Reklama

.

.

neděle 9. července 2017

O čem hovoří setkání Putina a Trumpa v Hamburku? Symbolika je mnohem důležitější než formalismus.


Jurij Barančik
9. 7. 2017     Regnum
V našem nedávném článku, věnovaném setkání ruského prezidenta Vladimíra Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pching v Moskvě, jsme se zmiňovali o tom, jak důležitá byla při tomto setkání symbolika. Setkání prezidentů Ruska a USA, které se konalo v Hamburku, mělo ještě větší symbolický aspekt. A to nejen proto, že bylo první a že se vycházelo z celého komplexu objektivních a subjektivních problémů, které se nahromadily mezi našimi zeměmi za celá desetiletí a které po rozpadu SSSR jen zesílily.


Objektivně je Rusko posledních patnáct let na vzestupu. A pokud byl tento vzestup do roku 2008-2012 spíše ekonomický - růst zásob zlata, mezd, HDP a tak dále, pak od roku 2014 přešlo množství v kvalitu - ekonomické posílení Ruska vedlo i ke zvýšení jeho politické úlohy ve světě. Světová strana války se snažila tuto tendenci přiškrtit organizováním sankcí a rozdmýcháváním ohně občanské války na Ukrajině a také se pokusila svrhnout legitimní syrskou vládu. Avšak tyto dvě vojenské provokace pouze Rusku umožnily, aby se pevněji postavilo na nohy a dále upevnilo svou hospodářskou a politickou situaci.

Subjektivně - Putin je důstojník a právě z tohoto hlediska hodnotí své partnery. Všichni ti, kteří se snaží domlouvat a pak neplní své slovo, okamžitě ztrácejí kontakt a důvěru. Proto nevznikají u Putina důvěrné vztahy s kšeftaři - vedoucími představiteli západních zemí. Jdou k moci přes mrtvoly a negativní selekce se již dávno stala dominantním principem kariéry západních politiků, stačí připomenout kariéru Angely Merkelové, která důsledně zrazovala všechny své vedoucí, včetně i nedávno zesnulého velkého německého politika Helmuta Kohla.

O nic lepší než Merkelová nebyl ani 44. americký prezident Barack Obama, který byl malicherný a bezdůvodně mstivý vůdce, jenž nezaručoval plnění dohod. Myslím, že Trump si je dobře vědom toho, že styl chování, který si může dovolit vůči geopolitickým "šestkám", zde prostě neprojde. Jedno neupřímné slovo a Putin si toho všimne, potom bude alchymie vztahů, o níž po jednání hovořil ministr zahraničí USA Rex Tillerson, ztracena, a Trumpovi zůstanou jen dvě možnosti a obě špatné. Buď si "lehnout" pod své nepřátele v čele s Bastindou, a ti se mu pak už naplno vysmějí, nebo bojovat na dvou frontách, což zjevně také není to, co chce Trump udělat pro USA.

Nehledě na to, že Trump je tvrdý podnikatel, svou podstatou je to budovatel. Může být jakkoli tvrdý v podnikání nebo jako partner při jednáních, ale jeho cílem je něco udělat, vytvořit a potom to všem ukazovat. Je ten, kdo staví kopec v pískovišti, nikoliv ten, kdo přichází a ničí jej. Je to dobrá vlastnost. Takže Trump nechce po sobě zanechat doutnající planetu v troskách, ale krásný a dobře udržovaný domov lidstva. A v tom se jeho národní zájmy zcela shodují se zájmy ruského prezidenta Vladimíra Putina. Z tohoto důvodu se objevila při jednáních "chemie", proto trvala déle než dvě hodiny. Jsem přesvědčen, že kdyby neexistoval pevný harmonogram summitu, mohli by pokračovat i čtyři hodiny, protože v životě velmi často dochází k situacím, kdy je samotný proces důležitější než výsledek.

A to, co nám ukázali, mám na mysli zveřejněné

dohody o zavedení příměří na jihu do Sýrie, od 12:00 9.července (bezpečnost kolem zón deeskalace bude zajišťovat vojenská policie Ruska za koordinace s USA a Jordánskem), o jmenování zvláštního zástupce USA pro Ukrajinu, bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera (z iniciativy Ruska, mimochodem), o kybernetické bezpečnosti, Severní Koreji a tak dále, je to přípustné informační pozadí pro ostatní objekty a subjekty světové geopolitiky, aby se nevyplašili a nezačali z čista jasna řádit. I když v zásadě platí, že to nejdůležitější při setkání mezi oběma lídry proběhlo, a všichni, kteří měli, to pochopili.

Rozšifrovávat, co je za každým bodem je možné dlouho, ale teď to ani není nutné. Zastavím se pouze u Ukrajiny. Podstatou dohody je, že pokud dříve (za Obamy) Západ působil dvěma rukama, což mu umožnilo švindlovat a kličkovat, pak po jmenování zvláštního zástupce jde vlastně o přímá jednání Ruska a USA o Ukrajině, při nichž nejenže Porošenko nebude mít právo hlasu, Merkel a Macron budou mít hlas velmi tichý. A soudě podle toho, jaké virtuózní piruety "Makrončik" vytáčel kolem Trumpa během celého prvního dne summitu G20, má už Kurt Volker jeden hlas v kapse. Merkelová v těchto podmínkách jen automaticky shazuje karty a vystupuje ze hry, protože už není o co hrát.

Jmenování zvláštního zástupce USA je jako by maličkost a mluvilo se o tom jen okrajově, jako o maličkosti, nezasluhující si zřetele. Situace se však kolem Ukrajiny za dvě hodiny a dvacet minut setkání Putina a Trumpa velmi tiše, téměř nepozorovaně, ale zásadně změnila. Ale tato situace, stejně jako všechny ostatní dohody, mohla nastat pouze pod jednou podmínkou - aniž by Putin a Trump pronesli jediné slovo do mikrofonů o podstatě "velké dohody", pochopili, že může nastat.

Skutečnost, že ruská strana je zcela spokojena uskutečněným kontaktem, hovoří jak stav Vladimíra Putina po jednání s Donaldem Trumpem, který se projevil při setkání s premiérem Japonska, tak i začátek briefingu ministra zahraničí RF Sergeje Lavrova - jeho rekapitulace. Skutečnost, že při odpovědích na otázky novinářů se Sergej Lavrov vůči nim nechoval příliš taktně, lze vysvětlit velmi jednoduše - jejich profesionální nepřipraveností klást věcné otázky a nehnat se za levnou a v tomto případě škodlivou senzací. Vznikal dojem, že po každé otázce jako by chtěl šéf ruského ministerstva zahraničních věcí říct jednu ze svých velmi slavných nezakončenou promluv ze dvou slov. Protože to hlavní ve svém úvodním slově řekl, jak to jen šlo, ale nikdo to nechtěl slyšet.

Obecně lze říci, bezpochyby, že první setkání prezidentů Ruska a USA mělo velký význam a bylo velmi úspěšné. Tím se vytváří potřebný subjektivní a psychologický základ pro budoucnost, který je třeba vtělit do skutečných činů a plánů, týkajících se konkrétních diskutovaných oblastí. U Trumpa je situace mnohem složitější, než je tomu u ruského vůdce, protože potřebuje zlomit odpor vnitřní elity, která řídí zemi. Je zcela možné, že po velmi úspěšném setkání s Putinem se v USA mohou objevit krátkodobé snahy o posílení kritiky jeho činnosti. Ale podle všeho je Trump na to připraven a má velmi jasný akční plán, který po setkání s Putinem jen posílil.

P.S.

Předpoklad o tom, že na Donalda Trumpa, s ohledem na zjevné úspěchy jeho více než dvouhodinového jednání s Vladimírem Putinem, bude vyvinut zvýšený tlak, což bylo v článku konstatováno, byl splněn téměř okamžitě. Ihned po dokončení článku přišla z USA zpráva, že vedoucí výboru pro zahraniční záležitosti Sněmovny reprezentantů USA Ed Roys předložil Senátu k posouzení pozměňovací návrh zákona o národní obraně (NDAA), podle něhož se navrhuje zavést proti Rusku nové sankce pro "porušení" smlouvy o likvidaci raket se středním a krátkým dosahem.

Jak můžeme vidět, "holubí pošta" z Hamburku o skutečných výsledcích jednání mezi vůdci Ruska a USA zafungovala velmi rychle. Trump se ještě ani nestihl vrátit do USA a "hluboký stát" přešel okamžitě do útoku. Je zřejmé, že tato nekonstruktivní praxe stínové vlády ve Státech (kdy malá hrstka lidí využívá státní mašinérii celé země výhradně ve svých soukromých a veškerou civilizaci ohrožujících zájmech) se nejvážnějším způsobem dotýká nejen ruských národních zájmů a nemůže být ponechána bez pozornosti světové komunity.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová 

5 komentářů :

  1. K rozhovoru a jeho délce se PRVNÍ u nás kriticky s negativním výsledkem jednání vyjádřil ten sexuální blb,který dostal od Chovance funkci ,Janda.Zpochybnil i délku rozhovorů.Ptám se posté.Jak je možné,že takové podřadné nicce dávají média prostor a někteří politici,voleni lidmi prostor nedostanou.Ubohá,přeubohá politická kultura je v tomto státě shnilém!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Homosexualita, tedy spravne homofilie, je vazna nemoc a jandovi vlezla na mozek
      Jina je proc ceske onuce jandu trpi

      Vymazat
    2. Přiznám se, že by mě zajímalo, jestli se Janda nezná nějak blíž s Putnou. To by tedy byla dvojka k zarámování. A je jisté,že těch homoušů ve vyšších patrech velké procento a to jak v politice tak ve státních úřadech, jinač by nebyli tak adorováni. Nebezpečí se ohnout, třeba pro to mýdlo, jak řekl Dušek o ŘSD, je zřejmě dost rozšířené.

      Vymazat
    3. Pro 22:39 - Homosexualita není nemoc. Nemoc se dá léčit. Homosexualita je sexuální anomálie a ta se léčit nedá.

      Vymazat
    4. Havloidi vlastní všechna média tak to prostě nečíst nedívat jse na to.

      Vymazat

Reklama