Reklama

.

.

úterý 11. dubna 2017

Skuteční drogoví bossové: Stručná historie zapojení CIA do obchodování s drogami

Joe Bowman
12. 4. 2017 Political Junkie News Media překlad WeryzReport

Na začátku šlo o zbraně CIA, peníze a dezinformace, které umožnily korsické zločinecké organizaci v Marseille potýkat se s kontrolou odborových svazů komunistické strany. 



Korsičané získali politický vliv a kontrolu nad přístavními doky, takže měli ideální podmínky pro stmelování dlouholetého partnerství s mafiánskými distributory drog, což změnilo poválečnou Marseille na hlavní město heroinu v západním světě. První heroinové laboratoře v Marseille byly otevřeny v roce 1951, jen několik měsíců poté, co Korsičané převzali kontrolu nad nábřežím.


Začátek 50. let, Jihovýchodní Asie


Nacionalistická čínská armáda, zorganizovaná CIA za účelem vedení války proti komunistické Číně, se stala opiovým baronem Zlatého trojúhelníku (oblast Barmy, Thajska a Laosu), největším zdrojem opia a heroinu na světě. Air America, hlavní letecká společnost patřící CIA, letecky převážela drogy po celé jihovýchodní Asii. (Viz Christopher Robbins: Air America, Avon Books, 1985, 9. kapitola)


50. léta - začátek 70. let, Indočína


Během amerického vojenského zapojení v Laosu a dalších oblastech Indočíny společnost Air America letecky rozvážela opium a heroin do celé oblasti. Mnoho amerických vojáků, působících ve Vietnamu, se stalo drogově závislých. Laboratoř, která byla vybudována v ústředí CIA v severním Laosu, byla využívána k čištění heroinu. Po desetiletí americké vojenské intervence se jihovýchodní Asie stala zdrojem 70 procent nelegálního opia na světě a hlavním dodavatelem surovin pro rychle se rozvíjející americký trh s heroinem.


1973 - 1980, Austrálie


Nugan Hand Bank v Sydney byla bankou CIA se vším všudy, až na jméno. Mezi úředníky byla síť amerických generálů, admirálů a zaměstnanců CIA, včetně bývalého ředitele CIA Williama Colbyho, který byl také jedním z bankovních právníků. Prostřednictvím poboček v Saúdské Arábii, Evropě, jihovýchodní Asii, Jižní Americe a USA, banka Nugan Hand financovala obchodování s drogami, praní špinavých peněz a mezinárodní transakce se zbraněmi. V roce 1980, kdy došlo k několika záhadným úmrtím, banka zkrachovala s dluhem 50 milionů dolarů. (Viz Jonathan Kwitny, The Crimes of Patriots: A True Tale of Dope, Dirty Money and the CIA, W. W. Norton & Co., 1987. Tj. Zločiny patriotů: Skutečný příběh o drogách, špinavých penězích a CIA.)


70. a 80. léta, Panama


Po více než deset let byl panamský generál a samozvaný diktátor Manuel Noriega dobře placeným spolupracovníkem CIA, a to navzdory tomu, že americké úřady, zabývající se drogami, již od roku 1971 věděly, že generál je těžce zapletený do obchodování s drogami a praní špinavých peněz. Noriega umožňoval povstaleckým skupinám leteckou přepravu „zbraní za drogy“, poskytoval ochranu a dodával piloty, a zároveň poskytoval bezpečné útočiště bossům drogového kartelu a diskrétní bankovní služby. Američtí vedoucí představitelé, včetně tehdejšího ředitele CIA Williama Webstera a několika vedoucích pracovníků Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA), zaslali Noriegovi pochvalné dopisy za jeho snahu zmařit nezákonné obchodování s drogami (ačkoliv šlo pouze o konkurenci jeho patronů Medellínského kartelu). Teprve poté, kdy americká vláda zjistila, že Noriega poskytuje zpravodajské služby Kubáncům a sandinistům (tj. Sandinovská fronta národního osvobození, marxistická politická strana v Nikaragui, pozn. překl.), se USA otočily k Noriegovi zády, napadly v prosinci 1989 Panamu a nechaly unést generála. Ironií osudu je, že po americké invazi vzrostl obchod s drogami přes Panamu. (John Dinges, Our Man in Panama, Random House, 199, tj. Náš muž v Panamě; Archiv národní bezpečnosti - dokumentační balíček Hnutí Contras, kokain a tajné operace.)


80. léta, Střední Amerika


Gary Webb v sérii článků v deníku Mercury News (se sídlem v San Jose v Kalifornii) dokumentuje jedno vlákno úzce propojených operací, spojujících CIA, povstalecké skupiny a kokainové kartely. Představitelé Reaganovy vlády, posedlí svrhnout levicovou sandinistickou vládu v Nikaragui, tolerovali obchod s drogami tak dlouho, dokud překupníci podporovali opozici. V roce 1989 senátní Podvýbor pro vyšetřování terorismu, narkotik a mezinárodních operací (Kerryho komise) uzavřel tříleté vyšetřování slovy:

„Existují podstatné důkazy o pašování drog přes válečné zóny ze strany jednotlivých povstaleckých skupin, jejich zásobitelů, nájemních pilotů povstaleckých skupin, pracujících s hnutím Contras a podporovatelů povstaleckých skupin v celém regionu... Americkým úředníkům, zabývajícím se Střední Amerikou, se nepodařilo adresovat problém s drogami ze strachu z ohrožení válečného úsilí proti Nikaragui... V každém případě buď jedna nebo druhá americká vládní agentura měla informace, pokud jde o zapojení, a to přímo, když se to dělo, nebo bezprostředně poté... Vysocí američtí politici nebyli schopní odolat myšlence, že peníze z drog jsou dokonalým řešením pro problémy s financováním Contras.“ (Drogy, prosazování zákona a zahraniční politika - zpráva senátního Výboru pro zahraniční vztahy, Podvýbor pro vyšetřování terorismu, narkotik a mezinárodních operací, 1989)

V Kostarice, která sloužila jako „Jižní fronta“ pro povstalecké skupiny (Honduras byla Severní fronta), bylo několik různých povstaleckých sítí CIA, zapojených do obchodování s drogami. Kromě těch, kteří se zúčastnili operace Meneses-Blandon (podrobně zdokumentoval deník Mercury News) a operace Noriega, tam figuroval i agent CIA John Hull, jehož farmy podél hranic Kostariky s Nikaraguou byly hlavní oblastí pro povstalecké skupiny. Hull a další podporovatelé povstaleckých skupin a piloti, kteří měli spojitost se CIA, se spojili s Georgem Moralesem, hlavním kolumbijským překupníkem drog, sídlícím v Miami. Ten se později přiznal k tomu, že dal vůdcům povstaleckých skupin 3 miliony dolarů v hotovosti a několik letadel. Poté, co v roce 1989 kostarická vláda obžalovala Hulla za obchodování s drogami, byl tento agent CIA tajně a protizákonně přepraven letadlem (které si najal Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami) do Miami (přes Haiti). USA opakovaně mařily kostarické snahy o vydání Hulla zpět do Kostariky, kde by byl postaven před soud. Do dalšího kostarického drogového gangu patřila skupina kubánských Američanů, kterou si najala CIA jako vojenské instruktory pro povstalecké skupiny. Mnoho z nich bylo dlouhodobě zapojeno do obchodování s drogami a bylo dlouho ve spojení s CIA. Aby převezli kokain do Spojených států, využívali letadla povstaleckých skupin a kostarickou firmu, obchodující s krevetami, která prala peníze pro CIA. Kostarika nebyla jedinou cestou. Guatemala, jejíž vojenská zpravodajská služba (úzce propojená s CIA) kryla mnoho obchodníků s drogami, byla podle úřadu DEA jen další zastávkou na kokainové dálnici.

Navíc Ramon Milian Rodriguez, účetní z Medellínského kartelu v Miami, dosvědčil, že poslal téměř 10 milionů dolarů nikaragujským povstaleckým skupinám prostřednictvím dlouholetého agenta CIA Felixe Rodrigueze, který působil na vojenské letecké základně Ilopango v El Salvadoru. Povstalecké skupiny poskytovaly jak ochranu, tak infrastrukturu (letadla, piloty, provizorní přistávací dráhy, sklady, krycí společnosti a banky) těmto drogovým sítím, propojeným se CIA. Nejméně čtyři dopravní společnosti, které jsou vyšetřovány kvůli obchodování s drogami, obdržely smlouvu od americké vlády na přepravu neletálních (tj. nesmrtících) dodávek povstaleckým skupinám. Letecká přepravní společnost Southern Air Transport, kterou měla „dříve“ ve vlastnictví CIA a která později spadala podle smlouvy pod Pentagon, se také podílela na pašování drog. Letadla s nákladem kokainu létala na Floridu, do Texasu, Louisiany a na další místa, včetně několika vojenských základen. Tento náklad, označovaný jako „povstalecké letadlo“, se neměl kontrolovat. Když o tom některý úřad neměl ani ponětí a došlo k zatčení, někdo mocnější se postaral o odložení případu, osvobozující rozsudek, nižší trest nebo deportaci.

V roce 1979 byl během sandinistické revoluce svržen nikaragujský diktátor Anastasio Somoza Debayle. Americká vláda v čele s Ronaldem Reaganem se obávala vytvoření komunistického státu, který by se spojil s Kubou a Sovětským svazem, a proto začala financovat a vyzbrojovat skupiny rebelů, které byly v opozici vůči sandinistům, známým jako kontrarevolucionáři neboli Contras. Tyto informace jsou snadno dostupné. Série článků Garyho Webba, nazvaná „Temná aliance“, se v deníku Mercury News objevila v roce 1996. Tato série zkoumala počátky obchodu s „kokainovým crackem“ v Los Angeles; v článcích se tvrdilo, že členové protikomunistických povstaleckých skupin Contra v Nikaragui hráli hlavní roli při vzniku tohoto obchodu, kdy ziskem z prodeje kokainu podporovali svůj boj. Také zde bylo naznačeno, že hnutí Contras mohlo fungovat s vědomím a pod záštitou CIA. Webb se totiž zabýval soudním procesem s vůdcem Contra - známým jako Oscar Danilo Blandon Reyes - který vypovídal o zapojení CIA do pašování kokainu do centra Los Angeles v 80. letech.

Vůdčí myšlenka prvního článku vysvětluje hlavní tvrzení v celé sérii: „Během převážné části dekády prodal drogový gang z oblasti zátoky v San Francisku tuny kokainu pouličním gangům Crips a Bloods z Los Angeles a předal miliony dolarů z prodeje drog guerillové armádě, řízené americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA)“. Tento drogový kartel „otevřel první spojení mezi kokainovými kartely z Kolumbie a černošskými čtvrtěmi v Los Angeles“. Výsledkem bylo, že „kokain, který zaplavil město, zažehl crackovou explozi v amerických městech“.

Aby to Webb lépe objasnil, zaměřil se v sérii článků na tři muže: Ricky Ross, a Norwin Meneses. Ross byl hlavní drogový dealer v Los Angeles. Blandón a Meneses byli Nikaragujci, kteří pašovali drogy do USA a zásobovali dealery, jako byl Ross. Po představení všech tří osob se v prvním článku diskutuje hlavně o Blandónovi a Menesesovi a jejich vztahu k hnutí Contras a CIA. Větší část článku se zabývá neúspěchem policie a bezpečnostních složek, jimž se nepodařilo uspět ve stíhání těchto osob, což zřejmě bylo způsobeno právě spojitostí mezi hnutím Contra a CIA.

Ve druhém článku se autor zabývá Blandónovou minulostí a tím, jak začal s pašováním kokainu, aby podpořil Contras. Meneses, zavedený pašerák a také podporovatel povstalců, naučil Blandóna, jak pašovat, a zásoboval ho kokainem. Když Ross objevil trh pro crack v Los Angeles, začal kupovat kokain od Blandóna. Velké dodávky levného kokainu od Blandóna a Menesese „umožnily Rossovi zdolat trh v Los Angeles a posunout se dál. Postupně v každém městě místní dealeři kupovali buď od Rosse, nebo byli mimo hru.“

Ve třetím článku Webb pojednává o sociálních dopadech obchodování s crackem, a poznamenává, že to mělo různorodý vliv na Afroameričany. V článku se dotazuje, proč se kokain tak rozšířil v černošské komunitě v Los Angeles, a zároveň odpovídá, že to bylo zásluhou Blandóna, který byl přezdíván „Jan Jadérko, rozsévající crack v Kalifornii“. (Jan Jadérko žil v 18. století, putoval krajem a pomáhal osadníkům zakládat ovocné sady, pozn. překl.) V článku je také poukaz na to, že se v soudnictví zacházelo jinak s černými, a jinak s bílými překupníky; autor porovnává, jak bylo nakládáno s Blandónem a Rossem po jejich zatčení za obchodování s drogami. Vzhledem k tomu, že Blandón spolupracoval s Národním úřadem pro kontrolu obchodu s drogami (DEA), strávil ve vězení jen 28 měsíců, stal se placeným vládním informátorem a získal povolení k trvalému pobytu. Ross byl také brzy propuštěn, neboť začal spolupracovat při vyšetřování policejní korupce, ale byl o několik měsíců znovu uvězněn při policejním zátahu, který pomohl zorganizovat Blandón. Článek naznačuje, že to byla odplata za Rossovo svědectví v korupčním případu.

Letos přijde do kin film „Mena“ s Tomem Cruisem v hlavní roli. Pojednává o pilotovi jménem Barry Seal, známém informátorovi DEA, který byl zodpovědný za přepravu TUN koksu do USA, spolupracoval se sandinisty a Medellínským kartelem z Kolumbie, tj. bratry Ochoaovými, Pablem Escobarem, atd… Tato králičí nora vás může zavést až k George H. W. Bushovi, který měl dohled nad programem „Federal Drug Task Force“ (který spustil Reagan pro Billa Clintona, tehdy guvernéra Arkansasu) v době, kdy je Mena (populace zhruba 5 000 lidí) umístěna do klidné, hornaté oblasti v západním Arkansasu. Clinton přišel s nápadem udělit krycím společnostem CIA státem podporované úvěry s nízkým úrokem, a přemístit je do Arkansasu. Jedna ze společností, která tam přesídlila, byla Rich Mountain Aviation, jež prováděla nelegální úpravy na letadlech, umožňující B. Sealovi přepravovat letecky zbraně do Nikaraguy a zpět přepravovat kokain do Spojených států. Barry Seal byl několikrát obviněn ve 3 různých státech, ale před soudním stíháním ho vždy zachránil americký úřad generálního prokurátora a úřad DEA. Nakonec byl v roce 1986 zavražděn poté, co se začal otevřeně vychloubat tím, že je agentem CIA.


80. léta - začátek 90. let, Afghánistán


CIA podporovala mudžahedínské vzbouřence, kteří se velmi intenzivně podíleli na obchodování s drogami, a zároveň bojovali proti vládě, podporované Sověty, a jejím plánům na reformy velmi zaostalé afghánské společnosti. Nejdůležitějším klientem agentury CIA byl Gulbuddín Hekmatjár, jeden z největších drogových magnátů. CIA dodávala nákladní auta a muly, převážející zbraně do Afghánistánu a také přepravující opium do laboratoří na afghánsko-pákistánské hranici. Produkce zajistila až polovinu heroinu, který se za rok spotřeboval ve Spojených státech, a tři čtvrtiny se dostaly do západní Evropy. Státní úředníci v USA v roce 1990 připustili, že nevyšetřovali ani nepodnikli žádné kroky proti drogovým operacím, a to na základě přání neurazit pákistánské a afghánské spojence. V roce 1993 jeden úředník DEA nazval Afghánistán novou Kolumbií drogového světa.


Polovina 80. let - začátek 90. let, Haiti


Jelikož se CIA snažila na Haiti udržet klíčové vojenské a politické vůdce u moci, přivírala oči před tím, že jejich klienti obchodují s drogami. V roce 1986 agentura CIA přidala několik dalších jmen na výplatní listinu, neboť vytvořila novou haitskou organizaci, nazvanou Národní zpravodajská služba (National Intelligence Service, SIN). SIN byla údajně vytvořena s cílem bojovat proti obchodu s kokainem, ačkoliv se sami úředníci této organizace podíleli na obchodování s drogami a někteří haitští vojenští a političtí vůdci tento obchod podporovali.

Heroinová epidemie připomíná dobu, kdy se stal „kokainový crack“ hlavní drogou, která zničila komunity po celých Spojených státech a v dalších částech světa, včetně Karibiku, kde to vypuklo na počátku 80. let. Cracková epidemie souběžně začala v té době, kdy docházelo k odhalení aféry Írán-Contras. Americká města (Los Angeles, Miami a New York) zažívala nárůst trestné činnosti a větší počet onemocnění. Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) oznámilo v roce 2015, že „užívání heroinu je ve Spojených státech na vzestupu - mezi lety 2002 až 2013 došlo k nárůstu o 63%.“ Tendence je taková, že heroin rychle zachvátí celé Spojené státy na nebývalé úrovni.

Pobočka agentury NBC oznámila, že státní úředníci vyhlásili ve městě New Haven (ve státě Connecticut) „stav ohrožení veřejného zdraví“, kvůli nárůstu užívání heroinu, které mělo za následek dvě úmrtí:

„Úředníci v New Haven v pátek začali s vydáváním prohlášení o ohrožení veřejného zdraví, způsobeného vlnou předávkování heroinem ve městě, které začalo ve čtvrtek. Policie v New Haven sdělila, že pracovníci záchranných složek viděli přinejmenším 15 předávkování od čtvrtečního odpoledne, možná jich bylo 22. Nejméně dva lidé zemřeli. Město vydává varování pro místní obyvatele, že pouliční dealeři disponují velkou dávkou závadného, život ohrožujícího heroinu.“

Na předměstí Long Island (ve státě New York) je užívání heroinu stále větším problémem. Na webové stránce www.suburbanheroin.com, která se zabývá heroinovou epidemií na Long Island, je uvedena informace, že v letech 2012 - 2013 zemřelo více než 242 lidí na užívání heroinu. Long Island je domovem několika nejbohatších komunit ve státě New York, což ukazuje, že heroin se dotýká všech čtvrtí, bohatých i chudých. Ve zpravodajské reportáži NBC se hovoří o tom, že Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) přiznává, že heroin se stal epidemií od roku 2002:

„CDC uvádí, že v letech 2002 - 2014 se míra předávkování heroinem více jak zčtyřnásobila, a v roce 2014 zemřelo v USA více než 10 500 lidí.“
Nyní se nabízí otázka, proč se od roku 2002 užívání heroinu tak dramaticky navyšuje? Možná s tím má něco společného americká invaze do Afghánistánu v říjnu 2001 - poté, co byly 11. září za prezidenta Bushe provedeny útoky na WTC? Washington Post, mluvčí establishmentu mainstreamových médií (MSM), připustil, že produkce heroinu v Afghánistánu v roce 2006, během americké okupace, „zlomila všechny rekordy“:
„Produkce opia v Afghánistánu, která poskytuje více než 90 procent heroinu na světě, zlomila v roce 2006 všechny rekordy, neboť dosáhla historického maxima, a to navzdory probíhajícím snahám Ameriky o jeho vymýcení, ohlásila včera Bushova administrativa.“

„Kromě navýšení produkce o 26 procent v minulém roce (celkově 5 644 tun) vzrostlo o 61 procent množství obdělávané půdy, na níž se pěstuje opiový mák. Pěstování ve dvou hlavních provinciích (Helmand na jihozápadě a Oruzgan ve středním Afghánistánu) se zvýšilo o 132 procent.“
Washington tvrdí, že zdrojem heroinu, který zaplavuje americké ulice „s 10 500 hektary ze sklizně máku v roce 2012,“ je Mexiko, zatímco Afghánistán podle zprávy Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) z roku 2014 disponoval „224 000 hektary“. Ale čísla říkají něco jiného. Mexický heroinový obchod je ve srovnání s afghánským malý, ačkoliv začal navyšovat své výrobní kapacity.

Avšak nejen heroin z Afghánistánu je hlavním zdrojem pro americké občany, neboť „BigPharma“ neboli „korporační drogoví dealeři“, prodávající „legální drogy“, mají také prsty v rozšíření epidemie, jelikož produkují a prodávají „opioidy“ (jako např. OxyContin a Percocet), které se podobají heroinu. Opioidní léky se běžně užívají jako léky proti bolesti při zlomeninách, tržných ranách nebo při pooperačních bolestech. Zneužívání opioidů může také vést k užívání heroinu.

Zpravodajský server The Huffington Post publikoval článek s názvem „Ron Paul hlásal pravdivou konspirační teorii: CIA byla ve spojení s překupníky s drogami“. V článku se vyzdvihuje, že to, co bývalý liberální prezidentský kandidát Ron Paul řekl o zapojení CIA do obchodu s drogami, nebylo pouhou „konspirační teorií“, ale faktem, vezmeme-li v úvahu aféru Írán-Contras:

„Obchodování s drogami je ‚zlatý důl pro lidi, kteří chtějí dát dohromady peníze v ilegální vládě, aby tak mohli financovat projekty, které nemohou získat zákonně. Je zcela jasné, že CIA byla do velké míry zapojena do prodeje drog,‘ řekl Paul. ‚CIA se výrazně podílela na protiíránských skandálech. Já si tyto informace nevymýšlím, všichni jsme to viděli v televizi. Dopravovali tam zbraně a zpátky přepravovali drogy. A CIA a vládní představitelé před tím zavírali oči, vedli válku, která byla v podstatě nezákonná.‘“
Taliban zakázal výrobu opia v roce 2000. Válka v Afghánistánu byla zejména o produkci opia, které ve skutečnosti skončilo na ulicích Íránu, Ruska a Číny. Ve zprávě „Hlavní dealer heroinu: Afghánistán je zdrojem 90% světové produkce heroinu“, kterou napsal William Edstrom pro deník Pravda v roce 2015, se uvádí dopad produkce opia v Afghánistánu na sousední země:

„Afghánistán, zdroj 90% světové produkce heroinu, ukončil 90% problémů s heroinem, když Taliban v ​​roce 2000 opium zakázal. Důvodem k válce v Afghánistánu bylo to, že Taliban zakázal pěstování opia, což ukončilo ekonomické války (opiové války) proti Íránu, Rusku a Číně.“
Heroinová epidemie nyní zachvátila všechna města v USA. Agentura Edstrom odhaduje, že v následujících deseti letech zemře v důsledku heroinové epidemie 165 000 Američanů:

„Válka v Afghánistánu začala jako opiová válka proti Íránu, Rusku a Číně, ta se však mění na opiovou válku proti Američanům, která povede k úmrtí 165 000 Američanů (v letech 2016 - 2026). Američané, tvořící 5% populace na Zemi, užívají 60% světové spotřeby analgetik.“

„Úmrtnost by se mohla mnohonásobně zvýšit, zvážíme-li rostoucí míru chudoby v USA, zejména v centrech měst, kde je nejvyšší míra nezaměstnanosti u lidí ve věku 18 - 34 let. Hodně mladých bude bohužel inklinovat k obchodování s drogami, ať už je budou prodávat nebo sami užívat, jakmile se bude vytrácet možnost najít si práci.“

„Fox News vysílal díl s Geraldem Riverou, který poukazuje na to, že se vláda USA (v tomto případě jde o americké mariňáky) podílí na produkci heroinu v Afghánistánu, samozřejmě se souhlasem Washingtonu.“
Heroin bude cennou komoditou tak dlouho, dokud bude trvat válka proti drogám. To je důvod, proč Obama prodloužil afghánskou misi až do roku 2017, do doby, kdy bude zvolen příští americký prezident. Prezident Trump dosud nenaznačil, že by uvažoval o odvolání vojenských jednotek dříve. NBC uveřejnila 7. července 2015 zprávu o produkci opia v Afghánistánu a o tom, kde si tato země stojí z hlediska světových zásob:

„Podle OSN poskytuje tato válkou zničená země 90 procent světové zásoby opiového máku, květinové úrody, která se transformuje do jedné z nejvíce návykových drog vůbec.“ NBC také citovala Johna Sopka, zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu, který řekl, že „Afghánistán má zhruba 500 000 akrů (neboli 780 čtverečních mil) plochy, na níž se pěstuje opiový mák. To je srovnatelné s více než 400 000 hřišti na americký fotbal - včetně koncových zón.“

To je velké množství půdy, vyhrazené pěstování opia, poskytující CIA příležitost k tomu, aby vydělávala na nelegálním obchodování s drogami (a mohla tak financovat své tajné operace, unikající kontrole veřejnosti) a obnovila drogovou obchodní cestu, zaměřenou na populaci Číny, Íránu a Ruska.

Heroinová krize tehdy i nyní je přímým důsledkem vojensko-průmyslového komplexu. Během 70. let, když probíhala válka ve Vietnamu, se heroin dostal do Spojených států ze Zlatého trojúhelníku, a došlo k epidemii. Odhadovalo se, že více než 200 000 lidí v samotném New Yorku užívá heroin. V určitou dobu jste mohli najít použité injekční stříkačky na veřejných hřištích. Nyní se heroin z Afghánistánu vrátil zpět do USA. Heroin je nejen výdělečný, ale i strategický; používá se také jako zbraň proti čínské, íránské a ruské populaci, což vede k závislosti, kriminalitě a šíření takových nemocí, jako je AIDS. Heroin se nyní dostal do Spojených států, vlastního teritoria CIA. Ne že by CIA ve skutečnosti zajímalo, koho to postihne, což zjistíte, když se začnete blíže zajímat o historii obchodování s drogami během aféry Írán-Contras nebo během války ve Vietnamu, jak autor a aktivista William Blum poznamenal ve své knize „Zlá země“:

„CIA letecky přepravovala drogy po celé jihovýchodní Asii, na místa, kde se opium zpracovávalo na heroin, a do překladišť, odkud se drogy přepravovaly k západním zákazníkům“.
Do té doby, dokud bude pokračovat americká okupace Afghánistánu pod rouškou zavedení demokratické vlády, bude přísun heroinu pokračovat v nezmenšené míře. Otázka, kterou bychom si v prvé řadě měli položit, zní: „Kdo je vlastníkem letadel a lodí, které přepravují 90% procent světové produkce heroinu z Afghánistánu do zbytku světa?“ Takto právě začala „válka proti drogám“. Vše pod bedlivým dohledem americké benevolentní vlády, která zároveň řídí justiční zločinný podnik, aby mohla uvěznit nevýznamné distributory, což postupně kvůli zisku vytváří největší vězeňskou populaci na světě. Takže kdo přiváží všechen ten heroin na území USA? Mexičané a muslimové? Probuďte se a začněte konečně cítit vůni máku v Afghánistánu a začněte přemýšlet nad hádankou, PROČ potřebujeme mít vojáky ve špinavé chudé zemi, která je náhodou zdrojem 90% světové produkce heroinu.


 
- - -

Článek vyšel 19. března 2017 na webu Political Junkie News Media, jeho autorem je Joe Bowman. Pro WertyzReport přeložila Jana Schönová.

14 komentářů :

  1. Konspirační bezcenná hovna, nic víc.

    Nová republika by se měla rozhodnout jestli chce být seriozní politickou platformou s reálnou šancí něco změnit nebo konspiračním plátkem nejnižší úrovně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Náhodou mám potvrzeno že CIA jsou největší obchodník s drogami na světě. Mám to z tajných zdrojů které nemohu prozradit. (to je síla, jsem jak CNN) Paní uklízečku v metru by mohli vyhodit.

      Vymazat
  2. ...začátek devadesátých let Evropa.
    ...je veřejným tajemstvím že většina vrcholových manažérů třeba čezu jsou na kokainu...
    ...hradní kluci ví asi víc :))*

    OdpovědětVymazat
  3. Toz za vsim hladaj sioneste to so té hyéne........rádobe svetovládcové

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Správně má bét "to só té hejene".

      Vymazat
  4. Být nedílnou součástí západního světa,Horáček 28.10.2016 tak na "staromáku" hlásal, jsme si vycinkali v listopadu 1989. Se všim všudy. Radujme se!

    OdpovědětVymazat
  5. Z Afghanistánu CIA přepravuje via NATO základny .... přes Incirlik v Turecku do Německa Ramstein základnu...

    Langley a jejich black ops jsou sponzorovány jenom heroinem .... papa Bush byl bosem....po něm to má asi Jebb ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlastíku a ty jedeš na čem?

      Vymazat
  6. Žiji v Torontě přes 35 let. Před léty jsem přišel do přímého styku s velmi přátelským rozvažečem drog latińsko-amerického původu. Později jsem viděl jak ho chytili s mnoha tisíci dolary a zbytkem drog, které rozvážel.
    Pouliční prodavači drog jsou běžní i v jiných velkých městech. To je každodenní záležitost.

    OdpovědětVymazat
  7. :))) ty toronto boháči na ulici nekupuji*

    OdpovědětVymazat
  8. Az na to, ze MENA neni jen film... Bill Clinton jako guverner Arkansasu prikryval tento obchod s kokainem, ze ktereho byly financovany zbrane (Iran contras)

    Celkove je CIA nazyvana "Cocain Import Agency".

    A ovsem Afghanistan a duvod valky proti nemu, kdy Taliban v roce 2000 zakazal pestovani opia, je 100% spravny...


    Umoznuje jim (CIA) to (obchod s drogami) byt nezavisle na rozpoctu USA, a tim padem i na kontrole jak ze strany prezidenta, tak kongresu. Je to takovy maly stat ve state... Obecne tam plati, ze prezident ani kongres ani nechteji vedet, cim vsim se CIA zabyva... A ta nepotrebuje jejich svoleni ani financovani, protoze se z prodeje drog a LIDÍ (vcelku nebo po castech na organy!) financuje sama...

    Youtube video:
    nxaFGsdGxnc - The Mena Conection: Bush, Clinton and CIA drug smuggling part 1/6

    gfNkjH5ZqNQ - Deep State Counter Intelligence - The Company (part 1)

    OdpovědětVymazat
  9. Je to vrchol zvrhlosti, zrůdnosti a parazitizmu. Nic jiného než něco jako mor to nezastaví. I moc je opium a kdo má zvrhlé potřeby tak mu nepoůže ani svěcená voda. Jedině HONOLULU for president.

    OdpovědětVymazat
  10. Odporuji kolegovi, který v článku vidí konspiraci. O spoustě věcí si může přečíst. Jak dalece pravdivě, různá media prezentují stejnou skutečnost, nemohu potvrdit ani vyvrátit. To už musí každý sám za sebe.

    OdpovědětVymazat

Reklama