Reklama

.

.

sobota 10. června 2017

Britská plichta

Zbyněk Fiala
10.6.2017  VašeVěc


Předčasné volby, které měly posílit mandát konzervativní vlády pro silácké vyjednávání s EU skončily plichtou, vládu lze sestavit, ale bude viset na vlásku. „Nevolitelný“ Jeremy Corbyn, jak ho označovala jeho vnitrostranická opozice, se ukázal být volebním trumfem strany.


Necelé dva týdny před zahájením jednání o Brexitu vládnoucí konzervativní strana prohrála sázku na zvýšení parlamentní většiny. Po ohlášení téměř konečných výsledků v pátek dopoledne zjistila, že v předčasných volbách ztratila 12 křesel. Odepisovaný levičácký labourista Jeremy Corbyn, o kterém jeho vlastní poslanci, zdědění z časů „třetí cesty“ tvrdili, že je nevolitelný, posílil zastoupení strany o 31 křesel. UKIP, která předtím dotlačila zemi k Brexitu, zcela zmizela z Dolní sněmovny. Skotští národovci (levicově orientovaní stoupenci zachování členství v EU) ztratili dvě pětiny křesel, ale 35 jich ještě zbylo.

Výsledek je nejhorší možný, přinesl jen nejtěsnější sněmovní většinu 328 křesel. Samotní konzervativci získali jen 318 křesel (jedno bylo stále ještě ve hře v rukou počítajících komisařů), ale Mayová jednala rychle a ještě před ohlášením konečných výsledků získala podporu irských unionistů s 10 křesly.

Padly tím předchozí úvahy o spolupráci s Lib Dem, která získala 12 křesel. Teoreticky je tedy každé hlasování ohroženo změnou pár hlasů. Labouristé skončili s 261 křesly, ale jejich případnému nejbližšímu partneru SNP, na kterého spoléhali, zůstalo jen 35 křesel. Zelení nakonec uhájili své jediné křeslo.

Irští Unionisté s 10 křesly mají hlavní zájem, aby Brexit neohrozil osudy otevřené hranice uprostřed ostrova. Samotná DUP sice Brexit podpořila, ale referendum před rokem ukázalo, že 56 procent severoirských voličů je pro setrvání v EU. DUP proto rozhodně odmítá případný „tvrdý Brexit“, jak jím vyhrožovala Mayová.

Britský jednokolový většinový systém je krutý, přeje nejsilnějším na úkor ostatních. Je to patrné na posunu celkového zisku dvou hlavních stran, kdy měly získat podle váženého klouzavého průměru předpovědí za 14 denní období necelých 80 procent hlasů (C 44 %, L 36 %), ale nakonec získaly skoro 90 procent křesel (C 49 %, L 40 %).

List Guardian sledoval volební výsledek také z pohledu účinnosti kampaně. Tam, kde měla některá stran původně převahu 20 procent a více hlasů, se neodehrálo prakticky nic, ale v těsnějších obvodech s dřívější převahou konzervativců mezi 10 a 20 procenty labouristé opakovaně úspěšně zalovili a v obvodech s ještě těsnější převahou způsobili úplný masakr a spolu se SNP posbírali polovinu konzervativních mandátů. Jen v Londýně labouristé sebrali konzervativcům tři křesla. Jejich vlastní ztráty ve prospěch konzervativců, které se podle předpovědí považovaly za samozřejmost, přitom lze počítat doslova na prstech jedné ruky.

Ve volebních soubojích malých stran se hrálo o to, zda bude mít případná menšinová vláda dostatečnou parlamentní podporu. Obzvláště dramatický význam měl vzájemný souboj liberálů a skotských nacionalistů SNP. Největší bitva tohoto druhu se odehrála ve skotském pobřežním obvodě Severovýchodní Fife, kde kandidát Skotů porazil liberála o pouhé dva hlasy. Bylo to nejtěsnější poválečné vítězství vůbec.

Šance menšinové vlády poznáme nejdříve v úterý 20. června, kdy se může odehrát první sněmovní hlasování. To už budeme mimochodem znát také konečné výsledky francouzských sněmovních voleb. Bude to tedy týden lámání chleba o budoucnosti Evropy.

Co jsme se z britských voleb dozvěděli:

Pouťoví štváči z UKIP vyhořeli jak papír, zmizeli ze sněmovny. Byli to přitom oni, kdo tak k smrti vyděsili předchozího předsedu konzervativců Davida Camerona, že slíbil vyhlásit referendum o setrvání Británie v EU. Podnětem k referendu tedy nebyla starost o osudy země, ale o poměry sil v konzervativní straně, kdy ohniskem odporu byla skupina tvrdých euroskeptiků, přizpůsobujících se tlaku UKIP.

Jeremy Corbyn vyhrál vnitřní bitvu v Labouristické straně, kde proti němu stáli vlastní poslanci a tvrdili, že jeho levicová orientace je hrozbou pro příští volební výsledek. Teď se o potřebě řešit problémy narůstající nerovnosti mluví i mezi konzervativci. Porážka vnitřní labouristické opozice je tak nejdůležitějším výsledkem těchto voleb.

Therese Mayová, které se v kampani začalo přezdívat Maybot podle roboticky stereotypních odpovědí na všechny otázky, nyní dostala přezdívku Mayhem, neboli rozvrat a chaos.

Na tvrdý Brexit to nevypadá, z britské elity postupně vyprchává původní zpupnost a bude muset začít realisticky uvažovat. Bude k tomu potřebovat víc času, než si myslela, a asi i jiné lidi.

- - -

4 komentáře :

  1. Volby byly risk.
    Nevyšel, přesto se podařilo oslabit Skoty. Labouristi jsou banda zločinců, asi jako naši socani, Blairovy válečné zločiny nejsou tak dávná věc.
    Mayo se spojila s Iry. Naštěstí jejich největší devíza je antibuzerantismus. Takže by mohli požadovat zametení s buzeranty. To by mohl být začátek obracení k lepšímu. Ale koalice bude křehká.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 10:13 Dobře popsáno.

      Vymazat
    2. 10:13 ona ta pravice zločinci nejsou?

      Vymazat
    3. Corbyn s Blairem a jeho zradou sociálně demokratické myšlenky nemá nic společného! Ta dnešní Labour je až na některé poslance, jiná, než za Blairových lumpáren.

      Vymazat

Reklama