Reklama

.

.

úterý 23. května 2017

Západ chtěl Rusy vypudit z Krymu kvůli Blízkému východu, jenže se to nepovedlo. Willy Wimmer, bývalý exposlanec spolkového sněmu vypovídá...(video)

23.5. 2017   Eurasia 24
napsal a přeložil Geo
 Mezi děním v Sýrii a na Ukrajině je přímá a těsná souvislost. Puč v Kyjevě musel proběhnout, aby Západ odstranil zásadní překážku svých krvavě prosazovaných zájmů na Blízkém východě – totiž Rusko. Jenže vývoj nabral docela jiný směr. Naprosto otevřeně o tom mluví bývalý státní tajemník na německém ministerstvu obrany a exposlanec spolkového sněmu Willy Wimmer.

Rozhovor s německým politikem vedl novinář Ken Jebsen přímo v sevastopolském přístavu. „Sevastopol je strategická příčina rozvoje událostí na Ukrajině, které jsme viděli v roce 2014. Odtud totiž Ruská federace zabezpečila podporu svému spojenci Sýrii,“ konstatuje Willy Wimmer, který se jako jeden z mála německých politiků odvažuje nazývat věci pravými jmény.

Západ chtěl Sýrii za každou cenu připravit o možnost ruské podpory. „A to je podle mě základní příčina toho, proč došlo k puči v Kyjevě. Věc se týkala toho, jak se měly rozvíjet další události na Blízkém a Středním východě. A Sevastopol v tom hraje strategicky důležitou roli,“ zdůrazňuje německý politik.

„Ruská federace poté vstoupila do konfliktu v Sýrii v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN. To, co udělala Ruská federace, je legitimní. A samozřejmě to brání strategickým cílům USA a jejich spojenců jak v Sýrii, tak v Iráku nebo v jakékoliv další zemi,“ objasňuje Wimmer.

„Proto bylo třeba zabrat Sevastopol – prostřednictvím toho, že Ukrajina měla dělat všechno možné, aby ruskou flotilu a ruskou základnu z Krymu vypudila,“ pokračuje.

Připomíná rovněž skutečnost, že Rusové byli na Krymu historicky a přes všechny složitosti zde zůstali i po rozpadu SSSR a osamostatnění Ukrajiny, kdy se de iure ocitli v jiné zemi. Za užívání přístavu ale vždy řádně platili a plnili všechny smluvní podmínky.

„Na základě této dohody se ruská flotila a ruští vojáci absolutně legálně nacházeli na Krymu a v souvislosti s počátkem událostí na Ukrajině po puči využili legitimní právo chránit své vojáky. Tehdy se zde objevili na ulicích а křižovatkách všem dobře známí zelení mužíčci. Oni zde byli i předtím, tady není co vymýšlet,“ objasňuje Wimmer to, co je v západních médiích podáváno jako „anexe“ nebo „okupace“ Krymu.

A připomíná politické důsledky přítomnosti ruských vojáků v Sýrii: „Teprve po vstupu Ruské federace do syrského konfliktu před dvěma roky se objevila šance na ukončení tohoto konfliktu. A ti, kteří tehdy chtěli zabrat Sevastopol a vyhnat odsud ruskou flotilu, neměli nejmenší zájem na mírových rozhovorech a ani dnes takový zájem nemají,“ zdůrazňuje Willy Wimmer.

NATO podle něj svého ruského konkurenta nedocenilo. Postup Ruska na Krymu naopak zabránil eskalaci a něčemu, co by bylo „více než občanská vákla“.

8 komentářů :

  1. Pan Wimmer ví o čem mluví. Ruský zájem o Blízký východ byl před rokem 2014 veliký.
    V létech 2012 a 2013 jsem byl služebně v Dubaji ce
    lkem téměř měcíc ubytován v nejdražších Hiltonech. Při snídanich jsem se divil, proč 20 % lidí mluví rusky. Také v baru nedaleko hotelu byly ve "výstupech" jenom Ukrajinky a Rusky.

    OdpovědětVymazat
  2. Samozrejme že kôli blízkemu východu,toto vie aj absolvent miestnej špecialnej školy.

    OdpovědětVymazat
  3. Doplňujem,aj kôli nerastnému bohatstvu nafte rope a prístupu k Hormuzkému zálivu ,to čo má Irán.Bude ešte mela a kupapaca,to bude rezba.

    OdpovědětVymazat
  4. Však také proto západní politici vřískají něco
    o anexi.Dokonce i u nás ti,kterým se velice
    divím,protože v jiných tématech se s nimi shodnu.
    Ukrajinci ukradli Krym Rusku v padesátých letech
    minulého století Chruščovem,který byl Ukrajinec.
    Stejnou pozici zaujímal i Brežněv,též Ukrajinec.
    Při rozpadu SSSR obyvatelé Krymu v referendu
    požadovali připojení k Rusku,ale nikdo na ně
    nebral zřetel.USA a EU rozpoutaly Majdan a Krym
    se rozhodl vystoupit z Ujrajiny a přistoupit k
    Rusku.Ukrajinští fašouni ani netuší,že to byly
    následky jejich vraždění např.v Oděse.Když tyto
    bojůvky přijely na Krym,dostalo se jim přijetí
    velmi nepřátelského a násilím byly donuceny k
    odjezdu.Řeči o tom,že referendum je neplatné,
    protože ho neschválila vláda v Kyjevě jsou zcela
    mimo.Podle ukrajinské ústavy totiž referendum
    nepodléhá schválení ústřední vládou!
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petr Majevský Souhlas.

      Vymazat
    2. Majevský - táraš - Krym prisľúbil Stalin, a nie Chruščov, chazari nakoniec dosali svoju CCP kdesi pri čískych hraniciac, dohoda lae platila na Krym, po Stalinpvej smrti a krachu z naplnenia vybudovania socialistického Izraela sa Krym prifaril k Ukraine preto, aby sa nemuseli vracať valuty, to je známe, Krym v rámci Ukrainy bol CCP - autonómnou republikou s vlastným parlamentom, a aj podľa ukrainskej ústavy podľa článku 3,5, a tuším 151 mal právo nebyť riadený Kievom, a odísť - stačilo referendum... čo sa aj stalo.

      Vymazat
  5. Ať si pindosi a fašouni ukrajinští říkají svoje bláboly. Rusko Krym nepustí,z toho by byla celosvětová záležitost a toho se Emíci a "odborníci" z NATA kurevsky bojí. Ono by se to totiž odehrávalo nejen na východě. ale i v Evropě a poprvé by poznali zač je toho loket i v Jůůessej.
    Tentokrát by hodpodářsky nebohatli hezky z půjček válčicím stranám ze svého "nedotknutelného" území. Tentokrát by dostali po tlamě hezky u nich doma!! A jak známo,pindosi v krušných chvílích pohromadě držet neumí, takže by se impérium sesypalo jak "hajzle spadni".

    OdpovědětVymazat
  6. Bylo krásné sledovat protažené obličeje Nulandové & po připojení Krymu k Rusku. To bylo překvápko, jackpot padl hned v prvním kole a brali ho Rusové.

    Admirál

    OdpovědětVymazat