Reklama

.

.

pondělí 21. srpna 2017

Skutečná tragedie Pražského jara


Jiří Jírovec
21. 8. 2017
Můj oblíbený básník, Jiří Dědeček, vyjádřil svůj názor na rok 1968 v písni "Přišli včas" (viz níže). Básník má jistě právo na přiznání, že mu svět, když odklonil pohled od koz a přilehlých oblastí, připadal jako bordel. Jenže takto zúžený pohled patnáctiletých očí k pochopení oné „obrody“ nestačí. V písni se mluví o obrození mršiny a o lidských rysech, či dokonce tváři pro bestii. Jenže touhu po obrození a lidských rysech u těch, kteří vládnou, mají lidé bez ohledu na vládnoucí ideologii. Proto byly třeba studentské bouře v kapitalistické Paříži.



Přišli včas 

Jiří Dědeček


 Ty moje přišly v pravou chvíli, pár tanků vobčas neškodí,
vždyť už jsme téměř uvěřili, že se mršina obrodí…

Vždyť už se psaly chytré spisy, jak znovu vznítit rudou zář
a bestii dát lidské rysy, eventuálně celou tvář…

Stalo se v šedesátém osmém a není čemu rozumět,
každý ten bordel vnímal po svém, mně bylo sotva patnáct let…

A když pak obrněné vozy se rozlézaly po vlasti,
mě lákaly jen dívčí kozy a přičleněné oblasti…

Ani dneska mi nevadí to, že idea je v prdeli,
jenom těch lidí je mi líto, co pro ten podvod umřeli…



Aby se nemluvilo pořád o kozách: Je celkem pravda, že během jara 1968 došlo k určitým změnám na československé politické scéně. Stejně tak je nepopiratelné, že tehdy byla svým způsobem „zvlněná“ i západní Evropa.

Jenže předehrou k československému jaru bylo pozvolné uvolňování, které vlastně začal Antonín Novotný, když si připsal zásluhy o dovršení výstavby socialismu a nechal v roce 1960 vtělit „S“ do původního názvu ČSR, aby to svět věděl. To ovšem bylo Dědečkovi sedm let.

České zvlnění, později zvané obrodným procesem, bylo výslednicí řady faktorů, z nichž vynikají zejména tyto:

• Blbost, která postupně zasáhla řízení mnoha věcí, se stala natolik viditelnou, že ohrožovala kontrolu společnosti prostřednictvím ideologie;

• Rehabilitace komunistů Kolderovou komisí (1963) přivedla mnohé bývalé, ale stále ještě relativně mladé politiky znovu k boji o moc; a

• Politik odsunutý do pozadí neměl kam z politiky odejít. Trafiky v dnešním slova smyslu neexistovaly.

Blbost i po sametu udržela charakter neporazitelnosti. Nemožnost odejít z politiky bývala v SSSR symbolizována posunem ze středu oficiálních fotografií na jejich okraj a v politickém aparátu do méně významných funkcí. Za Stalina bylo nejníže ministerstvo pošt.

Ale zpět k obrodě šedesátých let. Je nutné vidět, že šlo především o střet uvnitř komunistické strany. Většina intelektuálních špiček té doby měla stranickou legitimaci. Mezi spisovateli třeba Ivan Klíma, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík, A. J. Liehm, Jan Procházka a Milan Kundera.

Za přelomovou událost bývá považován IV. sjezd Svazu československých spisovatelů v roce 1967, kde někteří řečníci překročili hranice partajního pískoviště. To bylo z hlediska moci nepřijatelné, což dal najevo partajní boss Jiří Hendrych demonstrativním odchodem ze sálu a větou: „Všechno jste prohráli.“

Kdo a co vlastně prohrál, bylo pro nezasvěcené lidi neprůhledné. Trochu opadávalo listí blbosti, byla zrušena cenzura a ministr vnitra dokonce vyzval občany, aby již neposílali anonymní dopisy. To všechno poněkud zapadlo, protože proces uvolňování již nějakou dobu trval.

Pokud jde o anonymní dopisy a udání, v roce 1968 se objevily informace o tom, že za Protektorátu bylo gestapo tak nějak unavené, či znepokojené, z přívalu udání. Snad je ti hodní Němci i zahazovali. Pak se o této skvrně v československých dějinách přestalo mluvit. Prostě se děly důležitější věci.

Ve společnosti existovaly dvě skupiny, obě ovládané komunisty. Ty si uvnitř svých domén vzájemně vyřizovaly staré účty a pak mezi sebou bojovaly o pozice.

Před intelektuály stála nejen vidina podílu na politické moci, ale i možnost ovlivňovat ve svém (finančním) zájmu ediční politiku nakladatelství, dramaturgii divadel a filmů a náplň novin a časopisů. O těchto aspektech uvolnění se nemluví.

Nevím, že by existovala analýza, která by vysvětlovala, proč se před sametem tolik spisovatelů a novinářů snadno uživilo psaním a proč posametová kontrola společnosti korunou znamenala tak obrovské existenční ohrožení pro mnohé z nich.

Pražské jaro bylo neobyčejné v tom, že naznačovalo možnost, že by nakonec mohl vzniknout solidární systém, který by měl, přes nedostatek demokratických atributů, opravdovou podporu veřejnosti.

Ta se projevovala nejen v rovině politické, zejména když začaly přituhovat vztahy s Kremlem, ale například i ve sbírání zlata na československý poklad. Obé je v současných poměrech těžko představitelné.

Stejně tak je dnes nepředstavitelné, že by občané přišli na náměstí a oslavovali, kam politici zem dovedli. Nebo, že by jim lid vzkazoval „Jsme s vámi, buďte s námi“.

Historici opomíjejí, patrně záměrně, zcela zásadní otázku: Mohlo pražské jaro uspět v době, kdy vládla studená válka? Jinak řečeno: měl Západ jakýkoli zájem na tom, aby se nenáviděný systém, zvaný „socialismus“ nebo „komunismus“, obrodil způsobem, který by jej činil přitažlivým pro obyvatele jiných zemí?

Pro pravicovou ideologii přece nebyl přijatelný ani sociálně demokratický model ve Skandinávii. Západ samozřejmě vítal oslabování Kremlu v satelitních státech. Rumunský president Ceauşescu jím byl považován za hrdinu, protože odmítl jakoukoli přítomnost vojsk Varšavské smlouvy na rumunském území. Sympatie Západu k Dubčekovi tak daleko nikdy nešly.

Tvrdí se, že Dubček a Svoboda byli v roce 1968 v podobné situaci jako Beneš v roce 1938. Jde ale o paralelu, z historického hlediska v podstatě bezvýznamnou. Jan Werich říká v jedné předscéně:

Malý český člověk vždycky věděl, co kdy kdo měl říct.

Hodnocení pražského jara se vyhýbá řadě otázek. Například: Jaký politický program měla „opozice“? Pokud vůbec nějaký existoval, jak se v něm odráželo, co očekávala veřejnost, a do jaké míry byla činnost opozice financována ze Západu? Další základní otázkou je, zda lidé chtěli zrod nové šlechty a miliardářů, návrat katolické církve k moci a postupné rozvracení sociálního státu.

Poslední otázka je tabu i při hodnocení roku 1989. Vytunelování české ekonomiky a nástup nových politiků, jejichž arogance překonává všechny meze dříve připisované komunistům, za cinkání klíči jistě nestály.

Na konci roku 1967 byla vyvolána představa „únavy“ z vládnutí Antonína Novotného. Jako pamětník si troufám tvrdit, že většině lidí bylo tehdy šumafuk, kdo na Hradě sídlí.

Problémy, které se dřív řešily za zavřenými dveřmi, se ale dostaly do médií. Je jistě pozoruhodné, že proti medializaci (čti: alespoň trochu vědět, co se chystá) protestují 24 let po sametu i někteří současní politici. Lid má přece vidět jednotu a ne být rozptylován zprávami v novinách či televizi.

Většina lidí neměla v roce 1968 dostatek informací, aby věděla, co se skutečně děje. Nahlížela dovnitř zvenčí, aniž by si byla vědoma, že je v každém případě manipulována komunisty.

S bývalým stranickým aparátčíkem Dubčekem, jehož znal jen málokdo, nastoupila iluze změny. Ta byla mediálně zvýrazněna fotografií, an skáče šipku do bazénu. Pravda, bylo to něco tak nového, že nastalo tulení zpěvaček a hereček k politikům, čímž bylo narušeno teritorium, které se předtím zdálo mít geronto-homosexuální charakter.

O Dubčekovi je těžké vynášet soudy. Jisté ale je, že mu nedošlo, jak se dělá mezinárodní politika, a tak zbabral jednání s těmi, kteří pak přispěchali na pomoc.

Zajímavé byly ekonomicko-politické tlachy, které se objevovaly v médiích. Třeba o tom, že by dělnická třída měla hrát větší úlohu při vedení podniků. Nejspíš to měly být praktiky „kapitalismu s lidskou tváří“, tedy jakási spoluúčast dělnické třídy – podle hesla "jednotni vpřed".

Československo v té době mělo Otu Šika, údajně geniálního ekonoma. Poté, co emigroval, přednášel nějakou dobu kapitalistům o tom, jak šikovně to komunisté chtěli dělat. Jenže kdo měl zájem na tom, aby se básníkova „mršina“ obrodila? A co zbylo ze Šikových myšlenek?

V souvislosti s Osvobozeným divadlem existuje vysvětlení, že jeho název měl správně být „rozvolněné divadlo“, tedy scéna, která opouštěla některé zavedené divadelní formy. Obdobně, československá společnost roku 1968 nebyla osvobozená, ale rozvolněná, protože opouštěla některé, ale ne všechny, zastaralé politické formy.

Dubčekova šipka nepřinesla žádnou novou svobodu a zapadla do bezvýznamnosti, stejně jako ztopořený Topolánek do soukromé jachty.

S odstupem času je zřejmé, že:

• Hlavní politickou silou, která se přičinila o „bratrskou pomoc“, byl Klub 231, který mediálně rozvířil, v té době v podstatě uzavřenou, otázku politických procesů padesátých let;
Zde je nutné poznamenat, že KSČ nebyla ochotna otevřeně přiznat, že nalítla na špek akcím CIA, které vytvářely situace potvrzující Stalinovu tézi o zostřování třídního boje.


• Role Klubu angažovaných nestraníků (KANu) je silně přeceňována. Původně šlo spíše o recesistický podnik, který se nedostal za plot zvaný zaregistrování;

• Biľak měl pravdu v tom, že výsledkem probíhajících procesů může být obnovení kapitalismu v Československu. Spletl se jen o dvacet let;

• Západ neměl žádný zájem na tom, aby Pražské jaro šlo dál než za podlomení monopolu moci KSČ;

• Mezi lednem a 21. srpnem 1968 se v Československu odehrál silně přeceňovaný boj o moc, který neměl mezinárodní význam, natožpak aby určoval nějaký směr pro lidstvo;

• K pražskému jaru se již nikdo nehlásí. Jeho protagonisté buď zemřeli, nebo se překabátili. A tak není, kdo by na obranu této epizody v československých dějinách vystoupil;
 

• Skutečný mezinárodní význam měla „bratrská pomoc“. Boj SSSR a USA za jejich hodnoty a zájmy potvrdil éru omezené suverenity.

Dodejme, že hlupák Gorbačov nepochopil základní věc, že se velmoc nikdy nikomu neomlouvá a nic ex post nevysvětluje. Měl si vzít poučení v USA.

Velmocenské zacházení s malými státy, které nechápou, co je pro ně dobré, lze dokumentovat zákrokem USA proti Panamě: 20. prosince 1989, před tím, než měl být Panamský průplav předán republice Panama, provedly USA vojenskou invazi. Záminkou bylo, jak jinak, ohrožení demokracie prezidentem Manuelem Noriegou, jinak dlouholetým spolupracovníkem CIA. K této obehrané písničce bylo přidáno obvinění z pašování drog. Noriega, pokud to je vůbec pravda, ovšem nedělal nic jiného než, že reagoval na trvalou poptávku po drogách v USA. To je ta nabídka a poptávka, jimiž žongluje neviditelná ruka trhu.

Američtí vojáci to v Panamě vzali od podlahy a za cenu asi 4 000 mrtvých a několika dalších tisíc uprchlíků byla rychle nastolena nová, proamerická, vláda, která usoudila, že je průplav v dobrých rukách a netřeba to měnit.

V porovnání s Panamou byla invaze pěti spřátelených států švejkovsko-operetní záležitostí. Ruští vojáci měli rozkaz nestřílet, a tak byly oběti na životech velmi malé. S ruskými vojáky se diskutovalo na ulicích, otáčely se informační tabule na silnicích. V dobré paměti je obsazování televizního vysílače Cukrák, kdy se vojáci plížili lesním porostem a nechali obsluhu odjet po silnici.

Invaze do Československa byla šokující, ale nikoli nepředvídatelná. V Československu se politická scéna proměnila v dubnu 1969, kdežto normalizace nastala až o dva roky později. V první fázi šlo o vyřizování účtů mezi vítězným a poraženým křídlem komunistů. Rozdíl mezi tehdejší a sametovou výměnou kádrů je v tom, že ta posledně jmenovaná byla méně viditelná, protože byla částečně skryta heslem "nejsme jako oni".

Československý koncept socialismu s lidskou tváří byl vlastně nadčasový. To, že neuspěl, lze přičítat žabomyším válkám mezi československými mocichtivými. Ti nepochopili, že politika vůči velmocím vyžaduje nejen vnitřní soudržnost, ale i schopnost manévrovat v rámci daných možností.

Předcházející režim dokázal udržet plnou zaměstnanost, solidní školství (zatím nikdo nevysvětlil, jak bylo možné, že se většina emigrantů po 68. roce dobře uchytila, přestože byli „zdevastováni“ československým školstvím). Existovala dostupná zdravotní péče, solidní zemědělská a průmyslová výroba a rozsáhlá bytová výstavba.

To vše bylo po sametu negováno. My Češi jsme kabrňáci hlavně na likvidaci soch a přejmenovávání ulic. Bouráme stavby jen proto, že je postavili „komunisti“. Hlupáků bylo v našich zemích vždycky dost, a tak není divu, že se po roce 1989 objevili i v čelných pozicích. Havlovo posmívání se panelákům je toho důkazem. Lidi (čti: ulice či lůza) je absolutně nezajímají.

Pražské jaro symbolicky skončilo podrazem, kterým se Havlova klika po listopadu zbavila Dubčeka.

Po „úspěchu“ posametové přestavby, která přinesla statisíce nezaměstnaných, obrovský státní dluh, ztrátu kontroly nad vlastní ekonomikou i suverenitou, se předcházející režim, a z něj hlavně šedesátá léta, jeví v daleko příznivějším světle, než si troufáme otevřeně přiznat.

Je jistě možné žonglovat se slovy komunistický režim, normalizace, útisk, zločin a podobně. Ptát se ale musíme, co minulý režim skutečně udělal pro lidi a kam naděje na lepší budoucnost dovedl ten současný. Musíme si současně připomenout, že soudobý kapitalismus není schopen řešit problémy, které sám vytváří.

Tragédií pražského jara není „spřátelená“ pomoc a dokonce ani „normalizace“, která postihla především komunisty. Normalizace totiž nebyla víc než návrat k realistické politice vůči velmoci.

Opravdu tragické je potlačování hrdosti nad tím, co bylo v letech 1948–89 dosaženo.

(zvýraznění textu - redakce)



123 komentářů :

  1. Už po několikáté se ptám, proč tento komunistický imbecil Jírovec vlastně z toho skvělého komunistického Československa emigroval?
    A když už tedy emigroval tak proč tedy na západ a ne do Ruska?
    Odpověď už nečekám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná byste to pochopil, kdybyste si o jeho situaci v té době přečetl. Zkuste si pořídit internet a naučte se ne něm vyhledávat.

      Vymazat
    2. 11,25
      Snažíš se zbytečne,mozku nemajíce.....nepochopíš!

      Vymazat
    3. Ptáš se anonyme 11:25 zbytečně, protože idiot jsi ty a jak ti někdo cizí vysvětlí, tak idiot nic pochopit nedokáže, protože je idiot !! Táhni raději sledovat "naši" protektorátní židoamerickou ČT , tam omílají pořád tu tvoji !!

      Vymazat
    4. Bezmozku, ale Jírovec přece žádný komunista není! Jak jsi na to přišel? On, na rozdíl od tebe, nýmande, který v p.deli byl a ho.no ta viděl měl možnost porovnat oba systémy a tím i objektivně se k problematice vyjádřit. Jak prosté, bezmozku.

      Vymazat
    5. 11:25
      Otázka je arogantní a odpověď (seriozní)je na
      www.blisty.cz
      v rubrice Autoři,kde je životopis stylizován Jiřím Jírovcem.

      Vymazat
    6. Prý na pražských střechách sedělo spousta českých fašistů, a z kulometů to prali do nechráněných ruských vojáků, kteří nám přijeli poskytnout bratrskou pomoc.

      Ano, i to se dozvíte z dokumentu ruské televize Rossija24, natočeného 2015
      youtube tečka com/watch?v=bwKGHMbwVaQ
      (na youtube existuje i verze se slovenskými titulky)

      Když se člověk dostane k ruským (dez)informacím z Ukrajiny nebo ze Sýrie, říká si, že na tom je třeba něco pravdy. Teprve po shlédnutí výše uvedeného dokumentu mi došlo, že tomu tak není. Rusové nelžou, oni lžou na druhou:

      Tam kde v ruské verzi fašisti zabíjejí nechráněné ruské vojáky, ve skutečnosti sedí Rusové v tancích a zabíjejí neozbrojené demonstranty
      Takže když čtu že fašisti na Ukrajině ukřižovali a upálili malého chlapečka, přeložím si to tak že Rusové zřejmě vybombardovali mateřskou školu, nebo něco podobného.

      Vymazat
    7. Kolego 17:14, co se stalo v Oděse 2. května? Upálili sami sebe nebo jste jim pomohl vy? Vy asi věříte, že vše natočili v ateliérech Mosfilmu.

      Vymazat
    8. 11:25 místo textu kritizaovat autora je projevem hrubého nedostatku nejen slušnosti, ale především intelektu. Ostatně, tou dobou emigrovat do Ruska, tedy SSSR, bylo zhola nemožné...

      Vymazat
    9. 17:14-konečně "třída"! Tak se správně trollí. V první řadě vybrat něco debilního z "druhé strany" a "naroubovat" to jinam. U mne máte smůlu, já okupaci prožil jako mladý a zůstane pro mne okupací. Jen mladickou neznalost jsem vyměnil(nerad), za rozum stáří. Boj "ukomunistů" mezi sebou mne nezajímá ani ten dnešní v rouše demokratů! Zajímá mne, jak nezvané "hosty" všeho druhu vyřadit z politiky trvale, nejen občasnými čistkami!

      Vymazat
  2. Také mám od sametové ejakulace jiný názor na 68.
    Ale to se v demokracii nesmí veřejně přiznat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 11,31
      A NA TO JSI PŘIŠEL U JANDOVO DÝMKY MÍRU TY HVĚZDNÁ PĚCHOTO??!.-D

      Vymazat
    2. to 11:31
      Už jsme si před tebou odplivli.

      Vymazat
    3. 11:31 Už jsi před vámi odplivly v celé Evropě.

      Vymazat
    4. Překlep odplivli.

      Vymazat
    5. Hra na argumentaci s neprokázanými procenty v politice je velice legrační!

      Vymazat
    6. 11:48 Jednoduše. Ruskou specialitou je totiž pomáhat lidem, aby se neměli lépe než ten kdo pomoc poskytuje. To ovšem fungovalo mnohem lépe, když kdysi kradli Varjagům slepice. Časem se zloděj nahamtá a rozvaluje na území větším než ostatní země. Přínos z nezištné bratrské pomoci pro zbytek obyvatelstva tím samozřejmě klesne. Proces je pak přirozeně třeba racionalizovat. Místo okupace cizí zemi pouze zprasit a nechat rozvrácenou, jako se stalo Ukrajině. Ruské obyvatelstvo dávno poznalo, že jeho štěstí nespočívá v tom, co jeho vládci čmajzli. Pořád je ale pro vládu lepší, když se obyvatelé zemí okolo mají hůře. A z toho plyne potřeba, nemít kolem sebe země západního typu, která je tak důležitou součástí ruské obranné strategie.

      Vymazat
    7. 17:29 Vycucáno z prstů nebo utrhání za každou cenu? Kritika z pouze historicky daných souvislostí "vyspělého západu" naprostom věcnými argumenty je daleko snadněší, pitomče.

      Vymazat
    8. To 17:29 - Vaše "názory" na Rusko jsou velmi směšné. To jste vyčetl v Beobachteru nebo si předplácíte Vlajku?

      Vymazat
  3. Tato slova do kamene tesat.

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělý text - díky! (K tomu udavačství - v USA v 50.letech Národní garda dokonce vylepovala plakáty, na nichž k udávání komunistů, potencionálních komunistů či sympatizantů otevřeně vyzývala. Že to veřejnost akceptovala i k vyřizování osobních účtů v míře velmi hojné, netřeba dodávat. Nic tak odporného se u nás nedělo. Kde byla tedy větší míra totality?!

    OdpovědětVymazat
  5. Nějak neslyším mého bývalého oblíbence J. Dědečka, rýmovat a zpívat kritické častušky na současný zločinný a zkorumpovaný režim, na to jak NATO vlétlo včas do i nad Afghánistán, Irák, Lybii, Sýrii a bombasticky vraždí děti, ženy a ostatní civilisty.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 11:46 U mně, parazit Dědeček skončil ihned poté, co se společně s ostatními - odbojáří - umělci, začali všichni obouvat do Kryla. To jen proto, že s nimi neryl tu správnou Havlistickou brázdu. Ubožáci, všichni.

      Vymazat
    2. Tuším to byl Dědeček, který hned v listopadu prohlásil, že si nepřeje, aby na jeho koncerty chodili komunisti. Co by teď za to dal, aby na něho chodil vůbec někdo.

      Vymazat
  6. Pane Jírovče, jsem stejný pamětní jako vy, skvělý článek.Bohužel ti mladí už ani neví o čem to bylo a o čem to je dnes.

    OdpovědětVymazat
  7. Jsem předválečný a celoživotní nepartajník. To vše okolo toho osmašedesátého jsem pozoroval svými třicetiletýma očima. Žil jsem v Ostravě a tak ta "obroda" tam nijak moc nenastávala. Ale i tak jsem viděl, jak se začínají lidi navzájem nenávidět. Hlavně už tehdy komunisti, ukomunisti a eliminovaní buržousti až po bývalé živnostníčky, tehdy ve funkcích soudruhu vedoucích potravin, řeznictví, holičství či opraven všeho druhu, se začli nenávidět na smrt. Já jako obyčejňák z "dělnické" třídy jsem to samozřejmě nechápal, co to je přijít o majetek.
    Ale vzpomněl jsem si na Maďarsko a i když jsme my češi údajně holubičí povahy, tak něco podobného co se dělo v Budapešti, postfašistickém státě, nezapomínající rusům svou porážku, se mohlo stát i u nás. No u nás asi ne ale v práglu to možné bylo. No a to by pak bylo těch mrtvých "hrdinů" předsametu povícero. Takže jelikož rus pochopil, že nachat to dojít tak daleko jako v magyarsku, bude lepší vyrazit znovu ku Praze. Ta pomoc se u nás v Ostarvě obešla bez nějakých divočin. Já jako horník jsem si hodinu zastávkoval a pak zase hurá dolu, aby byla nějaká výplata. Pár dementů si v Praze zahrálo na vojáky či partyzány, aniž by si uvědomili že je svět uprostřed studené války a nějaké přesuny Čsr ze sféry vlivu, spíš oblasti osvobozené rudou armádou, nemohou jen tak přejít pod správu Usa.

    OdpovědětVymazat
  8. Místní bolševičtí pohrobci opět velebí jejich milovaný totalitní režim a oslavují sovětské okupanty. Odporné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ..no pověz,copak velebíš ty,ty kokote,tady totiž na velebení není dnes nic,jen to,že si dobrovolné aktivistky vítacích nevládek a vyschlý křížaly po celé evropě můžou zašoustat s exoty dle libosti,než jim pak seberou šrajtofli a občas nějakou místo přefiknutí,podříznou...

      Vymazat
    2. 12,04
      A to máme podle tebe velebit usssácký agresory ty vemeno z kachny????
      To můžeš leda tak ty a pár těch lejnolahvárenskejch bezmozků!!!!

      Vymazat
    3. 12:04 Dnešní pravicový bolševismus překonává vše, co bylo kdysi dávno, kdy s tebou tvůj fotr chcal po plotech, hloupé děcko.

      Vymazat
    4. Bezmozku, ale Jírovec přece žádný komunista ani bolševický pohrobek není a nic nevelebí! Jak jsi na to přišel? On, na rozdíl od tebe, nýmande, který v p.deli byl a ho.no ta viděl měl možnost porovnat oba systémy a tím i objektivně se k problematice vyjádřit. Jak prosté, přemřelo.

      Vymazat
    5. 15:54
      Objektivně se vyjádřil nohama, vymaštěný imbecile. Kanada, Švédsko a pak zase Kanada.

      Vymazat
    6. 16:25
      A tys byl nejdál ve sklepě,na dvorku,na nočníku a na záchytce.....no to je důvod k oslavě!!!!!:-)))

      Vymazat
    7. Do jednoho článku se nevejde všechno. Původně šlo o pozvolnou vojenskou převahu NATO v Bavorsku, která měla být kompenzována přítomností jednotek SSSR, které
      neměly v úmyslu zasahovat do interní politiky ČSSR.(Dnes tu máme volně se pohybující vojska NATO). Věc byla choulostivá, protože šlo skutečně o zachování dekora, bylo to možné udělat nepozorovaně, sovětská vojska neměla politické úmysly, což se následujících 20 let ukázalo (politický vliv se realizoval přes politiky), pouze v roce 1989, když KSČ chtěla zařadit zpátečku,tak požadovali perestrojku. .Ale odpor čs. strany,počínaje Antonínem Novotným (jeho politická negramotnost je doložena zpětně až do válečných let) a Alexandrem Dubčekem konče vedla k ,,bratrské pomoci", která pohřbila nejen naději, vkládanou do KSČ, ale i pozice komunistických stran ve Francii, Itálii, Španělsku a Portugalsku. Rok 1989 zastihl již ČSSR politicky mrtvou, na místě KSČ dávno sedělo její béčko, lidé z emigrace byli pro další vývoj z valné části ztraceni (čest výjimkám).Současnému ,,avantgardistovi" Davidu Černému lze přiznat, že jízda obrněnce na převráceném koni - možná - symbolizuje současnou perspektivu vývoje.

      Vymazat
  9. nuž keď na súčasnom svete niet čo velebiť - len sa báť

    OdpovědětVymazat
  10. Ten, kdo si myslel, že státeček uprostřed Evropy s cca. 10mil. obyvatel si v roce 89 rozhoduje sám o sobě, byl naivní. Loutky na nitkách se zmítali v rozpětí povolených délkou provázků a odsuzovali či haněli vše, co bylo před rokem 89. Místy jsem se bál, že celý národ spáchá ze studu za dění v poválečných letech sebevraždu.
    Sebevraždu jsme spáchali .. ale ekonomickou, morální.
    ABC

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lidé, kteří upřímně budovali socialismus a svou lepší budoucnost pro sebe a své děti se nemají za co stydět. Nyní nám vládnou bývalí veksláci a udavači StB a západem vydržovaný disent.

      Vymazat
    2. Ad ABC 12:26 - souhlas, ale jiné cesty nebylo poněvadž vliv a moc byla jinde!

      Vymazat
    3. Ad 12:37 - lidé upřímně budují svou budoucnost i dnes, a také se jejich děti nemusí stydět. A lidem vždy někdo vládne, je ovšem věc názoru, který vládce je morálnější (tehdejší veksláci a udavači, nebo ti dnešní!)

      Vymazat
    4. vvenc 15:41 co jstevlastně chtěl říct, nebo řekl, co Vám je nebo není recht? Nebo vám co je v článku řečeno není dost jasné?

      Vymazat
    5. Ad 20:52 - Věta (12:37) "Nyní nám vládnou bývalí veksláci a udavači StB a západem vydržovaný disent" v podstatě pomíjí skutečnost, že udavači a veksláci vládli i v tom sociálizmu (jako vládnou dnes)!

      Vymazat
    6. vvenci z 21. srpna 2017 23:05 udavači a veksláci "v tom socializmu" nevládli i když existovali. Nepřehánějte.

      Vymazat
  11. Můj táta než umřel mi řekl, že nejlépe se měl za Novotného a to zažil i Masaryka. Já dodávám že po převratu 1989 jsem se měl. za Topolánka. Ted mi snad budou diktovat i kdy mám jít udělat potřebu. Vzhůru dál do totální totality.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mně potřebu nikdo nediktuje a od nikoho si ji diktovat nenechám.
      Ale to je asi na každým z nás.

      Vymazat
    2. Většina lidí se shodne na tom, že "bratrská pomoc" byla čistokrevné zlo. Nicméně podívejme se na praktický výsledek dnešních dnů. Prezident v KSČ, předseda senátu v KSČ, předseda ústavního soudu v KSČ. Tři ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů bolševická minulost. Čtvrtý tam nebyl, protože mu bylo v roce 1989 jedenáct let. Společnost je bolševiky prošpikovaná a aby toho nebylo málo, vyhraje volby patrně slovenský estébák, rovněž bývalý člen KSČ. A na druhém nebo třetím místě rovnou strana stalinského typu. A devadesátiletí bolševičtí zločinci, kteří v roce 1968 regulérně zradili vlast a jako vlastizrádci měli být souzeni a odsouzeni rozdávají svoje moudra a sepisují paměti o budování socialismu...

      Vymazat
    3. 17:50
      Nic proti tvé blbosti, ale mněl by jsi navštívit minimálně lékaře pro duševě choré.
      Václav

      Vymazat
    4. 17:50 - být "u komunistů" bylo často kariérní podmínkou vzdělaných a chytrých lidí. Proto povzdech "byl v KSČ" není žádný argument ani dehonestace. Na to dneska poukazuje jen úplný trouba typu Cibulky.

      Vymazat
    5. Pro blba ze 17:50 Ti všichni o kom slintáš, byli UKOMUNISTI ! To znamená něco jako můj strejda, po válce "národní správce" řeznictví a uzenářství v jistém tehdy Zuckmantlu, v sudetech. Své správcovství pojal jako vlastnictví, aby po osmačtyřicátém nemohl komunistům přijít na jméno. Aby mohl zůstat, musel se překabátit a tak se stal UKOMUNISTOU. A kdyby se dožil toho dne, tak by asi házel koktejly na ty svinské rusy.

      Vymazat
    6. 21:35
      Jooo,masna tam kdysi byla dobrá!!!!
      Teď už tam není nic!!!!
      Cukrárna v hajzlu,Liďák v hajzlu,Barborka nestojí,Barevka je na tom bledě a na Antoniček se ani nedostaneš!!!!!:-/

      Vymazat
  12. Je vidět, že p.Jírovec je světa znalý člověk se zkušenostmi a přehledem. Ti mopslíci, co tady poštěkávají, mohou tak maximálně udělat "dobře" Jandovi...

    OdpovědětVymazat
  13. Ten pláč nad jednadvacátým srpnem by nemusel nastat, kdyby sssr z čsr neodcházel po válce. Stejně jako neodcházeli a ještě neodešly usa z celé západní evropy. A odešli nejen od nás ale i z polska, jugoslavie či rumunska. Ani ve státech bývalé fašistické koalice, maďarsku, rumunsku či bulharsku nebyly vojska v takovém rozsahu jako měli američané v celé jimi okupované západní evropě.

    OdpovědětVymazat
  14. Výborně shrnuto, nelze než souhlasit.

    OdpovědětVymazat
  15. Brilantní článek, bez slovního balastu dnešní doby.Tehdy mě bylo 18 a s odstupem času jsem rád, že tu lepší snad polovinu života jsem prožil za socialismu. často bývá citován Masaryk, ten mimo jiné řekl, že státy se udržují těmi principy, kterými vznikly. ČR vznikla podvodem, dělení státu mělo být na základě referenda, co nikdy neproběhlo. Podvodnými čachry je také "český" stát udržován při životě.

    OdpovědětVymazat
  16. A to si zrovna uvědomuji že je právě 21. srpna, tedy už je to 49. výročí.

    OdpovědětVymazat
  17. Už tenkrát to chtěli židé vzít do svých rukou,jenže jich bylo málo podplacených a nebyl na to nikdo připraven mimo několika zasvěcených.Během dvaceti let,už bylo více osob podplaceno,zasvěceno,ale i v dalších státech socialismu,byly židé připraveni převzít moc ve státech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní21. srpna 2017 13:28 - blbost žádní podlacení židé, ale banda zkrachovaných existencí, které si západ koupil - viz Havel a ta jeho partička disidentů. Kdyby to vzali panečku do rukou židé, tak by to vypadalo jinak. Ti totiž dokáží přemýšlet a hlavně počítat. Žid nikdy neudělal nic z čeho by neměl alespoň malý zisk. Ti by republiku nerozprodali, ale dále rozvíjeli. Samozřejmě i mezi židy se najde sem tam nějaký debil, tak jako všude. Pan Jiří Jírovbec má náhodou ve všem svatou pravdu.

      Vymazat
    2. 19:52

      Blbeček se chutě zapojuje do diskuse na své oblíbené téma.

      Vymazat
    3. Antisemitský blbeček byl smazán. Redakci dík.

      Vymazat
  18. Zcela souhlasím. Blbost v tomto národě je nedozírná. Stejní lidé, nebo jejich potomci, co nechali dojít události po roce 1948 do bezútěšného stádia dělali rok 1968, pisálkové z řad KSČ a národních socialistů hnali národ na sovětské tanky. Přitom bylo nad slunce jasné, že blbeček uprostřed Evropy nemůže danou geopolitickou situaci zvrátit. Dokonce některé lidi natolik žvanilové a pisálkové zblbli, že si brali životy.
    Rok 1989 byla opět šance dosáhnout, aby se lidi měli lépe. Zase blbečci se dostali do vedení státu a byla obětována celá generace lidí, co za nic nemohli. Pár tisíc lidí ce napakovalo, ostatní jen zaplakali. Všude zůstal jen neskutečný bordel, je tu masa lidí, co už ničemu a nikomu nevěří a zůstane to tak další celou generaci, dokud se nezmění celý svět.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale hlavně jsme byli ve Varšavské smlouvě. Myslíte,že Amerika by se chovala jinak? Příklad zmiňovaná Panama.

      Vymazat
  19. Poslední věta říká vše. Jinak celá ta slavná ČSSR avantgarda a komunistická elita prostě zlenivěla a začal se v ní probouzet parazitizmus, prostě moc narostly. Jasně to dokazují jejich do všech barev přebarvení potomci, zase ve vedoucích posicích současné avantgardy a partají všech barev. Parazit zůstane parazitem a záleží na tom co mu společnost dovolí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Parazity je třeba za každých okolností likvidovat, protože jak příliš rozmnoží, tak pak jsou potíže.

      Vymazat
  20. Mám radost jak zkrachovalí komouši zoufale a bolestně kvičí. Tak jen houšť a větší kapky, vy rudá prasata. Váš kvikot je pro mé uši libozvučná symfonie.
    A kvičet budete až do smrti. Skončili jste. Vaši milovaní okupanti a vaše staré zlaté totalitní časy už se nikdy nevátí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víte,co psali novináři , když navštívili Německo 1945 ? ...Ani za padesát let se z toho nevyhrabou...
      Ale dějiny šly jinudy.

      Vymazat
    2. Hloupému děcku z 15:59. Nevím kdo je tady "zkrachovalý komouš" či "rudé prase". Ty musíš hledat v mnoha "demokratických" stranách, kromě komunistů. Takže mladý kalousku, tvoje partaj se už ny výsluní NEVÁTÍ. A to je pro nás lidi libozvučná symfonie. Tak zdar, fašounská filcko.

      Vymazat
  21. Jiří Jírovec21. srpna 2017 17:13

    Pro 15:59

    Slyšíte zvuky z prostředí, v němž se sám pohybujete. Ohlušují Vás do té míry, že ztrácíte schopnost porozumět tomu, co říkají jiní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někteří jsou tak zaslepení dnešní propagandou, že nevnímají situaci ani dnes.

      Takže když to sečteme, tak jen americké síly určené k boji proti naší armádě disponovaly v roce 1964 celkově 36 kusy raketových odpalovacích zařízení schopných jaderného úderu a celkem 90 hlavňových prostředků velké ráže opět schopné vypálit jaderný granát.

      Je potřeba si uvědomit, že jde o množství větší, než kdy naše armáda měla k dispozici a většina z nich byla zavedena několik let předtím, než se první prostředek jaderného napadení vůbec objevil na našem území. Dokonce mohu odpovědně tvrdit, že první hlavňové prostředky schopné vypálit jaderný granát, se v ČSLA objevily až v 80-tých letech. Celé je to zde:
      http://www.csla.cz/armada/taktika/plany002.htm

      Vymazat
    2. Celý rok 1968 byl projevem čisté geopolitiky. Propaganda a ideologie byly pro blbečky, stejně jako dnes. Nešlo o socialismus či jiné -ismi. Šlo především o zajištění bezpečnostního pásu kolem SSSR, který jej měl chránit před agresivitou USA a jejich servisní organizací NATO. Jeden oficír mi večer 21.8.1968 na moje výčitky, že se chovají jako Němci v březnu 1939 klidně opáčil: Na Ukrajině a Bělorusku přešla v poslední válce fronta i 6x tam a nazpět a země byla celá zničená a lidi vybití. To se nesmí opakovat. Teď je řada na vás!

      Vymazat
  22. Pro 15:59 -dle zkušeností asi Vy sám patříte k potomkům těch partajnich tajemniků na různých úrovních.

    OdpovědětVymazat
  23. Opět mohu jen souhlasit. To je pohled dospělého, vyzrálého člověka, který už má dost zkušeností na to, aby se obešel bez předžvýkaných paradigmat.
    Snadno předvídatelné stereotypní vřeštění juvenilních produktů poplyšově zreformovaného "vzdělávacího" systému to svým kontrastem jen podtrhuje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš o sobě evidentně velmi vysoké ínění. A přitom jsi ve skutečnosti jen vlastizrádná rudá kurva, ruský kolaborant, vítač sovětských okupačních tanků, obdivovatel a podporovatel totalitních režimů.
      "Vyzrálí" lidé jako ty nestojí ani za odplivnutí.

      Vymazat
    2. Za 23 let okupace rusové usmrtili 413 občanů ČSSR. Nejvíce úmrtí jde na vrub nehodám na silnici cca 230.Suma sumárum.K.Kryl zpívá,,prí přišli včas,však vtrhli jako vichřice,,

      Vymazat
    3. 18:38
      Vlastizrádce seš ty a ty vítači usssackejch agresorů ty rasozrádnej kokote z hvězd a phuhů!!!!!!!

      Vymazat
    4. Anonymní 18:38
      Ani pro průměrného člověka asi není těžké, připadat si vedle vás doslova jako génius. Ale můžete být klidný, já mám i dostatek sebekontroly, abych zrovna vás jako měřítko nebral.

      Vymazat
    5. 18:38 Děcko nešťastné, v 68 jsi byl ještě mezi mrtvými i se strýčkem Adolfem, kdy tě nešťastnou náhodou šplíchl fotr místo do umývadla do maminy kundy. A od té doby co jsi vylezl z díry, začal tvůj zbytečný život. Ale tvoje láska k strýčkovi Adolfovi tě inspiruje k tvým nesouvislým výkřikum do tmy. Ano, jako správná fašounská kurva, nemůžeš přijít na jméno těm, kteří ho poslali do pekel.

      Vymazat
  24. Myslím, že je to vůbec to nejlepší, co jsem od pana Jírovce kdy četl. Řekl bych bravo, kdyby to nebyla tragédie.

    OdpovědětVymazat
  25. Ano, přišli včas. Jinak by tu byl kapitalismus už 49 let. ------- A Dědeček je vůl !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní 18:46
      Přesně tak a až bychom to měli za sebou.
      Jenom povzdech,ještě je vždy určitá naděje,impuls,záchrana,že se dokážeme vzchopit.
      Nesmí mít špatnost navrch.

      Vymazat
    2. 18:52

      Sorry, žádná naděje a záchrana pro lidi jako ty není. Snaž se ten svůj zbytečný, marný, zoufalý život už nějak doklepat do konce. Pak se ti už konečně uleví.

      Vymazat
    3. 18:57- a víte, že "mít to za sebou", můžete mít Vy dříve? Cévkou atd...

      Vymazat
    4. 19:46

      Nepravděpodobné, ale může být. Ale já na rozdíl od vás, rudých zkrachovalých zoufalců, zemřu spokojený a vyrovnaný, netoužící už po ničem.

      Vymazat
    5. 20:30
      Jasně,chcípneš zlitej jak prase v konťáku ty kokote usssáckej hutko-bendovskej!!!!!

      Vymazat
    6. 20:30-vyloučit nelze ani Vaši násilnou smrt(válkou),ta nebývá vyrovnaná. Tipuji ale "užrání se" nenávistí, která z vašich komentů přímo prýští.

      Vymazat
    7. Lidi, proč se bavíte s jedním ubohým psychopatickým nevzdělancem? Že to máte zapotřebí!

      Vymazat
  26. ...byla částečně skryta heslem "nejsme jako oni"...
    Bodejť by jo, vy jste ještě horší...
    J.C.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 18:59
      Naprostý souhlas
      Václav

      Vymazat
  27. a nakonci pohadkynam vovčanum zbyli komunisti- ve všech stranach eštebe nevijimaje- vyjimečne qvality od hradu sernatuposrabnecke sněmovny policie soudu statnich zastupcu a společně z čete a čro ajejichpobočkou znamou jako kulturni fronta nas vesele vedou za naše povinne desatky do konečniku s požehnanim černoprdelnich loupežniku a kazatelu neviditelna neslišitelna a nehmatatelna amen

    OdpovědětVymazat
  28. :-D
    Tomáš Ježek před nedávnem prohlásil, že Pražské jaro zachránila invaze VS. Protože tzv. "Šikova reforma" byla úplně diletantská a zhroutila by se po pár měsících.
    Rok 68 byl jen tradiční oblbování mas pražáky. A přesně jak píše autor, boj o koryta uvnitř KSČ.
    Nakonec by to byla stejná tragédie, jako dnes.
    Stupidní oplakávači historie by měli být nakopáni do prdele.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Okupace zničila naděje a perspektivy. Psát hovadiny jako 19:45, a to i s odstupem času, je jen ubohý slint nemyslícího idiota.

      Vymazat
    2. 7:51
      Souhlasím s vámi.Nastoupivší béčko neschopných se vyžívalo v používání biče. Pamatuji , jak jsem jako mistr (v práci s desítkami podřízených) během jedenáctiletého čekání na byt
      byl z iniciativy vedoucího podnikové ubytovny i dvakrát týdně v noci kontrolován, zda se mnou snad nespí osoba opačného pohlaví (bylo mi osmadvacet). Jako inteligentní se jevili spíše policisté, kteří už si mne pamatovali, komunisté rozhodně ne (ani s Jakešem v čele). Na zničení socialistické myšlenky zapracovali právě oni.

      Vymazat
  29. Pan Jírovec napsal naprosto fundovaný,
    perfektnī článek.Po všech informacīch a nakonec i po vlastních zkušenostech,kterē člověk dodnes o tematu posbīral,promyslel a pročetl za celá ta léta,prodiskutoval s přátely i nepřátely,
    nemohlo to být lépe řečeno.
    Zdravím do Kanady
    j.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 19:47

      Milostivá paní to naprosto fundovaně zhodnotila. (Jenom bacha na gramatiku!)

      Vymazat
    2. Hele,mám nový telefon -menší a tak
      se strefuju často vedle než si
      zvyknu.
      j

      Vymazat
    3. 23:22

      Milostivá paní má nějaký supermoderní telefon, kde je "y" hned vedle "i"?

      Vymazat
    4. Milostivá paní má tvrdé nepřátele. No, a co má být?

      Vymazat
  30. Pražské kurvy zase prožívají své orgie nenávisti. "česká" vizetelete se může přetrhnou v nabídce zvěrstev okupantů.
    Vystavují seznamy "oběti" okupantů, kteří by v případě americké okupace byly opravdu velké, protože jen vystrčená prdel na us konvoj je trestný čin. Hrdinní bojovníci s molotovkoktejly asi očekávali pochvalu od těch v obrněncích. Amíci by je rozstříleli na maděru.
    Jinak jak známo, dnešní truchlíci sbírají po hřbitovech jména lidí kteři zemřeli stářím či nemocemi v oněch dnech. Skoro všude jinde se tato "okupace" obešla bez incidentů, jen v tom zasraném práglu to muselo být jak na frontě u Berlína.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 21:12-nejvíce mrtvých z jedné "akce" bylo zapálení vozu s municí na Vinohradské, čehož jsem byl účastněn! Vystrašený vojín se ještě snažil náš dav varovat, pak se dal na "útěk" vzhůru ulicí. Po krátké euforii davu to bouchlo skutečně a bouchalo to nejméně půl hodiny. I tyto oběti jsou sice okupační ale nezaviněné Rusy. Nevím, kolik jich již odvezly sanitky, já napočítal ležet minimálně 7, zřejmě již mrtvých.Tak to bylo mé generaci nepoznavši válku, lehce nahlédnout za mírové kulisy Světa.

      Vymazat
    2. Jé, Povolný, já tam byl také.Stál jsem dva metry od náklaďáku když dva chlapíci priskočili a jeden prorazil benzinovou nádrz kramlí a druhej to hned zapálil. Schoval jsem se za lešením a hromadou cihel kdyz to začalo bouchat. Pak jsem zdrhal a při jednom výbuchu se na mne vysypalo výkladni okno. Byl jsem pěkne pořezanej na zádech. Jo, málem jsem tam přišel o život.
      Ale po všech těch letech se na to dívám úplně jinak

      Vymazat
    3. 23:30-tak také víte, že ty náklaďáky byly dva. První s municí, za ním s "mundury". Dodnes vidím, po tom varování vojína, jednoho odvážlivce, vyskočivšího na korbu a za jásotu davu vyhazujícího ruské uniformy. Jak dopadl on nevím, ani ti z cca pěti řad přede mnou. Mne dav, tlaková vlna nebo "ochránce" bez mého vědomí "odnesl" do přízemí jednoho domu. Po ukončení detonací, asi tankových nábojů jsem nabyl odvahu se vrátit na místo činu, viz výše. Jinak jsem i fyzicky "zdokumentován" na známé fotografii z Vinohradské, s praporem, jehož cípu se drží mně neznámý hezký bloňdák, zřejmě známý autora fotky(Nového?)

      Vymazat
    4. Jasně, vyhazovali mundůry, přesně si to pamatuji.
      Pak se válely tankové granáty po ulici, pozbíral jsem si hrst korditu z nábojnic, takove male trubicky.
      Kousek dole pod rozhlasem vyskocili dva dalši chlapíci na tank, jeden vlil dovnitř kybl benzinu a druhý to zapálil, tank měl otevřený poklop. V tanku pak dost dlouho vybuchovala munice. Byl jsem tam pár hodin a vše sledoval, na chvíli jsem se schoval v holičství kde mi pan holič obvázal řezné rány na zádech od padajícího skla.
      Museli jsme stát pár metrů od sebe.

      Vymazat
  31. Socialismus s lidskou tváří ? Alias, Panenka Maria porodila Krista. A blána zůstala neporušena. Čili, něco jako to dneska.
    A co tak kapitalismus s lidskou tváří ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kapitalismus v názvu nikoho neinspiruje ke koupi knihy a není zajímavý. ,,Lidská tvář" zaujala dva bohemisty jako místní fenomén a vtělili jej do názvu knihy.
      1.Riikka Palokorpiová : Věda s lidskou tváří
      (činnost československých vědců Františka Šorma
      a Otto Wichterleho)

      2.James Krapfl: Revoluce s lidskou tváří
      (politika,kultura a společenství v Československu v letech 1989-1992 - svědectví pamětníků očima autora, rodáka z USA)

      Vymazat
    2. 9:37

      O lidské tváři mluvil už Imre Nagy - nejde tedy tak jednoznačně o místní (československý) fenomén.

      Kokotko

      Vymazat
  32. Díky za váš pohled, pane Jírovče! A mile mě překvapil nejen samotný obsah a popis (jakkoliv nutně zjednodušený), ale i váš závěr!!
    Jo, v r. 68 jsme ještě většinově uvažovali v kategoriích "my, republika, společnost ..". Proto mj. i ta vyvolaná a spontánně přijatá celonár. sbírka zlata nebyla jakoby spadla z jiného světa. Byla produktem převažujícího myšlení a celospolečenské naděje. Jaro 68 vyvolalo étos (snad i neopodstatněný), ale na něm se dalo leccos vytvořit. Pokud by společnost vedli nikoliv amatéři či kariéristé.
    Nejinak tomu bylo po Velkém listopadu.
    A co poté zbylo, dnes vidíme, netřeba dlouze vyprávět.

    OdpovědětVymazat
  33. 22:05 mohu se jen souhlasně připojit. Snad jako pamětník a podporovatel "obrodného procesu" což po 21. srpnu neposloužilo, že už tenkrát se zvýšilo tempo rozkrádání a část nově etablobvaných elit začala z podnikového, nebo státního daleko víc sloužit vlastnímu blahu všelijak zvýhodněnou výstavbou bytů a rodinných domů. Měl jsem co progresivista a nevyužil takovou tu možnost. S dnešní zkušeností byl bych konzervativnější - třeba, ještě za Novotného nesměl komunista vlastnit rekreační objekt z bytového fondu... tedy chalupu co po rodičích zdědil kdesi na vesnici pokud nezařídil, aby tam někdo bydlil ve shodě se zákonem o využití bytového fondu. Jsem si uvědomil, jak ti praví komunisté byli citliví na "vyhození na dlažbu" ať už z bytu nebo ze zaměstnání, nebo na nepřístupnost lékařské péče, do jak značné míry byli českými/sloveskými nacionalisty, jak odmítali zadlužení a peněžní machinace... Ano, tenkrát vědět co dnes, byl jsem konzervativní! Co ale chtít od mládí bez zkušeností, že?

    OdpovědětVymazat
  34. Dlouho jsem nikde nečetl tak rozumný článek o 68 a součastnosti, pana Jírovce neznám, jsem mladší - 52 let, ale kdo chce, informace si o historii najde.
    Já také nesnášel komouše, no koukejme, co se děje dnes a co s tím dál.
    Už se s prominutím vyserme na zahraničí a žijme si dobře, vždy jsme se uživili a nikdy nám nikdo nepomohl.

    OdpovědětVymazat
  35. Ještě dodávám, že je holá lež, že bez vývozu by jsme umřeli hladem, v 89 jsme byli naprosto soběstační.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale to říkáš jen "A", řekni i "B"...

      Vymazat
    2. Abych se neutápěl v detailech, že teď už nám ty fabriky soudruzi prodali do zahraničí i s námi, omezím se na citát básníka:

      Zpěv kohoutů a jezů šum
      už jiným uším patří

      Spílávali jsme cikánům
      a už jsme jejich bratři...(František Hrubín)

      Vymazat
  36. Pane Jirovce,co bolo,to bolo,terazky konstatujem a dakujem sssr,ze na 25 rokov odialila kokotinu nazyvanu demokracia na zapadni spusob.At mi to kolegove tady prominou.Dozijte svuj sen v kanade v zdravi.

    OdpovědětVymazat
  37. Mně článek nepřipadá podařený.
    Některé věci jsou výstižné, jiné sporné.
    Celkově mám dojem, jakoby to pan Jírovec nepsal z vnitřní potřeby, ale spíš jaksi obligátně vzhledem k výročí. - S posledními třemi odstavci lze ovšem souhlasit.

    Zajímavější jsou následující texty:

    1) rozhovor s historikem Jiřím Sukem (A2larm):
    http://a2larm.cz/2017/08/prazske-jaro-vrchol-i-zlom-socialistickeho-utopismu/

    -- Je zajímavé, že Suk jak 1968 tak 1989 označí za "utopismus" (ačkoli by stačilo vyložit, co vidí jako iluze). Co to vypovídá o jeho pojetí dějin?

    2) Karel Dolejší (BL: https://blisty.cz/art/87817.html)
    -- Ten na to jde zhurta při líčení svých dětských (četba novin, které našel na půdě) - ale de facto (narodil se 1971) prenatálních - zážitků. Ve své zavilosti už hravě předčí i Čulíka.

    a konečně nejzajímavější

    3) poznámka autorky mnohem mladší než Jiří Jírovec (Veronika Sušová, !Argument): http://casopisargument.cz/2017/08/21/srpen-1968-zleva/
    -- zejména její postřeh, že
    "V posledních skoro 28 letech se přitom srpen roku 1968 stal téměř výlučně vzpomínkou na sovětský imperialismus a „příběhem“ vyprávěným OD KONCE a NIKOLIV OD ZAČÁTKU."

    -- Zdeněk Zbořil poukazuje na stejný problém, když k tomu poznamenává, že "nejhorším prohřeškem při sepisování historie je "hádání z výsledku". Oba citovaní autoři /tj. Suk a Dolejší/ jsou toho příkladem, i když se snaží chovat jako pravdyznalí."

    OdpovědětVymazat
  38. Díky za článek. Dlouho jsem nic tak výstižného nečetl. Na Parlamentních listech jsou vzpomínky Milana Syručka. Same blafy a ten člověk se hlásí k levici.
    Po převratu si pamatuji na osmašedesátníky. Těšil jsem se, že budeme budovat socialismus s lidskou tváří. Někteří z nich se však pustili do privatizace části podniku, kde jsem pracoval.

    OdpovědětVymazat
  39. Jiří Jírovec22. srpna 2017 9:04

    Pane Kopecký,

    článek jsem nepsal k výročí, ostatně se 21. srpna týká jen okrajově. Jde o můj pohled na šedesátá léta. Je to součást rozsáhlejšího textu, který by měl koncem roku vyjít knižně jako dopisy Mé přítelkyni.

    Nejsem ani historik, ani sociolog nebo politolog. Té přítelkyni jsem nabídl několik kousků do mozaiky, kterou si musí, stejně jako my všichni, nakonec složit sama.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiří Jírovec 22. srpna 2017 9:04

      Děkuji za vysvětlení, že se jedná o výňatek z delšího textu - a přeji Vaší knize, aby čtenáře vedla k zamyšlení.

      Tu dobu se pokusil mladším generacím přiblížit před skoro 30-ti lety také A.J.Liehm; nejsem si jist, zda se dočkal kýženého ohlasu(cf. https://blisty.cz/art/48534.html)

      (Jen na okraj těch ohlédnutí a abych připomněl, jak zúžený bývá dnešní obraz té doby, bych - zástupně za mnohé další fenomény - připomněl dvouměsíčník "Světová literatura", který vycházel od roku 1956 a zanikl roku 1996. Doporučuji všem, kdo žijí v zajetí ideologizovaných představ o minulosti.)

      Vymazat
    2. Názor na srpen roku 1968 se ve společnosti postupně mění. Dříve byli největšími padouchy Bilak a spol., dnes je hněv zaměřen na hadrákový podvod. Bilak měl v podstatě pravdu. Nové panstvo si to uvědomuje, proto ten povyk v televizi. Zase se rozšíří šuškání o tom, že všechno bylo jinak než se tvrdí ve škole nebo v televizi. Zakázané ovoce nejvíc chutná.

      Ještě dotaz, stíhal někdo viníky masakru na Vinohradské třídě? Bude se tato událost přehrávat znovu s našimi nejmorálnějšími herci?

      Vymazat
  40. By jsem již ve věku kdy musí každý normálně vychovaný, být zodpovědný za své jednání. Děda mi říkal "Nepřemýšlej jak změnit co bylo, přemýšlej co bude". Z vyprávění jsem věděl že kapitalismus je hnus a cesta zpět. Děkuji pane Povolný a anonymní za napsání Vašich autentických zážitků z Vinohradské. Pane Jírovec DÍK.

    OdpovědětVymazat
  41. Velmi zajímavý text, zdá se upřímný. Zaujala mne i určitá názorová sinusoida, kdy jsem několikrát měl s některými jednotlivými odstavci popisujícími stav "trochu problém", ale vždy hned následující odstavec, který formuloval poučení ze situace, byl velmi trefný.
    Přesto se domnívám, že k přesné analýze je třeba více rozlišit jednotlivé hráče a jejich motivace, možnosti a cíle. Partajní kariéristy, pragmatiky, stalinisty a přesvědčené komunisty, intelektuály, běžné pracující, na revanš čekající bývalou buržoazii, sovětské stranické a vojenské špičky, západní politici, intelektuálové a občané.
    Nedomnívám se, že by Sověti organizovali pražské jaro, ale když už sem vlítli, tak pořešili svůj zájem předsunout svá vojska dál od SSSR. Běžní občané viděli a zažívali spoustu mocenských pitomostí, zvláště v ekonomice, řadu ideologických přežitků, karieristických a nepotistických her atd., přičemž měli ještě v dobré paměti kapitalistické zlo, takže upřímně chtěli socialismus reformovat. Ve stranických, státních a podnikových kruzích šlo nejen o změnu vnitřní politiky, řízení ekonomiky, kultury atd., ale také, a to hodně, o koryta, vzestupy a pády. Proto se houfovaly různé skupiny, které rozličnými prapory zakrývaly své skutečné zájmy, postupy, a jen část třímala prapor, aniž by něco zakrýval.
    Kolik z těch upřímných bylo také (politicky) inteligentních, aby věděli, že změny mohou dělat jen v rámci geopolitických hranic, limitů vývoje společenského vědomí a s nutností dosahovat hmatatelné pozitivní výsledky, které podpoří reformní proklamace - toť otázka, ale výsledek jasně říká, že jich bylo velmi, ale velmi pomálu. Rozhodně více než reformních realistů bylo reformních idealistů a reformních kariéristů, kteří ve své iluzi, netrpělivosti a chtivosti proces přehřáli, nezametli s oživlou buržoazní reakcí a dali tak podnět sovětským konzervativcům k zásahu. Místo posílení politické demokracie, ekonomické demokracie, skutečného socialismu, idejí spolupráce, rozvoje jednotlivců, což by potom umožnilo i vytvoření prostoru pro soukromé podnikání v rámci vlastnického mixu výrobních prostředků, byli hned vytaženi ze skříní kostlivci přímo dinosauřích rozměrů, kolonie zajíců v pytli atd., což muselo řadu soudruhů vyděsit. A když nebyl žádný cílevědomě postupující kočí s patřičnou autoritou, natož tým, který by stádo, smečky, roje a hejna udržel na uzdě, přišel srpen. Ten zformoval jednu skupinu - tzv. konzervativce, kteří ovšem nereinstalovali Novotného partu, ale vymetli za ní i reformisty všeho druhu. (Výjimky potvrzují pravidlo - viz kupř. J. Lenárt - za Novotného předseda vlády, za normalizace předseda vlády SSR).
    KR

    OdpovědětVymazat