Reklama

.

.

neděle 16. července 2017

Evropská budoucnost po jednání G-20



Rostislav Iščenko
16. 7. 2017   
Zdroj
Následující text je nepatrně zkráceným překladem článku Rostislava Iščenka, autora píšícího pro agenturu RIA Novosti, který se původně jmenoval: „Trumpovy manévry v Evropě. Jak si Washington a Moskva budou dělit Berlín.“ Obsahuje pozoruhodné a dá se říci, že velmi závažné, informace týkající se letošních zahraničněpolitických jednání Donalda Trumpa v Evropě včetně výstupů z nedávných jednání G-20. Rozhodně se dočtete daleko více, než bylo přiznáno v médiích. Pokud se dále tyto informace v praxi postupně potvrdí, bude se jednat o celkovou změnu a nové uspořádání politické situace v Evropě i ve světě. Rozhodně se takto otevřené informace jen tak nedovíte v oficiálních médiích, ani u většiny politických analytiků a komentátorů. (Croix)

Během uplynulého týdne se americký prezident stihl zúčastnit jednání v Polsku o projektu Trojmoří (projekt o systému států mezi Baltským, Černým a Jaderským mořem, o němž snil už Pilsudský, pozn. překl.), jednal s polskou vládou, zúčastnil se konference G-20 v Hamburku a logicky završil svou cestu při setkání s Macronem, když přijel do Francie oslavit 100. výročí vstupu Spojených států amerických do I. světové války. Rozhovory a protokolární ceremonie s francouzským prezidentem zabraly 27 hodin.

Od května to byl již druhý okruh jednání Donalda Trumpa s jeho evropskými spojenci. V květnu během prvního evropského turné se pán Bílého domu pouze seznamoval se svými kontragenty a zároveň šokoval Evropany novým požadavkem nejen plnit závazky financování NATO, ale i zaplatit dosavadní nedoplatky plynoucí z těchto závazků.

V květnu ještě nebyl program pro Evropu zřejmý, šlo o jednotlivá bilaterální jednání. Červencová jednání už byla mnohem produktivnější.

Trump měl před sebou nejednoduchý úkol. Během setkání s Putinem a Si Ťin Pchingem v Hamburku musel zjistit, jaké jsou šance na dosažení kompromisních dohod v obou směrech a rozhodnout na které politické frontě otevřené Američany (evropsko-blízkovýchodní a asijsko-pacifické) bude klid a na které bude nutné koncentrovat zdroje pro zvýšení nátlaku.

Druhý úkol (a z hlediska závažnosti zřejmě první v pořadí), který stál před americkým lídrem, byla konsolidace evropských spojenců kolem nové americké strategie. Nejde jen o novou strategii ve vztahu k Rusku a Číně, v tom je Západ celkově zajedno. Kromě toho na asijském jevišti vojenských událostí mají USA místní spojence a role Evropy je tam okrajová. Řeč je hlavně o konsolidaci EU na základě nových pravidel spolupráce s USA.

První úkol se Trumpovi nepodařilo dotáhnout do konce. S Ruskem dosáhl kompromisu ve věci syrského urovnání, ale to nebylo všechno. Hlavní je, že Moskva nedala najevo připravenost vzdát se podpory Číny a Íránu. Navíc, po rozhovorech s Trumpem se objevil únik informací o konečné dohodě o dodávkách systému S-400 Turecku. To je přímé vtrhnutí do sféry amerických zájmů. Rusko, kromě upevnění svých pozic v Sýrii a na Blízkém Východě obecně, vstoupilo na zbraňový trh nejdůležitější země NATO v regionu, která má druhé nejsilnější ozbrojené síly, co se bojové pohotovosti a početnosti týče, v NATO. „Kdo dívku odívá, ten s ní i tančívá.“

Souvislost má i to, že k informačnímu úniku došlo, když se objevila informace o dohodě mezi Polskem a USA o dodávce systému protivzdušné obrany Patriot Varšavě. S-400 je efektivnější analog Patriota. V případě jeho získání Tureckem by mohla Ankara společně s ruskými silami v Sýrii v případě potřeby uzavřít nebe nad celým východním Středomořím.

Jednotlivé země se pokoušejí využít příměří na Blízkém Východě k získání lepších pozic před dalším kolem boje. Nicméně Moskva i Washington se snaží naplňovat podmínky taktické spolupráce v Sýrii, včetně takových operací, které nebyly zveřejněny. Například, po setkání s americkým prezidentem změnil Macron výrazně francouzskou pozici a prohlásil, že Paříž už dále netrvá na Asadově odstoupení. Připomínám, že v předvečer jednání G-20 v Hamburku jako první přijal formulaci o tom, že „o osudu Asada rozhoduje Rusko“ Státní departement USA. V této rovině změna francouzské pozice na základě rozhovorů s americkým prezidentem je především znakem toho, že Washington přesvědčil svého spojence, aby se podílel na řešení situace.

Francie ruku v ruce s Polskem se začíná ucházet o roli prioritního spojence USA v Evropě, začíná vytěsňovat Německo, jehož kancléřka, oblíbenkyně Obamy, jejíž vztahy s Trumpem zjevně nejsou dobré, neskrývá rozladění z nového formátu americké politiky.

Je třeba říci, že si americký prezident nevybral nejlepší čas na to, aby téměř ultimativně požadoval po německé kancléřce vzdát se Severního proudu - 2 a přistoupit na dodávky amerického LPG. Merkelovou čekají už v září parlamentní volby, které rozhodnou o jejím další setrvání v úřadu kancléře. Odmítnutí Severního proudu – 2 z pohledu jejích politických perspektiv je stejně nežádoucí jako veřejný spor s Američany kvůli spolupráci s Ruskem na budování plynovodu. Proto odmítnutí americké iniciativy kancléřkou bylo v maximální míře mírné, ale stejně zaznělo důrazně.

Očividně to byl poslední test perspektivnosti uchování formátu spolupráce USA s Německem jako dominujícím členem EU. Jak jsem psal už dříve, Trump v Polsku získal jednoznačné poznatky o tom, že je Varšava připravená vzít na sebe roli hegemona Východní Evropy – představitele USA v regionu. Je to prakticky pokus vzít Německu kontrolu nad polovinou EU, „novými Evropany,“ a získat ji pro USA.

Během produktivních rozhovorů s Macronem se začala rýsovat na USA orientovaná protiněmecká osa v EU: Paříž – Varšava. Berlínu připravenému vzít na sebe samostatnou odpovědnost za Evropu bez účasti USA byla připravena tradiční anglosaská alternativa v podobě francouzsko-polského kontinentálního spojenectví. Jeho odlišnost od dřívějších podobných spojenectví spočívá v tom, že se Německo jako finančně-ekonomický tahoun EU ocitne v pozici, kdy bude nuceno financovat své konkurenty v boji o vliv v EU.

To vše oslabuje vnitřní evropskou jednotu a posiluje pozice USA na kontinentě. Vypadá to, že se Trumpovi přinejmenším podařilo vyřešit problém neutralizace Evropy (německé Evropy) na období vlastní americké slabosti v této oblasti. Přičemž tohoto řešení dosáhl Washington zadarmo. Vezmeme-li v úvahu, že Polsko podporuje americký projekt odpoutání EU od dodávek plynu od Gazpromu a přechodu na dodávky zaoceánského plynu a Francie je připravena tento projekt podpořit, protože není na dodávkách plynu z Ruska závislá, pak má Washington šanci na nové evropské konfiguraci ještě zapracovat. Samozřejmě, pokud se podaří část trhu Gazpromu odebrat.

Nová rýsující se strategie USA celkově stojí na tom, že netrvá na ideologických požadavcích (pokud nejsou proveditelné, například odchod Asada), ale ostře se bere za své tržně-ekonomické zájmy. V rámci této strategie se první dostanou pod úder Čína s Německem, čili hlavní ekonomičtí konkurenti USA a potenciální spojenci Ruska.

Pokud je s Čínou vše jasné – Rusko s ní udržuje neformální vojensko-politické spojenectví, které může být v případě nezbytnosti kdykoliv formalizováno, pak s Německem je to složitější. Německo je spojenec USA v NATO a je vázáno svými závazky v EU. Ani němečtí politici, ani německé veřejné mínění nejsou připraveni k ostré změně kursu o 180 stupňů své zahraniční politiky.

Stejně jako před 72 lety (v květnu 1945) se budoucí evropské poměry utváří během bitvy o Berlín. Přičemž zájmy účastníků jsou mnohavrstvé a svazky, úsilí a kontakty se navzájem protínají. Partie to bude složitá a neuvěřitelně zajímavá.

Překlad: CROIX

16 komentářů :

  1. Zase boj o moc a prachy s německem do islámské země.

    OdpovědětVymazat
  2. Poláci to neuhrají. Nemají na to dost rozumu, natož moudrosti, dost zdrženlivosti, dost velkorysosti, rozhledu a nadhledu, jsou spoutáni minulostí, mají na mraky frustrací a komplexů a neuvědomují si, že taková role neznamená více svobody, nýbrž naopak méně, neboť nese velkou zodpovědnost, mj. za příkladné jednání.
    Zázraky nelze čekat ani od ostatních, poněvadž si honí především vlastní triko, takže to nadále bude klubko malých hádajících se jedovatých háďat. Na evropské scéně zatím není vidět žádný státník, jen běžní politici, takže Unie se bude dále debilizovat, degenerovat, drolit a evropslá spolupráce bude dále čekat na státníky formátu Ch. de Gaulla, W. Brandta, B. Kreiskeho, O. Palmeho, kteří by politickou vizí a působením překročili rámec vlastního národa a načrtli program spolupráce, v níž se budou všichni moci důstojně realizovat. Smůla pro Evropany je v tom, že než V. V. Putin dostane moudrého EUropského státnického partnera, tak už může skončit ve funkci, či zestárnout, a idea společného mírového spolupracujícího evropského domu od Bretaně po Ural, resp. po Kamčatku, zůstane jen snem.
    KR

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. EU pada
      Rychle od ni, viry u potapejici lodi jsou nebezpecne
      Horni Dolni
      V Evrope zustavaji jen sebevrazi

      Vymazat
    2. Navíc Polsko nikdo z nových Evropanů neuzná za svého lídra. Na to je příliš dobře známe a hlavně z nich nic nekápne. Němce musíme respektovat, protože jsme na nich závislí, Poláky nemusíme a nebudeme. To Trump teda má špatné informátory.

      Vymazat
    3. Re (23:30):
      Spíš než snaha o ustavení věrohodného leadera mi ta iniciativa s Polskem připadá jako další US pokus o rozvrácení EU napříč. Protože nejen, že Polsko nemělo, nemá a nebude mít potřebnou autoritu ani mezi státy střední či východní Evropy, natožpak té severní či západní. Byla by to jen formální či vynucená autorita, bez smysluplné ideje, (a ano!) bez vůdčí osobnosti. Idea agrese proti Rusku, ke které jediné se to Polsko hrdě hlásí, nemá mezi lidem obecným podporu, je nepoužitelná. A to i kdyby se média s jejich militantní propagandou samou aktivitou i přerazila.
      ---
      Po západní Evropě (např. Anglii) je řada "renomovaných" univerzit, které snad i ty elity vychovávají (Eton aj.). Těch jejich absolventů musí být stovky, snad i tisíce.
      Kde jsou?
      Copak se nenajde ani jediná dostatečně připravená osobnost? Která by byla pro Putina či Si Ťin-pchinga důstojným partnerem? A viděla dál než jen na obzor osobních zájmů (a jak i postřehl autor Iščenko, za obzor jednoho volebního období ..).

      Vymazat
  3. NEJVETSI NEPRITEL AMERIKY JE NEMECKO
    TRUMP
    je cas znicit nemecko
    A havlisty, kavarnu, vlastizradce, vitace atd

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mýlí se. Největším nepřítelem DNEŠNÍ "Ameriky" je ZDRAVÝ ROZUM BÍLÉHO ČLOVĚKA

      Vymazat
  4. Vzdor tomu, že si Trum s Putinem dál povídali i po přesčase, pochybuji, že by se Trumpovi podařilo Rusko a Putina odklonit od strategického partnerství s Čínou. Byť i partnerství neformálního.
    Jakkoliv Trump míří dobře!
    Vždyť právě v tom partnerství je podstata síly i obranyschopnosti těch dvou zemí. Jejichž představitelé jistě již v dětství zaslechli něco na způsob té poučné legendy "O synech Svatoplukových".

    OdpovědětVymazat
  5. Stále boj o dodávání zemního plynu. O kolik víc za něj budeme platit? Co nejvíce. Terminály na zkapalněný se staví myslím v Polsku a Francie má také přístav na to přizpůsobený. Překupnictví je lepší jak produkce- to už ví v kapitalismu každý. Žádné slitivání a námi. Už dost levného ruského. USA potřebuje energetickou závislost Evropy. Trump jde snad ještě více po penězích než Obama a Clintonová. To je čím dál méně řešitelný stav. Politici budou dál sledovat své zájmy a půjdou cestou nejmenšího odporu. Zbýváme MY a volby. Zde tolik propagovaný Okamura myslím minulý týden doporučil poslat vojáky na Rusko. Tak kdo z místních čtenářů překročí svůj stín a dá hlas těm co byli proti? Nadlidský to úkol.

    OdpovědětVymazat
  6. R.P. a to o Okamurovi, jsi četl kde?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi to nečetl nikde, ale proč si neplivnout, jedovatou slinu? Stříbrné lžičky se sice našly, ale stín podezření zůstal...

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  7. http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=66728&l=cz
    Tedy nepřihlášen a Úsvit 2x pro. Celková bilance z hlediska jeho politického uskupení je potvrzení většinového rozhodnutí. Čekal bych v tak zásadním bodu přesvědčivější vystupování.

    OdpovědětVymazat
  8. Jak bude vypadat evropská budoucnost mne v této
    době příliš nezajímá.Zajímá mne,kam se po volbách
    vydá ČR!Pokud se prosadí nynější směr vzhůru do
    EU,tak tento stát dopadne špatně.Pokud se rozhodne
    vedení státu pro vlastní budoucnost bez EU,je zde
    velká šance na záchranu českého národa a státu.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petre,mylite se,ta sance neni velka jak pisete.Je tak 1:100 ale stoji za to ji vyuzit.Nahoda je blbec i kdyz dle meho se nic nedeje nahodou.Tot muj nazor.

      Vymazat
  9. Opět se nerozlišují dvě diametrálně odlišné tváře USA: Ta stará, reprezentovaná současným zastoupením v NATO, vojenským velením, státním aparátem, velením CIA, NSA a kontraktačním systémem; ta druhá je nová Trumpovská, reprezentovaná nejen prezidentem, ale také jeho nějkterýmu novými lidmi. Ti druzí plně respektují aktuální trojúhelník RF-Čína-Írán jak to, co je posvěceno globální elitou. Ta pod časovým tlakem není schopna udržovat protiruské "zadržovací" působení a při personálním deficitu musí též respektovat roli RF a Číny a designovanou roli Íránu v novém uspořádání světa s cílem zajistit zdrojovou stabilitu při dramaticky snížené konzumitě a parazitování na zdrojích při pokud možno zachování davo-elitářské formy globální společnosti, což se ale při sílícím vlivu RF nedaří. RF prosazuje bezelitní soudržnou společnost na základě sdílení mravních principů (pro někoho Božích zákonů) na bázi lidské psychiky a "diktátu" svědomí. Kdo se řídí svým lidským svědomím, ten v jeho rámci nalézá netušenou míru svobody při osobní odpovědnosti na udržování a rozvoji takto formované společnosti. Kvantitativní růst nahradí růst výhradně kvalitativní, peníze přejdou do režimu výhradního transakčního zprostředkovatele a ekonomika se obejde bez úvěrové emise, úvěrů a stahování peněz z oběhu z důvodu nejistoty profinancování požadovaných transakcí. Pokud budeme skutečnými lidmi, pochopíme i, co znamená výsada řízení se svědomím, výsada lidské psychiky. Nebuďme ani lidskými nositeli zvířecí psychiky, zombie psychiky a démonické psychiky, což je to, oč usiluje entita známá jako Ďábel. Je dobré si uvědomit, že toto není fandazie, ale skutečnost, jíž mnozí urputně odmítáme, ač se tím zbavujeme svého lidství.

    OdpovědětVymazat

Reklama