Reklama

.

.

pondělí 31. července 2017

Svět ruskýma očima 412

zajoch
31.7.2017  Outsidermedia

Modrooký a napomádovaný politik zaujal funkci ministra zahraničí Rakouska ve 27 letech * Pro své zájmy jsou USA ochotny ničit i své dlouhodobé spojence a partnery * Za pomoci sankcí se Spojené státy pokoušejí snížit vliv Ruska na evropském trhu s plynem.


Zahraničně politický Kurtz Rakouska

Nejmladší ministr zahraničí na světě míří do křesla kancléře

Xenija Melnikova
19. července 2017

Západní media předpovídají vítězství v příštích rakouských volbách do parlamentu ministru zahraničí – třicetiletému Sebastianu Kurtzovi. Během několika let dosáhl na skvělou kariéru – nejmladší ministr zahraničí na světě. Německý Spiegel o něm píše, že může do historie Rakouska vstoupit jako nejmladší kancléř, něco jako ve Francii Macron. V konzervativní straně tohoto modrookého a napomádovaného politika považují skoro za mesiáše vedoucího stranu k vítězství. Ještě před několika lety se rakouským sdělovadlům nezdál vhodný pro práci na mezinárodním poli.




Politik s mléčnými zuby

Kurtz se o politiku zajímal od mládežnických let, od té doby je členem konzervativní Rakouské lidové strany. Jeho prudkému kariérnímu růstu napomohlo umění oslovovat mladý elektorát. Mnozí na něho poprvé obrátili pozornost v kampani v roce 2010 před volbami do zemského sněmu. Během výrazné kampaně využíval pro svoji propagaci černou barvu své konzervativní strany. Sdělovací prostředky se předháněly v sarkasmech a Kurtzovy skandální reklamní triky popisovaly. Politik poté změnil svůj obraz na serióznější.

Ve funkci státního tajemníka pro integraci razil heslo „integrace podle zásluh“. Podle něho se vztah k cizincům musí řídit užitečností pro rakouskou veřejnost. V rozpočtu dokázal vyrazit miliony euro navíc na kursy němčiny pro přistěhovalce a dosáhl reformy zákonů pro udělování občanství. Migrantům, kteří hovoří dobře německy, se nyní vydávají pasy během šesti let a ne deseti jako dříve.

Kurtz uvedl, že o problémech integrace ví ze svého života: ve škole tvořili polovinu jeho třídy migranti a v devadesátých letech hostila jeho rodina po určitou dobu běžence z Bosny.


Nejmladší ministr

Úřad ministra zahraničí zaujal ve svých 27 letech. Vyvolalo to mnoho pomluv. Lidé se divili, jak člověk, který opustil institut mohl za několik let udělat takovou kariéru. Málokdo věřil, že tak mladý ministr může důstojně reprezentovat Rakousko na mezinárodním poli a že jej zkušení diplomaté budou brát vážně.

Ve skutečnosti Kurtz zahraničně politickou zkušenost měl. Během několika let ve funkci státního tajemníka byl v týmu bývalého ministra zahraničí Rakouska. Ve funkci ministra zahraničí se mu rychle podařilo učinit z Vídně místo pro důležitá mezinárodní setkání. V rakouském hlavním městě se konala mnohá kola jednání o íránském jaderném programu a syrském urovnání. Svůj diplomatický talent osvědčil také v době nárůstu migrační krize, kdy dokázal přesvědčit vedení balkánských států, aby zavedly tvrdá opatření na hranici a zcela tam přerušily příliv běženců.

Kurtz se nebojí kritizovat zkušenější kolegy. Nejednou odsoudil Merkelovou za nesprávnou migrační politiku. Řekl: „Návrh kancléřky přijímat migranty z Itálie a Řecka, aby se snížil tlak na tyto země, povede právě k opačnému efektu: do těchto států se pohrne ještě více běženců.“

Promluvil i proti sankční válce s Ruskem. Podle něho je potřeba sankční opatření postupně odstraňovat. Říká: „Po každém pozitivním činu v zóně ukrajinského konfliktu musíme sankce zeslabit.“ Politik se velmi zajímá o otázky integrace, kritizuje vše co tomuto procesu překáží. Vystoupil za úplný zákaz nošení nikábu a parandži na veřejných místech a proti rozdávání koránu na ulicích v rakouských městech. V červnu vyzval k uzavření muslimských školek. Je přesvědčen, že takové zařízení Rakousko nepotřebuje. Školky mají připravovat děti pro školu, aby mohly dobře mluvit německy.

Dosti tvrdý postoj zaujímá k turecké vládě. Ankaru soustavně kritizuje za porušování lidských práv a uvádí, že pro Turecko jsou dveře EU zavřené. Nejednou zakázal tureckým politikům vystupovat před tureckou diasporou v Rakousku. Odsoudil jednání Erdogana týkající se viníků pokusu o převrat v Turecku.


Rakouský Macron

V říjnu budou v Rakousku nové parlamentní volby, když padla velká koalice sociálních demokratů a konzervativců. Krize se začala vyvíjet dávno. Sociálně demokratický kancléř obvinil konzervativce, že nechtějí spolupracovat. Ti zase zkritizovali sociálními demokraty navržené reformy. V důsledku toho silně utrpěla autorita obou stran, což se ukázalo při loňských volbách prezidenta. Poprvé v poválečné historii sociální demokraté i konzervativci vypadli z voleb už v prvním kole.

Předseda konzervativců rezignoval a na jeho místo přišel Kurtz. Počítá se, že tento politik, kterého podpořilo 98,7 % delegátů, vdechne straně nový život. Zahájil postupné změny. Dal vedení strany sedm podmínek, žádá téměř neomezené pravomoci. Především získal právo sestavit volební seznam a budoucí vládní tým. Strana půjde do voleb jako hnutí Seznam Kurtze – Obnovená Lidová strana. Ke hnutí se mohou připojit i jiné strany, organizace a jednotliví politici. Podle rakouských sdělovadel je zřejmé, že chce Kurtz zopakovat úspěšnou zkušenost Macrona. Ten před volbami stvořil hnutí Vpřed!, které sebralo hlasy levici i pravici. Prý jsou si oba politici podobní – mladí, talentovaní a ambiciózní.


Šance na vítězství

Do voleb jsou ještě 3 měsíce a západní tisk už Kurtze nazývá budoucím rakouským kancléřem. Ve skutečnosti moc naděje na vítězství nemá. Pokud by byla přímá volba hlavy státu, mohl by se kancléřem stát. V tuto chvíli má podporu 34 % voličů. Jenže se jedná o parlamentní volby, kde si strana nestojí tak dobře. Konzervativci jsou za sociální demokracií i za pravicově populistickou Rakouskou stranou svobody (APS). Při loňských prezidentských volbách kandidát APS Hofer téměř zvítězil. Nyní mají pravicoví populisté naději na opakování triumfu, zvýšení počet křesel v parlamentu.

Převzato z Lenta.ru

***

Evropě začali chápat smysl a cíl amerických sankcí

Gennadij Granovskij
24. července 2017

 
Jedním bodem zákona…

Nový zákon obsahuje tvrdé sankce proti ruské energetice. Bude se hlasovat o nových sankcích omezujících Írán, ale zvláštním bodem bude připojen i soupis proti RF. Největší odezvu vyvolaly plány na zkrácení nejdelší doby pro úvěrování bank (14 dní). Jedná se o banky, které jsou pod sankcemi a o společnosti ropného a plynového sektoru – až na 30 dní. To se týká Ruska.

Západ se stará o nové sankce proti osobám a společnostem, které investují do stavby ruských plynovodů, nebo pro tyto projekty vykonávají smluvní práce. Problémy možná budou mít i majitelé lodí na ukládání potrubí na černomořském dně, pracující na plynovodu Turecký proud.

Hlavním cílem nového zákona o sankcích je snaha zastavit budování Severního proudu 2.


Američané chtějí vnutit Evropě namísto ruského plynu z potrubí svůj plyn břidlicový, speciálně zkapalněný, vhodný pro přepravu přes oceán v tankerech.

Za tím vším se skrývá snaha USA posílit svůj vliv v Evropě. Minulý pátek to uvedla v Passauer Neue Presse odbornice na energetiku prof. Kemfertová z Německého institutu ekonomických výzkumů. Říká: „V plánu je zavést sankce na dodávky plynu a ropy do Evropy – USA se řídí svými hospodářskými zájmy a chtějí upevnit svou moc. Válka je vedena kolem uhlovodíkových zdrojů.“

Američané počítají, že dodávkami svého zkapalněného plynu do Evropy upevní svoji ekonomiku a vyřeší řadu svých zahraničně politických záležitostí. Především rozbijí závislost EU na ruských zdrojích a sami zaujmou místo Ruska na evropském energetickém trhu. Budou diktovat své podmínky. Ve skutečnosti již diktát začal. Americký plyn bude pro odběratele dvakrát dražší než ruský. Dobrovolníků k nákupu z Ameriky moc není, ale existují prostředky, jak je přesvědčit. Dříve by se Evropané sotva vzpírali, přivykli si Američany poslouchat.

Dnes se mezi politickými špičkami Evropy a prezidentem Trumpem nevytvořily dobré vztahy. Nastalo to, čemu se říká „zachovat si tvář a po straně vrčet“.

Hned po zveřejnění zákona dala agentura Reuters na stránky Kongresu oznámení zástupce Evropské komise: „EK má obavy, že opatření hodnocená v Kongresu USA mohou mít nepředvídatelné následky i pro evropské ekonomické a energetické zájmy. Jejich potenciální efekt může být rozsáhlý a nevybíravý i pro úsilí EU o diverzifikaci energetických zdrojů. V Bruselu jsou nespokojeni s novými sankcemi Washingtonu proti Moskvě.“

Nejpřesněji se k této věci vyjádřil ministr zahraničí SRN Gabriel: „Nelze dopustit využívání sankcí k tomu, aby se z evropského trhu vytlačil ruský plyn a prodával se americký.“

Co zbystřilo pozornost Evropanů?


Gabriela je možno pochopit. Už loni Německo vůči USA učinilo vstřícný krok v západních regionech země. Již mnoho let tyto regiony zásobují holandským plynem z evropského největšího těžebního prostoru v Groningenu. Nyní nastaly ekologické problémy – dochází k zemětřesením, jejichž četnost roste, obyvatelstvo protestuje a jsou potíže se zásobováním asi pěti milionů domácností na severozápadě Německa.

Pozornost Němců se obrátila k ruskému Gazpromu. Plánovalo se prodloužit Severní proud až do Severního Porýní-Vestfálska sto kilometrů dlouhou větví a tam ji připojit ke stávajícímu vedení. Projekt měl stát 300 milionů EUR, ale loni se situace změnila.

Pod záminkou změny vlastníka se do distribuční společnosti (Thyssengas) k projektu přifařili Američané. Přišla nová varianta: dodávat na sever Německa plyn z terminálu v belgickém Zeebruge přes Holandsko. Zde je větev plynovodu dlouhá 220 km a cena práce až 600 milionů EUR.

I přes zdvojnásobení ceny projektu byli Němci pro. Museli přece vyjít vstříc svému globálnímu příteli. Nešlo o totalitní ruský plyn, ale o nejdemokratičtější americký, nebo v nejhorším katarský.

Magický pojem „diverzifikace dodávek“ způsobil, že se nehledělo na vysokou cenu zkapalněného zemního plynu, ani na protesty ekologů a místních obyvatel. Nová větev Zeelink má v roce 2021 dodávat plyn z belgického pobřeží do Severního Porýní-Vestfálska. Má tak být nahrazen levný plyn ze Severního proudu 2.

V německém tisku se už rozvinula diskuse o nahrazení přírodního plynu obnovitelnými zdroji energie (OZE). Němci přijali federální zákon s cílem zvýšit podíl elektřiny vyráběné OZE: do roku 2025 na 40 až 45 %, do roku 2035 na 55 až 60 % a do roku 2050 minimálně na 80 %. Pesimisté upozorňují, že kromě elektrické energie se ještě musí zajistit teplo. Tady je potřeba uhlovodíků stále vysoká. Navíc má americký zkapalněný plyn horší kvalitu než ruský plyn z potrubí. Musí se předělávat zařízení.

Jednoduchá není ani logistika amerických dodávek. Plyn vyrobený v USA se prodává na výstupu ze zařízení. Ostatní pohyb dodávky je věcí evropských tranzitních společností. Podle pravidel zaplatí celý objem vyrobeného zkapalněného plynu i tehdy, koupí-li jen část (třeba 30 nebo 40 procent). Nakonec je potřeba předat plyn přes evropský terminál a pustit jej do plynovodu.

Je jasné, že konečné ceny budou jiné, než se ukázaly u zkušebních dodávek. Kromě ceny plynu v tom bude zahrnuta i cena přátelství s Amerikou. Dříve nevyvolávala u evropských vůdců velké pochybnosti. Ty se dnes už projevily. Vinu na tom nenese jen Trump.

Dnes už mnozí vidí, že Washington dělá vše pro to, aby si pro svoji ekonomiku zajistil konkurenční výhody. Doposud to Evropané vidí na případu sankcí proti Rusku. Jich se nové sankce dotknou jen okrajově. Ale je jasné, že na tom USA nezůstanou. Pro své zájmy jsou ochotny ničit i své dlouhodobé spojence a partnery. A právě z toho jsou dnes v Evropě nervózní.

Převzato z Rusvesna.su

***
 

 

Americké sankce nebudou následovány sankcemi evropskými

27. července 2017

Ředitel pro rozvoj podnikání lucemburského fondu Creon Capital Willerskhausen promluvil o významu amerických sankcí pro trh komodit

První sankce USA a EU proti Rusku byly odpovědí na politické jednání RF na Ukrajině. Avšak to, co se děje v USA nyní, je zcela jiná historie. Americký senát reaguje na údajnou proruskou politiku prezidenta Trumpa, která se jim jako proruská jeví a proto se jej snaží zbavit. Trump měl v úmyslu harmonizovat vztahy s Ruskem a konkrétně s Putinem. Senát USA s tím není spokojen.

Za pomoci sankcí se Spojené státy pokoušejí snížit vliv Ruska na evropském trhu s plynem, aby sem mohly prodávat svůj vlastní břidlicový plyn. Ve formě zkapalněného plynu jej chtějí do Evropy vyvážet především americké státy, které jej těží – Texas, Arkansas a Alabama. Překáží jim silná pozice ruských dodavatelů.

Ovšem Spojené státy nemají právo diktovat EU s kým má obchodovat, proto odtud Gazpromu nebezpečí nehrozí. Protest EU proti zavedení nových ekonomických sankcí USA je velmi silný a důrazný. Existuje mýtus, že evropské země, zejména Německo, tancují tak, jak pískají USA. Není to pravda a dosvědčuje to odvetná reakce německé a rakouské vlády na snahu fakticky zakázat stavbu Severního proudu 2.

Jediná páka, jakou USA mají, je možnost zakázat mezinárodní obchod s Ruskem v USD. Banky se toho bojí, ale Američané se dosud nepokoušejí to použít. Podobné to kdysi bylo v případě Íránu, kdy proti němu USA zavedly tvrdé sankce a pokutovaly všechny banky, které s ním spolupracovaly. Nakonec německá Deutsche bank a řada dalších pokuty zaplatily. To, že by se to mohlo opakovat, straší všechny evropské finančníky. Nečekám však, že USA dojdou tak daleko.

Dnes je pro investování v Rusku vhodná doba. Pro zahraniční společnosti je tam levně, rovněž situace na evropském trhu s ropou je příhodná a jak ruským, tak zahraničním společnostem se na trhu palivo energetického komplexu daří. Nízké ceny ropy umožňují zpracování uhlovodíků – chemická výroba je žádoucí nejen na domácím trhu, ale produkce se rovněž vyváží. Mnozí evropští investoři pokračují v ropných a plynových projektech v Rusku, bez ohledu na sankce.

Evropské sankce jsou dnes mnohem slabší než balík amerických: EU přece jen s Ruskem spolupracuje a ve většině zemí převažuje přání postupně od sankcí upouštět.

Převzato z Iz.ru


* * *

9 komentářů :

  1. Normálnímu člověku je vše jasné Evropa má zachraňovat usa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, Evropa bude platit americký dluh i za cenu války s Ruskem!

      Vymazat
  2. OT
    Tak tohle jste ještě neviděli:

    http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/25467-belosi-jako-zvirata-povestny-nemecky-humor-v-podani-verejnopravni-televize-video-.aspx

    OdpovědětVymazat
  3. Jo trh vyřeší všechno. Konkurence zajistí nejnižší ceny. Už když jsem četl projev Havla z Melantrichu tak jsem se smál že jsem se málem posral. Jak to říkala ta uhlobaronka co se živila sběrem uhlí na haldách " Jo to bude jako za první republiky? To se máte na co těšit". Teď je USA po stádiu zvrhlého parazitizmu ve stádiu bandytyzmu a to je konec impéria. Tramp může poslat do senátu koně, výsledek bude stejný jako by tam byl.

    OdpovědětVymazat
  4. Tady by měl číst grafoman honolulu o loutce se jménem trump:

    http://aeronet.cz/news/video-americky-statni-gangsterismus-obama-ukradl-rusum-diplomaticke-nemovitosti-za-bileho-dne-neoconi-trumpa-odstavili-zakazali-mu-zrusit-sankce-proti-rusku-a-rusum-chteji-diktovat/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Grafoman nikdy nepřizná že se v Trumpovi zmýlil, bude vymýšle 1000 a jeden dúvod k adorování té směšné,bezmocné figurky.

      Vymazat
  5. O podradne kvalite Us armady za poslednich 60let se neda vubec pochybovat. Vidime dobre jak bojuje v Syrii ve srovnani se Syrskou armadou !!

    OdpovědětVymazat
  6. Problem je v tom že on žádnou valku vyhrat nechtějí, v Iraku jsou od 2003 a ještě se tam mlátěj, to same Avghanistan. Kdyby Rusko nevlítlo do Syrie válka by pokračkovala mnoho let.
    Cím dele jejich eskapady trvají, tim vice penez pro jejich zidovské pány. Ve Vietnamu byli skoro 20 let a nebyt toho ze museli odlézt jako spráskani prašivy psi, byli by tam dodnes.
    Moc nevěřim že by si troufli na Rusa nebo Čiňana, na to jsou moc zbabělí, dostali by pres dršku, tyto země maji silnou armádu a branili by se vším co mají.
    Ono je neco jiného bojovat jako svinskej zoldáckej pes a neco jiného branit svou zem, své ženy, děti a majetky.

    OdpovědětVymazat
  7. "Spojené státy americké nemají přátele ani nepřátele. Mají jen zájmy."

    OdpovědětVymazat

Reklama