Reklama

.

.

pátek 28. července 2017

Hororový příběh od zlínského soudu I.

Zdeněk Jemelík  
28. 7. 2017          JemelikZdenek
Ve dnech 20. a 27.července 2017 začala zlínská pobočka Krajského soudu v Brně senátem předsedy Radomíra Koudely rozplétat bizarní skutkový děj, popsaný v obžalobě, jenž v detailech působí dojmem, že jej režíroval čtenář špatně napsaných hororů. V jeho pozadí jsou velké peníze. Je výstražným příkladem ničivého působení touhy po hromadění majetku na mezilidské vztahy. Stojí v něm proti sobě bývalí dlouholetí společníci, podnikatelé v byznysu s výherními automaty a hernami, kteří společně vybudovali skupinu firem s miliardovým majetkem. Dnes ji ovládá a vlastní Pavel Buráň, který v tomto řízení vystupuje jako poškozený. 

 Jejího úplného ovládnutí dosáhl odkoupením poloviny, vlastněné jeho jediným společníkem Jaroslavem Novotným, dnes spolu s manželkou Jarmilou Novotnou-Dimunovou hlavním obžalovaným.

Mezi bývalými společníky je věkový rozdíl. Starší Jaroslav Novotný kdysi usoudil, že se lopotil již dosti dlouho, takže si zasluhuje, aby si užil klidného života. Proto se rozhodl prodat svůj podíl ve firmě. Tehdy se jednalo o výnosný byznys, proto se rychle našli zahraniční zájemci. K dohodě s nimi nakonec nedošlo, protože zájem projevil sám Pavel Buráň. Společníci se dohodli na ceně, Jaroslav Novotný dostal zálohu na sjednanou kupní cenu a zbytek měl dostat ve splátkách. Ze společnosti odešel a pustil se na poklidnou dráhu vysokoškolského pedagoga, na které působí také jeho manželka Jarmila, která je docentkou soukromé vysoké školy.

Pavlovi Buráňovi se dohoda brzy přestala líbit. Z počátku splátky posílal, ale po čase splácení zastavil a snažil se přimět Jaroslava Novotného k souhlasu s podstatným snížením ceny. Zdůvodňoval to tím, že v důsledku zásahů státu do regulace tohoto byznysu podnikání již nevynáší tolik jako v době odchodu Jaroslava Novotného ze společnosti a následně se tržní cena firmy podstatně snížila. Jaroslav Novotný naopak na přerušení splátek odpověděl zesplatněním celé pohledávky. Určitou dobu pak probíhalo vyjednávání, které skončilo na mrtvém bodě.

Po dlouhé pauze nastal zvrat v nočních hodinách dne 7. října 2014, kdy Pavel Buráň v domě manželů Novotných podepsal několik listin, jimiž mělo být zajištěno uspokojení pohledávky jeho bývalého společníka. Následovala bohatýrská pitka, u které pánům asistovala paní docentka a její dcera Bibiana, advokátní koncipientka.

V časných ranních hodinách následujícího dne se Pavel Buráň vydal na policii, aby zde podal trestní oznámení na manžele Novotné. Nezamířil ale do místně příslušné služebny PČR v Uherském Hradišti, nýbrž do Zlína, kam dorazil s měřitelným obsahem zbytkového alkoholu v krvi.

Policisté jej neposlali zpět do Uherského Hradiště, naopak se jeho případem začali pohotově zabývat. Obdařil je vyprávěním neuvěřitelného příběhu. Toho 7. října údajně opustil kancelář v Uherském Hradišti kolem 18. hodiny a vydal se na cestu k domovu směrem na Uherský Brod. Mezi obcemi Drslavice a Prakšice jeho vozidlo předjela bílá škodovka, na jejímž zadním okně se rozsvítil policejní pokyn k zastavení. Vystoupili z ní tři muži v policejních uniformách. Jeden z nich jej oslovil s východoslovanským přízvukem a požadoval předložení dokladů. Po ověření jeho totožnosti nepraví policisté vnikli do auta, snažili se jej přetáhnout na sedadlo spolujezdce, bili jej a škrtili drátem. Odebrali mu doklady, peněženku a mobilní telefon. Aktivně se bránil, ale nepomohlo mu to. Když jej dostali od volantu, nasadili mu na hlavu kápi, přiložili mu pouta a vydali se na cestu. Když zastavili, zjistil, že je v garáži domu Novotných. Nechali jej tam čekat asi hodinu. Pak jej přivedli do jídelny, kde na stole ležely připravené listiny. Jimi mělo být zajištěno zaplacení pohledávky Jaroslava Novotného. Když se Pavel Buráň vzpíral, jeden z únosců mu přiložil k hlavě pistoli, další mu držel u krku jehlu injekční stříkačky s neznámou tekutinou a Jaroslav Novotný hrozil také útokem na životy jeho blízkých. Když podepsal, falešní policisté zmizeli a přišel advokát, který provedl ověření podpisů na listinách. Následně se oba bývalí společnici dali do bezuzdného pití. Paní docentka s dcerou jim nalévaly a pana poškozeného v pozdních nočních hodinách dopravily domů.

V průběhu následného vyšetřování policie obvinila z účasti na přepadení a únosu Pavla Buráně Artura Žilina, Rusa, trvale žijícího na Slovensku, a Slováky Roberta Sádeckého a Matěje Janečku. Na stopu Artura Žilina ji přivedly kamerové záznamy o pohybu jeho auta v Uherském Hradišti v kritický den a v blízkosti vozidla Pavla Buráně. Není ale známo, proč padlo podezření na další dva muže.

Hlavní líčení dne 20. července proběhlo v omluvené nepřítomnosti obžalovaných manželů Novotných. Soud se po obligátním přečtení obžaloby věnoval převážně výslechům uvedených tří „únosců“, z nichž Matěj Janečka využil práva odmítnout výpověď, kterou nahradilo čtení výpovědi z přípravného řízení. Všichni tři shodně prohlásili, že nechápou, jak se dostali před tento soud, neboť s projednávanou věcí nemají nic společného, nic neudělali a 7.října 2014 rozhodně v Uherském Hradišti a jeho okolí nebyli. Navzájem mezi sebou se neznali až do setkání v policejní služebně ve Zlíně a jména ostatních osob, která procházejí trestním spisem, jim nic neříkají. Každý z nich uvedl, že má na danou dobu alibi. Dokládali je stopami své činnosti v počítačích, v záznamech o přítomnosti na pracovišti a fotografiemi, odvolávali se na svědky. Podle mého laického úsudku prolomení alibi obou Slováků bude obtížné, ne-li nemožné. Artur Žilin nabídl dokonce dvojité alibi. Především v kritickém období ležel s otřesem mozku a zdržoval se převážně na Ukrajině. Doložil to lékařskou zprávou a záznamy o překročení hranice v pasu. O autě tvrdil, že je na pokyn otce zapůjčil Ukrajinci, s nímž se jinak osobně nezná. Neví, kde se zdržuje a jak se s ním spojit a otce se zeptat nemůže, protože žije v nějakém pravoslavném klášteře v Rusku, kde s ním nelze navázat spojení. Zda mu soud uvěřil, poznáme až z odůvodnění rozsudku.

Následoval dílčí výslech Pavla Buráně, zaměřený jen na jeho vztah k výše zmíněným třem obžalovaným. Z jeho výpovědi je zřejmé, že si je jistý, že všechny tři s určitostí poznává, i když v domě Novotných používali kukly. Poznal je bezpečně i na fotografiích, které mu předložila policie. Popsal úlohy jednoho každého z nich. Některé podrobnosti jeho výkladu vzbuzují pochybnosti o proveditelnosti, ale s tím se jistě soud v dalším řízení vypořádá. Zatím je jeho svědectví nepřehlédnutelnou protiváhou proti alibi obžalovaných.

Soudce se mimo jiné zajímal o hmotnosti a výšku obžalovaných a pana poškozeného, zřejmě kvůli nepoměru tělesných schránek obžalovaných a Pavla Buráně. Jsem si vědom, že mi nepřísluší hodnotit důkazy, nicméně přemýšlím, jakými kouzly dokázali obžalovaní v omezeném prostoru kabiny auta přemoci Pavla Buráně, obra o výšce 196 cm a hmotnosti 150 kg, který kladl odpor. V této souvislosti bych také rád viděl do hlavy soudce, abych se dověděl, do jaké míry může zevnějšek poškozeného ovlivnit jeho hodnocení soudcem. Pan poškozený se totiž od všch obžalovaných zásadně lišil také ustrojením: slušelo by bezdomovci.

Jednání dne 27. července 2017 zaplnila hlavní část výslechu poškozeného Pavla Buráně. Vypovídal zdrženlivě, snažil se nejít do podrobností, takže předseda senátu jej opakovaně vyzýval k rozvinutí příběhu. V podstatě popsal skutkový děj v souladu s obžalobou, popřípadě s výše uvedeným popisem. Velký důraz kladl na objasnění majetkoprávní stránky sporu mez ním a Jaroslavem Novotným, kterou se snažil vylíčit tak, aby bylo zřejmé, že pan obžalovaný vymáhá cosi, na co nemá nárok. Čelil všetečným otázkám soudce, státního zástupce i obhájců, z nichž zejména výslech advokátem Filipem Opatřilem byl velmi podrobný.

Poučen o povinnosti mluvit pravdu a nemilých následcích křivé výpovědi na přímý dotaz soudce v závěru výslechu prohlásil, že nemá žádné nestandardní styky s policií. Státní zástupce ani obhájci k tomu nic nenamítali.

Hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 4. a 7. září 2017, kdy dojde na čtení výpovědí manželů Novotných a postupně na výslechy svědků. Průběh procesu je zatím rozplánován až do 19. října 2017.

8 komentářů :

  1. zaujímavé obdobie - Chicago minulého storočia šuviks -

    OdpovědětVymazat
  2. Bratislavčan (Blavak)29. července 2017 14:38

    K článku mám tieto dve pripomienky:
    1. Nie je mi známy pojem "východoslovanský přízvuk". Zrejme ide o pojem "východoslovenské nárečie".
    2. Slovenčina nepozná "ě". Preto by mal mať Slovák meno Matej Janečka.

    OdpovědětVymazat
  3. aj na Slovensku niekedy prepisujeme zahraičné mená na svoj spôsob - napr, Gyula - na Ďula - nie niečo na tom zlé ?

    OdpovědětVymazat
  4. Kdysi se říkalo, že právo je hledání spravedlnosti, zda poctivé či smyšlené, je dnes druhotné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také se tvrdí, že právo je nástroj k potlačení spravedlnosti.

      Vymazat
  5. Už se šmejdi požírají mezi sebou. V Rusku přijali už snad v roce 2006 "nedemokratický" zákon a všechno to svinstvo vyházeli z Ruska.

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím, že není koho litovat. Vrána vždy sedá k vráně... Tak ať si i žijí tím svým vraním životem.
    J.C.

    OdpovědětVymazat