Reklama

.

.

čtvrtek 27. července 2017

Hrozí obchodní válka s USA?


Zbyněk Fiala  
27.7.2017 VašeVěc
 

Nové ruské sankce amerického Kongresu ohrožují klíčové evropské spojence. Je to chyba, nebo záměr? Evropská komise zvažuje protihru, hlásí Financial Times. 


Ruská stopa se v USA našla, americký ministr energetiky Rick Perry konzultoval s dvěma ruskými komiky vývoz amerického uhlí na Ukrajinu. Přesněji, ministr odpovídal 19. července v rozhovoru, který považoval za tiskový, a až teď se přišlo na to, že na druhé straně drátu nebyli novináři, ale komici. Perry odpovídal vážně, a to i na témata, která nám znějí komicky, jako je ten vývoz uhlí na Ukrajinu. Odsoudil také stavbu plynovodu Nord Stream 2 a řekl, že americká technologie pomůže Ukrajincům rozvinout vlastní naleziště plynu. Zdá se, že se tak rýsuje obchod, který stál už na začátku občanské války na Ukrajině. Na západě země jsou naleziště plynu dobyvatelná technologií frakování. Ukrajinci mohou kupovat uhlí v Americe, za které pak těmito nalezišti zaplatí.

Na žertíček se přišlo ve chvíli, kdy se v Kongresu USA začaly projednávat sankce proti Rusku. V prvním kole prošly Sněmovnou reprezentantů, druhé bude v Senátu. Ve sněmovně to nebyl žádný těsný výsledek, ale jako když se ve fotbale vyhraje 10:0 (poměr hlasů byl 419:3). Sankce jsou zdůvodňovány vedle té Ukrajiny (motiv viz výše) například nutností odpovědi na „ruskou agresi v Sýrii“. Tam však jsou Rusové na základě dohody se syrskou vládou, zatímco Američané museli přiznat, že v Sýrii budují deset základen bez sebemenší právní opory.

Je to tedy vítězství iracionality, boje s papírovými tygry. To zní velmi nebezpečně. Kdyby byl americký Kongres iracionální a jeho pozornost byla upoutávána neexistujícími riziky, nedokázal by vnímat ta skutečná. Je dostatek historických zkušeností s tím, jak zranitelná je země omámená propagandou natolik, že ztrácí představu o skutečných obrysech světa. Bádalo se nad tím hlavně po katastrofě Německa, které až zničující porážka přesvědčila o tom, že jeho vysněná nadřazenost je pouhou iluzí.

Doufejme, že americký Kongres iracionální není. Nebezpečný je i tak, ale je naděje, že bude vnímat reakci na své kroky a dokáže se včas přizpůsobit. Zároveň by to však znamenalo, že za zdánlivě iracionálními rozhodnutími musíme vnímat nějakou skrytou agendu a je na nás, abychom se do
Zbyněk Fiala
27.7.2017 VašeVěc

Nové ruské sankce amerického Kongresu ohrožují klíčové evropské spojence. Je to chyba, nebo záměr? Evropská komise zvažuje protihru, hlásí Financial Times. hadovali, čeho vlastně chtějí dosáhnout.

Viděl bych zhruba tři možnosti. Podle varianty A jsou sankce proti Rusku jsou hlavně vnitropolitickou záležitostí Washingtonu. Podle varianty B se sledují hlavně obchodní cíle břidličných frakérů, kterým chybí odbyt zkapalněného plynu. Proto jsou sankce namířeny hlavně na spolupráci s Ruskem v oblasti ropy a plynu. Varianta C pak vychází z obavy, že impérium ztratí soudržnost bez jasného nepřítele a jednoznačné nadvlády metropole. Rusko je vhodný nepřítel, lepšího nemáme, a Evropa si musí zvykat na podřízené postavení. P
Zbyněk Fiala
27.7.2017 VašeVěc

Nové ruské sankce amerického Kongresu ohrožují klíčové evropské spojence. Je to chyba, nebo záměr? Evropská komise zvažuje protihru, hlásí Financial Times. roto sankce fakticky ohrožují hlavně německé a francouzské zájmy v energetické oblasti.

Že jde o vnitropolitický konflikt, ve kterém se cílí na prezidenta Donalda Trumpa a jeho snahy zlepšit vztahy s Ruskem, soudí Gary Hufbauer z vlivného Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku. A protože jeho oborem je ekonomika, na dvou stovkách předchozích případů různých sankcí dokazuje, že smysl to nemá. Nejlépe je to podle něj vidět na KLDR, která je obklopena sankcemi od nepaměti, a nikterak jí to nezabránilo vyvinout rakety, která už dostřelí (zatím nejspíš jen bez nálože) až na Aljašku.

Nebude asi sám, kdo si tohle dovede spočívat. Prakticky jednohlasný souhlas Sněmovny reprezentantů se sankcemi však naznačuje, že teď se tam hraje podobná hra na zničující slovo, jakou známe z filmu o svatém Grálu a králi Artušovi od nepřekonatelných Monthy Python. V Americe je tím zničujícím slovem „Rusko“. Nikdo nechce zahynout jen proto, že se na něj to slovo přilepí. Uvedený směšnohrdinský příběh má spoustu lákavých epizod. Nejvíc by se mi líbilo, kdyby zákonodárci vytáhli i lidožravé králíky nebo přistoupili na to, že o výsledku obléhání pevnosti rozhoduje vynalézavost nadávek vyměňovaných mezi těmi v cimbuří a těmi pod hradbami. Mělo by to dopadnout dobře, ve filmu nakonec přijela policejní hlídka a vyhnala všetkých.

Co bude policejní hlídkou v tomto případě? Odvolání prezidenta? Po prohře Hillary prohraje i Donald? Skutečně budou vyhnáni všichni? Obávám se, že všichni ne.

Ano, sankce proti Rusku obecně zapadají do systému soustavného ohrožování prezidentovy pozice, o které se pokouší seriál vyšetřování zločinné spolupráce s Ruskem při ovlivňování amerických voleb. Tedy zda ty volby nevyhrál Trump ve spolupráci s Putinem. Jsou to podezření hodná putimského strážmistra Flanderky, kterému se podařilo zjistit, že kdyby měl Švejk fotoaparát, klidně by fotografoval i nádraží.

Avšak Trump vadí hlavně tím, že chce omezovat americkou vojenskou přítomnost v zahraničí a nahradit ji pouhým vnucováním masívních prodejů amerických zbraní a dalších forem výpalného. Jenže to je málo, upouští od možnosti drancovat. Kdyby tedy vyšly hrozby odvolání prezidenta (impeachment), dostal by se do nejvyšší funkce dosavadní viceprezident Mike Pence, zcela oddaný bojovným nápadům neokonzervativců. A ti už jednou dokázali plynule přejít od republikánského Bushe mladšího k demokratickému Obamovi. Ani tentokrát by se je nepodařilo vyhnat.

Variantu B představuje zoufalá snaha prodávat přebytky amerického zkapalněného plynu do zahraničí. Je to pokračování obchodní války, která vznikla jako reakce států OPEC na břidličnou revoluci. Bojuje se o podíl na trhu. Saúdská Arábie a některé další státy OPEC s nejnižšími náklady na těžbu vycházely z představy, že rozhodne trh, jak se o tom píše v učebnicích. Frakování břidlice je nákladově náročnější, mělo by tedy ustoupit. Nejlepší nástrojem, jak frakéry porazit, je proto nízká cena ropy, kterou budeme udržovat nesníženou těžbou i v čase, kdy rezervy přetékají.

Časem to Saúdy omrzelo a rádi by už cenu zase zvedli. Jenže teď tuto zbraň používá část frakérů, kterým se podařilo snížit náklady pod dnešní světovou cenu ropy kolem 50 dolarů za barel. Ale nepodařilo se to všem, zejména přebytek plynu je zničující. Každý den přicházejí zprávy o dalších padlých společnostech. K těm větším pádům patří projekt na výstavbu kanadského terminálu za 27 miliard dolarů, ve kterém se měl zkapalňovat plyn ve spolupráci s malajsijskou Petroliam Nasional pro asijské trhy. Ten se ruší právě v těchto dnech. Loni to byl australský exportní projekt za 40 miliard dolarů. Podle zprávy agentury Bloomberg jsou ceny plynu už tak nízko a nadbytek produkce tak vysoký, že trhy se budou vzpamatovávat deset let.

Lze však na to jít i od lesa, ať si trh trhne. Kdyby byl dovoz amerického frakovaného plynu do Evropy nařízen cestou sankcí, ruská konkurence vypadne ze hry a ceny se mohou časem upravit. V tomhle bych viděl hlavní smysl kroků Kongresu USA pod napínavou rouškou strašidelných ruských pohádek. Tržní řešení nepřipadá v úvahu, když nefavorizuje předem určeného vítěze. Nezbývá tedy nic jiného, než vítěze stanovit úředně, nejlépe neodvolatelným zákonem. Jemnůstkou ruských sankcí, kvůli kterým se Trump pořád vrtí a váhá se souhlasem, je klíčový parametr, kdy jsou zároveň vyjmuty z jeho pravomoci. Nelze je tedy použít jako součást krátkodobého stínového boje, který Trump opustí, až soupeřovu pozornost zaujme něco jiného.

Přesuňme se k variantě C. Kde jsou vítězové, jsou i poražení. K těm patří nejen soupeřící těžaři v produkčních zemích, ale také evropští dovozci energie. K jakým šílenostem už jsme byli v Evropě ochotni přistoupit – třeba k zamoření obrovských rozloh úrodné orné půdy řepkou na biopaliva a kukuřicí pro bioplynky – abychom závislost na dovážených energetických surovinách snížili. Ovšem co je dnešní závislost ve srovnání s tím, kdybychom museli zemní plyn dovážet nekonečným konvojem tankerů, závislých na počasí, na vývoji pirátské situace, na podmínkách finančního trhu (frakéři jsou strašně zadlužení) a na spoustě dalších věcí, včetně vrtkavého Kongresu USA. To vše je nepoměrně složitější než trubka pod mořskou hladinou, kterou sankce naopak zakazují.

O nezávislost nejde, když je cílem pravý opak. Impérium potvrzuje svoji moc. Právem vazalů je soutěžit v pokoření. Tvůrci politiky Spojených států si prostě natolik zvykli na proklamovanou výjimečnost své vlasti, že nepovažují jiný než svůj zájem za legitimní. Proto se Rusku s vážnou tváří vytýká, že se nechce podílet na realizaci cílů Západu. A za samozřejmé se má, že cíle Západu se neurčují na nějakém neurčitém Západě, kde by do toho chtěl žvanit každý, ale ve Washingtonu. O náklady se však smíme podělit, minimálně dvěma procenty HDP ročně. Nebuďme puntičkáři, lze to doplatit i zpětně.

Pokud se tedy chce Evropská unie trochu strategicky osamostatnit, nedostala lepší příležitost než teď, kdy USA ztrácení kontakt s realitou. Bude to o to snazší, že Británie, nejbližší spojenec Spojených států, spouští z podobného důvodu Brexit. Stejná sada událostí, která mnohým nedá spát, tedy může být interpretována pozitivně. A napomáhá tomu polský divous, který se pouští do okázalých konfrontací s Bruselem jsa zlákán nadějí na užší partnerství s Washingtonem. To Bruselu umožní vyčesat z užšího jádra také malé východní spoluobyvatele. Ono jádro se tak začíná stále více podobat skupině zakládajících členů z 50. a 60. let. Jen to Německo je teď trochu větší.

Když o něco dříve schvaloval protiruské sankce Senát (nyní o tom bude jednat znovu, protože Sněmovna republikánů doplnila Írán a KLDR), protestovalo Německo a Rakousko. „Evropské zásobování energií je věcí Evropy, nikoliv Spojených států amerických,“ zdůraznili společně německý ministr zahraničních věcí Sigmar Gabriel a rakouský spolkový kancléř Christian Kern.

Teď, před dalším krokem Kongresu USA, přinesl britský list Financial Times obsah návrhu odvetných opatření Evropské komise pro případ, kdyby vypukla skutečná obchodní válka se Spojenými státy. Moc se z toho nedozvíme, ale mobilizační plány se obvykle tají. Ještě méně vidíme do hlav politiků, kteří zvažují vytváření dalších unijních institucí, umožňujících rychlejší a rozhodnější reakci na změny situace. Ochrana hranic, ochrana bank, prevence finančních krizí, možná i společný investiční program pro zvýšení resilience vůči vnějšímu tlaku, to všechno připadá v úvahu. Samozřejmě, že hlavně v jádru EU.

Tohle je opravdu nová strategická situace. Měl pravdu Trump, když řekl, že NATO je zastaralé. Je toho víc, co jsme zdědili z konce druhé světové války, a stále to používáme, přestože vybavení tehdejších kuchyní už nenajdeme ani v kůlně. Evropa už nemusí být bráněna americkými jednotkami ani před Německem, ani nikým jiným. Už má právo vybrat si sama své přátele a nepřátele. To je zpráva, kterou nám usnadnilo zmatené chování Kongresu USA.

Možná, že ČR už na tom tiše pracuje. Například plány obnovy české armády, aby nebyla jen nesamostatným žoldnéřským sborem, ale byla schopna taky obrany vlastního území, považuji za rozumný krok, byť se mi zdá, že zatím jde víc o okázalé utrácení za obrněné transportéry, vrtulníky a děla. Kde není obranyschopnost, nemůže být ani zahraniční politika. Bylo by škoda nevyužít otevřeného okénka strategické příležitosti.

- - -

12 komentářů :

  1. Poměrně dlouhý článek, osobně to vidím ale na kratší konstatování. Veškerá politika USA s využitím jejich armády se mi dnes jeví jako faktické podnikání a enkonomický záměr. Sankce odříznou Rusko od Evropy a kdo asi nastoupí v dodávkách ropy a plynu(podle pojmenování "břidlicového") asi tak po nich? Hádejte, můžete dvakrát.
    Ukrajina je pro ně pouhá investice, která se pouze nějak musí vrátit nazpět.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je největší dlužníci světa potřebují prodávat za každou cenu proto směšné sankce.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak trošku pesimistické konstatování skutečnosti, ale z toho plyne jediné, EU je u konce, budeme zase hozeni do vody a plavej, Slovane, co ti síly stačí. My ti pak pošleme účet za teplou vodu a služby plavčíka. A my tady řešíme čapí hnízdo, nahrávky Babiše a evropské dotace. Fakt smutné. Pravodláskaři jsou buď úplně pitomí nebo podplacení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravdoláskaři totiž svou hloupostí hrdě následují Američany. Akorát že netuší, že za to nic nedostanou, jen vyšší účet za plyn.

      Vymazat


    2. Anonymní27. července 2017 12:04

      Tak trošku pesimistické konstatování skutečnosti, ale z toho plyne jediné, EU je u konce, budeme zase hozeni do vody a plavej, Slovane, co ti síly stačí. My ti pak pošleme účet za teplou vodu a služby plavčíka. A my tady řešíme čapí hnízdo, nahrávky Babiše a evropské dotace. Fakt smutné. Pravodláskaři jsou buď úplně pitomí nebo podplacení.
      mmmmmmmmmmm
      Oboje. Pitomí a podplacení.

      Vymazat
  4. Trump ne Trump,jede se podle starého scénáře,stačila k tomu ještě smlouva TTIP a plyn jsme od USA musely odebírat.O oslabení Evropu není pochyb,buď budeme poslouchat,nebo budeme bombardování vším možným.S Polskou kartou už začal hrát Obama,Trump jen pokračuje na rozložení a odporu Evropy.Takže žádní spojenci,kamarádi,ale tvrdý obchodní boj.

    OdpovědětVymazat
  5. Proti komu máme budovat armádu? Skopčákům se stejně neubráníme, nota bene když se k nim přidají i naši dávní okupanti Rakušané a agresivní Poláci. Tak k čemu armádu? K čemu militarizovat společnost?!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proti Polákům kvůli Těšínsku !!

      Vymazat
  6. Jestliže je dnešní byznis postavený na tom, kdo má nejsilnější a největší armádu, potom pane autore buďte v klidu - žádná obchodní válka s USA Evropě momentálně nehrozí, protože evropské armády NATO jsou pod jednotným velením právě USA.

    OdpovědětVymazat
  7. No a právě proto je potřeba jednotná evropská armáda.

    OdpovědětVymazat
  8. 12,39 bránit se skopčákům? Vždyť jím tady patří skoro všechno a k tomu všechny naše dluhy.

    OdpovědětVymazat
  9. Pokud se schválí TTIP, tak Evropa, potažmo, pokud Eurosojuz bude ještě existovat, postupně bude donucen k absolutní poslušnosti a loajalitě k USSA, postupný přechod na americkou legislativu, americké normy a samozřejmě také zákaz odběru levného ruského plynu.USSA sleduje pouze své zájmy a své dolárky, nic jiného.EU ještě ráda zruší smlouvy s Gaspromem a budou odebírat drahý zkapalněný plyn z USSA.Že se ohrožuje evropská ekonomická, surovinová bezpečnost Evropy, USSA nezajímá!

    OdpovědětVymazat