Reklama

.

.

neděle 13. srpna 2017

Moldávie se má stát opěrným bodem americké armády

Peter Korzun
13.8. 2017   Zvědavec
Bývalá sovětská republika Moldávie se může skutečně stát dalším opěrným bodem amerických ozbrojených sil v Evropě. Stavební velitelství amerického námořnictva pro Evropu, Afriku a jihovýchodní Asii (NAVFAC EURAFSWA) plánuje vybudovat osm výcvikových zařízení pro vojenské operace v městském terénu na výcvikové základně Bulboaca v Moldávii. Fakt, že je do toho zapojeno americké námořnictvo, dává důvod věřit, že na tomto zařízení budou umístěny jednotky americké námořní pěchoty.


 Do renovace základny Bulboaca poblíž Tiraspolu, hlavního města Podněsteří či Podněsterské moldavské republiky, již bylo investováno 1,6 milionu dolarů. Tento z velké části rusky mluvící region se odtrhl od Moldávie po kolapsu Sovětského svazu v r. 1991.

Odtržení vedlo k ozbrojenému konfliktu, který skončil příměřím v červenci 1992. Ruské jednotky byly nasazeny do zóny konfliktu v souladu s „Dohodou o principech mírového vypořádání ozbrojeného konfliktu v podněsterském regionu republiky Moldávie“, podepsané v r. 1992 prezidenty Ruska a Moldávie, za přítomnost vůdce Podněsteří.

Dnes je v místě přítomno 450 vojáků ruských mírotvorných jednotek, v souladu s rozhodnutími summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) z r. 1999. Rusko zde má jednotky Operativní skupiny ruských sil o síle 1200 mužů, umístěné v Podněsteří. Podněsterské úřady se silně staví proti plánu Moldávie stáhnout ruské mírotvůrce, které považují za garanty míru v regionu. Poukazují na to, že jejich poslání se ukázalo být velmi úspěšným. V červenci se oslavilo 25. výročí od zahájení mírotvorné operace.

Od r. 2005 probíhají rozhovory o míru v Podněsteří v rámci tak zvaného formátu „5+2“, tvořeného Moldávií, Podněsteřím, OSCE, Ruskem a Ukrajinou, plus Evropskou unií a Spojenými státy v roli vnějších pozorovatelů.

Moldavský prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Igor Dodon přistoupil ke zrušení realizace plánů na vybudování amerického vojenského zařízení v Bulboaca a řekl, že tento krok neschválil. Prezident řekl, že tuto záležitost prověří. Mezitím USA zastavily financování projektu.

Anatol Salaru, současný vůdce Strany národní jednoty a bývalý ministr obrany, řekl, že obviní prezidenta Dodona z podkopávání národní bezpečnosti, neboť USA zrušily vojenskou pomoc ve výši 12,7 milionů dolarů určenou na modernizaci moldavské armády, prostřednictvím programu Zahraničního vojenského financování (FMF).

Moldávie úzce spolupracuje s USA a NATO. Připojila se k programu NATO Partnerství pro mír v r. 1994 a k Individuálnímu partnerskému akčnímu plánu v r. 2006. V Chisinau má být brzy otevřena styčná kancelář NATO.

Od r. 2016 byla Moldávie zahrnuta do amerického regionálního programu na vybudování „lepších obranných schopností… proti agresivním činům Ruska nebo dalších zdrojů“. K cílovým oblastem patří „bezpečnost hranic a připravenost v oblasti letectva a námořnictva, jakož i vybudování silnějšího institucionálního dohledu“ ministerstva obrany. V březnu generálporučík Ben Hodges, velitel americké armády v Evropě, řekl, že vojenští stavitelé přijedou do Moldávie, protože USA „hledají způsoby, jak konat více cvičení na jižním křídle NATO“.

V únoru USA darovaly moldavské armádě 41 vysoce mobilních víceúčelových kolových vozidel (HMMWV) a nákladních aut. Tato vojenská vozidla budou použita během státních a mezinárodních cvičení. V r. 2014 darovaly USA dalších 39 HMMWV a 10 přívěsů pro přepravu vojenské techniky.

Od 24. července do 5. srpna se na základně konalo cvičení Dragounský průkopník (Dragoon Pioneer) 2017, což bylo společné cvičení amerických a moldavských jednotek. Generálmajor armády John L. Gronski, zástupce velícího generála pro Národní gardu armády americké armády v Evropě, navštívil Moldávii, aby výcvik shlédl.


Koncem července moldavský parlament schválil deklaraci, požadující stažení ruských jednotek z území neuznané Podněsterské moldavské republiky. Tato rezoluce byla podpořena poslanci vládnoucí koalice, vedené Demokratickou stranou, a poslanci z řad Liberálů a Liberálních demokratů. Zákonodárci z opoziční Socialistické strany na protest místnost opustili. Moldavský prezident Igor Dodon rozhodnutí parlamentu odsoudil a označil jej za provokaci.

Moskva vyjádřila kvůli moldavské politice v Podněsteří znepokojení. Pohybu ruského vojenského personálu je moldavskými úřady bráněno. Koncem července bylo ruskému vice-premiérovi Dmitriji Rogozinovi moldavskou vládou zakázáno letět do Podněsteří na oslavy 25. výročí nasazení ruských mírotvůrců vojenským letadlem. Rusko odpovědělo tím, že zakázalo dovoz moldavských zemědělských produktů, čímž připravilo tuto nejchudší zemi Evropy o klíčový trh pro své víno, ovoce a zeleninu. Počátkem srpna prohlásily moldavské úřady Rogozina za nežádoucí osobu. Vlastně se vztahy začaly zhoršovat mnohem dříve, a to po vypovězení pěti ruských diplomatů v květnu. Prezident Igor Dodon věří, že vláda zahájila provokace vůči Rusku proto, aby vztahy zkomplikovala.

Moskva obvinila Moldávii z podkopávání vztahů a ohrožování stability regionu. V prohlášeníruského ministerstva zahraničí stojí: „Vysocí ruští představitelé a mírotvůrci, ale rovněž běžní občané obou zemí, se stali cílem provokací. Zdá se, že politici v Chisinau se pokouší dostat do popředí hysterické a beznadějné kampaně, která byla zahájena proti Ruské federaci.“ A dodává se tam, že nebezpečné kroky mohou mít vážný destabilizující vliv na obecnou situaci v regionu a v Evropě jako celku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že moldavské rozhodnutí zakázat vstup Rogozinovi bylo „mnohem horší“, než nové tvrdé americké ekonomické sankce vůči Rusku.

Americká vojenská přítomnost se navyšuje všude, včetně oblastí v blízkosti ruských hranic, jako Podněsteří. To je velmi nebezpečný vývoj, neboť americké jednotky a ruští mírotvůrci se budou sledovat na vzdálenost dostřelu. Moskva a Chisinau mohou mít odlišné názory a spory, ale to je nečiní nepřáteli.

Když budou ruští mírotvůrci pryč, situace se zhorší a postačí jiskra, aby se nepřátelství obnovilo – což je něco, čemu bylo úspěšně bráněno od r. 1992. Poskytnutím území pro Američany provozovaná zařízení se Moldávie, neutrální stát, stane cílem ruských odvetných úderů. Očekává se, že parlamentní volby proběhnou v Moldávii v listopadu 2018. Snad voliči zvolí správně a pošlou do parlamentu zodpovědnější lidi, aby se skoncovalo s neustálými provokacemi a přijala se zodpovědnější zahraniční politika. Pokud se naděje naplní, stanou se Rusko a Moldávie opět přáteli a dobrými sousedy.


Moldova to Become Foothold for US Military

8 komentářů :

  1. Rusku nezbyde nic jiného než činit totéž. Vrazi USA- říše pekelné mají Rusko v obklíčení za pomoci NATOvrahů a přesto to těm zrůdám krvežíznivým nestačí. Rusko by mělo urychleně budovat základny v blízkosti pekla-USA , tedy na Kubě , Venezuele a Brazílii ! USvrazi mají na 800 základen po celém světě , Rusko jich má do 20 !!!!.......Kde se objeví plechovka od toho odporného jedovatého sajrajtu - Coca Coly , tam si USvrazi pořádají válku. Celý svět ty svině nenasytný živí a stejně nemaj DOST ! PROKLETÁ ŘÍŠE PEKELNÁ - USA !!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. SOUHLAS!!

      Vymazat
    2. Myslím, že ruské iskandery mají zase o několik zajímavých cílů více, nic jiného. Chytřejší by bylo základnu udělat přímo na Ukrajině, aby to pozemní armáda neměla tak daleko.

      Vymazat
    3. Americké základny14. srpna 2017 19:54

      21:32:
      Podle oficiálních informací poskytnutých ministerstvem obrany (MO) a jeho centrem Defense Manpower Data Center (DMDC), stále působí asi 40.000 amerických vojáků na 179 amerických základnách v Německu, více než 50.000 vojáků na 109 amerických základnách v Japonsku a desítky tisíc vojáků funguje na stovkách základen po celé Evropě i v Jižní Koreji!
      Na základě informací nejnovější zprávy od Base Structure Report (BSR), mají Spojené státy základny v nejméně 150 zemích a vojáky prakticky po celém světě. Podle posledního zveřejněného počtu, americká armáda v současné době obsazuje 686 základen v padesáti amerických státech a ve Washingtonu, DC. K tomu je mnoho známých amerických základen v Kosovu, Kuvajtu a Kataru. Součet Pentagonu však nezahrnuje tajné americké základny v Izraeli a Saúdské Arábii!

      Vymazat
  2. USA má vojenské "opěrné body" a základny snad ve všech státech světa a pokud je tam zrovna teď ještě nemají,tak po nějaké humanitární akci a domluvě s novým vedením země,si je tam zřídí.Jak si zpívají,od paláce Montesumy až po břehy Tripolis...Karel z Plzně

    OdpovědětVymazat
  3. Americké základny13. srpna 2017 21:52

    Podle oficiálních informací poskytnutých ministerstvem obrany (MO) a jeho centrem Defense Manpower Data Center (DMDC), stále působí asi 40.000 amerických vojáků na 179 amerických základnách v Německu, více než 50.000 vojáků na 109 amerických základnách v Japonsku a desítky tisíc vojáků funguje na stovkách základen po celé Evropě i v Jižní Koreji!
    Na základě informací nejnovější zprávy od Base Structure Report (BSR), mají Spojené státy základny v nejméně 150 zemích a vojáky prakticky po celém světě. Podle posledního zveřejněného počtu, americká armáda v současné době obsazuje 686 základen v padesáti amerických státech a ve Washingtonu, DC. K tomu je mnoho známých amerických základen v Kosovu, Kuvajtu a Kataru. Součet Pentagonu však nezahrnuje tajné americké základny v Izraeli a Saúdské Arábii!

    OdpovědětVymazat
  4. Jen jsi můžeme přát jejich bankrot aby byly nuceni stáhnout svoje žoldáky domu. A doufat že budou dobře Moldavský voliči volit.

    OdpovědětVymazat
  5. Pacifista a mírotvůrce13. srpna 2017 21:59

    Je načase, aby ty zločinecké a mezinárodní teroristé USA dostaly konečně tak přes držku, až se jim panenky otočí! Fakt, už mě serou! Rusko (a Čína) na to mají, aby zatrhly tipec těm emerickým vrahům bezbranných dětí, matek, starých lidí...!

    OdpovědětVymazat

Reklama