Reklama

.

.

pátek 7. dubna 2017

Před Jihlavou: O (degeneraci) současné moci

Radim Valenčík
7. 4. 2017    RadimValenčíkPíše
Zítra (v sobotu 8. dubna) bude v Jihlavě (Dělnickém domě) významný volně přístupný seminář "Měnící se svět 2017 a Projekt pro 10 miliónů", který pořádá Nová republika. Podrobněji viz: zde V rámci odpoledního programu na něm přednesu příspěvek "Čtvrtá průmyslová revoluce a ekonomika produktivních služeb". Pokusím se předem avizovat některé teze a myšlenky:

I.
Pokud se dnes hovoří jen o tzv. Čtvrté průmyslové revoluci či Průmyslu 4.0, je to zavádějící redukce, která je mj. nebezpečná. Navozuje totiž představu toho, že budoucí vývoj je jen záležitostí odborníků a že lidí bude brzy přebytek. Je nutné vycházet z toho, že:
- Automatizace, elektronizace a informatice průmyslu (což je obsahem tzv. Čtvrté průmyslové revoluce) je jen jednou z více převratných technologických změn, kterými bude výroba procházet. Bude např. docházet též k lokalizaci výrob a s tím spojenému radikálnímu snižování nákladů v oblasti výroby prakticky čehokoli.
- Především však (aby se naše civilizace vymanila ze slepé uličky setrvačného vývoje) se bude těžiště ekonomického vývoje přesouvat do oblasti produkce lidských schopností, přesněji do oblasti produktivních služeb umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností. Ekonomika se změní z produkce výrobků prostřednictvím výrobků na ekonomiku produkce lidí prostřednictvím lidí. Jde o změnu právě tak významnou, jakou byla průmyslová revoluce.

II.
Ekonomika založená na produktivních službách (jako je vzdělání, zdravotnictví, výchova v rodině, lázeňství apod.) bude nikoli jen "trvale udržitelná" (což je zavádějící pojem), ale bude to ekonomika nevyčerpatelných možností rozvoje vycházejících z nevyčerpatelného bohatství možností rozvoje lidských schopností a nevyčerpatelného bohatství přírodního prostředí, ve kterém žijeme a jehož jsme součástí.

III.
Představa o možnosti nevyčerpatelných (a v tomto smyslu samozřejmě i neomezených a trvale udržitelných) možnostech vývoje je významná nejen jako základ optimistické vize, k vytvoření nadhledu, z pozice kterého můžeme pochopit to, co děje a k čemu by měly směřovat nezbytné reformy. Je významná i k odvrácení nebezpečných představ, že k tomu, aby někteří (vyvolení) přežili, musí být velká část (či dokonce většina) obětována. Představ, které se v různých podobách šíří, jsou sdíleny částí tzv. mocenských elit, jejich slouhů, slouhy slohů a poskoky. Tento fenomén nazývám snahou o rozehrání komplexu her Titanic, kdy prohlubující se ekonomická nerovnost vede nejen k segregaci, ale kdy se systém začíná vyvíjet od segregace směrem k selektivní likvidaci.

IV.
Zlo současné globální moci (jehož obdobu bychom v dějinách těžko hledali) vzniklo pod vlivem dvou faktorů:
- Vzlínáním zdola, vytvářením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Tj. struktur, kdy je člověk na základě toho, že se dopustil něco difamujícího, vydírán, ale také kryt a protěžován v institucionálních strukturách. Struktur, ve kterých začíná být považováno za normální to, co normální není. Struktur, které postupně pronikají institucionálním systémem, podřizují si enklávy zpravodajských služeb, podřizují si majetkové elity, začínají ovládat společnost tunelováním jejích zdrojů prostřednictvím státu a dosazováním vydíratelných a nesvéprávných figur do reprezentací států a nadstátních organizací.
- Absencí vize možností neomezeného vývoje, vlivem demoralizace pocházející z představy, že není jiná cesta k přežití vyvolených, než cesta obětování velkého množství lidí či spíše velké většiny obyvatelstva naší planety.

V.
Jádro současné globální moci v podobně nekontrolovatelných enkláv zpravodajských služeb, finančních agentů propojených s částí tradičních elit využívá permanentního vyvolávání a stupňování konfliktů:
- K překrývání příčin současných problémů.
- K vytváření prostředí vhodného pro tunelování zemí shora.
- K posilování prostředků kontroly obyvatelstva (jak formou technické vybavenosti, tak odbouráváním administrativních omezování kontroly soukromí).

VI.
Pokračující degenerace jádra současné globální moci zašla tak daleko, že roste intenzita tlaku na reformu jak zevnitř, tak i zvenku, ze strany veřejnosti. I zde se projevuje snaha jádra globální moci řešit problémy vyvoláním drastických konfliktů, tentokráte přímo uvnitř jednotlivých zemí, v nichž má jádro globální moci původ. Hrozbu pokračující degenerace a úpadku řeší jádro současné globální moci obdobně jako goebbelsovsky vyšinuté nacistické Německo pokusem o dotažení stávající tendence vyhrocování konfliktů k totální válce proti všem vedené slouhy, slouhy slouhů a zapouzdřenými poskoky této současné globální moci. Jsme přímými svědky a oběťmi této šílené totální války, jejím následkům se však dokážeme efektivně bránit, protože je stále zřetelnější, o co jde. 

VII.
K efektivní obraně a následné nápravě potřebujeme:
- Společně sdílenou realistickou vizi.
- Odhalení mechanismů současné moci.
- Akční program obrany a nápravy.
(Pokud je myšlenka dobrá, vždy si najde toho, kdo pomocí ní zvítězí.)


Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

8 komentářů :

  1. Pěkně napsáno.
    Six

    OdpovědětVymazat
  2. Clanek III. & IV. me inspiruje k pripomince.

    Kdyz se ptam Americanu, jaky maji nazor na invazi do Evropy, tak slysim tuto odpoved !

    "To je jednoduche ! Bud vymlatite vy je - nebo oni vas !"

    Tak kdyz uz je zde clanek o likvidaci, tak hledte aby jste to nebyli vy a brante se.
    nick honolulu

    OdpovědětVymazat
  3. Pan Valenčík by asi měl více studovat delší historické cykly. Před pár lety řekl Oskar Krejčí, že naše území se od roku cca 1985 posouvá v rámci 500letého cyklu z oblasti částečné do již skutečné periférie. Vyslovil i zdánlivě kacířskou myšlénku, že z tohoto pohledu bylo národní obrození slepou uličkou.

    Jeho slova byla jen potrvrzena děním v letech následujících. Proto navrhuji panu Valenčíkovi a kolektivu, raději uspořádat konference a hnutí na toto téme, čili jak nejlépe hibernovat a nezahinout na příštích pár set let, než se situace změní. Takto silné vnější okolnosti nelze sturmovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pochybuji, že Oskar Krejčí před léty něco takového řekl, příp. v jaké souvislosti. Uveďte laskavě zdroj.

      Vymazat
  4. Všeobecně je nám podsouváno mínění, že globalizace je objektivní jev, který nelze nějak blokovat, že je možný pouze spor o její podobu. Domnívám se, že je též možný decentralizovaný vývoj, s využíváním nejnovějších technologií.
    Tzv. výhody globalizace jsou zveličovány oním 1%, kteří z ní profitují a kteří ovládají výrobní a sdělovací prostředky. Drtivá většina obyvatel planety neprofituje, nýbrž se dostává do stále většího úpadku. Nebo snad za ta desetiletí, kdy globalizace probíhá, se srovnává úroveň a možnosti lidí na kontinentech? Nebo snad nejsou státní elity v nadnárodních organizacích odtrhávány od zbytku národa? Co je na tom prospěšného? Nic, právě naopak, globalizace má mnoho nevýhod.
    Hlavní nevýhodou je neprospěšná, neodůvodnitelná a nespravedlivá globální koncentrace kapitálu. Další nevýhody již vyplývají z této.
    Jako např. globální koncentrace výroby, která má na své okolí devastující účinky. Kromě ekologických, také ztrátu možnosti obyvatel, soběstačně zajišťovat a rozvíjet svůj život. Globální zaměstnavatel má dost prostředků, aby v místě svého působení, tyto možnosti zlikvidoval.
    Podobné to je se zemědělstvím, kde globalista pěstuje ve velkém a levně jednu plodinu a zlikviduje možnosti, pěstovat v oblasti plodiny potřebné pro soběstačný život. Takto vznikají početné skupiny obyvatel, bez možnosti obživy a odkázané na podpory a charitu (kterou globalista za velké publicity svých sdělovacích prostředků, velkodušně poskytuje).
    Vznikající monopolizace veškeré výroby, vždy pod kontrolou některé z rodin globalizátorů, je další ranou civilizaci. Manipulací s kapacitou výroby a s cenou (jak vyráběného zboží, tak vydávaných peněz), lze vyvíjet nátlak na správy světových oblastí (brzy by již o vládách svrchovaných států, nebylo možno mluvit).
    Navíc, takováto globalizace přináší nebývalá rizika. Např. poškodí-li živelná katastrofa globální výrobnu určitého zboží, jsou výpadkem postiženy ohromné světové oblasti. Stejné je to, pokud výrobna např. z důvodu vyšších zisků, začne produkovat nekvalitní zboží (třeba potraviny). Kdo to zjistí, kdo to zastaví? Jejich presstituti to nezveřejní.

    Proto se mi nelíbí autorův přístup v posledním odstavci článku IV, který podle mého pochopení říká globalizátorům/vyvoleným: „ušetřete nás, my máme recept, jak můžete stále zůstat vyvolenými, i když nás necháte naživu. „
    Jako kdyby zde bylo možné nějaké partnerské soužití. Ti vyvolení totiž nikdy neustoupí od stálého posilování své moci, dokud nebude absolutní. Bez ohledu na to, jaká to bude přinášet negativa pro zbývající populaci, která pro ně samozřejmě, nikdy žádným partnerem nebude. P.K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odpovedi je obdobi Francouzske revoluce, To je take, globalizatory, liceno jako nejaka "doba temna", kdy byli guilotinovani nevinni lide. Pritom pocet "rocne popravovanych", byl oproti obdobi vlady Ludvika XV., vyrazne nizsi. Jenomze si "luza" dovolila popravit dokonce i krale Rovnost, volnost a bratrstvi, totiz elitam nevyhovuje. Dnes jsme vsak v mnohem hosri situaci, protoze elity, nam vladnou pomoci nastrcenych figur a sami jejich prislusnici, zustavaji ve velmi dobre strezene anonymite. Proto dnes neni mozne "popravit krale", aby i ti, kteri maji svuj "slouhovsky komplex" hluboko v hlave, pochopili, ze i ten kral je smrtelny a ze by se mel zodpovidat ze svych zlocinu.

      Vymazat
    2. Protože se ne každý může zúčastnit semináře "Měnící se svět 2017 a Projekt pro 10 miliónů",mám zdvořilý dotaz: Bude vydána nějaká publikace jednotlivých diskuzních příspěvků?

      Vymazat
    3. jura8. dubna 2017 1:17
      Juro máš pravdu, těch momentů, kdy se „lůza“ vzepřela loutkovodičům a odstranila jejich služebníky, nejspíš v historii příliš nebylo. Někdo řekl, že revoluce se vedou proti vladařům, pro jejich zaslepenost. Ludvík XVI. byl asi také zaslepený. Robespierr také jeho popravu neprosazoval výčtem jeho zločinů, ale: „Je lépe, aby zemřel Ludvík, než aby zahynulo 100 tisíc poctivých občanů.“
      Jak se jednou pro zaslepenost mocných zdvihne revoluce, tak ta již potom žije vlastním životem s vlastní logikou. Neboť ty porevoluční vývoje jsou plné nelogičností a nečekaných zvratů, řekl bych, že do nich opět zasahují loutkovodiči a prosazují svá nová želízka v ohni.
      Východiskem mi přijde být Pjakinova snaha, zvýšit znalosti „lůzi“ v oblasti řízení. Potom budou lidé rozeznávat manipulace a získají schopnost jim čelit. P.K.

      Vymazat

Reklama