To jistě není naše domácí specifikum - kdo má ten maže a pak jede, kdo nemá, tak ten sedí. To je asi základní filosofie soudů, které jsou zcela subjektivní svými "výroky". A ty lze tudíž příznivě ovlivnit příjemným palmare - a nebo naopak. Kolik viníků se směje na svobodě a kolik nevinných sedí a pláče? To asi nevědí ani soudci sami. V tomto směru se proti "socíku" nic nezměnilo, jen místo přání strany a vlády se uplatňuje přání, vyslovené penězi - "za kolik". Proto těžko říci, zda manipulace soudy stranou a vládou byla horší než manipulace korupným, často z nakradeného.
    A tak tedy vypadalo a vypadá i posuzování práva na restituce potomků někdejších přisluhovačů nacismu a participantů na smrti 300 tisíc Čechů. Ano, žijeme dobu TEMNA, dobu po druhé Bílé Hoře, které říkáme "sametová" revoluce. Zase je rozkraden národní majetek za asistence úřadů, zase nastal konec české státnosti, zase se církev a další dravci vedrali do útrob českého národa, aby ho rozervali na kusy a jako supi se napásli na mršině. Může přijít OBROZENÍ zdechliny? Tak to je ten bájný kapitalismus!

    OdpovědětVymazat
  2. Všichni dotčení zřejmě "netuší", že v případě revize restituovaného majetku jsou povinni předložit všechny doklady o jeho nabytí.
    V případě zjištění "nesrovnalostí" jim hrozí, že o tento majetek, i po letech, přijdou. Podobně na tom budou ti kdo od nich majetek koupili, zdědili, apod.¨
    Samozřejmě, k tomu všemu musí být, ze strany státu, potřebná vůle ...

    OdpovědětVymazat
  3. Papež Bergoglio 4. 4. 2017 prohlásil, že Ježíš se pro nás stal ďáblem a hadem! Ne Ježíš Kristus, ale František Bergoglio se pro nás stal ďáblem – satanem. Ne Ježíš, ale Bergoglio se pro nás stal hadem. S hadí lstivostí nás chce uvrhnout do pekla. Bergoglio vytvořil rouhačskou asociaci mezi Ježíšem a ďáblem a otrávil duše! Když vykonal toto dílo zkázy, aby byl nenapadnutelný, dokonale se zamaskoval za zbožné, až mystické fráze, a emocionálně vybarvil Kristovu oběť. Duchovní jed smrtícího hesla je už ale v duších! Tato psychologická manipulace Bergoglia funguje podobně jako reklama. Ukládá se v podvědomí a v kritický moment ovlivní jednání člověka. Když křesťan klekne pod kříž a chce se modlit, vybaví se mu Františkův sugestivní výrok. Jak může pokračovat v modlitbě, když se mu bude tato myšlenka neustále vracet? To, co udělal Bergoglio, je do nebe volající zločin, vrcholné rouhání a hřích proti Duchu svatému!.................. http://www.czechfreepress.cz/vase-free-zona/bergoglio-se-stal-pro-nas-dablem-a-hadem.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, my tu jsme sportovci, včelaři, myslivci, hráči tarok, ovocnáři, zahrádkáři, vinaři,důchodci, sokolové - ty sis zjevně spletl svůj zájmový spolek katolický se slušnými lidmi, kteří jsou organizováni jinak a kteří nekradou!

      Vymazat
    2. Naopak Anonymní 22. dubna 2017 19:32
      My tu nejsme ti sportovci, včelaři a jiní co píšete ve svém duchaplném příspěvku. Jelikož jste nic nepochopil z vámi napadnutého textu, čtěte raději vy na jiných, vašemu intelektu hodných stránkách.

      Vymazat
  4. Chybná premisa.Nejedná se o chyby,ale úmysl.Po
    církevní zlodějně se zkouší další a dementní
    Češi se zmohou jen na klábosení od PC.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petr Majevský souhlas s úmyslem

      Vymazat
  5. Zapomenutá kniha "Bouře" amerického autora Paula Polanského má počátek děje v době před vypuknutím druhé světové války a nejsou vhodné pro ty, kteří nechtějí znát historii pracovního tábora v Letech, pro ty, kteří nechtějí vědět, jakou roli při jeho vzniku sehrál šlechtický rod Schwarzenbergů, ani pro ty, které nezajímá, jak s tím vším souvisí otec našeho bývalého prezidenta Havla.
    Potíže s "pracovní silou" v té době (při živelní pohromě déšť a sníh zničily cca 10 tis. ha schwarzenberských lesů) nepostihly jen knížete Schwarzenberga, nýbrž i podniky rodiny Havlových. Sám Miloš Havel, jehož bratranec byl údajně jedním z dozorců v letském táboře, kde patřil k nejbrutálnějším, udal gestapu šest svých židovských podílníků na Barrandově, za což ho říšský protektor Reinhardt Heydrich odměnil tím, že mu připsal jejich podíly. Heydrich měl ostatně rodinu Havlových v oblibě; chodíval na šampaňské do Lucerny, odkud do Let putovalo několik číšníků - stačilo, když z nepozornosti vylili skleničku. V Lucerně se ostatně Heydrich nechal vyfotografovat s malým Václavem Havlem, naším budoucím prezidentem. V den jeho narozenin si ho v paláci Lucerna pěkně posadil na koleno a při pohledu do objektivu se zeširoka usmál...
    Krátce před vydáním knihy se s Polanským v jedné pražské literární kavárně sešel Karel Schwarzenberg, potomek hlavních "hrdinů" knihy Bouře a někdejší kancléř prezidenta Havla. O předmětu jejich hovoru máme jen svědectví Paula Polanského, a i to jen z druhé ruky. Schwarzenberg Polanskému navrhl, že věnuje nějaké peníze pro pietní místo v Letech.

    "Když jsme při příležitosti vydání knihy v roce 1999 uspořádali tiskovou konferenci, z mnoha pozvaných novinářů na ni přišel jen jediný, a ani ten pak o ní nenapsal ani řádku. Knihkupci ji nechtěli, nikdo o ni neměl zájem, prostě se rozhostilo naprosté ticho. Bylo to zvláštní ale o důvodech toho stavu nechci spekulovat, i když názor samozřejmě mám. Máme zřejmě ve zvyku problémy řešit tak, že je zameteme pod koberec," říká Fedor Gál.

    Krátce nato praskla v patře nad skladem nakladatelství voda a celý náklad Bouře zničila. Pojišťovna škodu zaplatila a příběh pozoruhodné knihy se uzavřel. Zůstalo jen pár výtisků a Paul Polansky odjel z České republiky do Kosova, kde se začal starat o romský uprchlický tábor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pozoruhodné, k věci by byl vhodný nejméně článek, blíže o knize, odtud citace, zdroje ... nejen příspěvek v diskuzi.

      Vymazat
    2. Ano, je to neveřejně známá věc, že za koncentrákem v Letech stáli Švarcenberci.

      Vymazat
    3. Protektorátní ministr vnitra gen.Ježek zřídil tábor pro tuláky a drobné zloděje v Letech u Orlíku, aby v okolních shwarzenberských polesích vytěžili dřevo stromů padlých po velké kalamitní vichřici.

      Vymazat
  6. Článek by pro svou závažnost měl kromě veřejnosti nalézt svého adresáta i mezi soudci, kteří takové případy řeší.
    Třeba cestou Soudcovské unie České republiky.

    OdpovědětVymazat
  7. Dalším pokračovatelem překrucování a zametení historie pod koberec je ministr Sachr z KDU ČSL a Havel za přispění komunistických pohrobků!Novodobý,historický zločin počátku řízené postsametové revoluce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdepak je asi dneska Sachruv Z-fond vytvoreny vybranymi svazky STB?
      Slavek

      Vymazat
  8. Miloslav Ransdorf se problému tábora v Letech dotkl nedlouho před svou smrtí. Podle jeho výkladu měly hlavy rodin Havlových a Schwarzebergových značný vliv na protektorátní vládu. Takže, u této vlády prosadili uvedení pánové zřízení pracovních táborů. Ostatně v této vládě působil i Hugo Vavrečka, děd Václava Havla z matčiny strany. Zdůrazdňuji: za druhé republiky, která byla a je lidovcům vzorem. V této době je tedy začátek tábora v Letech. Takže, ta naše dědina jedna je rodina. Je to takové lidovecké, že?
    Morave

    OdpovědětVymazat