Odkrvený mozek Jaroslava Hutky

Jiří Baťa
20. 4. 2017
Alexandrovci? To je trapná parta zpívajících vojáků, to není umělecké těleso, ale propagandistické těleso dříve Sovětského svazu a nyní Ruska. Jenže Rusko poslední dobou začíná mít podobnou politiku jako kdysi Sovětský svaz - stejným způsobem se propagují, je to přehlídka síly. Ruská síla, která je znovu nebezpečná nejen na Ukrajině, ale nyní i v Sýrii, je momentálně nebezpečná v tom, jak ohrožuje Evropu dalším přílivem uprchlíků.

     To jsou slova a reakce rádoby uznávaného „umělce“ Jaroslava Hutky nejen na vystoupení Alexandrovců, ale rovněž k dalším skutečnostem které, jak se domnívám, jsou hodny naší pozornosti. Ne snad proto, že mají nějakou společenskou hodnotu, ale naopak, jeho názory a postoje vypovídají o jeho politickém diletantství, zoufalství, nedoceněnosti, ale hlavně o jeho závisti a sobectví a zhrzenosti vlastního ega. Pan Hutka  nikdy nedosahoval kvalit svých kolegů,  jeho hvězda vystoupila v době, kdy se prezentoval s písničkami v listopadově revolučním období, jinak jeho tvorba není ani příliš populární, spíše vyhovující jen jisté skupině jeho příznivců. To  je jedna ze skutečností, proč se kriticky, či spíše závistivě a netaktně  vyjadřuje na adresu Gotta, Vondráčkové a dalších. Že není ani dostatečně orientován v kulturní oblasti svědčí fakt, že jak sám přiznává, operní pěvkyni Evu Urbanovou, která vystupuje na mnoha různých světových operních scénách včetně milánské La Scaly a Metropolitní opery v New Yorku sám říká, že „tuhle paní neznám..“. Myslím, že to dost napovídá o jeho kulturním (ne)vzdělání. Ale zpět k Alexandrovcům.

     Písničkář Hutka je především člověk, maximálně zaujatý, ideologicky předpojatý vůči Rusku, dříve SSSR, jako takovému. Je na tom stejně, jako je např. John Bok s výrokem:  Rudé písně Alexandrovců nejsou umění, ale ideologie. Tihle lidé nás obsazovali. A že je zaštítí prezident, to je na úrovni demence. O demenci lze v tomto případě skutečně uvažovat, ale ne u prezidenta, ale přiblblého Boka. Podobných názorů na samotné Alexandrovce bude jistě více, ale stejně tak jsou a je jich většina, ohlasy opačného charakteru. Např. Michal David na adresu těchto lidí řekl, že jsou to zabedněnci a zaspali dobu. Karel Gott se ke kritice pana Hutky vyjádřil, že „O tom by se dalo mluvit hodně dlouho, jen mě udivuje, že už je to tady zase někdo, kdo opět poučuje, koho mám nebo nemám mít rád.“

     Je samozřejmé, že nelze po každém chtít aby opětoval sympatie ke každému, i když by si to pan Hutka k vlastnímu uspokojení zřejmě přál. Dost si zakládá na tom, že po 68 roce emigroval, že mu dokonce s balením věci před odchodem z republiky pomáhal tehdy ještě zcela neznámý Jiří Dienstbier ml., že se také později dostal do styku s Vaškem Flaškou Hejvlem, s Karlem Čírem Schwarzenbergem, že se také jako zpěvák angažoval na monstrmanifestacích OF v r.1989 atd., a přesto všechno nebyl mocnou polistopadovou garniturou včetně Havla, dostatečně či vůbec doceněn, jak by si asi představoval. Proto mu také tolik vadí, že  při vystoupení Alexandrovců účinkuje mj. také  Karel Gott nebo Helena Vondráčková, Michaela Nosková či dokonce Lucie Bílá. O Karlu Gottovi se velmi neomaleně a netaktně vyjadřuje, že  prý bude vystupovat pro kohokoliv, kdo mu naplní sály. Hutka tvrdí, že Karel Gott   je dlouhodobý, mocný a velký český kýč, který koneckonců reprezentuje i kýčový vkus Čechů. Drzý. Neomalený a závistivý je Hutka víc než dost, když uráží nejen Karla Gotta, ale i české občany. Zřejmě se (mylně) domnívá, že jeho tvorba, písně     a vystoupení mají mnohem větší úroveň.

      Svou ne malou závist maskuje tím, že o těchto zpěvácích zcela neomaleně, spíš pomlouvačně říká, že jejich morální profil je prý zvláštní – oni totiž prý budou zpívat komukoliv, když jim zaplatí. Je to od Hutky hodně, opravdu hodně ubohé, neřku-li přímo nestoudné, jako by  on sám nezpíval nebo nevystupoval jen tam, kde ho budou lidé poslouchat, za což si také nechá zaplatit Frustrací pro něj však může být skutečnost, že přes své domnělé VIP, nikdy nedostane a ani dostat nemůže tolik, jako K. Gott. Pokud však bude tvrdit, že zpívá nebo vystupuje bez honoráře, je to lhář a pokrytec, který lže jak když tiskne. On je to vůbec svým způsobem ubožák. Má ale výhodu – není sám!