Reklama

.

.

pondělí 17. dubna 2017

Straníci a zbývajících devadesát devět procent občanů (I.)


Josef Mrázek
17. 4. 2017
Nezadržitelně se blíží volby, které proběhnou v předvečer dvacátého osmého výročí vzepětí velkých nadějí, ale také začátku těžkého zklamání.
Je to důvod k zamyšlení. V jeho prvním díle se podíváme, jak jsme se dostali tam, kde jsme. Druhý díl bude o tom, co musíme znova zkusit změnit.


DÍL PRVNÍ Na start nového pokusu o lepší způsob politiky nás přivádí dvojí zklamání

Straníci a nestranická veřejnost
Slovo „elita“ dříve označovalo někoho výjmečně dobrého, vhodného, aby byl vybrán. Teď se tak označují ti, co se prodrali do vlivných postavení, často cestou zpackaných voleb, nebo jinak nekale, a většinou nejsou dobří a být dnes označen „elita“ už není značka cti.

Podobné to je s politickými stranami. Karel Havlíček Borovský rozeznával dobré a špatné, ale dnes by žádné opravdu dobré podle tehdejších požadavků nenašel. Ale rozdíl mezi straníky a nestranickou veřejností tady je.

Politologové žijící v zajetí ideové omezenosti vyznavačů stranické politiky si neradi připouštějí, že politika se týká také těch lidí, kteří neusilují o funkce, nejsou členy strany, často nemají ani peníze a proto by se s nimi nejraději ani nepočítalo, nebýt toho, že jich je mnoho.

Početná myslící i nemyslící nestranická veřejnost chce řešit věci společného zájmu jinak, bez ohledu na zájmy stran, má představy blížší původní čisté politice.

Spory o rok 1968

Tak třeba rok 1968 je mnohými politology brán jako pokus o reformu KSČ, ale pro většinu národa to byl pokus o uvolnění státu z područí politické strany a uplatnění vůle občanů při jeho správě. Hybnou silou nebyla obroda KSČ, ale chyby KSČ, které podněcovaly vzepětí národa.

Někteří vykladači se přesto zaměřují pouze na dění v tehdejší komunistické straně a nevšímají si mohutné účasti lidí stojících mimo komunistickou stranu a žádajících, aby monopol rozhodování jediné politické a mocenské formace byl narušen uplatněním racionálních názorů a tím se vyloučily zbytečné chyby.

Byl jsem u toho.

Ve skupinách zasvěcených jsme se dohadovali, jak změnit politický systém, aby to prošlo. Uvažovalo se o různých cestách, ale reformování KSČ mezi nimi nebylo. Tím spíše zde nebylo žádné volání po pluralitě ideologicky deformovaných názorů. Již v roce 1968, v důsledku dvacet let trvajícího výrazného rozdělování občanstva na členy strany a občany druhé kategorie, ve společnosti převládal odpor ke stranictví. Museli jsme ale počítat s tím, že KSČ bude dále existovat, a s Brežněvem za zády si udrží moc.

Šlo tedy o to, uplatnit další názor, který by třeba pod hlavičkou odborů dokázal ovlivnit řešení praktických problémů. To mělo naději na úspěch, protože i uvnitř komunistické strany byli lidé, které rozum nebo čich upozorňoval na to, že posílení racionality jednání by mohlo vést k lepším výsledkům, než tradiční použití síly. Také proti nim potom směřoval zásah vojsk.

Reformátoři z roku 1968

byli potlačeni silou a další příležitost ke změně se naskytla až o 21 let později, v roce 1989. Ke zmaření nadějí a k potlačení přání národa tentokrát nebyla použita vojska, ale „jen“ podlá zrada. Její následky jsou katastrofální. Stále narůstá rozdíl mezi existujícím stavem státu a tím, čeho jsme mohli dosáhnout. Že jsme dopadli špatně, pochopil již kde kdo. Ale někteří se domnívají, že bez okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 by stejný vývoj, jako po roce 1989, proběhl o 20 let dříve.

Nemají pravdu. Naopak platí, že tehdejší okupace položila základy pro hlavní chyby vývoje po roce 1989.

Tak zvaná „normalizace“, umožněná okupací, ponechala v KSČ hlavně ty vlivné členy, kteří vždy sledovali svůj osobní prospěch a za vyjednané pozice byli po převratu v roce 1989 ochotni podpořit kdejaký podraz na občany spáchaný ve spolčení s vybranými bývalými disidenty. Naproti tomu skuteční komunisté, kteří byli za normalizace zbaveni vlivu, by během pokračování jara 1968 určitě bránili republiku proti rozkradení a osudným změnám národního hospodářství.

Všeobecná aktivita občanů v roce 1989

navazovala na zkušenosti z roku 1968, ale zahraniční situace byla odlišná. Obyvatelstvo celého Československa pozůstávalo v roce 1989 ze dvou základních skupin. Ta mnohem početnější si přála, aby se přestaly dělat zbytečné chyby, uplatňovala se spravedlnost, vládly dobré mezilidské vztahy, lidé si byli jen rovni a ne rovni a rovnější, a aby stát byl spravován rozumně. To bylo velmi podobné ideálům roku 1968 a ještě zřetelněji vystupovala chuť spolupracovat na společném díle v duchu dobré vůle. Strany k tomu nebyly potřebné.

Zle se hledělo na ty druhé, kteří se chtěli zmocnit majetku a moci a držet ji podobným způsobem, jak to dříve dělali komunisté. Nemuseli se to ani moc učit, ti členové komunistické strany, kterým nešlo o ideu, ale o moc a peníze, se po změně režimu spojili s těmi disidenty, kteří podobně smýšleli, a vytvořili málo početnou, ale velmi silnou a nebezpečnou formaci. Poctivě jednajících partnerů se zbavovali.

Sametovost převratu byla založena na tom, že „pragmatická“ většina ÚV KSČ

usoudila, že nastala pravá chvíle, kdy je třeba politickou moc vyměnit za výnosnější moc hospodářskou.

Dvě občanská fóra

Nastupující vládci odvozovali své postavení ze skutečné nebo údajné disidentské činnosti a potřebovali vzbudit dojem, že je podporuje většina národa. Proto vyhlásili, že občané mají ve městech a obcích zakládat Občanská fóra jako místní držitele moci a doufali, že jejich síť budou pohodlně ovládat pokyny z centra, které příhodně nazvali Koordinační centrum Občanského fóra – KCOF. Tento záměr se jim trochu vymkl z ruky. Lidé v revolučním nadšení zakládali v obcích, městech i v podnicích Občanská fóra skutečně zaměřená na zavedení správného a spravedlivého života ve státě a složení těchto složek OF, vznikajících za přímého dohledu občanů, bylo překvapivě dobré a fóra měla podporu většiny občanů. Nebylo možné zabránit spontánnímu a převážně demokratickému tvoření okresních OF a krajských OF. Samotné KCOF potom bylo tvořeno jedním zástupcem za každý kraj a dvěma až třemi členy dosazenými skupinou bývalých disidentů. Ti se střídali a nikdo je nevolil. KCOF bylo prohlášeno za nejvyšší orgán OF, a skupina disidentů jeho jménem vydávala rozkazy okresním OF. Sama se ale usneseními KCOF moc nevázala a také KCOF pracovalo samostatně jako nejvyšší autorita mezi sněmy. Byla vlastně dvě Občanská fóra, skutečné, a za Občanské fórum se vydávající skupina části disidentů a jejich kamarádů.

Všechny okresy vysílaly delegáty na sněmy OF, které se konaly každých 2 až 5 týdnů. Aktivisté KCOF připravili výborné stanovy celého systému hnutí OF a ty byly projednány a schváleny Sněmem OF. Brzo na to byl pomocí falešných delegátů zvolen předsedou OF Václav Klaus, porušil bez ohledu na stanovy vše, co mu stálo v cestě, OF zlikvidoval, zmocnil se jeho aparátu a majetku a udělal z toho ODS, strukturou a tuhostí v mnohém připomínající KSČ.

Likvidace OF zradou Klause a vinou Havla za pomoci Rychetského

je málo známou, ale zcela zásadní kapitolou historie po listopadu 1989.

Byl jsem voleným členem KCOF za Středočeský kraj, když předtím jsem zakládal OF v obcích, na okrese a v kraji. Pracoval jsem také ve Špalíčku, kde bylo centrum OF a pomáhal při pořádání Sněmů OF, účastnil se porad vedení skutečného OF, práce na stanovách a práce při výjezdech. Když se začal objevovat Václav Klaus, dostával jsem se s ním do rozporu, protože žádal, aby se OF předělalo na pevnou stranu a přitom nedodržoval dobré stanovy, které hnutí OF mělo. Neměl se čeho chytit, protože v prvních volbách byly nejlepší můj okres vedený v duchu hnutí a okres Hynka Fajmona, vyznavače tvrdého stranictví po vzoru železné ladyTatcherové. Ve volebních výsledcích nebyl rozdíl, ale v účasti občanů na tvorbě politiky velký.

Klaus byl cílevědomý a pilný a před volbami předsedy OF objížděl neúnavně okresy a vysvětloval nevoleným najatým volebním manažerům, jak se budou mít, až on bude předsedou. Volení reprezentanti okresů, unaveni častým ježděním na Sněmy, posílali místo sebe manažery, a nikdo to nekontroloval. Tak se stalo, že místo očekávaného Palouše byl zvolen Klaus.

Druhý den po zvolení přišel na jednání KCOF, podíval se do zápisu, co se dopoledne odhlasovalo, a řekl: „To se škrtá a příště budete hlasovat tak, jak vám řeknu, a když nebudu moci přijít, pošlu svého asistenta pana Havlíka a ten vám řekne, jak máte hlasovat.“ Odmítl jsem to jen já s nevýraznou podporou jednoho člena. Klaus mne na nejbližším sněmu dal odstranit z KCOF.

Klaus nedbal stanov OF ani v nejmenším a hned zahájil destrukci OF s cílem odcizit vše, co bylo, včetně voličů OF, zničit nový způsob politiky a prosadit stranu s tuhou hierarchickou strukturou. Zprvu asi nebylo jeho hlavní motivací ani tak obchodování s politikou, jako spíše uspokojení vůdcovských ambicí a zničení ideálů OF. Právě tomu chtěla zabránit iniciativa Černošického OF a vyzvala dopisem Občanská fóra ve všech obcích, aby žádala zachování OF. Bylo to skoro 7000 dopisů. Klaus se dohodl s Rychetským, aby vyhlásil založení Občanského hnutí a že tím je pokračování OF zajištěno. Byl to podvod. OH se OF v ničem ideově nepodobalo, a bylo holé, všeho se zmocnil Klaus. Klaus a Rychetský se sešli v Lánech, aby tuto lumpárnu potvrdil Havel. Přijel jsem tam s delegací České národní rady, jedné z komor Parlamentu ČR, a chtěli jsme prezidentovi Havlovi předat protestní notu. Od brány nás zahnala stráž doplněná velmi zubatými psy. Nedostali jsme ani možnost někomu ten protest předat. Údajně proto, že si to Klaus nepřál. Náš, již tehdy skvělý tisk, potom napsal, že Černošická výzva je bezpředmětná, protože OF pokračuje dál, jako OH. OH potom brzo zaniklo jako kytka bez kořenů.

Rozbití OF a zánik pokusu o zavedení nového způsobu politiky bylo zlomem mezinárodního významu. Historik James Krampfl prostudoval soudobé dokumenty a napsal o tom knihu „Revolution with a Human Face. Politics, Culture and Community in Czechoslovakia 1989-1992.“ Ithaca and London. Cornell University Press.2013. Jeho rozbor je v souladu s mými poznatky jako přímého účastníka klíčových událostí i praktické práce na všech úrovních Občanského fóra.

Již v minulém století dospěl vývoj politického systému označovaného jako parlamentní demokracie do stadia, kdy voliči ztráceli vliv na rozhodování, protože byli od svých zastupitelů odděleni politickými stranami, které si začaly samy sestavovat kandidátky tak, aby mohly zvolené poslance dobře ovládat a s jejich hlasy obchodovat. Strany se měly původně starat každá o prospěch některé složky voličstva, ale nověji nastala změna v tom, že začaly moc získanou pomocí oklamaných voličů prodávat tomu, kdo tajně zaplatil. Přitom obvykle vzniká občanům škoda daleko větší, než to, co získá strana.

Problémem selhávající parlamentní demokracie se zabýval také český politolog Jaroslav Langer žijící v exilu v Bonu a v roce 1968 spolupracoval

s Klubem angažovaných nestraníků (KAN). Jeho projekt ovšem byl zaměřen na západní pluralitní politické systémy a na řešení situace Československa v té době se moc nehodil. Když však Langer přijel do Prahy v době zakládání OF, byl nadšen, že vznikající struktura je příkladem nejméně pro celou Evropu. Po zmaření nadějí Klausovou a Havlovou zradou se zhroutil, byl hospitalizován a již se nevzpamatoval. Nebyl by se dočkal ničeho dobrého, Politický systém zajišťující všem kamarádům svobodu krást, a chudým vládu exekutorů, syst ém potlačující myšlenku sociálního státu pro slabé a zaručující úspěch silným a bezohledným a zejména systém sloužící zájmům zahraničí a udržující stát v postavení vykořisťované kolonie, by musel vnímat jako krok tak daleko zpět, že tam jsme ještě ani nebyli.

Pohled do Ústavy ČR nás poučí, že zvůle politických stran, které tento stav udržují a prohlubují náš propad, je tam zaručena, strany si to stihly zajistit. Je tam:

Hlava první, článek 5 : „Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“

Jen zdánlivě neškodná formulace dává politickým stranám výsadní právo na provozování politiky a místo závazku hájit zájmy voličů, nebo lépe všech občanů a státu, se tam počítá s prosazováním zájmů stran.

Stát je v hlubokém úpadku a je hloupé se tvářit , že není tak zle. Jistěže jsou i chudší státy, ale ohroženějších moc není. A je třeba srovnávat s tím, co jsme byli schopni dokázat. Ekonomicky jsme byli soběstačnější a výkonnější než Rakousko a určitě jsme byli schopni ubránit naše hranice proti náporu migrantů. Není žádná omluva pro to, že jsme vykradení, zchudlí a bezbraní ve srovnání s rokem 1989. Způsobilo to špatné vedení státu, které jsme trpěli a dokonce volili. Co nebyla hloupost, to byla zločinnost.

Druhý díl těchto úvah obsahuje pojednání o tom, o co a jak by se mělo usilovat.

49 komentářů :

  1. Kdo nám že zdejších intelektuálů dokáže napsat

    A CO DAL?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. CO DÁL? Trpělivě čekat. A snažit se hledat klíč k obejití prirozeného principu. Četnost lidí v populaci s omezeným vnímáním ( tupostí ) je podstatně větší než počet lidí s neomezeným vnímáním ( neznají hranice v představivosti ). Ale samozřejmě to jsou extrémy. Většina se nachází mezi těmito póly. Někdo je méně omezený, někdo má nižší představivost než génius.
      V postatě vždy jde o rovnováhu. Nalezení koncenzu.
      Vše podstatné jsem našel v díle Arthura Schopenhauera - Svět jako vůle a představa.
      Kdo se s tímto dílem ztotožní, nemůže mít problém ani s pochopením Konceptu sociální bezpečnosti. Pochopí principialitu ( řekněme Boží vůli ).
      Analogie. Taky trvalo nějaký čas a dost finančních prostředků než se podařilo nalézt klíč ke štěpení jader radioaktivních prvků.
      Ale jak se jednou klíč k problému nalezne, tak se cesta navždy otevře.

      Vymazat
    2. Ještě přidám příklad vnímání pedofila co nezkrotí své touhy. Pokud to bude člověk nedůležitý pro establishment, bude vnímán jako pedofil, pokud důležitý bude, to, že je pedofil, se dozví pouze určitá úzká skupina, která jej posléze může využít podle své libosti. A když bude promlouvat k vám, tak jej budete považovat třeba za blbce, ačkoliv to může být inteligentní, plně chápající člověk s nezkrocenými touhami.
      Tak asi tak.

      Vymazat
    3. Jak se zorientovat ve volbách?....
      Volební účast.,....
      Citát z článku : "S vyšší volební účastí se zvyšuje možnost konkurence. Naopak nám vždycky prospívá nízká volební účast." Lidi čtete to samé co já? Jděte proto všichni v co nejhojnější míře k volbám, ať dostaneme tyhle zloduchy, co jsou kam vítr, tam plášť na smetiště dějin...."
      (http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Den-podpisu-smlouvy-KDU-CSL-a-STAN-Cyril-Svoboda-durazne-varuje-Nedelejte-to-Gazdik-nas-vyuziva-A-hrozi-ze-se-stane-neco-o-cem-se-nepise-483423)

      http://aeronet.cz/news/babis-hraje-s-volici-casino-royale-proti-ceskemu-deep-state-realiste-nejsou-moc-realni-takze-zkousi-najit-budouciho-partnera-do-koalice-mezi-piraty-prefabrikace-verejneho-mineni-jiz-zacala/ .... článek + diskuse

      Politické kšefty zlodějů ve vládě
      http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=183168

      Vymazat
    4. Tak přátelé live čekat.To má být odpovědi jakéhosi intelektuála,který se už nikdy nedočkáme a s tím i umře.
      Slyšel jsem,že vzniká hnuti OSV občanů voličů,
      Jak to vypadá nikdo že zdejších tzv intelektuálů nemá žádnou odpověď.
      Kde je tady Desatero voliče,které vznika a další věci.

      Vymazat
    5. JE PRAVDOU,ŽE ZDEJSI INTELEKTUALOVE NAM NEJSOU SCHOPNI DÁT RECEPT NA TO JAK

      mame my obcane voliči jit k volbám a nedat si ukrást hlas propagaci režimnich kvalifikovanych ničemů tzv žurnalistů a politicke třidy ŠMEJDU,která se propracovala k názoru,že je celá NEVOLITELNÁ.

      Kdy se zmohou zdejši silni muži založit alespon připravny výbor na vznik HzNR tedy Hnuti za NOVOU REPUBLIKU a přestanou tady dávat do zběsilého pohybu stovky článků bleskovš zacházejícich za obzor,aby tam nesplnily NIKDY to co slibuje nadpis NR.

      Vaši aktiviate z HVzV

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. oprava překlepu
      Kniha, zmíněná v textu vyšla v českém překladu:
      Krapfl, James:
      Revoluce s lidskou tváří
      Politika,kultura a společenství v Československu v letech 1989-1992
      RYBKA PUBLISHERS

      Vymazat
  3. Jako bývalý komunista si dovolím charakterizovat lidi, kteří si říkali osmašedesátníci. Není to z moji hlavy, ale mám to od bývalého náměstka, který se dožil 90 let a často za námi chodil vzpomínat. On dělil tyto lidi na ty, kteří
    1. někomu tehdy překáželi v kariéře. Není v tom nic komunistického. V čistkách po roce listopadu roku 1989 se používala naprosto stejná metoda.
    2. si mysleli, že si mohou pouštět hubu na špacír. Také nic nového. Jak se dříve diskutovalo na pracovištích o politice, tak dnes se mlčí. Být vyhozen je více nebezpečné než tehdy. Místa už skoro nejsou.
    3. byli to takoví grázli, že se prověrky staly vítanou příležitostí se jich zbavit.

    To je takové lidové rozdělení, které už dnes málokoho zajímá. Kdysi jsem si myslel, že osmašedesátníci jsou ti nejčestnější lidé na světě. Nebylo tomu tak. Kým byli, to se poznalo až když dostali moc. Mimochodem, prý byli vyhazováni z práce. Já takové případy neznám. U nás na pracovišti bylo osmašedesátníků více než komunistů. Šéfa jsem měl vyškrtnutého. Osmašedesátníci měli nejvyšší platy na odboru. Nemohli začít studovat CSc.. Ti, kteří se po převratu vyšplhali ke korytům, nic nevraceli. Nechci všechny osmašedesátníky zatracovat. Našli se mezi nimi i slušní, kteří přivřeli oko a nechali bývalého komunistu pracovat.

    OdpovědětVymazat
  4. Co dál? Možná se přizpůsobit, sjednotit, využít systém.
    Strany jsou firmy hájící zájmy své a svých sponzorů, voliči to ovšem rozhodně nejsou.
    Lidé si musí založit a financovat svoji stranu, která bude hájit jejich zájmy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nynější politická třída Šmejdů je komplet nevolitelne.Je na čase,aby se voliči sami zorganizovali a taky sami sebe zvolili.Kde je tady na tomto webu nápad hledat mezi námi vlastní zastupce?

      Vymazat
  5. Navazuji na 21:18. Na rozdíl od pana Mrázka si myslím, že rok 1968 byl první pokus o barevnou revoluci. Byl však zmařen a hospodářský rozvoj mohl pokračovat dalších 20 let. Přiznám se, že jsem měl příležitost pracovat ve výzkumu na takových projektech, které tady už prostě nejsou.

    Moje zkušenosti s OF jsou ty nejhorší, které mne mohly v životě potkat. Z místa vedoucího jsem letěl ještě před Vánocemi. Šéf OF mi vysvětlil, že to musím chápat. Funkci jsem dělal krátce, protože jsem na ni přešel z jiného podniku. Pozoroval jsem chování osmašedesátníků, kterým jsem nadržoval. Nikdo z nich nemluvil o nějakých ideálech roku 1968, o socialismu s lidskou tváří (jako na flašce od kořalky Praděd). Všichni si chtěli rychle ještě před penzí užít nějaké šéfovské funkce. Bylo to k popukání. Ti, kteří mohli dělat výpočty začali řídit, což jim vůbec nešlo. Ti, co vedli provozy najednou byli posazeni ke stolu, aby psali výzkumné zprávy. Tenkrát nějaký gauner vyhlásil heslo, že musíme najít strategického partnera. Podnik navštěvovala konkurence, které se ukazovaly výkresy nových výrobků. Oni mluvili o plotech mezi dílnami a halami. Zkušenosti si vyměňovat nechtěli, prý to napíši do smlouvy.

    Stranická organizace podniku mohla mít kolem tisíce členů. Snad jen jeden náměstek zmizel do banky, ale převážná většina THP začala mít potíže. Podnik opouštěli k jiným firmám, nejčastěji k zahraničním, pro které dělali dealery. Perfektně věděli, co kde kdo potřebuje, takže to byl podraz na stupidně řízené podniky, protože jim vyfoukli kšefty. Komunisté THP byli většinou odborně a organizačně ti nejschopnější, takže OF škodilo ve velkém. Potíže s prací měli nevzdělaní dělníci, které strana vyzvedla do nějaké neodpovědné funkce. K OF se už raději nikdo nehlásí, aby na sebe nepřitahoval hněv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 21:41- s pokusem o "barevnou" revoluci v 68. máte pravdu, jen "vítězi" se stali paradoxně poražení osmašedesátníci v roce89.! Proč? KSČ ztratila po 68.podporu řadových(ideových) komunistů, pro které okupace byla "nepřekročitelná". Co v KSČ zbylo, byl konglomerát starých, ve smyslu "zakládajících" komunistů a nekomunikativní(s nimi) skupina kariéristů, dostavší se k politické moci souhlasem s "poučením z krizového vývoje" bez "osobnostních" hodnot. V tom byla naše tragedie, jakož i pozdější, v selhání našich "elit", jak uvádí i pan Mrázek.

      Vymazat
    2. Na rozdíl od vás pane Povolný jsem byl ve straně 10 let. Pravidelně jsem poslouchal Svobodnou Evropu, jako mnoho dalších spolustraníků. Nechal jsem se zblbnout tak, že jsem převratu ani nepomáhal, ani nebránil. Se mnou si to vyřídili foristi už začátkem prosince 89. Ze strany jsem odešel v dubnu dalšího roku. S kamarádem jsme se dohodli, že nemá smysl se za někoho obětovat a škodit vlastní rodině. Mohu vám prozradit, že jsem z velké skupiny lidí z odboru, kde jsem pracoval, po létech dopadl nejlépe. Dokonce jsem významně pomohl člověku, který proti mne tehdy v prosinci roku 89 nejvíce štval. Bylo to moje vítězství, že mne musel potřebovat. Lidi za komunistů tak zpohodlněli, že si nechali s radostí všechno ukrást. Komunisté především spoléhali na dělníky. Platili je relativně k THP královsky. Když o něco šlo, nikdo z dělníků se za komunisty nepostavil. Zradili sami sebe.

      Také jsem nesouhlasil s okupací z roku 68. Teď už tu dobu hodnotím tak, že nás uchránili před současným bordelem. Vojáci seděli v kasárnách, důstojníci kšeftovali s benzinem a barevnými televizory. Zřejmě jste se ke spokojenosti dočkal, že odtáhli. Teď žijeme v cizí zemi, kde všechno významné v hospodářství mají v rukách cizinci. Stovky miliard mizí v cizině. Ruská armáda se k nám chovala daleko korektněji než cizí firmy. Za otroky nás na rozdíl od nových spojenců Rusáci nepovažovali.

      Vymazat
    3. Pane Povolný jak vysvětlíte skutečnost, že kariéristé v straně zajistili technický rozvoj, tj. nové výrobky, výrobu skoro všeho, výčet by byl velmi dlouhý. Po převratu tyto stranické kariéristy nahradili jen sami schopni odborníci, třeba zrovna vy, když se za toto tvrzení tak berete a z Česka se stala primitivní montovna, investiční celky nevyváží, elektrotechniku jsme skoro zrušili. To přece nejde dohromady, co tomu říkáte?

      Vymazat
    4. 0:32- co Vám mám odpovědět. Ve straně jsem nebyl,změnu jsem chtěl a pomáhal ji. Podvedeni jsme oba, těmi vítězi. Plakat nad rozlitým mlékem je zbytečné, hledejme nápravu. Takový je lidský úděl celá staletí.

      Vymazat
    5. 0:51- Ti kariéristé nebyli komunisté ani hlupáci. Po "revoluci" ochotně směnili funkce za ještě atraktivnější! Komunisté "ostrouhali".

      Vymazat
    6. Pane Povolný, to si myslíte, že to, co se stalo, lze jen tak přejít bez omluvy a poučení?

      Vymazat
    7. Pane Povolný, mám ještě dotaz. Jistě máte po ruce statistiku těch komunistů, kteří směnili funkce za funkce ještě atraktivnější. Nesuďte milion komunistů podle Dlouhého a Čalfy. Urážet lidi, o kterých nic nevíte, byste neměl.

      Vymazat
    8. 19:47-omluvu chcete od vládnoucích kapitalistů? Poučení žádejte od představitelů KSČ a jejich nástupců v KSČM, OH,ODS, ČSSD atd.

      Vymazat
    9. 19:51- statistiku nemám, mám jen ještě vládnoucí mozek a paměť! Komunisty nesoudím, soudím ty, co byli "u komunistů", což Vy dozajista nejste.

      Vymazat
    10. Omlouvám se za pozdní reakce, přes den pracuji a večer "nestíhám". Proto ještě dovysvětlím aby bylo jasno. Jsem nekomunistický levičák, nacionalista. To mne v současné době posouvá do oblasti spojnice levo-pravého spektra politiky. Jsem tam proti své vůli "tlačen" politikou našich "polistopadových vlád".

      Vymazat
  6. Každý režim někomu ubližuje.To je pravidlo od
    začátku politiky.Založit vlastní stranu,jak je
    navrhováno výše,je k ničemu.Do každé skupiny,co
    se začne tvořit a má šanci trvat,pokaždé vlezou
    lidé,kteří si chtějí pomoci na úkor druhých.Do
    těchto skupin by se nesměli dostat ti,kteří už
    někde působili,ať už v partajích,občanských a jiných hnutí,náboženské figury a jiných spolků.
    Jedině neznámí lidé mohou vytvořit něco,co by
    mohlo pomoci.Nesmí to být skupiny VV či Úsvit.
    A takové nikdy nevzniknou.Takže volit menší zlo.
    Jako v případě prezidenta.A pak už jen čekat,
    jak se to celé chopí možnosti nějaké změny.A zas
    jsme tam,kde jsme byli na začátku.Dám hlas pouze
    tomu,kdo kromě referenda bude požadovat rovněž
    zákaz islámu v republice s možností vyhostit
    muslimy.Odtud je třeba začít.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Založit vlastní stranu znamená najít společná témata pro tu nevrlou většinu, co stále ještě není ochotná volit menší zlo dle hesla "zvol si svého kata".
      Nelze reformovat stávající strany. Musí se začít u čistého stolu nastavením struktury co možná nejodolnější proti zneužití. A lidé, voliči si musí uvědomit, že nesmí ani na chvíli polevit v ostražitosti. Jedině tak je šance, netvrdím že jistota, úspěchu ....

      Vymazat
    2. Jako synek z rodiny po Vítězném únoru 1948 „vyakčněné“ jako reakcionářské, obdařené vyhošťovacím dekretem, poznamenán odpovídajícím posudkem, kterým jsem byl prostřednictvím „kádrových materiálů“ doprovázen, což znamenalo jistou, ne však tragickou diskriminaci až do roku 1965, kdy byly skartovány, si dovolím tvrdit: Principy režimu té doby byly správné a není pravděpodobné, že záměr bylo možné realizovat jinou metodou. Měl jsem možná štěstí, že pokud jsem se cítil poškozen a právem se nedal, došel jsem nápravy u těch, kteří rozhodovali. Co vím, byli to takoví ti skuteční komunisté. Nebudu unavovat, jak a co mi pomalu docházelo. Z osobních zážitků vím, že KC OF se v letech 1989-90 nechovala zrovna moc jinak, než Akční výbory Národní fronty v roce 1948. Jistěže, jedněm i druhým to polevilo. Lze shrnout: Velké projekty, zvlášť humanitní, vyžadují Velké Lidi. Těch, bohužel, není jaksi dost. Vidět je to nejen v diskuzích na NR.

      Vymazat
    3. ZAČINAME TU MÍT JASNÝ DOJEM,ŽE POLIT.TŘIDA JE TŘIDA ŠMEJDŮ A BUDE PROSAZOVAT

      zuřivě smrtelně nebezpečnou doktrinu neomarxismu,ktery ma nahradit diktaturu proletariatu padlou za vlast, diktaturou prý humanistů,ve skutečnosti terorem islamistů.
      Ti maji představovat menšinu,která nám bude ukazovat terorem,že je většina a bude tak ty zmetky podporovat,přičemž oni prý nevi,že je zabiji jako první pokud nepřistoupí na islám a nezačnou nás občany voliče nahrazovat svými dalšimi dovezenými teroristy.
      Je totiž naprosto vyloučeno,aby policie a armáda něco dokázala proti doktrině kaka rámu návodu na vraždění jak KATOLÍKŮ TAK ATEISTŮ.

      ZEPTEJTE SE TÉ OKAMŮRY A VŠECH POLITIKŮ PROČ NIKDO Z NICH ANI NECEKNE,ŽE JE TŘEBA REFORMOVAT TEN KAKA RÁM,COŽ JE JEDINÁ CESTA Z TERORU VEN.

      Vymazat
  7. Petr Majevský no tak to je jen SPD referendum o vystoupení z eu je jediná šance že nám nikdo nebude cpát muslimy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. SPD jsou podvodníci kteří to dělají pro peníze.Jen se podívejte na jejich hlasování.Kdyz o něco kde tak to úmyslně zdemolované a hlasují jako Jidáši.

      Vymazat
    2. 7:16 http://svobodnenoviny.eu/stanovisko-k-aktualni-kampani-vedene-proti-spd/

      Vymazat
    3. 9:14 Autor příspěvku zřejmě měl na mysli jiné, důležitější, hlasování o zařazení návrhů na změnu ústavy na pořad PSP ČR.

      V nich se Tomio Okamura s SPD, a nejen oni, předvedl(y) "v celé své kráse" !

      http://www.novarepublika.cz/2017/04/kazdy-se-ukaze-az-kdyz-o-neco-jde-i.html

      Vymazat
  8. Nejdůležitější je OKAMŽITĚ vystoupit z EU a z NATO!!!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejdůležitější příteli je,aby intelektuálové dokázali zorganizovat voliče a sdělili jim jak si nesmí dát ukrást hlas avtedyvi i svoji moc.
      Vystoupit z EU a NATO korporátní fašistické tyranie NEDOVOLI

      Vymazat
    2. 7:09 Nikdy, neříkejte nikdy ..

      Lidí, kteří v roce 1980 věřili, že do 10 let zanikne Varšavská smlouva a RVHP bylo opravdu málo. Těch, co to zřejmě věděli, ještě méně.

      Vymazat
    3. Chtěl jsem napsat,že je na čase aby ve spolupráci s Občanskou Společnosti Voličů byly vytvořeny předpoklady aby do Sněmovny vstoupily hnuti,které tam vytvoří většinu,ptám se kdy se tady začne připravovat HNR tedy Hnuti za Novou republiku.Naprosto zběsilý tok článku plní pouze informační charakter Ale ně to co je v nadpisu.

      Vymazat
  9. Jsem přesvědčen, že příčiny "obrodného" Pražského jara v roce 1968 jsou mnohem složitější a dodnes, z různých důvodů, "neodhalené".
    Autorem uváděná obroda KSČ, pokus o uvolnění státu z područí politické strany a uplatnění vůle občanů při jeho správě, apod. v nich hrají jen vedlejší úlohu.
    L.S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro 11:23 Nepokoušel se, náhodou, Gorbačov o totéž? A když, jakže to dopadlo? Není určitým obrázkem jeho kamarád Zdeněk Mlynář, významný "Osmašedesátník", tuším i jeho vyznání, publikace "Mráz přichází z Kremlu"?

      Vymazat
    2. 11:23 když nic jiného, sovětským generálům se musela docela líbit představa, jak Rudou armádou pokrýt podbřišek zejména Polska,pak i NDR a zajistit i ČSR a její čelo. Ostatně, Novotný padnul především proto, že odmítal posílení ČSLA jistou přítomností armády SSSR (něco i tak tu bylo, např. spoj. prapor tuším ve Gbelích)

      Vymazat
    3. 12:15
      Úvahy o umístění sovětských vojsk na našem území zřejmě byly jednou z příčin vzniku Pražského jara, otázkou ale je, zda rozhodující. Vše by bylo třeba posoudit v širším kontextu.

      Umístění sovětských vojsk v roce 1968 na našem území umožnilo postupné vytvoření tzv. Československý frontu, kterému v případě války měl velet čsl. generál, velitel Západního vojenského okruhu.
      Jednalo by se o jediný front VS, kterému neměl velet občan SSSR.
      Měl se skládat z čsl. armády, sovětských vojsk umístěných na našem území a na Západní Ukrajině.
      L.S.

      Vymazat
    4. Vážený L.S.! Mám dojem, že se za bolševika mohla mnohem svobodněji uplatnit moje vůle jako občana než dnes. V podnicích rozhodovali Češi a Slováci. To už je minulostí. Jen posloucháme.

      Vymazat
  10. Ohledně "zklamání" těch ubohých fňukajících "podvedených" nešťastníků navrhuji zamyslet se nad tím, co před 2 týdny napsal v Právu Jan Keller:

    "V souvislosti s kandidaturou Jiřího Drahoše na prezidenta republiky se objevují dva argumenty, jež jsou míněny v jeho prospěch.
    Jeho výhodou prý je, že je to nový člověk, který se v české politice dosud neangažoval. S tím souvisí výhoda druhá – není spjat s žádnou POLITICKOU STRANOU a opakovaně to zdůrazňuje. Je zvláštní, že takové argumenty nebudí žádný údiv. Každým rokem jsme při bilancování 17. listopadu ujišťováni, že cesta, kterou jsme nastoupili, je správná a úspěšná.
    Náš nový politický kurz má pro náš stát i všechny občany nesčetněkrát více výhod než předchozí poměry. Dosáhli jsme celé řady úspěchů a máme možnosti, o kterých jsme si až donedávna mohli nechat jenom zdát.
    Jak může někdo, kdo je o tom všem přesvědčen a má pro taková tvrzení nepřeberné množství důkazů, zároveň tvrdit, že perspektivní je na kandidátovi na prezidenta skutečnost, že se NEZAPLETL nejen s předlistopadovou, ale ani s polistopadovou POLITIKOU?
    Druhá údajná výhoda prezidentského kandidáta strádá stejnou logickou nedostatečností. Blíží se předvolební klání a naprosto všechny politické strany bilancují, co dobrého pro občany v minulosti udělaly, a ujišťují, jak se v tomto úsilí do budoucna ještě zlepší.
    Zároveň se dozvídáme, že jednou z hlavních výhod nového kandidáta na funkci nejvyšší je, že si dával dobrý pozor, aby se na úsilí naprosto žádné z těchto POLITICKÝCH STRAN nepodílel. Jak si obě údajné komparativní výhody vysvětlit? Jak sladit tvrzení o úspěšném rozvoji naší demokracie s přesvědčením, že politika je svinstvo a každý, kdo se jí dotkne, se v té či oné míře ušpiní?
    Jak dát dohromady vážné podezření o různém stupni prohnilosti všech politických stran s poučkami, že parlamentní demokracie funguje skrze pluralitu soutěžících stran?
    Pokud jsou politologická tvrzení správná, pak by přece kandidátova dosavadní apolitičnost a distance od všech stran nemohly být považovány za bůhvíjakou výhodu."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kopecký vyjádřete se jasně.Ze vy nám chcete toho Drahoše pochopit?

      Vymazat
  11. Oprava Kopecký nám Drahoše chce PODHODIT či co

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 12:46
      12:49

      Co to proboha melete?! Umíte vůbec číst? Kellerův článek je přece o vztahu k politickým stranám a Drahošovy výroky mu slouží jen jako aktuální příklad.

      Vymazat
    2. (P.S. - 12:56 - dokonce nejde ani tak o Drahošovy výroky, ale výroky druhých o něm...)

      Vymazat
  12. Dlouho tvrdím, že je rozdíl mezi komunistou a členem strany.Členové strany byli ve straně z prospěchu. Při hlasování byla formulka"kdo je pro, kdo je proti a kdo se zdržel hlasování"já jsem neuspěšně to chtěl inovovat na"Kdo je pro,kdo je proti a komu je to fuk".
    lada






    OdpovědětVymazat
  13. S panem Mrázkem se plně stotožňuji prožil jsem si toto období jak 68 tak i 89. Nelíbily se mí vojska,která jsem vtrhla,kromně Rumunů celá varšavská smlouva a ani po hadrové to nebylo vše dobré.Hazlové s kterýma se nedalo souhlasit se opět ujali moci a to bylo neklamné znamení.

    OdpovědětVymazat
  14. Mrázku, jak jste si jen mohl myslet, že likvidací socialismu budete tvořit lepší společnost návratem ke kapitalismu? V podstatě jste se podílel na vytvoření tohoto paskvilu na spravedlivou společnost. Výčitky svědomí vás nepronásledují?

    OdpovědětVymazat
  15. Souhlasím s těmi, kteří charakterizují "pražské jaro" jako 1. pokus o majdan/barevnou revoluci atd. made in USA et al. a "pražský podzim" jako 2. pokus o majdan..., tentokrát úspěšný. Restaurace kapitalismu se stala realitou a že mnohé překvapila svoji brutalitou, byť skrývanou líbeznými zpěvy, není také nic překvapivého. Kapitalismus je udržován nyní skrytou diktaturou kapitálu přes zkorumpovanou byrokracii, parlament, policii, včetně tajné a žoldnéřskou armádou - s paradoxem, že tuto hydru, namířenou proti občanům, občané musí živit.
    První kolo budování lidské společnosti jsme prohráli. Ale, pokud kapitál nebude chtít spáchat sebevraždu i se Zemí, není všem dnům konec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Normalizační čistky se mne netýkaly, avšak mne silně iritovaly. Ti nejschopnější odcházeli z pozic a stali se řadovými pracovníky se slušnou mzdou. Někteří zázračně ve svých funkcích setrvali. Šuškalo se, že zasraní komunisté se postarali, že NEMOHLI, jak se souhrnně hodnotilo. Když ty nejschopnější z funkcí odvolávali, do jejich osobního archivu jim dávali podepsaný dopis se spoustou cizích slov jako oportunista, revizionista atd, kterým prověrkové komise nemohly rozumět. Neznám případ ze svého okolí, že by byl propuštěn a nenašel práci. Kolegu propustili z vojenské akademie a půl roku mu hledali vhodné místo, na které plynule přešel.

      Rok 1989 už se mne sakra týkal. Odkráglovali mne hned na začátku převratu. Někdo by mne rád viděl v dělnickém. Uhájil jsem si však práci technika. Začal jsem chodit v maskovacích modrácích a skryl jsem se v davu. Nic na mne neměli a vykopnout mne z podniku by nebylo pro ně přijatelné, protože mnoho lidí mne znalo. Z podniku však odcházely celé zástupy schopných a zkušených lidí. Hodnocení s výčtem hříchů jim nikdo nedal. Ono se ani nevědělo, kdo vás nenávidí. To zůstalo pro budoucnost utajeno. Mi sice plat nesnížili, ale dlouho nepřidávali. Když jsem ve slušnosti na to upozornil, bylo mi naznačeno, že mohu táhnout. Po 5 létech jsem opravdu táhl. K OF se už teď nikdo nehlásí. Byla to opravdu ostudná doba, koncentrované zlo.

      Vymazat

Reklama