Reklama

.

.

úterý 23. května 2017

Jaroslav Bašta: Lež je mocná zbraň, ale jen dočasně!

Jaroslav Bašta
21.5.2017   PrvníZprávy

Když jsem vytahoval z tašky plné knih Bibli a zjistil, že z ní vypadla ozdobná záložka, tak jsem ji bezmyšlenkovitě zasunul někam doprostřed stránek. Pak jsem si uvědomil, že v dobách minulých se takto hledaly odpovědi na důležité otázky. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.


Záložka ukázala na kapitolu 9., odstavec 3. Knihy Proroctví Jeremiáše proroka: „A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své... A jeden každý bližního svého oklamává a pravdy nemluví...“ Odkazuje na Žalm 52, 5. – „Miluješ zlé více než dobré, raději lež mluvíš než spravedlnost“. Hned jsem si vzpomněl na začátek české volební kampaně a naše novináře.

Jeremiáš žil v podobně nebezpečné a nevypočitatelné době jako je ta naše. Velmoci v jeho světě vznikaly a zanikaly a pro jeho národ a stát bylo životně důležité se přiklonit k budoucímu hegemonovi. On sám představoval tehdejšího jediného dobrého prognostika, ale současníci mu nevěřili. Když se ukázalo, že měl pravdu, začali jej nenávidět, nejvíce pak v zajetí u řek babylónských...

Tímto biblickým exkursem uvádím dnešní komentář ze dvou důvodů: chci připomenout, že občas v lidských dějinách přicházejí období plná nebezpečí, chaosu, ale také naděje, že při správném odhadu lze najít cestu k lepší budoucnosti. Tato okna příležitostí se nazývají bifurkace (vidlička, rozvětvení). Zároveň však platí, že se nikdy nelže tolik jako v dobách, kdy se rozhoduje mezi dvěma možnostmi uspořádání společnosti a nikdy jindy nedokáže lež napáchat tolik škody.

Současnou situaci lze přirovnat k období před První světovou válkou. Tehdy všichni tušili, že svět, který znali končí, jen si nedokázali představit, co ho vystřídá. Realita pak překonala i ty nejdivočejší scénáře, ve dvacátém století zvítězil na celé čáře extremismus, nejprve levicový, pak pravicový. Od té doby uplynulo již sto let a Západ se znovu nachází v podobné situaci. Minimálně pro Evropskou unii v roce 2011 po Arabském jaru začalo období Velkého chaosu. Jeho nejviditelnějším projevem je migrační krize. Ta představuje důsledek nerovné distribuce zdrojů mezi zeměmi, což v historii vždy vedlo k migračním pohybům.

Situaci vyostřují protichůdné tendence demografického vývoje v Evropě a ve většině zemí Afriky a Asie, kdy na té bohatší straně počet obyvatel zvolna klesá, zatímco ve státech neschopných uživit stávající populaci, nekontrolovaně roste, takže hrozí demografická katastrofa s opačným znaménkem. Současná podoba migrace tento základní problém neřeší, naopak zhoršuje, a to na obou stranách. Z našeho evropského hlediska ta základní otázka zní, kolik cizích kulturních prvků dokáže evropská společnost snést bez poškození své podstaty a ohrožení své existence?

Velmi nejistá budoucnost čeká Evropskou unii, protože nelze vyloučit, že její současná převládající ideologie neoliberalismu, která má hrát roli motoru integrace, představuje velmi účinný nástroj budoucí desintegrace. Kvůli své vnitřní konkurenční povaze má totiž tendenci dělit jednotlivé členské státy na vítěze a poražené. Ve své mladické nerozvážné otevřenosti tento přístup pěkně vyjádřil francouzský prezident E. Macron. Neuvědomil si, že existuje jemný rozdíl mezi integrací a anexí, takže Brexit nejspíš nebude poslední událostí tohoto typu.

Navíc se zdá, že nové technologie souhrnně označované kódem Průmysl 4.0 dosavadní tendenci ke globalizaci silně omezí, protože povedou k návratu výroby zpět do vyspělých zemí, tedy k lokalizaci ekonomiky a zvýšení významu regionů, případně i národních států, a naopak k vymizení nadnárodních firem jako nepotřebných pro chod světové ekonomiky. To by ve svých důsledcích mohlo vést k ukončení dosavadní praxe privatizace zisků a socializace ztrát, nahrazení globalistické oligarchie představiteli demokratických patriotických politických stran.

Zkrátka, máme před sebou zase jednou bifurkaci naší budoucnosti. Jedna její větev vede do světa, v němž bohatí ještě více zbohatnou a chudí zchudnou a současný nepotismus a protekcionismus dostane zákonnou podobu – o osudu člověka zase bude rozhodovat jeho původ, případně to komu slouží, tedy nová globální forma feudalismu. Výše zmíněná migrace bude hrát dvojí roli – katalyzátoru a nositele těchto dystopických změn.

Obávám se, že scénář pro mne přijatelnější, tedy návrat k demokratickým principům a rovnosti občanů před zákonem a ke světu, kde nebude rozhodovat síla a hrozba silou, ale mezinárodní právo, zatím představuje utopii. Kvůli jednomu dějinnému paradoxu: první a největší obětí neoliberální globalizace se všude na Západě stala střední vrstva. Od konce sedmdesátých let postupně chudne a marginalizuje se její ekonomický a politický význam. Neustále je však ubezpečována o tom, že je součástí vládnoucí elity, je nabádána, aby se ostře vymezovala proti „parazitům“ - tedy sociálně slabším a státnímu aparátu. Naslouchá této ideologické mediální masáži, takže se neobyčejně vytrvale a důrazně zasazuje o politické zájmy někoho jiného než o své vlastní. Letos nás o tom přesvědčují každé volby v EU.

Lež je mocná zbraň, ale jen dočasně. To věděl už prorok Jeremiáš na počátku šestého století před naším letopočtem. Zároveň tušil, že svět, který znal, nenávratně končí, přesto se nebál říkat věci, které nikdo nechtěl slyšet.




Související článek:

Bašta: Vracíme se ke středověké totalitě, migranti nás poučí jak žít


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

15 komentářů :

  1. Souhlas s článkem.

    OdpovědětVymazat
  2. Pekne sformulované. Len sa obávam, že jeden omyl tu je. Priemysel 4.0 nepovedie k vymyzeniu nadnárodných firiem, ale naopak, celý priemysel 4.0 bude patriť práve im, čo ich dominanciu práve posíli.

    OdpovědětVymazat
  3. Lež není žádná zbraň,lež se využívá pro pitomce
    bez vlastního mozku k jejich ovlivnění.V České
    republice je to obzvlášť markantní.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. PAW
      Bible a desatero jsou zakonem jen pro nas, ostatni. Elity pak nic takoveho nedodrzuji ani nemusi v nasem zajmu, OVSEM!! I kdyz chodi mnozi z nich do kostela kazdy tyden...
      Stary zakon je ,jak vidime navod pro elity , aby vedely co potrebuji delat a nahodou se nespletly treba s porizenim MIRU !!
      Jenom nekteri nespokojenci pripominaji elitam jejich lzi. Ale na tom nezalezi..
      A nikdy nezalalezelo..

      Vymazat
  4. Je jistě zajímavé, že pan Bašta vidí současné stěhování islámských národů do zemí EU jako důsledek nedostatečné redistribuce hmotného bohatství. Myslím, že Zeman už několik roků agituje pro to, aby spíše než import kolonistů, podpořily země EU jejich rozvoj v místech, kde po staletí žijí. Aby podpořily jejich ekonomiku, zemědělství.... A co země EU, respektive NATO? Vedou drsnou válku se zabíjením stovek civilistů a také dětí (jako v Manchestru, v tom není rozdíl) a snaží se domorodce vyhnat k úprku do Evropy. A proto, abychom uronili slzu, tak jich navíc pár set cestou do Evropy utopí. A pohoršení? Nad válkou proti muslimským zemím žádné. Stvořili jsme si Islámský stát, proč? Abychom spotřebovali již prošlé zbraně a střelivo a militaristé dostali novější a výrobci pak tučné z daní občanů zemí NATO? Proč organizujeme všude po celém Světě převraty , když zjistíme, že ten který národ nechce skákat jak pískají američtí oligarchové a zbrojaři? Proč podporuje Západ znovu nacismus na Ukrajině či v Pobaltských zemích, proč musí kráčet znovu svojí černou minulostí, kdy podporoval německý nacismus a Hitlera horem dolem - proti židobolševikům.
    Demokracie? Jen směšné slovo v ústech oligarchů a jejich politických poskoků. Zatím, mimo ústního výroku nic, nic, nic. Kde nic není ani smrt nebere. Demokracie a kapitalismus se prostě vylučují. Asi jako nacismus a humanita.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas, demokracie a kapitalismus se vyličují. Argument. Kapitalismus je postaven na individualismu, demokracie na kolektivismu. Chaos, současné kapitalistické, tedy nedemokratické společnosti nelze odvrátit. Cesta k humanizaci spočívá v demokratizaci (kolektivizaci)společnosti. Organizovaný proti kapitalistický odboj to je to co je bezpodmínečně nutné k naší záchraně.

      Vymazat
    2. ty "války" jsou jediný způsob jak zhodnotit
      papírky,otrůčci by se navíc kravaťáků nebáli,
      potřebují tvrdší "ochranu", kolik hrál manchester:mrtví ?

      Vymazat
  5. Nevím, odkud bere autor článku svou naději, když se domnívá, že "... nové technologie souhrnně označované kódem Průmysl 4.0 dosavadní tendenci ke globalizaci silně omezí ...".
    Mám za to, že hlavními nositeli a držiteli pokročilých technologií jsou opět ty stejné (mocné) nadnár. korporace a koncerny, které globalizaci vyvolaly a drží. Jsou to ony, kdo rozhodují o tom, kam budou technologie produkčně lokalizovány, a nadto, disponují i schopností si to "ošetřit" ve sféře politického rozhodování.
    Že by přání otcem myšlenky? ....
    Ta "vidlička" nemá jen dvě možnosti, má jich nespočet. A o tom, jakou cestou půjde hlavní vývojový proud, rozhodne kvalita politického řízení v mocných státech či jejich uskupeních, které tak jako tak utvářejí svět.
    Především vedení ČLR/Ruska a USA/EU.

    OdpovědětVymazat
  6. ...ale problém byl...že kolektivizace taky nevedla
    k demokracii...nebo se mýlím?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (21:11):
      ... a kterou demokracii máte na mysli? Tu zastupitelskou?, která je jen demokraturou?
      Pokud ano, přečtěte si třeba článek prof. Rainera Mausfelda. Byl zde na webu NR nebo na Zvědavci (http://www.zvedavec.org/komentare/2017/05/7263-profesor-rainer-mausfeld-prednaska-na-tema-strach-mocenskych-elit-z-naroda.htm)
      ---
      I tak se domnívám, že autentická demokracie nejde proti kolektivizaci.

      Vymazat
    2. Vážený pane (paní ?). Násilná kolektivizace ani nemohla vést k demokracii, protože musela být udržována prostředky, díky kterým vznikla, tedy zase násilím. V tom byl základní problém bolševické kolektivizace. U nás za první republiky - a to ví dnes málo lidí - fungovaly tisíce různých typů družstev, tedy vlastně demokratických firem. Jenže ta vznikla v naprosté většině dobrovolným sdružením lidí, proto mohla i demokraticky fungovat.
      Jirka

      Vymazat
    3. Re (10:34):
      Pane/paní!,
      ve své poznámce jsem neměl na mysli tu sovětskou.
      Ale budiž! Tak tedy něco k ní. Možná jste si toho ještě nepovšiml/-a, ale počátek kolektivizace v sovět. Rusku spadá do dob horečné industrializace a zoufalého budování obranného průmyslu. Nebyl čas! Na vše jim zbývalo ca. 10 let, což však nevěděli. Vždyť Rusko bylo předchozí Velkou (1.) svět. válkou, a následnou intervencí spojenou s občanskou válkou zdecimované! Což byl ostatně cíl těch západních hybatelů, "dobrodinců" ...
      Vedení tehdejšího Svazu mělo co činit se zcela jiným národem, s jeho jinými tradicemi a sentimentem, s jinou kulturou (vč. politické a hospodářské), se zcela jinakou (zaostalou) ekonomikou a zcela jiným mezinárodním prostředím, ve kterém se nacházelo.
      Proto mistrovat na téma demokracie v podmínkách předvečera 2. svět. války, mi připadá jako zcela ahistorické (tj. bez ohledu na historický kontext), a proto i (promiňte) hloupé.
      Zakládání kolchozů se i přes tragické okolnosti (následný hladomor umocněný cílenou obchodní politikou Západu) ukázalo jako životaschopné. I v tom sovětském Rusku. Bylo totiž docela případným spojením hmotné zainteresovanosti členů družstev s kolektivizací zemědělské výroby (tedy i jejím zhromadněním a zefektivněním), a také i zdařilým pokusem o odstranění tradičního nerovného vztahu "statkář-pacholek". Proto se ujalo ...

      Vymazat
  7. Bašta poznamenává, že nejvíce se lže když se mění režim. Havel lhal na Václaváku mnohem více a podstatněji než Gottwald na Staromáku. Kolem Havla bylo hejno disidentů, kteří mu buď hloupě věřili nebo byli možná ještě většími lháři a podvodníky než jejich guru. Jestliže má být společnost Nové republiky důvěryhodná i pro starší občany, kteří pochopili, o co jde nebo šlo, pak se musejí tito dřívější disidenti a také ti, co se jen příležitostně vezli, se svou minulostí nějak vyrovnat. Netřeba sám sobě sypat popel na hlavu, stačilo by popsat procesy, jak se lež aktivně využívala. Bylo by to dobré pro ty bez zkušeností.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 0:49 možná až příliš decentní, ale správné a potřebné vybídnutí! I když se tak nějak v tichosti, oním směrem vykračuje.

      Vymazat
  8. "Migrační krize. Ta představuje důsledek nerovné distribuce zdrojů mezi zeměmi, což v historii vždy vedlo k migračním pohybům."
    Dnes se ignoruje nejdůležitější zdroj národů. IQ a schopnost pracovat. Podívejte se na Čínu nebo Singapur. Pokud se ovšem energie národa soustředí na vzájemné oškubávání a obelhávání, jde o závod ke dnu. jogín

    OdpovědětVymazat

Reklama