Reklama

.

.

úterý 29. srpna 2017

Pokračující nejasnosti ve vyšetřování útoku v Manchesteru s vazbami na MI6 a CIA

29.8.2017 Agentura EXANPRO

Působení zpravodajských služeb - Doplňující analýza a hodnocení (12028)

Zpravodajský produkt volně navazuje a doplňuje krátkou analytickou reakci 11047 „Ukázka nejasností ve vyšetřování teroristického útoku ve Velké Británii“. K nejasnostem ve vyšetřování* a pozadí teroristického útoku* spáchaného v Manchesteru 22. května 2017 přib
ývá zvláštní vazba na britskou zpravodajskou službu MI6* (SIS*), britskou kontrazpravodajskou* službu MI5* („The Security Service“) a americkou zpravodajskou službu CIA*. 


Manchester Arena 22.5.2017 - 22 mrtvých

Kořeny této vazby sahají zhruba do poloviny 90 let, kdy vznikla tzv. „Libyjská islámská bojová skupina“, v anglickém názvu známá jako „Libyan Islamic Fighting Group“ (LIFG), přičemž osoba označená za pachatele útoku v Manchesteru byl britský občan libyjské národnosti Salmán Abedí (zahynul ve věku 22 let během útoku s použitím improvizovaného výbušného zařízení* – IED), jehož otec Ramadán Abedí a další příbuzní byli členy LIFG.

Atentátník Salman Abedí zachycený kamerami v noci pár desítek minut před útokem.

Příslušníci militantního uskupení LIFG měli už od svého zrodu (přesněji ještě před svým zrodem) napojení na zahraniční zpravodajské služby, bez jejichž podpory by nemohli působit na území Libye. Podpora ze zahraničí byla pochopitelně prováděna s určitým záměrem, a to především ve prospěch zahraniční politiky USA. Američtí představitelé již v 90. letech usilovali o jisté změny na Středním/Blízkém východě a v severní Africe, tedy v oblasti známé pod akronymem „MENA“ (Middle East and North Africa). Zesílené úsilí o provedení změn v prostoru MENA mělo svoji časovou souvislost s rozpadem Sovětského svazu (1991) a oslabením této velmoci, která se musela soustředit na vnitřní záležitosti a řešení situace ohledně tehdejších zanikajících sovětských socialistických republik. Této situace hodlali Američané využít k rozšíření své sféry vlivu ve světě (spojené s kontrolou nad klíčovými geografickými prostory) na úkor sféry ruské a připravit si výhodné podmínky pro následné soupeření s Ruskem.

Poznámka: Útvar LIFG mohl během svého působení měnit název nebo organizační strukturu, což ale není v tomto dokumentu to podstatné. Důležitá je vazba mezi zpravodajskými službami západních zemí (potažmo zahraniční politikou USA a Velké Británie) a libyjskou militantní opozicí, ať už to byla LIFG, její nástupnická organizace, nebo jiná opoziční skupina. Pro zjednodušení budeme v tomto zpravodajském produktu používat označení LIFG jako všeobecného názvu pro libyjskou opozici. Podrobnosti ohledně vzniku a vývoje militantních či povstaleckých skupin včetně LIFG jsou předmětem jiných odborných dokumentů.

Hlavním cílem LIFG bylo změnit režim v Libyi, v jehož čele stál Muammar Kaddáfí – nevyzpytatelná osoba pro naplňování zahraniční politiky USA v prostoru MENA v rámci soupeření s Ruskem. Zahraniční podpora směrem k LIFG byla tedy více než jasnou věcí. Dokonce lze ze zpravodajského hlediska odhadovat, že první impuls pro vznik LIFG mohla dát americká CIA a její „asistenční“ britská služba MI6. Zpravodajské služby CIA a MI6 cvičily příslušníky LIFG na svých územích a ve třetích zemích a pomáhaly jim operovat v Libyi. Také sledovaly libyjskou diasporu ve světě k výběru vhodných členů LIFG (Američané provádějí podobnou činnost i v případě jiných zemí, v nichž se snaží ovlivnit politický vývoj nebo přímo změnit režim).

Od svého počátku měla LIFG napojení na al-Kájdu, neboť mezi prvními členy LIFG byli Libyjci, kteří bojovali proti sovětským jednotkám v Afghánistánu po boku nebo uvnitř skupin al-Kájdy (v prvních letech sovětské invaze ještě pod označením Makhtab al-Chidamat, zkráceně MAK [z anglického přepisu Maktab al-Khidamat], což bylo uskupení, na jehož založení se podílel Usáma bin Ládin, jenž později v roce 1988 založil organizaci al-Kájda). Na1 Mohammed Emwazi byl britský Arab původem z Kuvajtu. Příslušníci MI5 ho několikrát vyslýchali a v roce 2010 ho v Británii zadrželi a nedovolili mu odcestovat do rodného Kuvajtu. Avšak i přesto Emwazi na počátku roku 2012 odcestoval z Británie do Sýrie, kde se později připojil k ISIS. V řadách ISIS se stal známým jako popravčí zahraničních rukojmích. V listopadu 2015 byl zabit při společné americko-britské operaci s použitím bezpilotních vzdušných prostředků, jež provedly úder v prostoru syrského města Rakka. Emwazi dříve tvrdil, že ho MI5 chtěla naverbovat.pojení na al-Kájdu se rozšiřovalo i mezi novými členy LIFG, kteří neměli bojové zkušenosti. Tento vývoj uvnitř LIFG ale zástupcům USA a Velké Británie nevadil, jelikož prvořadým cílem bylo změnit režim v Libyi v jejich prospěch a taktéž využít LIFG v dalších činnostech v celém prostoru MENA (příkladem je souvislost s pozdějším vznikem tzv. „Islámského státu v Iráku a Sýrii“ – ISIS). Spojené státy měly ostatně vlastní „spřátelenou“ zkušenost s al-Kájdou či její předešlou organizací během zprostředkované podpory takovýmto skupinám v době invaze sovětských vojsk do Afghánistánu.

V průběhu několikaletého působení LIFG (od roku 1995) a neúspěšných operacích proti režimu bylo některým členů LIFG, kteří se ve své činnosti pohybovali mezi Velkou Británií a severní Afrikou, umožněno usadit se ve Velké Británii, kde však byli stále organizováni do libyjského odboje. Největší libyjská komunita se nachází právě v Manchesteru a celkem ve Velké Británii žije asi 16 000 Libyjců (všichni ale nemohou být spojováni s LIFG). Pachatel útoku Salmán Abedí se narodil v Manchesteru v prosinci 1994. Jeho otcem je Ramadán Abedí, jenž v roce 1993 ve funkci libyjského bezpečnostního důstojníka uprchl do Saúdské Arábie, když se připravovalo jeho zatčení za spolupráci s islamisty. Po necelém roce se přemístil do Velké Británie.

Ramadan Abedí - otec atentátníka

Po teroristických incidentech v USA uskutečněných 11. září 2001 a obvinění al-Kájdy zesílil tlak také na ostatní militantní organizace, jež by mohly mít napojení na al-Kájdu. Nakonec byla LIFG jako teroristická organizace ve Velké Británii zakázána, což ale bylo pouze politické rozhodnutí navenek a nijak to neomezovalo aktivity zpravodajských služeb pro účely britské zahraniční politiky ve spojení s USA. LIFG tak byla nadále připravována a v roce 2011 využita ke svržení režimu v Libyi, což souviselo s podporou povstalců v Sýrii, kteří na počátku roku 2011 zahájili organizování protestů a násilností, jež později přerostly v ozbrojený konflikt. Jedním z cílů vojenské výpravy Západu proti libyjské vládě bylo totiž zabránit možnosti, aby se Libye v budoucnu stala zázemím pro ruskou zahraniční politiku v Africe a zadním podpůrným dvorkem pro politiku na Blízkém východě včetně Sýrie (dalším cílem bylo získávat africké bojovníky pro operace na Blízkém východě a v Evropě). Paradoxem v počínání Západu v podpoře libyjských povstalců je, že režim Muammara Kaddáfího tvořil v severní Africe bariéru proti al-Kájdě a tím i přesunu různých bojovníků a zbraní. Představitelům členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie však nevadilo, aby podpořili jeho svržení a podíleli se tak na destabilizaci značné části severní Afriky, čímž navíc přispěli k bezpečnostnímu ohrožení evropských zemí.

Ramadán Abedí zůstal po svržení Kaddáfího režimu v Libyi a měl působit pro bezpečnostní síly v Tripolisu. Do Libye se vrátila i část jeho rodiny. Syn Salmán Abedí nastoupil v roce 2014 na univerzitu v Manchesteru a do Libye opakovaně cestoval, stejně jako jeho otec opakovaně cestoval z Libye do Británie (Salmán údajně navštívil i Sýrii). Avšak v roce 2016 z univerzity odešel a v květnu 2017 byl určen jako pachatel „bombového“ teroristického útoku. Salmán Abedí neměl údajně žádné potíže jak ve studiích, tak v osobním životě. Na druhou stranu byl uzavřený, vyhýbal se společnosti a podle lidí z jeho okolí dával svým chováním v posledních měsících najevo své sympatie k ISIS. Britská služba MI5 dokonce obdržela několik hlášení o podezřelém chování Salmána Abedího přímo z libyjské komunity.

Primární odpovědnost za bezpečnostní incident v Manchesteru nesou zpravodajské služby MI6 a MI5 a taktéž britská vláda, jež je odpovědna za jejich řízení. I když je zde nesporná odpovědnost v nebezpečné podpoře zahraniční militantní skupiny ze strany MI6 a v nekonání ze strany MI5 při ohlášení podezření, vyvstává otázka, zda se jednalo o selhání zpravodajských služeb, anebo o záměr, v němž Salmán Abedí sehrál roli nastrčené a zmanipulované osoby pro vyšší cíle. Pokud v tom nebyl vyšší zájem, kterým Britové ve své zahraniční politice a ve prospěch Američanů překypují, měla nastat ve zpravodajských službách personální opatření za nedbalý přístup jejich vedoucích pracovníků. Nic se ale nestalo, což vyvolává pochybnosti o pozadí útoku a o tom, co měl útok skutečně rozpoutat.

Hašim Abedí - bratr atentátníka

Zvláštní roli sehráli Američané, kteří přispěchali se svými informacemi k případu, přičemž ignorovali, že vyšetřování vede britská strana, která tak měla výhradní právo na uvolňování veškerých informací k případu. Američané byli rovněž velmi dobře obeznámeni se situací rodinných příslušníků Salmána Abedího v Libyi, kde byli v Tripolisu libyjskou policií zadrženi Ramadan Abedí (otec pachatele Salmána) a bratr pachatele Hašim Abedí (nar. v roce 1997). Američané znali i důvody jejich zadržení a podrobnosti jejich výpovědí, což vede k závěru, že činnost libyjských úřadů sami iniciovali přes své pracovníky v Libyi, kteří tam spolupracují s místními složkami (v Libyi působí příslušníci amerických speciálních sil, zpravodajští důstojníci ze CIA a DIA* a američtí kontraktoři ze soukromých bezpečnostních agentur* – PSC* najatí Ministerstvem obrany USA a Ministerstvem zahraničních věcí USA). Ramadan je podezřelý ze spolupráce s al-Kájdou a Hašim z napojení na ISIS. Vyvstává tak další otázka, zda měl útok v Manchesteru něco ovlivnit v Libyi, k čemuž mohlo přispět i zdánlivě neprofesionální uvolňování informací, které mělo co nejrychleji usměrnit vyšetřování potřebným směrem a nastartovat požadovaný vývoj situace. K tomu je nutné doplnit, že Libye se stává novým zázemím ISIS, a to s patřičnou zahraniční podporou.

Poznámky o přesunu ISIS do Libye byly uvedeny již 7. dubna 2016 v produktu 13002 („Proti tzv. Islámskému státu (ISIS/ISIL), jenž používá teroristické praktiky, není veden plnohodnotný boj, ale jen jakási činnost, která má boj napodobit. Jsou to tedy bojové aktivity s omezeným cílem, které poskytují islamistickému gangu možnost nejenom přežít, ale nadále provozovat své obchodní a propagandistické praktiky, popřípadě se přemístit z exponovaných míst Iráku a Sýrie do severní Afriky v čele s Libyí.“) a 16. srpna 2016 v produktu 11020 („Pokud bude Islámský stát v Iráku a Sýrii poražen, nebude to jeho konec, jelikož vedení IS se postupně a se zahraniční podporou přemísťuje do Libye, kde jsou vytvářeny podmínky pro jeho další působení. Vytvářené podmínky jsou především v podobě ničení možné konkurence.“).

Kromě libyjské komunity byly britské bezpečnostní složky o Abedího rodině předem informovány také z americké strany, což však nečiní žádný rozdíl v tom, že britské služby musely mít dostatek informací z vlastních aktivit směrem k libyjské diaspoře a ze sledování komunikace mezi Velkou Británií a zeměmi rozvrácenými ozbrojeným konfliktem. Pokud zpravodajské služby sledují telefonní komunikaci, tak se zaměřují právě na spojení podezřelých osob s destabilizovanými zeměmi, což je jedno z opatření v předcházení násilné trestné činnosti v podobě terorismu. V Británii pro tuto činnost existuje specializovaná zpravodajská služba GCHQ*. Je tedy podivné, že by zpravodajci nevěděli o telefonátech Salmána Abedího do Libye, jenž krátce před útokem mluvil s otcem a poté i s matkou, jíž údajně prosil o odpuštění. Panuje tedy stejná a trvalá otázka na to, jaká byla v tomto tragickém incidentu role zpravodajských služeb. Otázka je závažnější v tom, že po útoku v Manchesteru hlásají představitelé britských zpravodajských služeb, že mají ve své zemi až 23 000 „džihádistů“ připravených zemřít a zabíjet pro Alláha. Proč ale s tímto počtem radikálů přicházejí až po útoku v Manchesteru? Čím byl tento útok zvláštní, že náhle po něm vědí bezpečnostní síly o početním problému s radikály? A proč toto číslo nevěděly a nehlásaly již před útokem? A proč tak náhlý křik o množství radikálů, když celé roky britské úřady umožňovaly poměrně volný pohyb osob a především příslušníků exponovaných národností mezi Velkou Británií a destabilizovanými zeměmi? (Salmán před útokem navštívil jak Libyi, tak Sýrii.)



Některé z obětí teroristického útoku v Machester Arena 22.5.2017
Pracovní přístup a postupy zpravodajských služeb před útokem a po útoku vykazují jistá podezření a dotaz na to, o co vlastně zpravodajské služby usilovaly před útokem a o co usilují nyní. To je ale prostor pro novináře a jejich otázky. Situace ohledně britských zpravodajských služeb a jejich aktivit v zahraničí evokuje rovněž otázku, jak to vlastně bylo s osobou označovanou jako „džihádista John“ (vlastním jménem Mohammed Emwazi).1

- - -




Zpravodajské produkty, které analyticky podporují závěr o ISIS jako zahraničním projektu:

1 Mohammed Emwazi byl britský Arab původem z Kuvajtu. Příslušníci MI5 ho několikrát vyslýchali a v roce 2010 ho v Británii zadrželi a nedovolili mu odcestovat do rodného Kuvajtu. Avšak i přesto Emwazi na počátku roku 2012 odcestoval z Británie do Sýrie, kde se později připojil k ISIS. V řadách ISIS se stal známým jako popravčí zahraničních rukojmích. V listopadu 2015 byl zabit při společné americko-britské operaci s použitím bezpilotních vzdušných prostředků, jež provedly úder v prostoru syrského města Rakka. Emwazi dříve tvrdil, že ho MI5 chtěla naverbovat.

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze“.

Zpravodajský produkt 12028
Doplňující analýza a hodnocení
© 2017 Agentura EXANPRO

12 komentářů :

  1. Toz zadne terorismos neexistoje vsecko je dílem odjnéch t. slozeb, ale bábo nikomo ani mok a mazaj do hospody.........mele besme postopovat tak jak to prezentoje benátské starosta.......pif paf.....slonce v srdci ...howk

    OdpovědětVymazat
  2. Počet 22 mrtvých hovoří za vše.

    OdpovědětVymazat
  3. Nejlepší obrana je nepouštět je do naší země a vykopat vítače z veřejných funkcí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 12,46
      Zavřít je do kamenolomů a makat za minimální mzdu 15 hodin denně,oni by ty sluníčka a jiný multikulti to nadšení přešlo!!!

      Vymazat
    2. Včera byla v TV zmínka o Heparinovém vrahovi, který si ve vězení, cituji "obhospodařuje malou zahrádku a luští křížovky..."

      Vymazat
    3. Ad 12:46 & 12:58 - naprostý souhlas. Do nedávna si lidé nepletli, co je zločin, a jaký má být trest. Až zásahem demokrácie, multikulti, genderizmu, sociálního a ekologického inženýrství (což je následkem totálního úpadku morálky) nastává násilné porušování přirozeného zákona. Přirozený zákon však nelze dlouhodobě porazit, vše se po čase vrací tam, kde to má být.

      Vymazat
  4. Bylo jen otázkou času kdy se slavná "analytická agentura Exampo" vyklube v konspirační hnojomet úrovně PC Roberse.

    PS
    Nejasnosti panují o tom kdo za touhle slavnou agenturou vlastně stojí, kdo konkrétně jsou ti její analytici. na jejich stránkách o tom není vůbec nic, ani jedno jméno. Podivné...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Keby si pouzival zmysly a kebulu na co je urcena, tak tu nepises take sprostosti...

      Vymazat
    2. http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/10963-dustojnik-izrael-mossad-vudce-isis-libye

      Vymazat
  5. On to tvrdí i Pjakin,všechny atentáty řízené tajnými službami.Pokud se tvrdí,že muslimové mají menši IQ,tak tohle všechno nedokáže,bez tvrdého výcviku.

    OdpovědětVymazat
  6. Jako kočka s myší, tak si s náma hrají, nikdy nevíš kdy myška vystrčí drápky jako kočka, aby pozřela jiné myšky. A Velký Kocour ji pak pozře, sklidí chválu přeživších myšek, a vypustí do bludiště další myšku v přestrojení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ad krajtl: bezvadný koment! Navíc je třeba si uvědomovat, že ani myšky, ani kocour nejednají náhodně! Stejně, jako vedoucí politici.

      Vymazat