Reklama

.

.

úterý 26. září 2017

Ani Třískův tolik milovaný Shakespeare by nevymyslel tak fatální tragédii; objímat z lásky sochy dávných Čechů, říkat, jak se mu tam líbí a pak spadnout do své i Smetanovy Vltavy…

Břetislav Olšer
26.9. 2017   Rukojmí
Zemřel herec Jan Tříska, bylo mu 80 let. Podlehl následkům pádu z Karlova mostu. Režisér Mádl k tomu dodal: "Několikrát mi říkal, že vždycky před natáčením chodí čerpat sílu a prosit o štěstí na Karlův most, kde sahá na sochy. Podle všeho se tam stalo něco nešťastného…"

Ani Třískův milovaný Shakespeare by nevymyslel tak neuvěřitelnou a fatální tragédii, a že jich napsal desítky. Objímat své sošné inspirace v sousoší trojice světců, svatého Norberta, Václava a Zikmunda, a přitom zřejmě uklouznout střemhlav do své milované Vltavy...

Byl jsem několikrát v Shakespearově domě ve Stratfordu nad řekou Avonou, kde je každé dva roky na konferenci o díle nejslavnějšího světového dramatika zván i Martin Hilský. Proč tam nezůstal, aby utekl od zločineckých komunistů...?

Jeho překlady Shakespeara byly již uvedeny ve více než sto premiérách v českých divadelních kapličkách, jen Národní divadlo v Praze jich mělo na dva tucty. V letech 1989 až 1998 byl Martin Hilský ředitelem Ústavu anglistiky a amerikanistiky na Filozofické fakultě UK, od roku 2010 působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích…

Byl to blesk z čistého nebe; podle režiséra filmu Jiřího Mádla se Tříska na natáčení filmu Na střeše moc těšil. „My jsme dlouho zkoušeli, Honza byl v perfektní kondici, pořád mě informoval o tom, jak běhá a jak se připravuje s textem… Mělo jít o příběh osamělého starého pána, jemuž do života vtrhne Vietnamec... https://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-65892720-jan-triska-herec-film-divadlo-umrti-nekrolog-hollywood

Jan Tříska patřil k ojedinělým hereckým osobnostem naší země. Vlastně své role nehrál jako drtivá většina jeho kolegů v branži, co jen markýrují a dělají, že své postavy prožívají; Tříska jimi žil, vytvářel je, jeho život byl jeho jedna velikánská role, které obětoval víc než kdokoli jiný.

Český jazyk mu byl nade vše, nádherně využíval jeho slovních zákoutí, tónů a barev, které snad nemá žádný jiný jazyk světa. Deklamoval slova svých rolí, jakoby se s nimi laskal a chtěl zdůraznit jejich emoce, zvukomalebnost a neobyčejnou košatost českých výrazů, jež mají nejvíc ze všech synonym...

Po Třískově smrti Hilský řekl: „Volával mi, že se ty sonety naučil zpaměti. Dokonce mi volal z Ameriky, že proto vstává v noci. Roli krále Leara se naučil v Kalifornii, a když přijel na první čtenou zkoušku, uměl ji celou zpaměti dokonale,“ popisuje hercovy zvyklosti a zodpovědnost.…

Když jsem ve Stratfordu zastavil u Hamleta, za zády s piedestalem Shakespeara…

Hilský připomněl, že Shakespearovy Sonety jsou velmi často o pomíjivosti lidského bytí. „Mluvili jsme spolu i o těchto posledních věcech. Velmi krásně. Vím jedinou věc, že to těžce prožíval a řekl mi: ´Martine, po osmdesátce je to všechno jinak. Věř mi.´ To mám od něj. Ale připadá mi jako šílená shoda okolností, že už není,“ řekl Hilský; kdo jiný může vědět víc než on, co jsou to za drahokamy - Shakespearovy sonety, zvláště v češtině…

Jan Tříska miloval život, studoval ho, jako svoji hlavní roli, přesto občas pro dobro věci vzal i nějakou tu vedlejší roli, třeba po boku Havla či v majoru Zemanovi nebo když se zastal běženců; on prý byl kdysi též uprchlík, kdy emigroval do USA, kde ho dle jeho pocitů měl čekat ten pravý herecký svět. Ač se učil angličtinu, co mu síly a talent stačily, na řeč českých luhů a hájů zapomenout nešlo, proto se znovu a znovu domů vracel, což se mu nyní stalo tak osudným...

Bezprostředně po Třískově smrti se nechal slyšet jako první Jan Hrušínský, který teatrálně vzpomněl na to, jak Tříska emigroval v 70. letech. „Komunisti jsou zločinci a to, že nebyli potrestáni, je nejhorší věc, která Českou republiku potkala. Vyhnali odtud lidi, jako byl Jan Tříska,“ sdělil herecký nedouk, co za své ředitelování v Divadle na Jezerce vděčil pověsti svého geniálního otce Rudolfa Hrušínského, jemuž nesahá ani po kotníky. Je z něho jen udatný úředník...

Proslavil se naivní rolí pubescenta Honzy Bárty, syna ředitele ZOO ve filmové pohádce „Dívka na koštěti“. Jeho dalších asi sto dalších hereckých rolí bylo k nepovšimnutí, tedy jen v duchu kopírování hereckého snažení zmíněného "bezhlavého" adolescenta…. http://www.rukojmi.cz/clanky/4555-to-je-tedy-uroven-aneb-je-li-okamura-pitomec-pak-hrusinsky-je-co

Slovní obrat tohoto nevyvedeného Hrušínského, že „komunisté jsou zločinci“ ve mně evokovalo vzpomínku; byl jsem v 70. letech na Třískově představení „Oidipus a Antigona“ v Divadle pracujících v tehdejším Gottwaldově, když hrál v ansámblu Otomara Krejči, co jako dlouho přesvědčený komunista Třískovo hraní zaštiťoval.

Ten také hrál v televizním seriálu „Třicet případů majora Zemana“ i v dalších dílech těchto dějů nenáviděného komunistického režimu, z něhož prchl skoro jako dobrodruh, co nikdy nebydlel ve stanu, v odpadcích a výkalech, nikdy mu hrozila násilná smrt ve válce… Údajně byl veden v registru StB, dokonce prý jako agent, krycí jméno „Toman“, evidenční číslo 5 680; ale znáte, to; jedna zlá paní povídala...

Když někdo hraje v komunistickém seriálu, nemusí být přece hned práskač, že.... Byl přece idolem české mládeže, co za ním do divadla chodila jako na koncerty popových hvězd. Pravda, byl též mým idolem v dobách mé zastuzené puberty, během níž jsem se stal díky svému tátovi dočasně též zavilým antikomunistou…

Jeho partnerkou v bezkonkurenčním představení Oidipus a Antigona mu byla Marie Tomášová, ve své době jedna z nejpůvabnějších stvoření na filmovém plátně i divadelních prknech. Ve druhé polovině padesátých let, těsně před tím, než naplno zasvítila hvězda Jany Brejchové, bylo u nás její jméno opravdovým pojmem.

Jan Hus, Jan Žižka, Strakonický dudák, Morálka paní Dulské, Dům na Ořechovce, Taková láska nebo Policejní hodina. To je stručný výčet filmů, v nichž hrála Marie Tomášová kdysi stěžejní role. Na prknech Národního divadla zářila jako Nina v Rackovi nebo Ofélie v Hamletovi.
Na snímku ze slavného Romea a Julie režiséra Otomara Krejči roku 1963 v Národním divadle jsou Jan Tříska jako Romeo a Marie Tomášová v roli Julie.
autor: archiv ND, Jaromír Svoboda

Dodnes legendární je inscenace Romeo a Julie, kde byla pod režijním vedením svého pozdějšího manžela Otomara Krejči rovněž opět hereckou partnerkou mladičkého Jana Třísky. S Krejčou, Třískou a dramatikem Topolem se stala zakládající členkou Divadla Za branou, po jehož zrušení pak až do roku 1989 nesměla hrát a pouze recitovala. V roce 2009 dostala právem Thálii za celoživotní mistrovství.

Otomar Krejča začínal začátkem 40. let v Horáckém divadle v Jihlavě, pak do konce války působil jako herec v Městském divadle v Kladně a paralelně v pražském Nezávislém divadle. Po osvobození byl jednu sezonu angažován v Burianově D46. V letech 1946-1951 byl členem souboru Divadla na Vinohradech a studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Když byl v roce 1950 režimem odstraněn z Vinohrad Jiří Frejka, kterého Krejča pokládal za svého učitele, odešel následně i on.

Byl angažován do Národního divadla - do roku 1956 jako herec, v letech 1956 až 1961 byl šéfem činohry a do poloviny 60. let tam působil jako režisér a herec. V Divadle Na zábradlí nastudoval v té době pohostinsky i premiéru Havlovy Zahradní slavnosti. A v roce 1965 založil Otomar Krejča spolu s Karlem Krausem, Josefem Topolem, Marií Tomášovou a Janem Třískou již zmíněné Divadlo za branou.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 podepsal petici 2000 slov. V reakci na to byl v roce 1970 vyloučen z KSČ, Divadlo za branou bylo zrušeno o dva roky později. Po jeho administrativním zákazu mohl ještě v letech 1973-1975 pracovat v Divadle S. K. Neumanna v Libni; pak už směl až do roku 1990 pracovat jen v zahraničí (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Švédsko), aniž by tam však emigroval, vždycky se vrátil....

Po listopadu 1989 se stal vedoucí osobností Divadla za branou II, ovšem po čtyřech letech byla i tato scéna zrušena; všechno jedno - zločinní komunisté či sametoví neokomunisté... Roku 1996 se Krejča vrátil po třiceti letech do Národního divadla a nastudoval zde Goethova Fausta, který se uváděl ve Stavovském divadle do roku 1998. V roce 2001 zde pohostinsky režíroval inscenaci Portrét umělce jako starého muže.

V roce 1998 převzal "tento komunistický zločinec" Státní medaili Za zásluhy a vynikající umělecké výsledky. O rok později převzal v Moskvě Stanislavského cenu za významný přínos k rozvoji světového divadla, v roce 2000 se stal laureátem ceny za divadelní tvorbu, kterou uděluje Český literární fond. Obdržel Cenu Thálie 2000 - Zvláštní cenu kolegia a v roce 2002 mu byl udělen čestný doktorát AMU.

O dva roky později získal Cenu ministerstva kultury za zásadní přínos české divadelní kultuře, v roce 2006 obdržel z rukou prezidenta republiky Čestnou plaketu. Výrazným písmem se zapsal také do dějin českého filmu. Režíroval filmy Dědeček automobil, Vyšší princip či Kohout plaší smrt.

„Otomar Krejča byl velikán. V době, kdy jsme na přelomu 50. a 60. let byli na škole, byl pro nás velikánským soupeřem. Tím myslím někoho, od koho jsme se odráželi, koho jsme obdivovali a zároveň jsme ho chtěli nějakým způsobem překonat. Ale vždycky jsme viděli tu ohromnou horu práce a úsilí,“ řekl další herecký velikán Jan Kačer…

Jan Tříska žil po emigraci zpočátku na Manhattanu u režiséra Miloše Formana a jeho poradcem při výuce angličtiny byl Jiří Voskovec, na rozdíl od Třísky se v USA jako herec nejvíc zapsal rolí soudce v dnes již kultovním filmu „Dvanáct rozhněvaných mužů“. Jistě se měl Tříska čas seznámit i Voskovcovým příběhem spojeným s "mccartismem" 50. let, který ho skoro rok držel v internaci kousek od Manhattanu…

Chcete vědět víc o tomto zákulisí, tak jak jsem to učinil já? Doporučuji navštívit na pomezí amerických států New York a New Jersey ostrůvek jménem Ellis Island, který je sice malý rozlohou, ale zato obrovský svým historickým významem. Byl totiž místem, kde se nacházelo imigrační středisko pro přístav New York. Od roku 1990 slouží budovy bývalého imigračního úřadu jako Muzeum přistěhovalectví - Ellis Island Museum of Immigration. Nedávno tam byla zpřístupněna databáze, která obsahuje údaje o více než 22,5 milionech lidí, kteří od roku 1892 prošli tímto imigračním střediskem…

Zde by mohl vyprávět svůj příběh Jiří Voskovec, který v roce 1948 získal místo jako filmový expert UNESCO v Paříži a posléze emigroval do Spojených států. Pro emigraci měl několik důvodů; jeho manželka, Američanka Anne Gerlette, v Praze nechtěla žít, s Werichem nedokázali obnovit autorskou spolupráci. Sláva se ale nepočítala; jeho cesta do USA byla komplikována udáním katolického kněze Chudoby, jenž Voskovce označil za komunistu. Proto byl při vstupu do USA zadržen imigračními úředníky a 11 měsíců strávil na Ellisově ostrově…

Voskovec však odpřisáhl, že nikdy nebyl komunistou a je to jistě pravda, ovšem kdyby ale někdo citoval před Komisí pro neamerickou činnost dialogy V+W o SSSR, nebo prozradil rozsah jejich spolupráce s komunistickými umělci, Voskovec by na černé listině určitě skončil, američtí spisovatelé byli často pronásledováni za mnohem menší prohřešky. Tvrdil, že „do emigrace jej nadobro vyhnalo vítězství komunistické strany (v roce 1948)“, byť sám předtím řekl, že se k odchodu z ČSR rozhodl již v létě 1947.

Voskovec si musel nasypat hodně popela na hlavu i mimo jiné, když psal dopis Ferdinandu Peroutkovi, v němž téhož přesvědčoval, že nebyl nikdy komunista. (Přečtěte si dopis Voskovce z dočasného pobytu v „sídle s výhledem na sochu Svobody“ Peroutkovi ve vydané Korespondenci V+W, kde se Voskovec poníženě obhajuje. Nebýt Voskovcova přítele advokáta v NY, který zvrátil prvotní rozhodnutí, tak ho poslali šupem do Evropy…) A mezi námi, Voskovec na černé listině byl a ne že ne… Většina jeho a Werichových předválečných věcí byla klasifikována jako komunistická propaganda.

Místo Voskovcova 11měsíčního pobytu na Ellis Islandu… Foto: Reuters…

A co jeho kontakty s Adolfem Hoffmeistrem, spisovatelem a karikaturistou, který v USA pracoval jako redaktor v Úřadě pro válečné informace a zároveň byl v roli hlasatele Hlasu Ameriky. Rovněž byl v kontaktu s ministrem Kopeckým či sovětskou kulturou, však taky proto Voskovcův osud na Ellis Island visel na vlásku.

Popírání vlastní minulosti, které lze u Voskovce chápat jako pragmatický tah, odrážející další možné útoky v období Mccarthyho honu na čarodějnice, vedlo mimo jiné k jeho odsouzení Werichova Císařova pekaře a Pekařova císaře (aniž film viděl) i vlastních her tohoto období. Mluví třeba o zasrané Baladě z hadrů. Werich mu na to napsal „Jiříku, neser na své dílo z úhlopříčky“, tedy „nepoužívej Broadway jako měřítko“.

Inu, jak je již z výše popsaného dějství patrné, měl Jan Tříska své antré do USA značně ulehčené… Přesto mu jeho opětovný návrat marnotratného syna do milované vlasti nevyšel; ani jím tolik ctěný Shakespeare by nevymyslel tak fatální tragédii; objímat z lásky sochy dávných Čechů, říkat jim, jak se mu tam líbí a pak spadnout do své i Smetanovy zamilované Vltavy… Forbína osiřela, opona spadla naposled. Děkuji, Vám pane Jane Třísko, že jste přispěl ke korekci mých ideálů…

44 komentářů :

  1. Normalizační konjunkturalisti jako je Hrušínský, nebo Kraus v antikomunistickém zápalu bojují sami se sebou. Asi jako pes se honí za svým ocasem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U toho Hrušínského mám podezření na slabomyslnost.

      Vymazat
    2. Ano, bude víc raka! Váš glyfosátový král Andrej B.26. září 2017 22:39

      Natistická inteligence kope do diabetiků a kardiaků, kteří zavrávorají nebo upadnou, aby se měla spolu s europrotektorátními kolaboranty sáčkujími migranty a církevní zlodějinou ubytovávající muslimy nejlépe ve své historii.

      Vymazat
  2. Ano, bude víc raka! Váš glyfosátový král Andrej B.26. září 2017 22:33

    Je možné, že ho do vody hodil samotný "Přemluv bábu", aby si udělal reklamu a lidé chodili na jeho veledílo. Ví toho až moc a vyjadřuje se velmi ochotně, na to, že by měl být spíše překvapen, zaskočen a zdrcen.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 26. září 2017 22:33
      Musím se přiznat, že něco podobného mně napadlo. Ten neumětel a hanobitel seniorů Madl pravděpodobně chtěl aby Tříska tentokrát zahrál v předvolební reklamně "řekni dědkovi" bohužel zapomněl mu to včas říci a když natěšeného Třísku seznámil se svým úmyslem tento se šel vyzpovídat sochám na KM a konec již známe.

      Vymazat
    2. Někde na internetu jsem četla, že Mádlo stál na Kampě s megafonem a řval: "Honzo, ty to dáš! Máš na to!"

      Vymazat
  3. Těžko je uchopit, natož popsat. Jsou jak úhoři. Ne ti zlatí Pavlovi (Popperovi), ti kluzcí! ..

    OdpovědětVymazat
  4. Za komunistu lidi utikali na zapad, ted se vraci a skacou do Vltavy. Nebo umiraji jako Kryl. Ktery rezim byl asi lepsi? Ja take emigroval do USA, vratil se a bojuji za to, aby aspon za 20 let byl tenhle rezim tak dobry, jako ten Husakuv, kdyz jem utekl. A to byl Novotny a Dubcek. Toho se uz nikdo ani z techto generaci nedozije, aby za jednou stranou slo 99.9% obyvatelstva.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to te lituji ja nejsem Hovno-lullaa ale po navsteve Phy kde mne pripadali lidi zeleni jako muzici z Vodnika a obecne nasrani jsem byl rad ze jsem se vratil zpet d Ameriky . Pocasi je fajn a kdyz si odmyslim ty sracky v TV a kinech nic mne nechybi .Na internetu je dnes vse (vcetne vsech ceskoslovenskych filmu (utube)Ja bych se na tech nekolik smejdu podobnych jakemusi Krausovi nemohl divat ani diskutovat s nimi.Bohuzel momentalne tam v tom hnoji nemas sanci sorry.

      Vymazat
    2. Do kin v Americe nikdo nechodi

      Vymazat
  5. Já ho litovat nebudu havloida a obdivovatele makrely.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byl jiste bezesporu herec ale na me gusto ,prilis prehraval ,nehral dost prirozene pro nas idioty .Mozna pro tu intelektualni kastu ale ne pro mne.Jinak Triska si moc v Americe nezahral na to tady maji sve zidovske mladi ktere i ztepla kdyz je treba .Videl jsem ho snad v dobe kdy jsem jeste nevidel tu ubohost americkeho filmu a nekdy do kina chodil ale prestal jsem na ty hruzy ktere promitaji jues idiotum za velke penize za vstupenky chodit a to je jiz hodne let. Samozrejme klobouk dolu, byl to jen preci herec ktereho jsme znali ,ale s tim utekem mel si to rozmyslet ,ono na zapade neni vse tak jak si cesi kteri zde v USA nikdy nebyli predstavuji.Specielne zacinat v onom oboru, kde pro zida neni ani kam plivnout .On to totiz ten Forman jako zid mel take tim usnadneno ,oni se o sebe dovedou postarat,je to preci mafia v pravem slova smyslu

      Vymazat
    2. Třísku jsem viděl v jednom Holywoodském filmu, kde hrál jakéhosi "hnusného" ruského oficíra. Byla to taková ubohost, že to ani při intenzivním vzpomínání na jeho minulost nikde neuvádějí.

      Vymazat
    3. Třísku jsem viděl asi v šesti amerických filmech, kde přežil nejvíce do desáté minuty, kdy byl nějak zavražděn. Hrál jen štěky, no štěky to mnohdy ani nebyly, protože tam nepromluvil ani slovo. Nebýt změny režimu byl a on neutekl, byl by dnes jistě národním umělcem a celým(!) národem ctěn. Ano trochu přehrával a zřejmě jako divadelník i z tohoto světa odešel teatrálně. Já žít v takovém prostředí jako on a tam třeba trochu procitnout a prohlédnout, nevím jak bych se zachoval.Možná, že z těch všech Hrušínských začínal zmagořit. P.S. Trochu od nich očekávám podezření, jestli ho tam nehodili agenti STB. Landovský po dvaceti letech od sametu v televizi zcela vážně tvrdil,že se mu v letadle udělalo špatně(srdeční nevolnost), proto že ho tam chtěli otrávit estébáci, člověk dnes neví...

      Vymazat
  6. Díky pane Olšer skvělý článek
    Václav

    OdpovědětVymazat
  7. Je zvláštní, jak málo stačí, abych se oprostil od sledování kýčovitých děl našich umělců a rádoby celebrit, co se nechaj koupit za pár židovských dolarů...
    Tak jako si už nikdy nepustim kejkle pana Krause, tak bych nešel do divadla pana Hrušínského a už vůbec ne, na nějakou Mádlovu ubohost.....

    OdpovědětVymazat
  8. Máte ve svém výlevu, pane Olšere, nesmysly - pro příklad _ Otomat Krejča nerežíroval ani jeden z Vámi uváděných filmů Dědeček automobil (Radok), Vyšší princip /Krejčík) Kohout plaší smrt (Čech)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hrál v těchto filmech, nezaregistroval jste opravu... čtěte pořádně...

      Vymazat
    2. Ať dělám, co dělám, žádnou opravu nenacházím. Vy ano?

      Vymazat
    3. já píši pro Rukojmi, co s mým článkem dělá NR, je mi jedno; navíc u Krejče bylo jasné, že když ve filmu hrál, v podstatě ho též režíroval... Rozklikněte si Rukojmi u článku, pokud tedy nejste slepý...

      Vymazat
    4. Teda, pane Olšere, je-li replika pod 11:52 vaše: až budu číst vaše příspěvky na Rukojmí, budu reagovat na Rukojmí. Jelikož je váš příspěvek uveřejněn na NR, je myslím jasné, snad kromě vás, všem, že reakce se týkají článku uveřejněného na NR. Nenapadlo by mne, že dokážete být tak arogantní...

      Vymazat
  9. Ač se mi pan Tříska jako herec líbil, na sklonku života mi připomínal pozéra. Bohužel, jeho věk člověku neumožňuje logicky myslet, tedy skonal, jak skonal. Ještě nedávno se vyjadřoval k dění ve světě a přišel mi jako snob, kretý už nechápe změny, které probíhají a jsou i nutné. Havel přecejenom měl na konci sebereflekci a pochopil, že šlápl do hovna, tenhle ne.

    OdpovědětVymazat
  10. Přijde mi trošku přeceňovaný, tak jako si Hrušinský po vzoru Gabina udělal živnost z minimalistického hraní, Tříska zase trhal kulisy, jako by šlo o život. A měl přehnanou mimiku. No nic, že by jeho smrt byla náhoda, to se mi nezdá. Nikdo neříkal, že by na Karlově mostě sedával, všichni říkali, že tam hladil křížek a děkoval za kšeft. A nikdo neřekl, že by ho tam viděl sedět loni, předloni, před deseti lety. Prostě to zabalil, seděl tam a rekapituloval život. V jeho věku nic zvláštního.

    OdpovědětVymazat
  11. 10,30
    Ty jsi genitální básnický střevo......

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 10:45 Už nejsem. Dr. Dvořák mě vyoperoval.

      Vymazat
    2. Ve 12:20 jsem to zkusil slepým střevem. Uvidíme jak dopadne.

      Vymazat
  12. Tak ještě jednou pane cenzore.
    Plavala tříska plavala ... a olšerka plakala...

    OdpovědětVymazat
  13. Jiří Jírovec27. září 2017 12:24

    Manifest 2000 slov byl zveřejněn 27. června 1968. Lze mít jisté pochybnosti, že by ho Krejča podepsal až po srpnu 68.

    Příběh Voskovce, respektive jeho život v Americe, je nejzřetelnější z třídílné korespondence V+W.

    V prvním dílu je i přepis vyšetřování na Ellis Islandu. Američané se k Voskovcovi chovali korektně, jen nebyli schopni pochopit, proč mu k odchodu z Československa pomáhali sami komunisté, kteří ho na druhé straně pronásledovali. Voskovec o výslechu napsal hru, kde to trochu vylepšil ve svůj prospěch.

    Emigrace musí být pro herce obtížná, protože existuje nejen jazyková bariéra, ale i velká konkurence "domácích" herců. Samotný počet filmů neříká o jaké role šlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jóóó, kdyby komunisti pustili toho a toho na Západ, ten by tam udělal díru do světa. Pár děvčat se po revoluci v Americe chytlo v druhořadých filmech, které jsme ani tady neviděli. Forman ano, ten se tu dobře za komunistů vyučil, tak to tam prodal. A kdo dál? Mádl, Vetchý,Hrušinský...máte možnost. Jeden z mála Roden který na Západě hraje i v lepších filmech, ale ze závisti se o něm moc nemluví...No ani výborný Tříska Ameriku nezboural, možná, že ona tak trochu zbourala jeho...

      Vymazat
    2. Americký divák neakceptuje akcent. A ten mají všichni herci - cizinci. Dosud se tam nikdo řádně nechytil. Musela to být pro pana Třísku velká frustrace, čekat na roli a ona nepřichází. Dovedu si na Karlově mostě představit jak bilanční sebevraždu (s čím tak ještě mohl v životě počítat? Pomalé umírání. Sil je každý den méně ať žije člověk jakkoli zdravě... a pak je ještě možnost, že koukal do vody a trochu zachrupnul. (To je ve stáří úplný standard.) Ale jisté je jedno. Zachránilo ho to před katastrofickým koncem kariéry, který by nastal, kdyby film s panem "režisérem" Mádlem natočil. To by pak bylo ovšem všechno jasné.

      Vymazat
    3. Nevím, nevím,pan Tříska odešel z moji země, nechal mě tu napospas komunistům a šel za lepším. V Americe prožil svá nejlepší léta i ta umělecká. Hrál v desítkách filmů, na Brodwayi bavil tisíce amerických diváků. Myslím, že moje přílišné truchlení nad tímto divadelníkem by nebylo upřímné.Amerika ho jistě uctí. Jako herce? Nebo spíše jako svědka na svatbě Havla...

      Vymazat
  14. Těším se až na zábradlí Karova mostu vyleze Jan Hrušínský a skočí jako Tříska.Někteří čeští herci jsou neskutečný protinárodní ksindl.Pražská kavárna donutila Třísku ,aby spáchal sebevraždu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 12:50 Možná že ano. Mrtvý je lepší jako živý. Už po něm chtěli pojmenovat kadlův most.
      Časem se dozvíme, že ho drcnul sám filip.

      Vymazat
    2. Myslím si, že všichni emigranti ze socialistického Československa prožili neřešitelný paradox popsaný kdysi dávno Zdeňkem Pluhařem - stesk po domově byl časem tak silný, že to nelze ustát, současně však nelze přiznat, že odejít byla chyba.

      Vymazat
  15. 12:50 Jan Hrušinský je pro mě stejně přesvědčivý antikomunista jako mladší Jiří Mádl. Moc dobře si vzpomínám na letní tábor (pionýrský, po revoluci samozřejmě zlikvidovaný) v Plané nad Lužnicí, kde nás vedoucí vodil na břeh Lužnice, kde nám jako jedinou tehdejší pamětihodnost obce ukazoval chatu rodiny Hrušínských na protějším břehu, kde občas dováděli synkové národního umělce. Měli se holt za komoušů velmi zle. Mě to ale nebere, protože moji rodiče neměli ani vlastní byt, natožpak chatu. Režimní umělec proto pro mě znamená veličinu, která přežije jakýkoliv režim. Musí se ale samozřejmě včas přizpůsobit a angažovaně projevit. Herci jsou proto obvykle velmi prodejné veličiny (některým se za život režim změnil několikrát), za peníze vám proto budou deklamovat cokoliv. Chápu proto i dnešní antikomunizmus pana Jana Hrušínského. Za všechno se dnes platí, i za dotace jeho divadlu :-)

    OdpovědětVymazat
  16. 12:24 - Tomu, že Krejča podepsal "2000 slov" až po 21.srpnu 68 bych rozuměla tak, že tím po svém protestoval proti "vstupu" vojsk VS.
    2:14 - Také na můj vkus p. Tříska role přehrával, tak jak to nejspíš patří právě jen k Shakespearovi - i když Hamlet p. Lukavského v ND na počátku 60. let byl velmi civilní.
    Článek mě zaujal, většinu tam popsaných událostí jsem znala. Janu Hrušínskému bych vzkázala, že moje maminka, ( bydlela na malé vesnici ) byla rovněž členkou KSČ a rozhodně nebyla ani zločinec ani nikoho z vlasti nevyháněla. K p. Třískovi - asi jako většina herců se považoval tak trochu za boha : neomylný, nepostradatelný, nesmrtelný, i když věřím, že emigrací notně skříplý. Na té Floridě, nebo kde že žil, Karlův most ani jiné naše krásy nemají. No a že vzal i film, který měl režírovat Mádl, to hovoří samo za sebe.

    OdpovědětVymazat
  17. Madl ted bude hooodne tezce splacet ty sileny dluhy co ma...tesil se na vydelek, ze to zamazne a takhle to dopadlo, smutne. Taky bych brecel. Jinak nekde jsem cetl, ze pan Triska podepsal antichartu. Jo a v cibulkovych seznamech je pry evidovan jako agent STB.

    OdpovědětVymazat
  18. Píšete přehrával, podle mě se šklebil jako debil. Myslel si že je mistr světa a JUSEJ se z jeho mistrovství posere. Obyčejný sebevědomý náfuka. Radůz v jeho podání byl vrchol.

    OdpovědětVymazat
  19. K čemu tento Olšerovský elaborát? Jana Třísku jsme milovali kdysi, i nyní.Vyjímečný člověk každým coulem,vzácný a nenahraditelný.Odešel jako chlap,kterým byl po celý život.Teď už se na jeho slávě budou jen přiživovat nuly jako Olšer a Jan Hrušínský.Mají příležitost upozornit na svou ubohoučkou nicotnost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 28. září 2017 9:10
      Odeše hlupák, kterému tady h..o scházelo a jeddil se jenom oblbovat.JSem zvědav, jestli se nechá alespoň pohřbít v milovéném US, když k nám si jezdil pouze přividělávat.
      Václav

      Vymazat
    2. Omlouvám se za překlepy odeše, jezdil, přivydělávat
      Václav

      Vymazat
  20. Nic nešťastného se tam nestalo,jen chlapci ruplo v bedně.Média píší"národ truchlí".Tak jsem neodolal a pustil jsem slzu,ale v zápětí jsem ji vmačkl spátky.Proč? Přišel kamarád a říká.Umřela mě tchýně,měla 85let a každé ráno vodila své pravnoučata do školky aby mladí mohli do práce a potom je odpoledne hlídala.Z důchodu 8 500 Kč je ješte podporovala.Takže ,starostí nad hlavu a ejhle ,nekřuplo ji ,umřela ve spánku.A v tom mě vyjela slza a nechal jsem ji volně padnout"šťastná to žena a té ženě patří má vzpomínka.

    OdpovědětVymazat
  21. to 10:58
    super odpoved, 100% souhlas
    truchlit mohou jen havloidi
    pro ty, kdo nevi co to jsou havloidi:
    Havlismus je ideologií těch sociálních skupin, které nepracují a cítí právo žít na úkor ostatních. Ti lidé mají za to, že jejich posláním je převychovávat ostatní a ukazovat jim cestu ke správnému životu. Cítí se být jakýmsi multikulturním kněžstvem. Něco tak přízemního jako ranní vstávání a chození do práce pro ně není. Takové lidi najdete v neziskovkách, na univerzitách, v médiích, velkých úřadech, často i korporacích. A havlismus jim poskytuje ospravedlnění, proč nemusí pracovat stejně jako ostatní a proč mají právo na mnohem vyšší životní úroveň než jejich spoluobčané.

    OdpovědětVymazat
  22. Skvěle napsané pane Olšere. Mladý Hrušínský je pouze odpad, nic víc, asi má komplexy z toho, že je pouze nevýrazný normalizační herec, stejně jako židák Kraus.

    OdpovědětVymazat